Jak jsem již v blogovém článku ze dne 04.09.2014 „Evidence odpracované doby u DPP a DPČ“ uvedla, není zaměstnavatel podle ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce povinen u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, rozvrhovat pracovní dobu.
V některých případech však zákon přímo vyžaduje (anebo lze z povahy věci dovodit), aby zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu na DPP nebo DPČ předem stanovil rozvrh týdenní pracovní doby do směn, a to pro účely poskytování náhrady odměny při dočasné pracovní neschopnosti (nebo karantény) za podmínek stanovených v § 192 a 193 zákoníku práce.
Povinnost zaměstnavatele předem určit rozvržení týdenní pracovní doby je dána ustanovením § 194 zákoníku práce.
Takové rozvržení nemusí mít nic společného s tím, jak zaměstnanec ve skutečnosti pracuje, může být tudíž učiněno pouze fiktivně. Jinými slovy, podle účelového rozvrhu nemusí být práce vůbec konána.
Při fiktivním rozvržení týdenní pracovní doby do směn je ovšem zapotřebí vycházet z toho, že délka pracovního úvazku zaměstnance může u DPČ činit nejvýše polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzuje se za celou dobu, na kterou je dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů (viz ustanovení § 76 odst. 2 a 3 zákoníku práce). U DPP je to 300 hodin v kalendářním roce (viz ustanovení § 75 zákoníku práce).
Rozvrh pracovní doby pro účely náhrady odměny při DPN (nebo karantény) může (ale nemusí) odpovídat skutečnosti, jestliže je předem v DPČ nebo DPP uvedeno, kdy má zaměstnanec pracovat. Za takové situace pak není obvykle důvod, aby fiktivní rozvržení pracovní doby pro účely poskytování náhrady odměny bylo jiné.
Při stanovení rozvrhu pracovní doby je nutné také pamatovat na stanovení začátku a konce směn, neboť se může stát, že zaměstnanec bude uznán dočasně práce neschopným v průběhu směny nebo po jejím ukončení, což má zásadní vliv pro určení počátku DPN.
Zaměstnavatel ale nepochybně nemusí účelový rozvrh stanovovat, jestliže s ohledem na předpokládanou výši odměny nebude zaměstnanec v žádném měsíci účasten nemocenského pojištění. Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou uvedeny např. na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/ucast-na-pojisteni/.
Pro úplnost uvádím, že zaměstnanci, který pracuje na základě DPP nebo DPČ, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN (nebo karantény) náhrada odměny z dohody, pokud ke dni vzniku DPN (nebo karantény) zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V uvedeném období 14 kalendářních dnů přísluší náhrada odměny za pracovní dny zaměstnance a za tzv. placené svátky. Náhrada odměny nepřísluší za první 3 takovéto dny DPN, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Vznikla-li DPN ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady odměny následujícím kalendářním dnem.
