Archiv rubriky: Mzdy

 

Podpora v nezaměstnanosti v roce 2021

Podpora v nezaměstnanosti se stanoví z

  • průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání nebo
  • posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost.

Výše podpory činí

  • v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %,
  • 45 % po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů).

V případech, kdy

  • doba předchozího zaměstnání je splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
  • uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
  • u uchazeče nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ

činí podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních 2 měsíců 0,15 násobek (5 192 Kč), další 2 měsíce ve výši 0,12 násobku (4 154 Kč), po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11 násobku (3 808 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 činila 34 611 Kč (viz sdělení MPSV č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020).

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. 20 075 Kč.

zdroj: webové stránky Úřadu práce

Ve mzdovém a personálním programu ALFA MZDY AVENSIO můžete pro skončeného zaměstnance vytisknout potvrzení pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy:

610111_O zaměstnání (při skončení pracovněprávního vztahu)

610110_ O službě (při skončení služebního poměru)

kdy v zadávacím okně sestavy zatrhnete podmínku „Včetně potvrzení pro úřad práce“.

Potvrzení o vyplacení odstupného vytisknete ve stejné nabídce, jen v zadávacím okně sestavy zatrhnete podmínku „Včetně potvrzení o vyplacení odstupného“.

Zvýšení nezabavitelných částek od 01/2021

Nařízením vlády č. 580/2020 Sb. ze dne 14.12.2020 se od roku 2021 zvyšují normativní náklady na bydlení z 6.502 Kč na 6.637 Kč (bydlení v nájemních bytech – jedna osoba v rodině – obce s počtem obyvatel 50 000 – 99 999). Tato veličina má vliv na výši nezabavitelných částek, ovlivní tak výpočet exekučních / insolvenčních srážek.

Nezabavitelná částka na osobu povinného se totiž stanoví jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce (tj. částky 3.860 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení (tj. částky 6.637 Kč, tj. 3/4 z částky 10.497 Kč (3.860 + 6.637) = 7.872,75 Kč.

Na každou vyživovanou osobu (manžela/manželku, registrovaného partnera/partnerku, děti, …) se stanoví nezabavitelná částka jako 1/3 základní nezabavitelné částky, tj. 1/3 z 7.872,75 Kč = 2.624,25 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tj. 20.994 Kč. Jedna třetina z této částky činí 6.998 Kč.

Úpravu pravidel při výpočtu a odvodu správných částek bude obsahovat verze 3.2.0 mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO s tím, že nové nezabavitelné částky poprvé ovlivní výpočet srážek ze mzdy za měsíc leden 2021.

Tabulka s vývojem nezabavitelných částek od roku 2019:

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

Podle ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce přísluší zaměstnanci k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Na základě novelizace tohoto paragrafu provedené zákonem č. 285/2020 Sb. je se s účinností od 1.1.2021 stanoveno, že zaměstnanci přísluší za podmínek podle ustanovení § 203a zákoníku práce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce (u jednoho zaměstnavatele).

Paragraf 203a byl do zákoníku práce doplněn také předmětnou novelou a stanovuje tyto podmínky související s náhradou mzdy nebo platu:

1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a

b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost. Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020 činí průměrná mzda v národním hospodářství za 1.-3. čtvrtletí 2020 částku 34.611,– Kč.

3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený zákoníkem práce. Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba.

Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

V souladu s ustanovením § 25a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a ustanovením § 26a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, se v případě, že se uhrazuje zaměstnavateli náhrada mzdy, uhrazuje zaměstnavateli také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je zaměstnavatel z tohoto plnění platit (tj. 24,8 % z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru), a také pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z tohoto plnění platit (9 % z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru).

Zákoník práce nestanoví pro podání žádosti o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež žádnou lhůtu. Je tedy třeba použít občanský zákoník, a zaměstnavatel tak může nárok na úhradu náhrady mzdy (platu) uplatnit ve tříleté lhůtě ode dne její výplaty zaměstnanci.

Česká správa sociálního zabezpečení zpracovala vzor žádosti – viz tento odkaz. Pomocí této žádosti může zaměstnavatel uplatnit nárok na úhradu náhrady mzdy (platu), která byla vyplacena více zaměstnancům. Samozřejmě může nárok uplatnit prostřednictvím samostatných žádostí. Pokyny k vyplnění tiskopisu si můžete otevřít zde.

Zaměstnavatel je povinen k žádosti doložit poskytnutí náhrady mzdy a splnění podmínek pro její poskytnutí, tedy že

  • uvolněný zaměstnanec vykonával činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, středního zdravotního pracovníka v táborech pro děti a mládež, anebo obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže – uvedené lze doložit např. organizátorem (tábora či sportovního soustředění) vystaveným potvrzením;
  • uvolněný zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží – uvedené lze doložit např. potvrzením příslušné instituce [doložení této podmínky se nevyžaduje, jde-li o tábory (nikoli sportovní soustředění) pro zdravotně postižené děti a mládež];
  • uvolněný zaměstnanec vykonával činnost uvedenou v první odrážce v rámci akce pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň je práce s dětmi a mládeží hlavní činností této právnické osoby – uvedené lze doložit např. potvrzením organizátora;
  • došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci – uvedené lze doložit např. účetními a dalšími doklady k vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a dalších nároků zaměstnanců souvisejících se zaměstnáním.

zdroj informací: www.cssz.cz

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO bude tiskopis žádosti o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu zaměstnance souvisejícím s akcí pro děti a mládež k dispozici v některé jeho další verzi.

 

Dodatková dovolená od 1.1.2021

Dalším druhem dovolené, kterou budou moci zaměstnanci čerpat od 1.1.2021, bude dodatková dovolená, které se novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb. také dotkla. Dodatkovou dovolenou upravuje § 215 ZP.

Na základě § 215 odst. 1 ZP mají na dodatkovou dovolenou nárok zaměstnanci pracující u zaměstnavatele celý kalendářní rok po stanovenou týdenní pracovní dobu pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a zaměstnanci konající po celý kalendářní rok práce zvlášť obtížné. Zaměstnanci, kteří konají práce zvlášť obtížné z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou jsou vyjmenováni v § 215 odst. 4 ZP. Novou skupinou zaměstnanců, kteří mají od 1.1.2021 nárok na dodatkovou dovolenou jsou zaměstnanci konající práce při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (§ 215 odst. 4 písm. j) ZP).

Zaměstnanci, kteří pracují po stanovenou týdenní pracovní dobu, mají nárok na dodatkovou dovolenou v délce této týdenní pracovní doby. Ti, kteří pracují po kratší týdenní pracovní dobu, mají nárok na dodatkovou dovolenou v délce této kratší týdenní pracovní doby (§ 215 odst. 1 ZP).

Zaměstnanci, který pracuje v podmínkách, za které mu přísluší nárok na dodatkovou dovolenou pouze po část kalendářního roku, přísluší mu nárok na dodatkovou dovolenou v rozsahu tolika dvaapadesátin, kolik týdenních pracovních dob (kratších týdenních pracovních dob) si odpracoval v těchto podmínkách (§ 215 odst. 2 ZP).

Příklad 1: Zaměstnanec pracuje ve ztížených pracovních podmínkách od 15.1.2021 do 31.3.2021. Jeho týdenní pracovní doba je 40 hodin po celou dobu intervalu pracuje ve ztížených pracovních podmínkách. Celkem započteno bude mít 432 hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou, to je 10,8 týdne, což se zaokrouhlí na deset celých týdnů. Má tedy nárok na 10/52 z celkového ročního nároku (40 hodin), což činí tedy 8 hodin.

432 hodin (počet započtených hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 10,8 týdne = zaokrouhlujeme na 10 týdnů (počet celých odpracovaných týdnů, tedy týdenních pracovních dob)

10/52 x 40 hodin (celkový roční nárok na dodatkovou dovolenou při týdenní pracovní době 40 hodin) = 7,6923 hodin = zaokrouhlujeme na 8 hodin

Dodatková dovolená se čerpá vždy přednostně a musí být vždy vyčerpána. Dodatková dovolená se eviduje a čerpá v hodinách. Výměra dodatkové dovolené je 1 týden za kalendářní rok, případně její poměrná část, když zaměstnanec nepracuje po celý kalendářní rok v podmínkách, za něž na dodatkovou dovolenou vzniká nárok. Z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou se za odpracovanou dobu považuje pouze skutečně odpracovaná doba a čerpání dovolené. Ostatní náhradní doby se pro výpočet nároku na dovolenou nepovažují za dobu odpracovanou. Právo na dodatkovou dovolenou má zaměstnanec jen za dobu, kterou skutečně pracuje ve ztížených pracovních podmínkách.

Příklad 2: Pokud by zaměstnanec z příkladu číslo 1 čerpal v době od 8.3.2021 do 12.3.2021 dovolenou, nároku na dodatkovou dovolenou se to nedotkne, protože stále bude mít z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou započteno 432 hodin, což je 10 celých týdnů a zaměstnanec bude mít nárok na 8 hodin dodatkové dovolené.

Příklad 3:  V případě, že zaměstnanec z příkladu číslo 1 bude v dočasné pracovní neschopnosti od 25.2.2021 do 13.3.2021, pak se mu tato doba nezapočte z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou. Zaměstnanec bude mít započteno 336 hodin, což je 8 celých týdnů. Má tedy nárok na 8/52 z ročního nároku na dodatkovou dovolenou, což je 7 hodin.

336 hodin (počet započtených hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 8,4 týdne = zaokrouhlujeme na 8 týdnů (počet celých započtených týdnů, tedy týdenních pracovních dob)

8/52 x 40 hodin (celkový roční nárok na dodatkovou dovolenou při týdenní pracovní době 40 hodin) = 6,15 hodin = zaokrouhlujeme na 7 hodin

Na základě § 215 odst. 3 ZP je možná kumulace dodatkové dovolené pouze za práce ve zvlášť obtížných podmínkách a zároveň za práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Jiné případy kumulace dodatkové dovolené nejsou možné.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Dodatková dovolená se v programu ALFA MZDY AVENSIO se zadává v okně Nárok a zůstatky dovolené na záložce Náhrady, které otevřeme tlačítkem se třemi tečkami ve spodní části záložky, v okně Zůstatky dovolené, průměry. Interval, ve kterém zaměstnanec pracoval ve ztížených pracovních podmínkách, za které mu přísluší nárok na dodatkovou dovolenou, zadáte přes tlačítko Nastavit v pravé části okna Nárok a zůstatky dovolené, která je určena pro zadávání a evidenci dodatkové dovolené. Stisknutím tlačítka s bílým listem papíru se otevřou políčka Platí od a Platí do pro zadání intervalu, kdy zaměstnanec pracoval v podmínkách, za které má nárok na dodatkovou dovolenou. Tlačítkem OK tento interval potvrdíte. Tlačítkem s křížkem případně zadaný interval smažete.

Na řádku Celkem započteno – hodin, v části okna Nárok a zůstatky dovolené týkající se dodatkové dovolené, je počet hodin započtených pro nárok na dodatkovou dovolenou. Jsou to hodiny skutečně odpracované a hodiny čerpání dovolené. O případné ostatní náhradní doby je počet těchto hodin ponížen. Na řádku Celkem započteno – celých týdnů je počet celých týdnů, tedy týdenních pracovních dob, které si zaměstnanec odpracoval ve ztížených pracovních podmínkách z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou. V řádku Nárok na dovolenou je počet hodin dodatkové dovolené, na kterou má zaměstnanec nárok.

Nárok na dodatkovou dovolenou vidíte na také na záložce Náhrady, ve spodní části v okně Zůstatky dovolené, průměry v řádku Dodatková. Ve sloupci Nárok je nárok zaměstnance na dodatkovou dovolenou v hodinách, ve sloupci Opravy vidíte případné ruční korekce a ve sloupci Počáteční zůstatek vidíte zůstatek dodatkové dovolené k prvnímu dni v měsíci. Stejná políčka vidíte i v okně Nárok a zůstatky dovolené, část Zůstatky a čerpání, řádek Dodatková, kde navíc můžete ve sloupci Opravy provádět případné ruční korekce dodatkové dovolené.

V poli Zbývá čerpat na záložce Náhrady vidíte součet hodin nároku letošní dovolené a dodatkové dovolené. V případě čerpání dovolené se po uzavření do následujícího měsíce nejprve poníží zůstatek dodatkové dovolené, která se čerpá přednostně a pak až se odečítají hodiny ze zůstatku letošní dovolené. Pokud by však měl zaměstnanec ještě zůstatek loňské dovolené, pak se nejprve bude odečítat zůstatek loňské dovolené, pak dodatkové dovolené a pak až letošní dovolené.

Čerpání dodatkové dovolené se promítne i do políček Čerpání v měsíci (dny a hodiny).

Podíl OZP za rok 2020

Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byl již zveřejněn formulář „Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele“ podle § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti za rok 2020 – viz tento odkaz.

Jedná se o elektronický formulář, se kterým se dá po jeho vyplnění dále pracovat, a to:

– uložit zapsané údaje formuláře na lokální disk PC nebo na jiné přenosné médium s tím, že uložené údaje lze později znovu načíst z *.xml datového souboru (uložené údaje neslouží k odeslání podání na úřad práce e-mailem),

– vytisknout na tiskárnu nebo uložit do *.PDF,

– přejít k odeslání – s elektronickým podpisem / přes datovou schránku.

Pomocí tlačítka „Nápověda“ v záhlaví formuláře zobrazíte webovou stránku s nápovědou.

Na stejných stránkách MPSV jsou rovněž uvedeny čísla účtů krajských poboček Úřadu práce ČR pro plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením odvodem do státního rozpočtu.

Ohlásit místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění je povinen každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru do 15. února. Při zjišťování počtu zaměstnanců je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti).

Pro výpočet plnění povinného podílu za rok 2020 se použije průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020, tedy částka 34.611,– Kč, která byla vyhlášena v částce 235 Sbírky zákonů dne 23.12.2020 sdělením MPSV č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 86.527,50 Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 86.527,50 K a uvede výslednou sumu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

Více informací k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, k plnění povinného podílu, k právům a povinnostem zaměstnavatelů, naleznete například na webových stránkách MPSV.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO:

Částka průměrné mzdy byla zahrnuta již do verze programu ALFA MZDY AVENSIO č. 3.1.9 ze dne 21.12.2020 – viz podkladová sestava pro vyplnění formuláře „Ohlášení plnění povinného podílu …“, tj. sestava 011300_Podíl osob se ZP (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Rekapitulace).

Dále budou mít všichni uživatelé programu v lednové verzi programu (předpokládaný datum vystavení je 20.01.2021) k dispozici zaktualizovaný dokument „Podíl OZP“ (Nápověda – Soubory nápovědy – Sestavy).

Daňové povinnosti a daňový kalendář pro rok 2021

Upozornění na daňové povinnosti v roce 2021 zveřejnilo Ministerstvo financí ve svém Finančním zpravodaji č. 37/2020. Jedná se o daňové povinnosti vyplývající pro poplatníky z jednotlivých daňových předpisů *).

Daňový kalendář obsahující nejenom termíny splatností daní, ale také termíny podání daňových přiznání, vyúčtování, souhrnných/kontrolních hlášení atd. je jeho součástí a můžete si ho otevřít pomocí tohoto odkazu.

*) Seznam vybraných daňových předpisů:

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her

PPČ pedagogického pracovníka od 1.2.2021

V dnešním blogovém článku si dovoluji upozornit na nařízení vlády č. 562/2020 Sb. ze dne 14.12.2020 zveřejněné v Částce 230 Sbírky zákonů dne 23.12.2020.

Tímto nařízením se totiž mění nařízení vlády č. 75/2020 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, a to tak, že za odstavec 5 v § 2 se vkládá nový odstavec 6, který zní „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí“. Dosavadní odstavce 6 až 8 v § 2 tohoto nařízení se označují jako odstavce 7 až 9.

Tato změna nabývá účinnosti dnem 1.2.2021.

Pracovní doba pedagogických pracovníků a rozsah přímé pedagogické činnosti jsou upraveny zákony č. 563/2004 Sb. a 262/2006 Sb., dále již shora zmíněným nařízením vlády č. 75/2005 Sb. a vyhláškou č. 263/2007 Sb.

Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) je pro pedagogické pracovníky, jako pro všechny ostatní zaměstnance, určena § 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně.

Pedagogický pracovník vykonává v pracovní době:

– přímou pedagogickou činnost (dále jen jako „PPČ“)

– práce související s přímou pedagogickou činností (tzv. „nepřímá pedagogická činnost“ – dále jen jako „NPČ“).

Struktura pracovní doby pedagogických pracovníků, tzn. její rozdělení na dobu výkonu PPČ a na dobu výkonu NPČ, platí i pro zaměstnance zaměstnané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce). Týdenní rozsah PPČ stanovený v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. platí pro pedagogické pracovníky se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Zaměstnanec může mít sjednáno více pracovněprávních vztahů u jednoho nebo více zaměstnavatelů. Každý z těchto pracovněprávních vztahů se posuzuje samostatně. Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele však nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (viz § 34b odst. 2 zákoníku práce).

Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah PPČ na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování. Podle ustanovení § 23 odst. 2 téhož zákona je ředitel školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah PPČ podle prováděcího právního předpisu. Tím je nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah PPČ. Dle přílohy tohoto vládního nařízení stanoví ředitel školy každému pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah PPČ, a případně provede odpočet hodin PPČ za činnosti dle ustanovení § 3 a 5 odst. 2 tohoto nařízení (rozsah PPČ se snižuje např. výchovnému poradci nebo metodikovi-koordinátorovi ICT).

V této souvislosti doporučuji seznámit se s právním výkladem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství k §

23 zákona č. 563/2004 Sb. a k § 132 zákoníku práce – viz tento odkaz.

Pod tímto odkazem si můžete otevřít přílohu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v aktuálně platném znění, s týdenním rozsahem PPČ.

Cestovní náhrady v roce 2021

Vyhláškou č. 589/2020 Sb. ze dne 21.12.2020 stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) podle ustanovení § 189 odst. 1 zákoníku práce s účinností od 1.1.2021:

  1. Sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, která za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u

a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,20 Kč(v roce 2020 = 1,10 Kč),

b) osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč(v roce 2020 = 4,20 Kč).

 

  1. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (v podnikatelské sféře) podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši

a) 91 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (v roce 2020 = 87 Kč),

b) 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2020 = 131 Kč),

c) 217 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2020 = 206 Kč).

 

  1. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (ve státní a příspěvkové sféře) podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši

a) 91 Kč až 108 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12hodin (v roce 2020 = 87 Kč až 103 Kč),

b) 138 Kč až 167 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2020 = 131 Kč až 158 Kč),

c) 217 Kč až 259 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2020 = 206 Kč až 246 Kč).

 

  1. Průměrnou cenu pohonných hmot, která podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí

a) 27,80 Kčza 1 litr u benzinu automobilového 95 oktanů (v roce 2020 = 32 Kč),

b) 31,50 Kčza 1 litr u benzinu automobilového 98 oktanů (v roce 2020 = 36 Kč),

c) 27,20 Kčza 1 litr u motorové nafty (v roce 2020 = 31,80 Kč),

d) 5za 1 kilowatthodinu elektřiny (v roce 2020 = 4,80 Kč).

 

Poznámka:

Pro rok 2020 platila vyhláška MPSV č. 358/2019 Sb.

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2021 stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 510/2020 Sb. – viz blogový článek z 11.12.2020

Dovolená za kalendářní rok a jeho poměrnou část

Prvním druhem dovolené, kterou budou moci zaměstnanci čerpat od 1.1.2021, bude dovolená za kalendářní rok a jeho poměrnou část.

Dovolenou za kalendářní rok upravuje § 213 odst. 1 a 2 ZP. Aby zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí splnit zároveň dvě podmínky (§ 213 odst.1 ZP). První podmínkou je nepřetržité trvání pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele alespoň 52 týdnů v kalendářním roce. Zároveň si zaměstnanec musí odpracovat 52 násobků týdenní pracovní doby (případně kratší týdenní pracovní doby). Nárok na dovolenou za kalendářní rok se vypočítá vynásobením týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) a výměrou dovolené v týdnech. Tím získáme nárok na dovolenou za kalendářní rok v hodinách. Z výše uvedeného vyplývá, že důležitou roli v nároku na dovolenou hraje délka týdenní pracovní doby.

Příklad: Pokud zaměstnanec pracuje 40 hodin týdně po celý kalendářní rok a jeho výměra dovolené je 5 týdnů, pak má nárok na dovolenou za kalendářní rok 200 hodin, pokud si odpracuje všech 52 násobků jeho týdenní pracovní doby.

40 hodin (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 200 hodin (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

Příklad: V případě, že má zaměstnanec týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny a výměru dovolené 5 týdnů, bude jeho nárok na dovolenou činit 187,5 hodiny.

37,5 hodiny (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 187,5 hodiny (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

Příklad: Zaměstnanec, který bude pracovat na zkrácený úvazek a jeho týdenní pracovní doba bude 30 hodin a výměra dovolené 5 týdnů, bude mít nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu 150 hodin.

30 hodin (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 150 hodin (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

U všech tří výše zmíněných příkladů je podmínka trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok (52 týdnů = 364 kalendářních dnů) a odpracování 52 násobků týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby). Pokud by zaměstnanec jednu z těchto podmínek nesplnil, nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale na její poměrnou část.

Podmínkou pro nárok na poměrnou část dovolené je nepřetržité trvání pracovního poměru alespoň 4 týdny u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce a odpracování 4 násobků týdenní pracovní doby, případně kratší týdenní pracovní doby (§ 213 odst.3 ZP). Obě tyto podmínky opět musí být splněny současně. Pokud zaměstnanec splní obě tyto podmínky, přísluší za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu 1/52 z nároku na dovolenou za kalendářní rok (§ 213 odst.4 ZP).

Příklad: Zaměstnanci začne pracovní poměr 1.2.2021 a potrvá do konce kalendářního roku. Jeho týdenní pracovní doba bude 40 hodin a výměra dovolené bude 5 týdnů. Tento zaměstnanec bude mít nárok na poměrnou část dovolené v rozsahu 185 hodin, jelikož si odpracuje 48 celých týdnů, to znamená 48 násobků jeho týdenní pracovní doby. Má tedy nárok na 48/52 z ročního nároku na dovolenou.

1920 hodin (počet odpracovaných hodin v kalendářním roce) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 48 týdnů (počet odpracovaných celých týdnů)

200 hodin / 52 týdnů = 3,8461 hodin (1/52 nároku na dovolenou)

3,8461 hodin x 48 týdnů (48 násobků) = 184,6128 hodin (48/52 ročního nároku na dovolenou) – zaokrouhlíme na 185 hodin.

Důvodem, proč má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené může být buď délka trvání pracovního poměru (pracovní poměr trvá pouze po část kalendářního roku – méně jak 52 týdnů), nebo proto, že zaměstnanec zameškal pracovní dobu pro důvody, které nejsou z pohledu nároku na dovolenou považovány za dobu odpracovanou, nebo jsou považovány za dobu odpracovanou do limitu 20násobku týdenní pracovní doby při odpracování alespoň dvanáctinásobku týdenní pracovní doby během kalendářního roku. Více o započtení náhradních dob z pohledu nároku na dovolenou se dozvíte v samostatném blogovém článku, který se těmto dobám bude věnovat.

Na základě § 213 odst. 5 ZP, pokud si zaměstnanec v kalendářním roce odpracuje podle rozvrhu směn více jak dvaapadesátinásobek týdenní pracovní doby, případně kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se mu za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (kratší týdenní pracovní dobu) nárok na dovolenou o jednu dvaapadesátinu.

Upozornění: Do odpracované doby z pohledu nároku na dovolenou se nezapočítává práce přesčas ani doplnění do úvazku!

 

Program ALFA MZDY AVENSIO

Při výpočtu nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část program vychází z nastavení počátku a konce pracovního poměru na kartě Pracovní poměr – záložka Pracovní poměr. Zde vidí, zda je splněna podmínka trvání pracovního poměru 52 týdnů nebo ne. Pokud ne, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené.

Dalším kritériem je úvazek, tedy délka týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) nastavená na kartě Pracovní poměr – záložka Úvazek – zařazení. Důležitou podmínkou je výměra dovolené, kterou vidíte na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Zůstatky dovolené, průměry.

Dále program vychází z doby, kterou zaměstnanec již odpracoval a z doby, která je naplánovaná, že ji zaměstnanec odpracuje, viz karta Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádek Odpracováno + plánováno (1). Důležitou roli při výpočtu nároku na dovolenou hraje to, co zaměstnanec zamešká, tzv. náhradní doby. Jejich evidenci vidíte v programu ALFA MZDY AVENSIO na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádek Nepřítomnosti – plně započtené (2), Nepřítomnosti – do limitu (§ 216 odst. 2) (3) a Nepřítomnosti…z toho započteno (4).

Součtem dob skutečně odpracovaných, plánovaných, započtených a započtených do limitu program získá počet celkem započtených hodin z pohledu nároku na dovolenou, to znamená počet celých týdnů, tedy počet násobků týdenní pracovní doby započtených z pohledu nároku na dovolenou (karta Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádky Celkem započteno (1 + 2 + 4) – hodin a Celkem započteno – celých týdnů).

Programem vypočtený nárok na dovolenou vidíte na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Zůstatky dovolené, průměry, ale i v okně Nárok a zůstatky dovolené, které otevřete v okně Zůstatky dovolené, průměry přes tlačítko se třemi tečkami. V obou oknech vidíte nárok na dovolenou v hodinách v řádku Letošní, sloupci Nárok.

Nová úprava dovolené od 1.1.2021

Od 1.1.2021 dochází k nové právní úpravě dovolené na základě novely zákoníku práce přijetím zákona č. 285/2020 Sb. Dovolená je v zákoníku práce upravena paragrafy 211 až 223. Tato novela vychází z potřeb a požadavků z praxe.

Přijetím novely zákoníku práce dochází ke zjednodušení úpravy dovolené, a to hlavně u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a zaměstnanců s kratší pracovní dobou, protože jsou odstraněny problémy s výpočtem dovolené. Již nebude důležité rozvržení pracovní doby, ale délka stanovené týdenní pracovní doby (případně kratší týdenní pracovní doby).

Ze tří typů dovolené, tedy dovolené za kalendářní rok, anebo její poměrnou část, dovolené za odpracované dny a dodatkové dovolené zůstávají pouze dva, a to dovolená za kalendářní rok a její poměrnou část a dodatková dovolená.

Výměra dovolená zůstává zachována v týdnech. Na základě § 212 odst. 1 ZP činí výměra dovolené nejméně 4 týdny. U zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí základní výměra dovolené 5 týdnů (§ 212 odst. 2 ZP). U pedagogických a akademických pracovníků je základní výměra dovolené 8 týdnů (§ 212 odst. 3 ZP). Základní výměra dovolené u státních zaměstnanců je 5 týdnů (§ 103 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě). Co se týče dovolené uvolněných zastupitelů, tak k žádné změně nedochází a výměra (5 týdnů dovolené) i čerpání dovolené je ve dnech. Dovolenou uvolněných zastupitelů upravuje § 81a zákona č. 128/2020 Sb., o obcích. Více o dovolené uvolněných zastupitelů se dočtete v blogovém článku Dovolená uvolněných zastupitelů ze dne 13.12.2020.

Základní výměra dovolené může být u zaměstnanců prodloužena, a to buď smlouvou (dvoustranné právní ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem), vnitřním předpisem (jednostranné právní ujednání zaměstnavatele, které je závazné pro všechny zaměstnance) nebo kolektivní smlouvou (může ji uzavřít jen odborová organizace).

Evidování a nárok dovolené se počítá v hodinách.

Čerpání dovolené však bude možné pouze po celých dnech nebo půldnech. Za takto vyčerpaný den, případně půlden dovolené se zaměstnanci z nároku odečte takový počet hodin, kolik by trvala jeho směna (polovina směny). Výjimku, kdy zaměstnanec bude moci čerpat takový počet hodin dovolené, který neodpovídá ani celé směně, ani polovině směny bude v případě, kdy bude dočerpávat zůstatek dovolené a ten nebude odpovídat ani délce směny, ani délce poloviny směny.

 

Program ALFA MZDY AVENSIO

Předmětnou právní úpravu dovolené jsme zapracovali do programu ALFA MZDY AVENSIO. Dne 21.12.2020 vyšla verze programu 3.1.9.8., ve které je zapracována úprava dovolené podle nově platné legislativy. Pro nahrání verze je nutné mít uzavřený měsíc listopad. Verzi můžete nahrát do měsíce prosince, úpravy v programu ohledně dovolené však uvidíte až po uzavření do měsíce ledna.

Úpravou prošly záložka Náhrad, okno Nárok a zůstatky dovolené i sestavy, kterých se evidování a čerpání dovolené týká. Popis práce s programem najdete v dokumentech Nová úprava dovolené od 1.1.2021, Záložka Náhrady (oba viz Nápověda – Soubory nápovědy – Karta zaměstnance) a Dovolená – přehled sestav (viz Nápověda – Soubory nápovědy – Sestavy).

Podrobněji se úpravě dovolené budeme věnovat v dalších blogových článcích, které budou postupně zveřejňovány na našich webových stránkách.

Zvýšení platových tarifů od 1.1.2021

Vláda ČR schválila na své schůzi dne 21.12.2020 zvýšení platových tarifů od 1. ledna příštího roku u vybraných skupin zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Zvýšení platů se bude týkat lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků včetně lékařů orgánu ochrany veřejného zdraví, pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. U této skupiny pracovníků půjde o zvýšení o 10%.

Dále se zvýší platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství (tj. v mateřských, základních a středních školách), a to o 4%.

Základní platová tabulka č. 1 bude v roce 2021 beze změny. Jedná se o tabulku dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., která je určena pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 5 odst. 1 tohoto nařízení. Stejně tak se nezmění tabulka dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 304/2014 Sb., která je určena pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 2 odst. 1 tohoto nařízení.

Vládou schválené navýšené platy můžete dohledat pod tímto odkazem v souboru „ma_KORNBWJBDRUI.docx“.

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, nebylo k okamžiku zveřejnění tohoto blogového článku ve Sbírce zákonů vydáno. Jakmile se tak stane, poskytneme všem uživatelům mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO aktualizační skript, aby mohli s dostatečným časovým předstihem provést kontrolu změn tarifních platů jejich zaměstnanců od 1.1.2021 a vystavit včas platové výměry.

Zdroj informací:

zpráva o výsledcích jednání vlády z 21.12.2020

výsledky jednání vlády z 21.12.2020

tisková zpráva MPSV ze dne 21.12.2020

 

Prodloužení programu Antivirus do konce února 2021

Vláda ČR na svém jednání dne 21.12.2020 schválila prodloužení všech tří režimů Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus (tj. Antivirus Režim A, Režim A Plus a Režim B) až do 28. února 2021. Důvodem prodloužení programu je nepříznivá epidemická situace a také zdržení legislativního procesu novely zákona o zaměstnanosti zavádějící tzv. kurzarbeit (projednání novely je stále v Poslanecké sněmovně ČR), který měl původně na program Antivirus plynně navázat s účinností od 1.1.2021.

Cílem programu Antivirus je zmírnění dopadů celosvětového šíření nákazy COVID-19 na zaměstnanost. Zaměstnavatelům jsou refundovány náklady na výplaty náhrad mezd zaměstnanců za dobu trvání překážek v práci. Parametry současného nastavení programu se od příštího roku nezmění. Informace k jeho jednotlivým režimům naleznete zde.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách aktuální statistiky všech režimů Programu Antivirus, tj. stav čerpání Programu Antivirus ke dni 21.12.2020 a také přehlednou analýzu – stav ke dni 11.12.2020.

Zdroj informací: Tisková zpráva MPSV ze dne 21.12.2020

Mzdový a personální systém ALFA MZDY AVENSIO

Uživatelé mzdového a personálního systému ALFA MZDY AVENSIO mohou jako podklad pro vyúčtování náhrad ve všech třech režimech Programu Antivirus využít exporty:

140108_Program Antivirus režim A,

140208_Program Antivirus režim A Plus a 

140109_Program Antivirus režim B

– viz menu programu Hlavní nabídka – Zpracování – Exporty.

Dovolená uvolněných zastupitelů

Na úvod je třeba zdůraznit, že dovolená uvolněných členů zastupitelstev obcí není nijak zásadně dotčena novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb. účinnou od 1.1.2021. Dovolenou uvolněných zastupitelů výlučně upravuje § 81a zákona č. 128/2020 Sb., o obcích. Obecná ustanovení zákoníku práce se nepoužijí s výjimkou těch ustanovení, která se výslovně týkají osob vykonávajících veřejné funkce, tedy do 31.12.2020 ustanovení § 212 odst. 4 zákoníku práce a od 1.1.2021 ustanovení § 216 odst. 4 zákoníku práce, o převodu nevyčerpané dovolené.

Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, tj. 35 kalendářních dnů, přičemž zákon o obcích stanovuje v § 81a odst. 1, že nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem.

Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce netrvá po celý kalendářní rok, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok (§ 81a odst. 2 zákona o obcích).

Po dobu čerpání dovolené náleží uvolněnému zastupiteli odměna za výkon funkce v plné výši. Jinými slovy, odměna se mu během čerpání dovolené nekrátí.

Dovolenou nevyčerpanou za příslušný kalendářní rok lze čerpat v následujícím roce. Tato dovolená se pak čerpá přednostně. Do dalšího kalendářního roku se taková nevyčerpaná dovolená nepřevádí a bez náhrady propadá (§ 81a odst. 5 zákona o obcích).

Proplatit nevyčerpanou dovolenou zákon o obcích umožňuje, ovšem pouze v případech, kdy dojde k ukončení výkonu funkce nebo ukončení uvolnění pro výkon funkce (např. vzdání se funkce, odvolání z funkce, změna funkce z uvolněné na neuvolněnou). Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za který je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která uvolněnému zastupiteli náleží ke dni ukončení výkonu funkce (§ 81a odst. 8 zákona o obcích).

O čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva obce vede obecní úřad evidenci. Uvolněný zastupitel čerpání dovolené oznámí předem obecnímu úřadu prostřednictvím starosty (§ 81a odst. 10 zákona o obcích).

Podrobnosti vč. příkladů jsou uvedeny v Metodickém doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 5.5 – Odměňování a ostatní související nároky a peněžitá plnění členů zastupitelstva obce (str. 66 – 72) – viz tento odkaz.

 

Dovolená uvolněných zastupitelů a program ALFA MZDY AVENSIO:

Pro evidenci čerpání dovolené se zpravidla používá uživatelský kód 6611, případně jiný, který si uživatel nastaví. Důležité je, aby takový uživatelský kód měl uložený systémový kód 853.

Pro proplacení nevyčerpané dovolené je určen uživatelský kód 6615. I v tomto případě platí, že lze použít jiný, ovšem musí u něj mít nastaven systémový kód 878.

Výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva se eviduje jako druh a typ „pracovního poměru“ 8-8 = Výkon funkce. V pracovním úvazku je třeba uložit pracovní dobu 10 a rozvrh 146. Částka měsíční odměny se vyplňuje do pole „Měsíční tarif“. Program automaticky generuje mzdovou položku s kódem 3894 (systémový kód 499).

Zahraniční stravné 2021

Ve Sbírce zákonů (částka 209) byla dne 9.12.2020 zveřejněna vyhláška Ministerstva financí č. 510/2020 Sb. ze dne 4.12.2020, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021.

Základní sazby zahraničního stravného v cizí měně pro příští rok jsou stanoveny přílohou vyhlášky – viz tento odkaz.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2021 a zároveň zrušuje vyhlášku č. 310/2019 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020.

Zvýšení základní sazby v roce 2021 se týká 17 zemí – viz následující srovnávací tabulka:

Ostatní země, v tabulce neuvedené, jsou beze změny.

Další důležité informace k zahraničnímu stravnému naleznete např. v Příručce pro personální agendu a odměňování zaměstnanců zveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Krizové ošetřovné po obnovení výuky na školách

Dne 3.12.2020 zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení tiskovou zprávu, týkající se krizového ošetřovného kvůli epidemii koronaviru v době obnovení prezenční výuky na školách.

30.11.2020 byla obnovena prezenční výuka u žáků na prvních stupních základních škol, to znamená, že pečující osoby mají nárok na krizové ošetřovné naposledy v den, který předchází obnovení této prezenční výuky. Výjimku tvoří výuka, kdy se žáci střídají ve výuce např. po týdnech, to znamená, že potřeba ošetřování stále trvá ve dnech, kdy má žák distanční výuku a nemůže být osobně přítomen ve škole.

Žádost o ošetřovné bude mít stejné číslo, jako žádost, kterou zaměstnanec uplatňoval nárok na ošetřovné v předchozím kalendářním měsíci. Zaměstnavatel musí doplnit údaje o směnách zaměstnance a datum zahájení výkonu práce (zaměstnání). Připomínám, že nárok na ošetřovné mají rodiče a pečující osoby dětí do 10 let věku. Ošetřovné na jedno dítě mohou čerpat pouze dvě pečující osoby účastny nemocenského pojištění, které se střídají v péči o toto dítě. Další pečující osoby o toto dítě nárok na ošetřovné nemají. Pokud dítě během potřeby ošetřování dosáhne 10 let věku, nárok na ošetřovné stále trvá u osoby, která o dítě pečovala v době vzniku sociální události (uzavření školy) i po dovršení tohoto věku dítěte. Osoba, která by začala pečovat o dítě po jeho desátých narozeninách, nárok na ošetřovné nemá, přestože sociální událost vznikla ještě před jeho desátými narozeninami.

Ošetřovné zaměstnanci nenáleží v době školních prázdnin a v době, kdy ředitel školy vyhlásí tzv. ředitelské volno.

V době mimořádných opatření mají pečující osoby nárok na ošetřovné ve výši 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Kalkulačku najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud by kvůli epidemii nemoci Covid-19 došlo znovu k uzavření škol z důvodu mimořádných opatření, nastala by nová sociální událost, to znamená, že by zaměstnanec při potřebě ošetřování dítěte vyplňoval novou žádost o ošetřovné. Tato žádost o ošetřovné by měla nové číslo.

Jak zažádat o ošetřovné a zpracování v programu ALFA MZDY AVENSIO

Na e-Portálu České správy sociálního zabezpečení si zaměstnanec vygenerujete tiskopis Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část. Stisknutím tlačítka Vyplnit tiskopis si otevře náhled tiskopisu. Zvolí, zda se jedná o novou žádost, v tom případě se mu vygeneruje číslo žádosti, nebo jestli se jedná o žádost navazující na žádost z předešlého měsíce, v takovém případě se použije číslo žádosti z předchozího měsíce. Poté si zaměstnanec může žádost vytisknout a ručně vyplnit nebo žádost vyplnit elektronicky a poté vytisknout. Návod, jak vyplnit žádost o ošetřovné je zde.

Vyplněnou žádost zaměstnanec předá svému zaměstnavateli, který vyplní část F tiskopisu – Záznamy zaměstnavatele. Zaměstnavatel Žádost o ošetřovné odešle spolu s přílohou k žádosti o nemocenskou dávku.

V programu ALFA MZDY AVENSIO zadáte ošetřovné z důvodu uzavření školy na záložce Nemocenské přes PTM. Zvolíte možnost Nové přerušované OČR a do políčka Druh mzdy zadáte kód 6563 – OŠETŘ. – OČR při uzavření školy a ve spodní části okna vyplníte, které dny zaměstnanec čerpal ošetřovné. Stiskněte tlačítko OK a program zapíše na zaškrtnuté dny doklad na záložku Nemocenské (pokud je více intervalů ošetřování, zapíše na každý interval doklad na záložku Nemocenské). Pokud byste zadávali ošetřovné přes PTM a možnost Nová nemocenská dávka, musíte zadat každý interval ošetřování zvlášť, není možné si zadat jednotlivé dny, kdy zaměstnanec ošetřoval dítě. Z počátečního dokladu ošetřování vygenerujete přílohu k žádosti o nemocenskou dávku (NEMPRI). Přes tlačítko pro přiložení dokumentů (v horní části okna vedle tlačítka s „tiskárnou“) přiložíte naskenovanou Žádost o ošetřovné a spolu s NEMPRI odešlete na Českou správu sociálního zabezpečení. Pokud zaměstnanec žádá o ošetřovné navazující na předchozí měsíc, NEMPRI již neposíláte. Zašlete jen naskenovanou Žádost o ošetřovné a v okně Dávka nemocenského pojištění v části okna Podklady pro ČSSZ nezvolíte možnost Vytvořit přílohu, ale zvolíte možnost Bez přílohy.

Co se týče krizového ošetřovného a rozhodného období, zasílali jsme všem uživatelům programu ALFA MZDY AVENSIO dne 30.11.2020 emailový tip na toto téma.

Zdroje:

www.cssz.cz

www.mpsv.cz

 

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít