Blog

 

Prohlášení k dani od roku 2018

Finanční správa ČR zveřejnila na svých webových stránkách nový vzor tiskopisu „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ (25 54 57 MFin 5457 – vzor č. 26), který je platný od zdaňovacího období 2018 a je určený:

  • pro účely výpočtu záloh na daň
  • pro jedno zdaňovací období

Zveřejnění nového vzoru souvisí se změnou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů provedenou zákonem č. 170/2017 Sb., spočívající, mimo jiné, v možnosti činit prohlášení k dani také elektronicky. Od zdaňovacího období 2018 tak dochází k rozšíření komunikace mezi plátcem daně (tj. zaměstnavatelem) a poplatníkem (tj. zaměstnancem), kdy je možné v souvislosti s ustanovením § 38k zákona o daních z příjmů využít i jiného způsobu projevu vůle zaměstnance při uplatnění nezdanitelných částí základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slev na dani a daňového zvýhodnění.

Jinými slovy, prohlášení k dani budou moci zaměstnanci předkládat a činit (tzn. podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě. V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Jakou formu prohlášení k dani podle ustanovení § 38k zákona o daních z příjmů u svých zaměstnanců zvolí, bude zcela na rozhodnutí zaměstnavatele, přičemž je možné obě formy kombinovat. Ústní forma projevu vůle zaměstnance nestačí, neboť zaměstnavatel je povinen správci daně prokazatelně doložit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení zálohy na daň u jednotlivých zaměstnanců.

Tiskopis nového vzoru č. 26 bude na finančních úřadech k dispozici v prosinci 2017.

Doposud používané vzory na tři zdaňovací období bude možné i nadále využívat u zaměstnanců, kteří budou činit prohlášení k dani pouze listinnou formou → u zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění je využitelný vzor č. 24 a 25, u daňových nerezidentů ČR je Finanční správou doporučeno nepoužívat vzory nižší než je vzor č. 25.

Finanční správa také informativně zveřejnila nový tiskopis „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“ (25 5457/B MFin 5457/B – vzor č. 1), který se použije poprvé až pro roční zúčtování za zdaňovací období 2018.

Další informace naleznete ve Sdělení Finanční správy ČR pro plátce daně k tiskopisu daňového prohlášení, které je k dispozici na jejích webových stránkách.

zdroj: Finanční správa ČR

Nová pravidla pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti od 2018

Na základě změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (provedenou zákonem č. 170/2017 Sb.) se s účinností od 1.1.2018 použijí nová pravidla pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, tj. poprvé při zdanění příjmů ze závislé činnosti plynoucích za kalendářní měsíc leden 2018.

Podle novelizovaného ustanovení § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů:

„Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.“

V citovaném § 6 odst. 4 jsou tedy stanoveny podmínky pro vznik 2 samostatných základů daně na sobě zcela nezávislých:

  • pod písmenem a) pro příjmy z dohody o provedení práce s úhrnným limitem ve výši 10 000 Kč
  • pod písmenem b) pro „ostatní“ příjmy ze závislé činnosti s úhrnným limitem ve výši 2 500 Kč,

a to včetně samostatného zaokrouhlování obou základů daně, resp. vypočtené daně.

Z výkladu k novému znění § 6 odst. 4 tak vyplývá, že se oba limity posuzují samostatně s tím, že tyto limity nelze navzájem kompenzovat a vznik jednoho samostatného základu daně nevylučuje vznik druhého samostatného základu daně, přičemž ve vztahu k limitu pod písm. b) pro posouzení úhrnné výše příjmů se nikdy nepřihlíží k příjmům plynoucím na základě dohody o provedení práce.

Vzorové příklady na možnosti zdanění, které mohou nastat při stanovení samostatného základu daně v případě souběhu příjmů od téhož zaměstnavatele bez učiněného (tj. nepodepsaného) prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů a další informace se dočtete v tomto sdělení Finanční správy ze dne 3.11.2017.

zdroj: http://www.financnisprava.cz/

Změny v dávkách nemocenského pojištění v roce 2018

Účinnost od 1. ledna 2018:

Zvýšení nemocenského

– od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN“) nebo karantény se zvyšuje sazba z 60 % na 66 % denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“)

– od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény se zvyšuje sazba z 60 % na 72 % DVZ

Poznámka: Do 30. kalendářního dne trvání DPN nebo karantény činí výše nemocenského jako dosud, tj. 60 % DVZ.

Ke změně dochází na základě novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, provedené zákonem č. 259/2017 Sb.

Více informací také viz blogový článek z 18.9.2017.

 

Účinnost od 1. února 2018:

Zavedení dávky otcovské poporodní péče, tzv. otcovské

– nárok na dávku bude mít otec dítěte, který o dítě pečuje a osoba (muž nebo žena), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů,

– nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí, jestliže takové dítě nedosáhlo 7 let věku,

– výše dávky činí 70 % DVZ,

– výplata náleží za dobu 7 kalendářních dnů bez přerušení,

– o dávku je možné nejdříve dne 1. 2. 2018 požádat ohledně dětí narozených nebo převzatých do péče nejdříve dne 21. 12. 2017,

– pro volno v zaměstnání využijí otcové rodičovskou dovolenou.

Ke změně dochází na základě novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, provedené zákonem č. 148/2017 Sb.

Více informací také viz blogový článek z 14.7.2017.

 

Účinnost od 1. června 2018:

Zavedení dávky dlouhodobé ošetřovné

Podmínky pro nárok:

– u ošetřované osoby muselo dojít k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň 7 denní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů,

– ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě,

– ošetřující osobou mohou být rodinní příslušníci vyjmenovaní v zákoně, aniž by žili s ošetřovaným v domácnosti; žití v domácnosti bude však vyžadováno u jiné fyzické osoby (např. druha, družky)

– u ošetřující osoby bude vyžadována čekací doba; nemocenské pojištění muselo u zaměstnance trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů, OSVČ musela být nemocensky pojištěna v posledních 3 měsících,

– ošetřující osoba nesmí po dobu ošetřování vykonávat žádnou výdělečnou činnost,

– v průběhu 90 dnů se mohou ošetřující osoby libovolně střídat v ošetřování osoby vyžadující dlouhodobou péči,

– dávka bude náležet ve výši 60 % redukovaného DVZ maximálně po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice; nenáleží však za dobu, kdy dlouhodobá péče není poskytována (např. z důvodu další hospitalizace),

– nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče,

– zaměstnavatel může odmítnout poskytnutí volna ze zaměstnání, pouze pokud mu brání závažné provozní důvody.

Ke změně dochází na základě novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, provedené zákonem č. 310/2017 Sb.

 

zdroj: www.mpsv.cz

Zvýšení náhrady mzdy a nemocenských dávek pro rok 2018 – nové redukční hranice

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) vyhlásilo pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) platných v roce 2018.

 Na základě Sdělení MPSV ze dne 13.10.2017 vydaného pod č. 349/2017 Sb. v částce 120 Sbírky zákonů dne 24.10.2017 bude v roce 2018 činit:

  • první redukční hranice pro úpravu DVZ 1 000 Kč,
  • druhá redukční hranice pro úpravu DVZ 1 499 Kč,
  • třetí redukční hranice pro úpravu DVZ 2 998 Kč.

Tyto redukční hranice budou mít vliv na výpočet dávek nemocenského pojištění (nemocenského, otcovské, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství).

Z uvedených redukčních hranic se také vychází při stanovení redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě zaměstnanců, kterou jim poskytuje zaměstnavatel po dobu prvních 14 kalendářních dnů. Příslušná redukční hranice, stanovená pro účely nemocenského pojištění, se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Z toho vyplývají tyto redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2018:

  • první redukční hranice = 175 Kč (0,175 x 1 000 Kč),
  • druhá redukční hranice = 262,33 Kč (0,175 x 1 499 Kč),
  • třetí redukční hranice = 524,65 Kč (0,175 x 2 998 Kč).

Přehled redukčních hranic v letech 2013 až 2017 (ND = nemocenské dávky, NM = náhrada mzdy) – viz tato tabulka:

Pro úplnost uvádím, že jsou redukční hranice odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, tj. pro rok 2018 jde o vyměřovací základ za rok 2016) a tzv. přepočítacího koeficientu (stanoveného taktéž pro každý rok). Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient stanovuje vláda svým nařízením. Tyto hodnoty byly pro rok 2018 stanoveny nařízením vlády č. 343/2017 Sb. ze dne 25.09.2017 zveřejněným v částce 117 Sbírky zákonů dne 19.10.2017: výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 činí 28 250 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 činí 1,0612.

Nové povinnosti nemocných uchazečů o zaměstnání od října 2017

S účinností od 1. října letošního roku se zavedl tzv. režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání, a to na základě novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti provedené zákonem č. 206/2017 Sb.

Podle ustanovení § 5 písm. h) zákona o zaměstnanosti se pro jeho účely rozumí režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu povinnost uchazeče o zaměstnání

  1. zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a
  2. dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

Se zavedením tohoto režimu souvisí i nové povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to:

  • dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu (zdržovat se v místě pobytu uvedeného v potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání, dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek),
  • oznámit důvody (nemoc, úraz, ošetření, vyšetření), pro které dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, nejpozději v den, kdy mu bylo vydáno Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo v den uskutečnění ošetření/vyšetření,
  • doložit nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne vydání Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo Potvrzení o ošetření/vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení tyto důvody příslušným potvrzením.

Závazné vzory Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a Potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení stanovilo podle ustanovení § 21 odst. 9 zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou č. 346/2017 Sb. ze dne 13.10.2017 zveřejněné v částce 119 Sbírky zákonů dne 20.10.2017.

Obě potvrzení se vydávají na žádost uchazeče o zaměstnání. Tato potvrzení by si měl uchazeč o zaměstnání nechat vydat, pokud je nemoc, úraz, ošetření nebo vyšetření překážkou pro plnění povinností vyplývajících z evidence na Úřadu práce České republiky.

Co se týče Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, tak lékař vydá 3 vyhotovení, z nichž jedno doloží uchazeč o zaměstnání ve lhůtě shora uvedené Úřadu práce ČR, druhé si ponechá do doby ukončení jeho dočasné neschopnosti, které poté (tj. po potvrzení data ukončení dočasné neschopnosti) také doloží Úřadu práce ČR. Třetí vyhotovení si ponechává lékař.

Ohledně Potvrzení o ošetření/vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení pak platí, že lékař vydá 2 vyhotovení. Jedno doloží uchazeč o zaměstnání Úřadu práce ČR a druhé si ponechává lékař.

Dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání bude kontrolovat Úřad práce ČR.

Kalkulačky MPSV pro rok 2018 již zveřejněny

Na webových stránkách Ministerstva práce a sociální věcí (dále jen „MPSV“) je již nyní k dispozici:

Poskytování a výpočet náhrady mzdy (platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) upravuje zákoník práce ve svém ustanovení § 192 a násl.

Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění řeší zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Uvedené dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“), který se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se pak redukuje (upravuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.

V roce 2018 bude činit 1. redukční hranice 1 000 Kč, 2. redukční hranice 1 499 Kč a 3. redukční hranice 2 998 Kč. V roce 2017 činí 1. redukční hranice 942 Kč, 2. redukční hranice 1 412 Kč a 3. redukční hranice 2 824 Kč.

Výše nemocenského činí 60 % DVZ od 15. do 30. kalendářního dne trvání DPN, 66 % DVZ od 31. do 60. dne trvání DPN a 72 % od 61. dne trvání DPN – viz také blogový článek z 18.9.2017.

Výše peněžité pomoci v mateřství a otcovské činí 70 % DVZ a výše ošetřovného činí 60 % DVZ.

Další informace k nemocenskému pojištění získáte například zde nebo na adrese http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/.

Poznámka na závěr: Na webových stránkách MPSV je samozřejmě stále k dispozici výpočtová kalkulačka jak pro náhradu mzdy, tak pro nemocenské dávky v roce 2017.

Změna v evidenci náhradního plnění povinného podílu zaměstnávání OZP

Od 1. října 2017 dochází ke změně v evidenci náhradního plnění, a to na základě novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, provedené zákonem č. 206/2017 Sb., která, mimo jiné, stanovuje, že dodavatel (tj. zaměstnavatel) s více než 50 % podílem zaměstnanců se zdravotním postižením může dodat tzv. náhradní plnění pouze v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od jeho zaplacení vloží povinné údaje do elektrické evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) podle § 84 zákona o zaměstnanosti.

Evidence je od 3.10.2017 k dispozici na webových stránkách MPSV (viz tento odkaz) a dodavatel do ní zadává tyto údaje:

  • průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením za předchozí kalendářní rok pro účely výpočtu limitu stanoveného podle 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti
  • průměrné čtvrtletní přepočtené počty zaměstnanců dodavatele v daném kalendářním roce pro účely zjištění splnění podmínky zaměstnávání 50 % osob se zdravotním postižením
  • identifikační údaje dodavatele a odběratele
  • cenu dodaných výrobků, služeb či realizovaných zakázek bez DPH (jedná se o částku započitatelnou do náhradního plnění; může být i nižší než hodnota na faktuře, pokud se dodavatel s odběratelem dohodli např. na započítání nižší částky)
  • datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek
  • číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo zakázek
  • datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek

Se zavedením evidence náhradního plnění dochází k odstranění povinnosti odběratele uvádět údaje o náhradním plnění v ohlášení o plnění povinného podílu. Odběratel tedy, tak jako dosud, bude ohlašovat Úřadu práce ČR do 15. února na předepsaném formuláři zda splnil či nesplnil povinný podíl včetně způsobů jeho plnění. Nebude již ale uvádět konkrétní informace o jednotlivých dodávkách, protože potřebné informace budou obsaženy v elektronické evidenci.

Aby mohl dodavatel náhradní plnění dodávat, bude muset zaměstnávat více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a to nově ve čtvrtletním přepočteném počtu. Doposud bylo podmínkou zaměstnávání 50 % osob se zdravotním postižením v ročním přepočteném počtu.

V souvislosti s vložením údajů do elektronické evidence je zapotřebí rozlišit lhůtu pro zaevidování údajů o náhradním plnění, které bylo v roce 2017 realizováno před nabytím účinnosti příslušné novely zákona o zaměstnanosti, tj. od 1.1.2017 do 30.9.2017 a po nabytí účinnosti, tj. od 1.10.2017.

Přechodné ustanovení novely zákona o zaměstnanosti ukládá dodavatelům náhradního plnění, aby údaje plnění, které bylo poskytnuto do 30. 9. 2017, zadali do evidence do 60 dnů od nabytí účinnosti této novely. Z dikce zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 10. 2017 však vyplývá, že rozhodným termínem pro zadání náhradního plnění do elektronické evidence je den podání ohlášení o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ze strany odběratele. Jednoduše řečeno, odběratel v ohlášení o plnění povinného podílu může uvést pouze takové náhradní plnění, které již bylo dodavatelem vloženo do evidence náhradního plnění. Nejzazším termínem pro podání ohlášení za rok 2017 a tedy pro vložení údajů o náhradním plnění do evidence je 15. únor 2018.

Půjde-li o náhradní plnění, které bude realizované od 1. 10. 2017, ustanovení § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 10. 2017 stanoví, že zaměstnavatelé s více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mohou pro účely náhradního plnění dodat své výrobky a služby pouze v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění vloží příslušné údaje do evidence. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud dodavatel ve lhůtě 30 kalendářních dnů od zaplacení nevloží příslušné údaje do evidence, odběratel si náhradní plnění započítat nemůže. Nicméně právě z předmětné evidence odběratel získá průběžnou informaci o tom, zda byl či nebyl dodavatelem zahrnut do režimu náhradního plnění.

Bližší informace o nové právní úpravě a o důvodech jejího zavedení naleznete na https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/novela2017.pdf.

Manuál pro dodavatele a odběratele je k dispozici na https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/evidence_manual.pdf.

Další informace k zaměstnávání osob se zdravotní postižením se dočtete na těchto webových stránkách: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob.

zdroj: www.mpsv.cz

Zdrav. poj. – VZ pro pojistné hrazené státem pro roky 2018 až 2020

Jak jsem již informovala v blogovém článku z 15. května letošního roku (viz tento odkaz), dojde od 1.1.2018 na základě vládního nařízení č. 140/2017 Sb. ke zvýšení vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, a to ze současných 6 814 Kč na 7 177 Kč.

Ve Sbírce zákonů pak byl 19. září letošního roku zveřejněn zákon č. 297/2017 Sb., kterým se stanovuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osoby, které spadají do jedné z kategorií „státních pojištěnců“, a to pro rok 2019 na částku 7 540 Kč a pro rok 2020 na částku 7 903 Kč.

Stát platí pojistné za osoby uvedené v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., tedy například za děti do ukončení jejich povinné školní docházky, za studenty do 26. roku za předpokladu, že se soustavně připravují na své budoucí povolání, dále za ženy na mateřské dovolené a osoby na rodičovské dovolené, za ty, kteří pobírají některý z důchodů, za uchazeče o zaměstnání atd.

Připomínám, že částka 7 177 Kč v roce 2018, 7 540 Kč v roce 2019 a 7 903 Kč v roce 2020 bude mít vliv na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod, pokud bude zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. V takovém případě je totiž vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (viz § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.)

Odkazy na shora citované předpisy upravující částku vyměřovacího základu pro roky 2018 až 2020: Nařízení č. 140_2017 Sb, Zákon č. 297_2017 Sb.

Zvýšení důchodů od ledna 2018

Oproti minulým rokům bude valorizace důchodů od ledna příštího roku výrazně vyšší.

Důvodem je změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění provedená zákonem č. 203/2017 Sb., ze které vyplývá, že při valorizaci důchodů se nově:

  • výpočet růstu cen provádí ze životních nákladů za domácnosti celkem a ze životních nákladů za domácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem, přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší (§ 67 odst. 6)
  • namísto dosud používané jedné třetiny použije jedna polovina růstu reálné mzdy (§ 67 odst. 8).

Základní výměra důchodu se k 1. lednu 2018 zvýší o 150 Kč na 2700 Kč. Procentní výměra důchodů se zvýší o 3,5 %. Průměrný důchod se tak zvýší o 475 Kč.

Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí z 18. září 2017.

Daně z příjmů fyzických osob – zvýšení hodnoty jednoho odběru krve

Na základě zákona č. 254/2017 Sb. ze dne 20.7.2017 zveřejněného dne 18.8.2017 v částce 89 Sbírky zákonů dochází k novele ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1.9.2017.

Podle jeho přechodných ustanovení se ustanovení § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí zákona č. 254/2017 Sb., poprvé použije pro zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nabyl účinnosti, tedy již pro zdaňovací období kalendářního roku 2017.

Čeho se změna týká?

Podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů je možné od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého, mimo jiné, na zdravotnické účely. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhradu výdajů spojených s takovým odběrem, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů, oceňuje nově částkou 3 000 Kč (dosud 2 000 Kč).

Do tohoto ustanovení se nově doplnilo, že hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč.

Připomínám, že tento daňový odpočet je možné provést v rámci ročního zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. Stále platí, že ze základu daně lze v úhrnu hodnot bezúplatných plnění odečíst nejvýše 15%.

Více podmínek pro uplatnění nezdanitelné části základu daně podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů se dozvíte přímo v uvedeném ustanovení a v pokynu Generálního finančního ředitelství D-22 na str. 17 a 18.

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít