Blog

 

Mimořádný příspěvek při karanténě a izolaci

Na základě vládního návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, který Poslanecká sněmovna schválila dne 11.2.2021 a který se v současné době projednává v Senátu (viz tento odkaz), by měl zaměstnanci za každý kalendářní den po dobu prvních 10 kalendářních dnů trvání nařízené karantény nebo izolace náležet příspěvek ve výši 370 Kč.

Příspěvek bude vyplácet zaměstnavatel společně s náhradou mzdy, platu nebo odměny z dohody o provedení práce nebo z dohody o pracovní činnosti.

Výše příspěvku bude limitována tak, aby součet příspěvku a náhrady příjmu za odpovídající počet zameškaných hodin nepřevýšil 90% průměrného hrubého výdělku podle zákoníku práce.

Příspěvek bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, a tudíž se ani nebude zahrnovat do vyměřovacího základu pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Také ho nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí. Nebude se zahrnovat do příjmů při posuzování nároku na sociální dávky.

Každý pracovněprávní vztah zaměstnance se bude posuzovat samostatně, a to i v případě více souběžných pracovněprávních vztahů u téhož zaměstnavatele.

Nárok na vyplácení příspěvku by měl platit od 1.3.2021 (= navrhovaná účinnost zákona) do 31.5.2021. Příspěvek bude příslušet zaměstnanci při karanténě/izolaci nařízené nejdříve od 1.3.2021. Znamená to, že pokud by byla zaměstnanci nařízena karanténa např. 26.2.2021, příspěvek zaměstnanci by nepříslušel, a to ani od 1.3.2021.

Příspěvek nebude náležet zaměstnanci, pokud mu byla nařízena karanténa v období do 5 dnů od dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovní nebo služební cesty. Nebude mu tedy náležet, pokud byla nařízena karanténa z důvodu soukromého pobytu zaměstnance v zahraničí.

Zaměstnavatel příspěvek zúčtovaný zaměstnanců odečte z částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to za podmínky, že příspěvek vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek od pojistného odečetl.

Nárok na odečet lze uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény/izolace.

Odečet si zaměstnavatel uplatní na předepsaném tiskopisu (jeho podobu určí pro tyto účely ČSSZ), na kterém zároveň uvede údaj o počtu zaměstnanců, za které odečet uplatňuje a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá.

Bude-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Podání předmětného tiskopisu se bude považovat za žádost o vrácení přeplatku pojistného, které bude OSSZ povinna vrátit. Taková situace může nastat zejména u malých zaměstnavatelů, kdy by většině zaměstnanců byla nařízena karanténa a úhrn částek vyplacených na mimořádném příspěvku při karanténě by převýšil povinnou platbu pojistného za daný měsíc.

Více informací se dočtete například v tiskové zprávě MPSV z 8.2.2021 a z 11.2.2021.

Mzdový a personální systém ALFA MZDY AVENSIO

Jakmile bude zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě zveřejněn ve Sbírce zákonů a bude k dispozici ze strany ČSSZ výše uvedený předepsaný tiskopis, připravíme pro všechny uživatele systému ALFA MZDY AVENSIO novou verzi, která bude veškeré potřebné změny obsahovat.

Dar do výše 30% základu daně

Zákonem č. 39/2021 Sb. ze dne 19.1.2021 bylo novelizováno ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zvyšuje se tak částka, kterou lze uplatnit od základu daně v rámci uplatnění nezdanitelné části základu daně ve formě bezúplatného plnění (daru). Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může v úhrnu odečíst od základu daně bezúplatná plnění, pokud přesáhnou 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1.000 Kč ve zdaňovacím období. Maximálně je možné v úhrnu odečíst nejvýše 30 % základu daně, a to za zdaňovací období roku 2020 a 2021. Dříve platila možnost odečtu nejvýše 15 % základu daně.

V této souvislosti vydala dne 5.2.2021 Finanční správa ČR upozornění k tiskopisům daně z příjmů fyzických osob – viz tento odkaz.

Celé aktuálně platné znění § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů:

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO:

Předmětná legislativní změna byla pro všechny uživatele programu ALFA MZDY AVENSIO zapracována do jeho verze 3.2.0 z 22.1.2021 (viz str. 12 dopisu k této verzi).

Hodnota darů se při provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění daní ukládá na kartě zaměstnance – záložka Roční zúčtování daněv oblasti Nezdanitelné částkydo pole Hodnota darů. Program hlídá předmětný limit automaticky.

Podrobné informace jsou k dispozici v návodu k programu pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – viz Nápověda – Soubory nápovědy – Karta zaměstnance – Roční zúčtování daní.

Slevy na dani v roce 2021

V dnešním blogovém článku se dozvíte, jak jsou vysoké slevy na dani podle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) pro rok 2021.

  • Základní sleva na poplatníka (§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP): roční = 27.840,– Kč; měsíční = 2.320,– Kč. Pro úplnost uvádím, že na základě zákona č. 609/2020 Sb. došlo ke zvýšení této slevy oproti roku 2020, kdy činila 24.840,– Kč/rok; 2.070,– Kč/měsíc. K dalšímu navýšení dojde v roce 2022, a to na 30.840,– Kč/rok; 2.570,– Kč/měsíc. Základní slevu může uplatnit i zahraniční zaměstnanec, který je daňovým nerezidentem ČR (viz § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů).
  • Sleva na manžela (manželku) (§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP): 24.840,– Kč na manžela (manželku) bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68.000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, v dvojnásobné výši, tj. ve výši 49.680,– Kč. Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (viz § 21e ZDP). Více informací se dozvíte v blogovém článku z 2.2.2021.
  • Základní sleva na invaliditu (§ 35ba odst. 1 písm. c) ZDP): roční = 2.520,– Kč; měsíční = 210,– Kč.
  •  Rozšířená sleva na invaliditu (§ 35ba odst. 1 písm. d) ZDP): roční = 5.040,– Kč; měsíční 420,– Kč.
  •  Na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (§ 35ba odst. 1 písm. e) ZDP): roční = 16.140,– Kč; měsíční = 1.345,– Kč.
  • Na studenta (§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP): roční = 4.020,– Kč; měsíční = 335,– Kč.
  • Za umístění dítěte (§ 35ba odst. 1 písm. g) ZDP): 15.200,– Kč.

programu ALFA MZDY AVENSIO zadáte uplatnění měsíční daňové slevy na osobní kartě zaměstnance, záložka Osobní údaje / Zaměstnanec, oblast Daň. Lze nastavit základní slevu na poplatníka, základní a rozšířenou slevu na invaliditu, na držitele průkazu ZTP/P a na studenta, a to 2 způsoby:

  • zatržením příslušného pole
  • zadáním záznamu v okně „Slevy na dani“, které otevřete tlačítkem s 3 tečkami. Tímto způsobem můžete zadat platnost slevy a její uplatnění tak omezit časovým intervalem. Takto uložená sleva se na základě časového intervalu promítne automatickým vložením zatržítka k poli s příslušnou slevou. Po uplynutí časového intervalu se již sleva neuplatní, zatržítko program automaticky odebere. Na končící platnost daňové slevy program upozorňuje měsíc předem v kontrole dat (v zápatí karty zaměstnance nebo v okně hlavní nabídky – Zpracování – Provedení kontroly dat).

Roční daňové slevy (sleva na manžela/manželku a za umístění dítěte, tzv. školkovné) se v programu uplatňují při provedení ročního zúčtování daní na kartě zaměstnance – záložka „Roční zúčtování daně“.

Otcovská – již tři roky

Na základě novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, mohou již tři roky, tj. od 1. února 2018 tatínkové zůstávat doma s novorozeným dítětem a čerpat z tohoto důvodu zavedenou dávku otcovské poporodní péče.

Jak vyplývá z tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení z 1.2.2021, provedla ČSSZ v uplynulých 3 letech celkem 138707 výplat této dávky ve výši téměř 764 mil. Kč.

Podmínky nároku na otcovskou stanoví § 38a zákona o nemocenském pojištění. Základní podmínkou je účast na nemocenském pojištění. U osob samostatně výdělečně činných (dále jen jako „OSVČ“) musí být pro nárok na otcovskou splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.

Další podmínkou je, že otec dítěte musí být zapsán v jeho rodném listě. Rodiče dítěte přitom nemusí být sezdaní. Kromě otců může mít nárok na otcovskou také pojištěnec (muž či žena) pečující o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku.

Otcovskou lze čerpat 7 kalendářních dní (= podpůrčí doba). Není podmínkou čerpat celých 7 dnů, ale nelze ji rozdělit a čerpat po částech. Jinými slovy, otcovská se musí vyčerpat v jednom kuse. Nastoupit na otcovskou je možné v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče, přičemž den nástupu si určí každý sám podle potřeby. Poté nárok na otcovskou zaniká.

Otcovská činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Kalkulačka MPSV pro orientační výpočet otcovské je k dispozici zde.

O otcovskou si zaměstnanec žádá u svého zaměstnavatele před nástupem na ni. Zaměstnavatel předá žádost o dávku s doplněnými údaji po skončení podpůrčí doby příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen jako „OSSZ“). Současně je potřeba zaměstnavatele požádat o rodičovskou dovolenou.

OSVČ si žádost o otcovskou vyřizuje až následně, po vyčerpání 7 dní, na příslušné OSSZ.

Žádost je třeba podat na příslušném formuláři – viz tento odkaz.

Podrobnější informace se dočtete na webových stránkách ČSSZ.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO

V programu ALFA MZDY AVENSIO zadáte dobu otcovské spolu s rodičovskou dovolenou v okně pracovního poměru do vynětí pod kódem 11. Zadáte-li délku otcovské v intervalu delším než 7 kalendářních dnů, program do výsledku kontroly dat vygeneruje závažnou chybu a je třeba provést opravu.

Hromadné oznámení zaměstnavatele na příslušnou zdravotní pojišťovnu (s kódem „M“ a „U“) vygenerujete v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Zdravotní pojišťovny.

Přílohu k žádosti o otcovskou pro příslušnou OSSZ vytvoříte na kartě zaměstnance v záložce Pracovní poměry / Nemocenské a poté zpracování NEMPRI (uložení do *.xml souboru, přímé odeslání na ČSSZ, tisk opisu) dokončíte v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění – Nemocenské dávky.

Daňová sleva na manžela/manželku za rok 2020

Slevu na dani na vyživovaného manžela/vyživovanou manželku žijící s Vámi ve společně hospodařící domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manžel/manželka neměl/-a příjmy vyšší než 68.000,– Kč za celý rok 2020. Za manžela/manželku se pro účely daně z příjmů považuje také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (§ 21e odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen „ZDP“). Na druha/družku není možné slevu uplatnit.

Roční sleva činí 24.840,– Kč. Pokud je manžel/manželka držitelem/držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24.840,– Kč na dvojnásobek, tj. na 49.680,– Kč (§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP).

V případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky, můžete si uplatnit slevu na manžela/manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně (§ 35ba odst. 3 ZDP).

Příklad: Manželství bylo uzavřeno 11. září 2020, daňovou slevu si můžete uplatnit za měsíce říjen až prosinec 2020, tj. tři dvanáctiny = 24840 / 12 * 3 = 6.210,– Kč (pokud manžel/manželka vlastní průkaz ZTP/P, pak je to dvojnásobek, tj. 2 * 6210 = 12.420,– Kč).

Nárok na poskytnutí slevy prokazuje poplatník plátci daně dokladem prokazujícím totožnost manžela/manželky (tj. občanským průkazem, je-li v něm manžel/manžela zapsán/-a nebo oddacím listem) a průkazem ZTP/P, pokud je manžel/manželka jeho držitelem (§ 38l odst. 2 písm. a) ZDP).

Příjmy, které se do vlastního příjmu manžela/manželky nezahrnují, jsou taxativně uvedeny v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a lze je nalézt také v Pokynu Generálního finančního ředitelství č. D-22 na stranách 49-51. Všechny ostatní příjmy musí být do vlastního příjmu manžela/manželky započítány.

Úplný výčet příjmů, které se do vlastního příjmu manžela či manželky nezahrnují:

  • dávky státní sociální podpory (rodičovský příspěvek, porodné, přídavek na dítě atd.),
  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • dávky osobám se zdravotním postižením,
  • dávky pomoci v hmotné nouzi,
  • příspěvek na péči, sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

Výčet příjmů, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují:

  • veškeré příjmy od zaměstnavatele „v hrubém“, nikoliv „v čistém“,
  • příjmy z podnikání, příjmy z nájmu atd.,
  • příjmy od daně osvobozené např. z prodeje nemovitosti, auta, cenných papírů,
  • všechny druhy důchodů,
  • nemocenská,
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
  • ošetřovné,
  • podpora v nezaměstnanosti,
  • peněžitá pomoc v mateřství,
  • odměny pěstouna,
  • kompenzační bonus,
  • ošetřovné pro OSVČ,
  • další dotační programy v souvislosti s COVID-19.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela/manželky nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Časté chyby:

Nejčastější chybou, která se vyskytuje u poplatníků při uplatňování daňové slevy na manžela/manželky je nezahrnutí nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské) do příjmů manžela/manželky. Mateřská bývá zaměňována s rodičovským příspěvkem, který představuje dávku státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky se pro účely uplatnění této slevy nezahrnuje.

Další velmi častou chybou je nesprávné posouzení, do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manžela/manželky zahrnují např. nemocenské dávky nebo mzda od zaměstnavatele. Příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacené zaměstnanci za prosinec 2020 v lednu 2021, se zahrnují do vlastního příjmu manželky (manžela) ve zdaňovacím období roku 2020. Ale mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo ošetřovné vyplacené v lednu 2021, se započítávají do vlastního příjmu manžela/manželky až ve zdaňovacím období roku 2021.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO

Budete-li zaměstnankyni/zaměstnanci provádět roční zúčtování záloh na daň v programu ALFA MZDY AVENSIO, je to velmi jednoduché!

Stačí v okně ročního zúčtování (viz karta zaměstnance / záložka Roční zúčtování daně) vyplnit výši slevy do pole „Manžel(ka)“, dále její/jeho příjmení, jméno a rodné číslo do polí „příjmení, jméno“ a „rodné číslo“.

Více informací k provedení ročního zúčtování záloh naleznete v dokumentaci k programu – viz Nápověda – Soubory nápovědy – Karta zaměstnance – Roční zúčtování daní.

Formuláře Prohlášení k dani na rok 2021 a Žádost o roční zúčtování za rok 2020

Pro rok 2021 platí vzor č. 26 tiskopisu MFin 5457, tj. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Pro Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2020 použijete vzor č. 1 tiskopisu MFin 5457/B.

Finanční správa ČR na svých webových stránkách uvedla, že není vhodné nadále používat starší vzory prohlášení č. 24 a 25, neboť součástí těchto prohlášení je žádost o roční zúčtování, kterou již nebude možné pro zdaňovací období 2021 použít. Pro roční zúčtování za rok 2021 bude vydán nový vzor č. 2 žádosti.

V programu ALFA MZDY AVENSIO jsou potvrzení k dispozici po nahrání verze 3.2.0 v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Daně – Roční zaměstnance – sestava 982210 – Prohlášení poplatníka daně a 982201 – Žádost o roční zúčtování daně.

 

Potvrzení příjmů ze závislé činnosti pro rok 2021

Finanční správa ČR zveřejnila na svých webových stránkách www.financnisprava.cz aktuální vzory potvrzení příjmů ze závislé činnosti pro rok 2021, tj.

  • Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (MFin 5460 – vzor č. 29)
  • Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů (MFin 5460/A – vzor č. 8).

V programu ALFA MZDY AVENSIO jsou potvrzení k dispozici po nahrání verze 3.2.0 v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazysestava 610211 – Zdanitel. příjmy pro FÚ a 611411 – Potvrzení o příjmech se srážkovou daní.

 

Podpora v nezaměstnanosti v roce 2021

Podpora v nezaměstnanosti se stanoví z

  • průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání nebo
  • posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost.

Výše podpory činí

  • v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %,
  • 45 % po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů).

V případech, kdy

  • doba předchozího zaměstnání je splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
  • uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
  • u uchazeče nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ

činí podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních 2 měsíců 0,15 násobek (5 192 Kč), další 2 měsíce ve výši 0,12 násobku (4 154 Kč), po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11 násobku (3 808 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 činila 34 611 Kč (viz sdělení MPSV č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020).

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. 20 075 Kč.

zdroj: webové stránky Úřadu práce

Ve mzdovém a personálním programu ALFA MZDY AVENSIO můžete pro skončeného zaměstnance vytisknout potvrzení pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy:

610111_O zaměstnání (při skončení pracovněprávního vztahu)

610110_ O službě (při skončení služebního poměru)

kdy v zadávacím okně sestavy zatrhnete podmínku „Včetně potvrzení pro úřad práce“.

Potvrzení o vyplacení odstupného vytisknete ve stejné nabídce, jen v zadávacím okně sestavy zatrhnete podmínku „Včetně potvrzení o vyplacení odstupného“.

Zvýšení nezabavitelných částek od 01/2021

Nařízením vlády č. 580/2020 Sb. ze dne 14.12.2020 se od roku 2021 zvyšují normativní náklady na bydlení z 6.502 Kč na 6.637 Kč (bydlení v nájemních bytech – jedna osoba v rodině – obce s počtem obyvatel 50 000 – 99 999). Tato veličina má vliv na výši nezabavitelných částek, ovlivní tak výpočet exekučních / insolvenčních srážek.

Nezabavitelná částka na osobu povinného se totiž stanoví jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce (tj. částky 3.860 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení (tj. částky 6.637 Kč, tj. 3/4 z částky 10.497 Kč (3.860 + 6.637) = 7.872,75 Kč.

Na každou vyživovanou osobu (manžela/manželku, registrovaného partnera/partnerku, děti, …) se stanoví nezabavitelná částka jako 1/3 základní nezabavitelné částky, tj. 1/3 z 7.872,75 Kč = 2.624,25 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tj. 20.994 Kč. Jedna třetina z této částky činí 6.998 Kč.

Úpravu pravidel při výpočtu a odvodu správných částek bude obsahovat verze 3.2.0 mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO s tím, že nové nezabavitelné částky poprvé ovlivní výpočet srážek ze mzdy za měsíc leden 2021.

Tabulka s vývojem nezabavitelných částek od roku 2019:

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

Podle ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce přísluší zaměstnanci k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Na základě novelizace tohoto paragrafu provedené zákonem č. 285/2020 Sb. je se s účinností od 1.1.2021 stanoveno, že zaměstnanci přísluší za podmínek podle ustanovení § 203a zákoníku práce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce (u jednoho zaměstnavatele).

Paragraf 203a byl do zákoníku práce doplněn také předmětnou novelou a stanovuje tyto podmínky související s náhradou mzdy nebo platu:

1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a

b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost. Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020 činí průměrná mzda v národním hospodářství za 1.-3. čtvrtletí 2020 částku 34.611,– Kč.

3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený zákoníkem práce. Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba.

Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

V souladu s ustanovením § 25a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a ustanovením § 26a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, se v případě, že se uhrazuje zaměstnavateli náhrada mzdy, uhrazuje zaměstnavateli také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je zaměstnavatel z tohoto plnění platit (tj. 24,8 % z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru), a také pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z tohoto plnění platit (9 % z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru).

Zákoník práce nestanoví pro podání žádosti o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež žádnou lhůtu. Je tedy třeba použít občanský zákoník, a zaměstnavatel tak může nárok na úhradu náhrady mzdy (platu) uplatnit ve tříleté lhůtě ode dne její výplaty zaměstnanci.

Česká správa sociálního zabezpečení zpracovala vzor žádosti – viz tento odkaz. Pomocí této žádosti může zaměstnavatel uplatnit nárok na úhradu náhrady mzdy (platu), která byla vyplacena více zaměstnancům. Samozřejmě může nárok uplatnit prostřednictvím samostatných žádostí. Pokyny k vyplnění tiskopisu si můžete otevřít zde.

Zaměstnavatel je povinen k žádosti doložit poskytnutí náhrady mzdy a splnění podmínek pro její poskytnutí, tedy že

  • uvolněný zaměstnanec vykonával činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, středního zdravotního pracovníka v táborech pro děti a mládež, anebo obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže – uvedené lze doložit např. organizátorem (tábora či sportovního soustředění) vystaveným potvrzením;
  • uvolněný zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží – uvedené lze doložit např. potvrzením příslušné instituce [doložení této podmínky se nevyžaduje, jde-li o tábory (nikoli sportovní soustředění) pro zdravotně postižené děti a mládež];
  • uvolněný zaměstnanec vykonával činnost uvedenou v první odrážce v rámci akce pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň je práce s dětmi a mládeží hlavní činností této právnické osoby – uvedené lze doložit např. potvrzením organizátora;
  • došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci – uvedené lze doložit např. účetními a dalšími doklady k vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a dalších nároků zaměstnanců souvisejících se zaměstnáním.

zdroj informací: www.cssz.cz

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO bude tiskopis žádosti o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu zaměstnance souvisejícím s akcí pro děti a mládež k dispozici v některé jeho další verzi.

 

Dodatková dovolená od 1.1.2021

Dalším druhem dovolené, kterou budou moci zaměstnanci čerpat od 1.1.2021, bude dodatková dovolená, které se novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb. také dotkla. Dodatkovou dovolenou upravuje § 215 ZP.

Na základě § 215 odst. 1 ZP mají na dodatkovou dovolenou nárok zaměstnanci pracující u zaměstnavatele celý kalendářní rok po stanovenou týdenní pracovní dobu pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a zaměstnanci konající po celý kalendářní rok práce zvlášť obtížné. Zaměstnanci, kteří konají práce zvlášť obtížné z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou jsou vyjmenováni v § 215 odst. 4 ZP. Novou skupinou zaměstnanců, kteří mají od 1.1.2021 nárok na dodatkovou dovolenou jsou zaměstnanci konající práce při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (§ 215 odst. 4 písm. j) ZP).

Zaměstnanci, kteří pracují po stanovenou týdenní pracovní dobu, mají nárok na dodatkovou dovolenou v délce této týdenní pracovní doby. Ti, kteří pracují po kratší týdenní pracovní dobu, mají nárok na dodatkovou dovolenou v délce této kratší týdenní pracovní doby (§ 215 odst. 1 ZP).

Zaměstnanci, který pracuje v podmínkách, za které mu přísluší nárok na dodatkovou dovolenou pouze po část kalendářního roku, přísluší mu nárok na dodatkovou dovolenou v rozsahu tolika dvaapadesátin, kolik týdenních pracovních dob (kratších týdenních pracovních dob) si odpracoval v těchto podmínkách (§ 215 odst. 2 ZP).

Příklad 1: Zaměstnanec pracuje ve ztížených pracovních podmínkách od 15.1.2021 do 31.3.2021. Jeho týdenní pracovní doba je 40 hodin po celou dobu intervalu pracuje ve ztížených pracovních podmínkách. Celkem započteno bude mít 432 hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou, to je 10,8 týdne, což se zaokrouhlí na deset celých týdnů. Má tedy nárok na 10/52 z celkového ročního nároku (40 hodin), což činí tedy 8 hodin.

432 hodin (počet započtených hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 10,8 týdne = zaokrouhlujeme na 10 týdnů (počet celých odpracovaných týdnů, tedy týdenních pracovních dob)

10/52 x 40 hodin (celkový roční nárok na dodatkovou dovolenou při týdenní pracovní době 40 hodin) = 7,6923 hodin = zaokrouhlujeme na 8 hodin

Dodatková dovolená se čerpá vždy přednostně a musí být vždy vyčerpána. Dodatková dovolená se eviduje a čerpá v hodinách. Výměra dodatkové dovolené je 1 týden za kalendářní rok, případně její poměrná část, když zaměstnanec nepracuje po celý kalendářní rok v podmínkách, za něž na dodatkovou dovolenou vzniká nárok. Z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou se za odpracovanou dobu považuje pouze skutečně odpracovaná doba a čerpání dovolené. Ostatní náhradní doby se pro výpočet nároku na dovolenou nepovažují za dobu odpracovanou. Právo na dodatkovou dovolenou má zaměstnanec jen za dobu, kterou skutečně pracuje ve ztížených pracovních podmínkách.

Příklad 2: Pokud by zaměstnanec z příkladu číslo 1 čerpal v době od 8.3.2021 do 12.3.2021 dovolenou, nároku na dodatkovou dovolenou se to nedotkne, protože stále bude mít z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou započteno 432 hodin, což je 10 celých týdnů a zaměstnanec bude mít nárok na 8 hodin dodatkové dovolené.

Příklad 3:  V případě, že zaměstnanec z příkladu číslo 1 bude v dočasné pracovní neschopnosti od 25.2.2021 do 13.3.2021, pak se mu tato doba nezapočte z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou. Zaměstnanec bude mít započteno 336 hodin, což je 8 celých týdnů. Má tedy nárok na 8/52 z ročního nároku na dodatkovou dovolenou, což je 7 hodin.

336 hodin (počet započtených hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 8,4 týdne = zaokrouhlujeme na 8 týdnů (počet celých započtených týdnů, tedy týdenních pracovních dob)

8/52 x 40 hodin (celkový roční nárok na dodatkovou dovolenou při týdenní pracovní době 40 hodin) = 6,15 hodin = zaokrouhlujeme na 7 hodin

Na základě § 215 odst. 3 ZP je možná kumulace dodatkové dovolené pouze za práce ve zvlášť obtížných podmínkách a zároveň za práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Jiné případy kumulace dodatkové dovolené nejsou možné.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Dodatková dovolená se v programu ALFA MZDY AVENSIO se zadává v okně Nárok a zůstatky dovolené na záložce Náhrady, které otevřeme tlačítkem se třemi tečkami ve spodní části záložky, v okně Zůstatky dovolené, průměry. Interval, ve kterém zaměstnanec pracoval ve ztížených pracovních podmínkách, za které mu přísluší nárok na dodatkovou dovolenou, zadáte přes tlačítko Nastavit v pravé části okna Nárok a zůstatky dovolené, která je určena pro zadávání a evidenci dodatkové dovolené. Stisknutím tlačítka s bílým listem papíru se otevřou políčka Platí od a Platí do pro zadání intervalu, kdy zaměstnanec pracoval v podmínkách, za které má nárok na dodatkovou dovolenou. Tlačítkem OK tento interval potvrdíte. Tlačítkem s křížkem případně zadaný interval smažete.

Na řádku Celkem započteno – hodin, v části okna Nárok a zůstatky dovolené týkající se dodatkové dovolené, je počet hodin započtených pro nárok na dodatkovou dovolenou. Jsou to hodiny skutečně odpracované a hodiny čerpání dovolené. O případné ostatní náhradní doby je počet těchto hodin ponížen. Na řádku Celkem započteno – celých týdnů je počet celých týdnů, tedy týdenních pracovních dob, které si zaměstnanec odpracoval ve ztížených pracovních podmínkách z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou. V řádku Nárok na dovolenou je počet hodin dodatkové dovolené, na kterou má zaměstnanec nárok.

Nárok na dodatkovou dovolenou vidíte na také na záložce Náhrady, ve spodní části v okně Zůstatky dovolené, průměry v řádku Dodatková. Ve sloupci Nárok je nárok zaměstnance na dodatkovou dovolenou v hodinách, ve sloupci Opravy vidíte případné ruční korekce a ve sloupci Počáteční zůstatek vidíte zůstatek dodatkové dovolené k prvnímu dni v měsíci. Stejná políčka vidíte i v okně Nárok a zůstatky dovolené, část Zůstatky a čerpání, řádek Dodatková, kde navíc můžete ve sloupci Opravy provádět případné ruční korekce dodatkové dovolené.

V poli Zbývá čerpat na záložce Náhrady vidíte součet hodin nároku letošní dovolené a dodatkové dovolené. V případě čerpání dovolené se po uzavření do následujícího měsíce nejprve poníží zůstatek dodatkové dovolené, která se čerpá přednostně a pak až se odečítají hodiny ze zůstatku letošní dovolené. Pokud by však měl zaměstnanec ještě zůstatek loňské dovolené, pak se nejprve bude odečítat zůstatek loňské dovolené, pak dodatkové dovolené a pak až letošní dovolené.

Čerpání dodatkové dovolené se promítne i do políček Čerpání v měsíci (dny a hodiny).

Podíl OZP za rok 2020

Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byl již zveřejněn formulář „Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele“ podle § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti za rok 2020 – viz tento odkaz.

Jedná se o elektronický formulář, se kterým se dá po jeho vyplnění dále pracovat, a to:

– uložit zapsané údaje formuláře na lokální disk PC nebo na jiné přenosné médium s tím, že uložené údaje lze později znovu načíst z *.xml datového souboru (uložené údaje neslouží k odeslání podání na úřad práce e-mailem),

– vytisknout na tiskárnu nebo uložit do *.PDF,

– přejít k odeslání – s elektronickým podpisem / přes datovou schránku.

Pomocí tlačítka „Nápověda“ v záhlaví formuláře zobrazíte webovou stránku s nápovědou.

Na stejných stránkách MPSV jsou rovněž uvedeny čísla účtů krajských poboček Úřadu práce ČR pro plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením odvodem do státního rozpočtu.

Ohlásit místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění je povinen každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru do 15. února. Při zjišťování počtu zaměstnanců je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti).

Pro výpočet plnění povinného podílu za rok 2020 se použije průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020, tedy částka 34.611,– Kč, která byla vyhlášena v částce 235 Sbírky zákonů dne 23.12.2020 sdělením MPSV č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 86.527,50 Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 86.527,50 K a uvede výslednou sumu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

Více informací k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, k plnění povinného podílu, k právům a povinnostem zaměstnavatelů, naleznete například na webových stránkách MPSV.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO:

Částka průměrné mzdy byla zahrnuta již do verze programu ALFA MZDY AVENSIO č. 3.1.9 ze dne 21.12.2020 – viz podkladová sestava pro vyplnění formuláře „Ohlášení plnění povinného podílu …“, tj. sestava 011300_Podíl osob se ZP (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Rekapitulace).

Dále budou mít všichni uživatelé programu v lednové verzi programu (předpokládaný datum vystavení je 20.01.2021) k dispozici zaktualizovaný dokument „Podíl OZP“ (Nápověda – Soubory nápovědy – Sestavy).

Daňové povinnosti a daňový kalendář pro rok 2021

Upozornění na daňové povinnosti v roce 2021 zveřejnilo Ministerstvo financí ve svém Finančním zpravodaji č. 37/2020. Jedná se o daňové povinnosti vyplývající pro poplatníky z jednotlivých daňových předpisů *).

Daňový kalendář obsahující nejenom termíny splatností daní, ale také termíny podání daňových přiznání, vyúčtování, souhrnných/kontrolních hlášení atd. je jeho součástí a můžete si ho otevřít pomocí tohoto odkazu.

*) Seznam vybraných daňových předpisů:

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her

PPČ pedagogického pracovníka od 1.2.2021

V dnešním blogovém článku si dovoluji upozornit na nařízení vlády č. 562/2020 Sb. ze dne 14.12.2020 zveřejněné v Částce 230 Sbírky zákonů dne 23.12.2020.

Tímto nařízením se totiž mění nařízení vlády č. 75/2020 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, a to tak, že za odstavec 5 v § 2 se vkládá nový odstavec 6, který zní „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí“. Dosavadní odstavce 6 až 8 v § 2 tohoto nařízení se označují jako odstavce 7 až 9.

Tato změna nabývá účinnosti dnem 1.2.2021.

Pracovní doba pedagogických pracovníků a rozsah přímé pedagogické činnosti jsou upraveny zákony č. 563/2004 Sb. a 262/2006 Sb., dále již shora zmíněným nařízením vlády č. 75/2005 Sb. a vyhláškou č. 263/2007 Sb.

Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) je pro pedagogické pracovníky, jako pro všechny ostatní zaměstnance, určena § 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně.

Pedagogický pracovník vykonává v pracovní době:

– přímou pedagogickou činnost (dále jen jako „PPČ“)

– práce související s přímou pedagogickou činností (tzv. „nepřímá pedagogická činnost“ – dále jen jako „NPČ“).

Struktura pracovní doby pedagogických pracovníků, tzn. její rozdělení na dobu výkonu PPČ a na dobu výkonu NPČ, platí i pro zaměstnance zaměstnané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce). Týdenní rozsah PPČ stanovený v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. platí pro pedagogické pracovníky se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Zaměstnanec může mít sjednáno více pracovněprávních vztahů u jednoho nebo více zaměstnavatelů. Každý z těchto pracovněprávních vztahů se posuzuje samostatně. Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele však nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (viz § 34b odst. 2 zákoníku práce).

Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah PPČ na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování. Podle ustanovení § 23 odst. 2 téhož zákona je ředitel školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah PPČ podle prováděcího právního předpisu. Tím je nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah PPČ. Dle přílohy tohoto vládního nařízení stanoví ředitel školy každému pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah PPČ, a případně provede odpočet hodin PPČ za činnosti dle ustanovení § 3 a 5 odst. 2 tohoto nařízení (rozsah PPČ se snižuje např. výchovnému poradci nebo metodikovi-koordinátorovi ICT).

V této souvislosti doporučuji seznámit se s právním výkladem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství k §

23 zákona č. 563/2004 Sb. a k § 132 zákoníku práce – viz tento odkaz.

Pod tímto odkazem si můžete otevřít přílohu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v aktuálně platném znění, s týdenním rozsahem PPČ.

Cestovní náhrady v roce 2021

Vyhláškou č. 589/2020 Sb. ze dne 21.12.2020 stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) podle ustanovení § 189 odst. 1 zákoníku práce s účinností od 1.1.2021:

  1. Sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, která za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u

a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,20 Kč(v roce 2020 = 1,10 Kč),

b) osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč(v roce 2020 = 4,20 Kč).

 

  1. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (v podnikatelské sféře) podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši

a) 91 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (v roce 2020 = 87 Kč),

b) 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2020 = 131 Kč),

c) 217 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2020 = 206 Kč).

 

  1. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (ve státní a příspěvkové sféře) podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši

a) 91 Kč až 108 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12hodin (v roce 2020 = 87 Kč až 103 Kč),

b) 138 Kč až 167 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2020 = 131 Kč až 158 Kč),

c) 217 Kč až 259 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2020 = 206 Kč až 246 Kč).

 

  1. Průměrnou cenu pohonných hmot, která podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí

a) 27,80 Kčza 1 litr u benzinu automobilového 95 oktanů (v roce 2020 = 32 Kč),

b) 31,50 Kčza 1 litr u benzinu automobilového 98 oktanů (v roce 2020 = 36 Kč),

c) 27,20 Kčza 1 litr u motorové nafty (v roce 2020 = 31,80 Kč),

d) 5za 1 kilowatthodinu elektřiny (v roce 2020 = 4,80 Kč).

 

Poznámka:

Pro rok 2020 platila vyhláška MPSV č. 358/2019 Sb.

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2021 stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 510/2020 Sb. – viz blogový článek z 11.12.2020

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

Alfa Software, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít