Konzultační linka

Po–Pá 07:00–15:30

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Konzultační linka

Po–Pá 07:00–15:30

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené

Nevíte si stále rady, jak postupovat, když vaše zaměstnankyně požádá o čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené a jaký bude rozsah jejího nároku?

Odpovědi na tyto otázky lze dohledat v rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 241/2012 ze dne 04.12.2012.

Ze zásady, že nástup na dovolenou určuje zaměstnavatel v termínu, o kterém rozhoduje sám, existuje jediná výjimka daná ustanovením § 217 odst. 5 zákoníku práce, a to ve prospěch:

– zaměstnankyně, která může požádat o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení její mateřské dovolené v rozsahu 28 (37) týdnů, nebo

– zaměstnance, který požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Zaměstnavatel tedy dovolenou v požadovaném termínu určit musí.

Podle ustanovení § 223 odst. 1 zákoníku práce není možné dovolenou vyčerpanou podle ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce před nástupem rodičovské dovolené z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.

Na výklad ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce existují rozdílné názory, pokud se týká rozsahu povinně poskytované dovolené v tom směru, zda se povinnost určit čerpání dovolené týká pouze práva na dovolenou, které v okamžiku podání žádosti oprávněný zaměstnanec má, anebo zda se při určování dovolené zohlední i rozsah práva na dovolenou, který zaměstnanec splní až jejím čerpáním.

Předmětné ustanovení zaměstnavateli pouze bez bližšího určení ukládá, že pokud oprávněná zaměstnankyně (oprávněný zaměstnanec) požádá o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské (rodičovské) dovolené, dovolenou poskytnout musí. Není uvedeno, že se má jednat o dovolenou, na kterou v době žádosti již vznikl nárok, a proto se dovozuje, že se musí jednat o poskytnutí dovolené v tom rozsahu, ve kterém by na ni zaměstnankyni (zaměstnanci) v daném roce právo vzniklo při použití vztahujících se ustanovení, především ustanovení § 348 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení se totiž doba dovolené považuje za výkon práce.

Zaměstnavatel tedy musí vycházet z předpokladu čerpání celé výměry dovolené za stávající kalendářní rok (případně zbývající části z předchozího kalendářního roku), a pokud součet náhradní doby mateřské dovolené a čerpání dovolené dosáhne 60 dnů, znamená to, že zaměstnankyni (zaměstnanci) vznikne za kalendářní rok právo na dovolenou za tento rok v celé výměře.

Co z výše uvedeného vyplývá?

Pokud zaměstnankyně skončí mateřskou dovolenou začátkem roku, aniž by jejím čerpáním získala alespoň 60 dnů, je třeba k těmto dnům přičíst ještě celou výměru dovolené za tento rok a nevyčerpanou starou dovolenou z předchozího roku. Jestliže započtením takové dovolené získá alespoň 60 dnů, může si vyčerpat celou dovolenou za tento rok.

Příklad: Uklízečka městského úřadu skončila mateřskou dovolenou dne 12.03.2014, čímž získala 51 dnů pro účely dovolené. Pokud k těmto 51 dnům přičteme celou dovolenou běžného roku, která činí u této zaměstnankyně 25 dnů, získá celkem 76 dnů a může si celou dovolenou roku 2014 vyčerpat.

Sdílet příspěvek
Facebook
Twitter
LinkedIn