- Podle ustanovení § 217 až 220 zákoníku práce je dobu čerpání dovolené povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolených tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. V organizacích, kde je odborová organizace je vyžadován její předchozí souhlas s tímto určením.
- Při určení čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne na době kratší.
- Z výše uvedeného vyplývá, že čerpání dovolené musí být zaměstnavatelem určeno tak, aby jí zaměstnanec vyčerpal v běžném roce, kdy nárok vznikl. Existují pouze dvě výjimky, a to buď naléhavé provozní důvody, nebo překážky v práci na straně zaměstnance. V těchto případech lze dovolenou převést do příštího kalendářního roku s tím, že zaměstnavatel musí určit čerpání převedené dovolené tak, aby byla zaměstnancem vyčerpána nejpozději do konce následujícího roku, a to včetně vzniklého nároku na dovolenou v běžném roce. Pokud to není možné z důvodu pracovní neschopnosti, nebo čerpání mateřské či rodičovské dovolené musí zaměstnavatel určit dobu čerpání po skončení výše zmíněných překážek v práci.
- Převod nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku platí také v případě, že zaměstnavateli sice nebránily naléhavé provozní důvody nebo překážky na straně zaměstnance, a dovolená do konce roku vyčerpaná nebyla, protože jí zaměstnavatel zaměstnanci neurčil. V případě neurčení čerpání dovolené zaměstnavatelem došlo k porušení povinnosti stanovené zákoníkem práce. V takovém případě hrozí zaměstnavateli postih od orgánu inspekce práce, který by to mohl vyhodnotit jak naplnění skutkové podstaty přestupku nebo správního deliktu a mohl by uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč.
- Proplacení nevyčerpané dovolené namísto jejího převedení k čerpání v následujícím roce možné není. Ustanovení § 222, odst. 2 stanoví, že náhrada mzdy nebo platu náleží zaměstnanci za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.