Konzultační linka:

Po–Pá 07:00–15:30 (St 9:00 - 10:00 firemní porada)
Zákaznická zóna
Zákaznická zóna

Whistleblowing – co to je a kdo je povinen zřídit vnitřní oznamovací systém?

whistleblowing

Whistleblowing neboli upozornění na možné protiprávní jednání je termín, který je v poslední době hodně skloňován. Jaké povinnosti z něj vyplývají pro jednotlivé subjekty a co a za jakých podmínek lze v rámci whistleblowingu oznámit? 

Whistleblowing a zákon o ochraně oznamovatelů

Dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

Zákonem je upraveno:

  • Podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání
  • Podmínky poskytování ochrany oznamovateli
  • Působnost Ministerstva spravedlnosti ohledně ochrany oznamovatelů

Kdo je povinen zřídit vnitřní oznamovací systém?

Mezi povinné subjekty, které musí zřídit vnitřní oznamovací systém patří:

  • Veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek s výjimkou obce s méně než 10.000 obyvateli
  • Zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců
  • Orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmu právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně
  • Orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v oblastech vyjmenovaných v § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 171/2023 Sb.
  • Zaměstnavatel, který není povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 171/2023 Sb.

Zaměstnanci z pohledu whistleblowingu

Zaměstnavatelé, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců, jsou povinni zavést vnitřní oznamovací systém.

Za zaměstnance jsou považováni:

  • Zaměstnanci, kteří mají u svého zaměstnavatele pracovní poměr (i zkrácený úvazek)
  • Zaměstnanci pracující u svého zaměstnavatele na dohody konané mimo pracovní poměr
  • Zaměstnanci přidělení agenturami práce

Aplikace přechodných ustanovení zákona č. 171/2023 Sb.

Vzhledem k datu nabytí účinnosti zákona jsou v letošním roce povinni všechny povinné subjekty (s výjimkou veřejných zadavatelů) zaměstnávající k datu 1. srpna 2023 50 až 249 osob zavést vnitřní oznamovací systém nejpozději do 15. prosince 2023. Kdo je povinným subjektem, je uvedeno v § 8 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb.

Jaké jsou povinnosti povinných subjektů?

Povinné subjekty musí v rámci whistleblowingu: 

  • Zajistit vnitřní oznamovací systém
  • Umožnit oznamovateli podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně, ústně, případně osobně (na žádost oznamovatele)
  • Uveřejnění následujících informací způsobem umožňujícím dálkový přístup:
    • Způsoby oznamování pomocí vnitřního oznamovacího systému
    • Označení příslušné osoby, její telefonní číslo, adresu elektronické pošty nebo jinou adresu určenou pro doručování
    • Informaci, zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost
  • Provést poučení osoby o právech a povinnostech vyplývajících z tohoto zákona, povinný subjekt s příslušnou osobou sepíšou záznam o poučení
  • Zajistit, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona č. 171/2023 Sb.
  • Zajistit posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou
  • Vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení
  • Přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení

Jaké protiprávní jednání je v rámci whistleblowingu oznamováno?

Oznámení obsahuje informace o protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel (fyzická osoba) vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti.

Za protiprávní jednání se považuje takové jednání, které:

  • znaky trestného činu
  • znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000 Kč
  • porušuje tento zákon
  • porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblastech vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 171/2023 Sb.

Kdo může být příslušnou osobou a jaké jsou její povinnosti?

Příslušnou osobou může být pouze bezúhonná, zletilá a plně svéprávná fyzická osoba. Za bezúhonnou osobu je považována osoba, která nebyla odsouzena pro úmyslný trestný čin, nebo v posledních 5 letech pravomocně uznána vinou z přestupku. Bezúhonnost se dokazuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

Povinnosti příslušné osoby jsou:

  • přijímat a posuzovat důvodnost oznámení, které bylo podáno prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému
  • navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení
  • plnit pokyny povinného subjektu, ledaže ohrožují a maří výkon její činnosti podle tohoto zákona
  • postupovat při výkonu své činnosti podle tohoto zákona nestranně
  • zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti a to i po ukončení výkonu této činnosti

Postup příslušné osoby v případě podání oznámení

Příslušná osoba přijímá oznámení písemně, ústně nebo na požádání oznamovatele osobně. Osobní oznámení je povinna přijmout nejdéle do 14 dnů od chvíle, kdy o to oznamovatel požádal. Příslušná osoba musí oznamovatele do 7 dnů vyrozumět o tom, že oznámení přijala. Výjimkou je, pokud oznamovatel požádá příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala nebo by vyrozuměním o přijetí oznámení došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.

Příslušná osoba musí posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele tohoto oznámení a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Tuto lhůtu je možné prodloužit u složitých případů o 30 dnů a to maximálně dvakrát. Pokud příslušná osoba vyhodnotí, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, písemně o tom vyrozumí oznamovatele.

Pokud příslušná osoba vyhodnotí oznámení jako důvodné, navrhne povinnému subjektu opatření k předejití a nápravě protiprávního stavu.

Neshledá-li příslušná osoba na základě skutečností uvedených v oznámení spáchání protiprávního jednání, nebo zjistí-li, že se oznámení zakládá na nepravdivých informacích, poučí oznamovatele o právu podat oznámení orgánu veřejné moci.

Pokuta za vědomě nepravdivé oznámení

Pokud fyzická osoba podá vědomě nepravdivé oznámení, jedná se o přestupek, za který může být uložena pokuta až do výše 50.000 Kč.

Sdílet příspěvek
Facebook
Twitter
LinkedIn