Blog

 

Rozšíření okruhu osob, které mají nárok na krizové ošetřovné

Dne 30.4.2021 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 183/2021 Sb, kterým se mění zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Na základě tohoto zákona dochází k rozšíření okruhu osob, jež mohou čerpat ošetřovné při uzavření škol, školských a dětských zařízení.

Dosud měli nárok na krizové ošetřovné zaměstnanci, s nimiž osoba (dítě mladší deseti let, případně osoba, u které je dán nárok na krizové ošetřovné) žila ve společné domácnosti. Dále měli nárok na krizové ošetřovné i rodiče, s nimiž dítě nežilo ve společné domácnosti.

Díky novele zákona mají nyní nárok na krizové ošetřovné i ostatní příbuzní v přímé i vedlejší linii, kteří z důvodu uzavření škol, školských a dětských zařízení pečovali o dítě mladší 10 let (případně o osobu, u které je dán nárok na krizové ošetřovné) a to i v případě, že s ošetřovanou osobou nežijí ve společné domácnosti. To, zda je pečující osoba příbuzná s ošetřovanou osobou v přímé nebo vedlejší příbuzenské linii, se posuzuje na základě § 772 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nově tedy mohou žádat o ošetřovné i prarodiče, sourozenci, tety či strýcové ošetřované osoby, atd. Zaměstnanec prokazuje splnění podmínky podle § 3 odst. 6 zákona č. 438/2020 Sb. čestným prohlášením.

Zaměstnanec, který žádá o krizové ošetřovné, si vyplní na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení online formulář Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část. Formulář vyplní stejným způsobem jako dosud osoby, které žádaly o ošetřovné. V části B tohoto formuláře uvede v příslušném poli, v jakém příbuzenském vztahu s ošetřovanou osobou je. Vzhledem k tomu, že osoby, které nyní mohou žádat o ošetřovné, jsou osoby, které dosud nežádaly, je nezbytné vygenerovat ve formuláři nové číslo žádosti. Vyplněný formulář je možné si uložit ve formátu XML na disk nebo externí úložiště, odkud je možné ho načíst zpět do formuláře a vytisknout ve formátu PDF. Vyplněnou žádost zaměstnanec předá ke zpracování svému zaměstnavateli (mzdové účetní).

Nárok na ošetřovné mají příbuzní v přímé i vedlejší linii ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, to znamená od 30.4.2021, pokud splní veškeré podmínky pro výplatu krizového ošetřovného.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Pro tento typ ošetřovného byl v programu ALFA MZDY AVENSIO vytvořen mzdový kód číslo 6563 – OŠETŘ. –  OČR při uzavření školy (se systémovým kódem 717).

Ošetřovné při uzavření školských zařízení se v programu ALFA MZDY AVENSIO eviduje na záložce Nemocenské (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – záložka Nemocenské). Stisknutím pravého tlačítka myši zvolíte buď možnost Nová nemocenská dávka, nebo možnost Nové přerušované OČR.

Při zvolení možnosti Nová nemocenská dávka vyplníte do řádku Č. rozhodnutí DPN číslo žádosti vygenerované na formuláři Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část. Do pole Druh dávky vyplníte kód 6563 – OŠETŘ.-OČR při uzavření školy. Vyplníte pole OD, DO a Potvrzení DPN do.

Upozorňuji, že pokud zaměstnanec čerpá ošetřovné přerušovaně a vy si zvolíte tento způsob zadávání, na každý interval ošetřovného musí být zvlášť zadán doklad Nemocenské.

Druhou možností je Nové přerušované OČR, což je způsob zadání, který byl v programu vytvořen speciálně pro zadávání přerušovaného OČR. Tento způsob je snazší a rychlejší zejména v případě, že zaměstnanec čerpá během kalendářního měsíce ošetřovné v několika časových intervalech. Do pole Doklad vyplníte interní číslo dokladu, což není povinný údaj. Slouží pouze pro vaši interní evidenci. Do pole Č. rozhodnutí DPN se vyplní vygenerované číslo žádosti z formuláře Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část. Automaticky je předvyplněn kód 6563 – OŠETŘ. – OČR při uzavření školy. V oblasti Dny OČR zaškrtnutím jednotlivých políček vyznačíte dny, kdy zaměstnanec čerpal ošetřovné. Pokud čerpal zaměstnanec ošetřovné po celý kalendářní měsíc, postačí levým tlačítkem myši kliknout na tlačítko Vše a označí se všechny dny v kalendářním měsíci. Pokud se jedná o měsíc, který nemá 31 dnů, ale méně, pak zůstanou tyto políčka nezaškrtnuta. Stisknutím tlačítka Nic se naopak všechny vyznačené dny odznačí.

Stisknutím tlačítka Obrátit se všechny označené dny změní na neoznačené a všechny neoznačené dny na označené.

Stisknutím tlačítka OK program oznámí, že na jednotlivé intervaly budou vytvořeny doklady a zeptá se, zda si přejete pokračovat. Kliknutím na tlačítko Ano se na každý interval ošetřovného vytvoří samostatný doklad, to znamená, pokud zaměstnanec během kalendářního měsíce čerpal ošetřovné v několika časových intervalech, vytvoří se všechny doklady ošetřovného najednou a nemusíte zadávat každý doklad ošetřovného zvlášť.

U ošetřovného při uzavření školského zařízení se zpracovává Příloha k žádosti o nemocenskou dávku pouze z prvního dokladu (první měsíc čerpání ošetřovného). Pokud zaměstnanec čerpá ošetřovné i v následujících měsících, již se Příloha k žádosti o nemocenskou dávku nevytváří.

Přílohu k žádosti o nemocenskou dávku vytvoříte z prvního mateřského dokladu v části Podklady pro ČSSZ. Zde si kliknutím na šipku u tlačítka Příloha rozbalíte nabídku a zvolíte možnost Vytvořit přílohu. Tuto přílohu po zkontrolování označíte k elektronickému odeslání a přes menu programu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a sociální pojištění – Nemocenské dávky – Příloha k žádosti o nemocenskou dávku přílohu zpracujete. Přílohu můžete odeslat buď přímým e-podáním nebo vyexportováním *.xml souboru a nahráním na e-Portál či odesláním datovou schránkou.

V měsících následujících, kdy se Příloha k žádosti o nemocenskou dávku již neodesílá, v části Podklady pro ČSSZ zvolíte přes šipku u tlačítka Příloha možnost Bez přílohy. Je to z toho důvodu, aby vás program neupozorňoval na to, že nemáte vytvořenou Přílohu k žádosti o nemocenskou dávku.

Zdroje:

Zákon č. 183/2020 Sb, kterým se mění zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Tisková zpráva České správy sociálního zabezpečení

www.cssz.cz

 

 

 

 

 

Stravenkový paušál – vyjádření GFŘ

V dnešním blogovém článku si dovoluji čtenáře upozornit na to, že Generální finanční ředitelství zveřejnilo dne 29.4.2021 informace k peněžitému příspěvku na stravování zaměstnanců, tedy k tzv. stravenkovému paušálu.

Problematiku peněžitého příspěvku na stravování upravuje s účinností od 1.1.2021 ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podmínky pro posouzení příspěvku jako daňově uznatelného výdaje (nákladu) na straně zaměstnavatele jsou definovány v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. téhož zákona.

Součástí vyjádření GFŘ jsou také odpovědi na nejčastější dotazy:

  1. Je na straně zaměstnance od daně osvobozen i další peněžitý příspěvek na stravování v případě směny delší než 11 hodin? U zaměstnance je osvobozen příspěvek pouze ve výši 75,60 Kč.
  2. Je možné od daně osvobodit peněžitý příspěvek na stravování i poplatníkům pracujícím na základě DPP nebo DPČ? Ano, podmínkou však je stanovený rozvrh pracovních směn a evidence směn v docházce.
  3. Je možné od daně osvobodit peněžitý příspěvek na stravování i jednatelům s.r.o., kteří konají práci na základě smlouvy o výkonu funkce? Ano, se stejnou podmínkou jako u DPP a DPČ.
  4. Je peněžitý příspěvek na stravování příjmem od daně osvobozeným i v případě uvolněných zastupitelů? Ano, v podstatě se stejnou podmínkou jako u DPP a DPČ, tj. podmínka stanovené aktivně odpracované doby vč. její evidence.
  5. Je možné také při tzv. home office, kdy je zaměstnavatelem zpravidla vyžadována přítomnost, resp. kontakt se zaměstnancem ve stejnou dobu jako je běžně rozvržena pracovní doba na pracovišti zaměstnavatele, poskytovat peněžitý příspěvek na stravování? Ano, podmínkou je sjednání místa bydliště jako pracoviště a evidence odpracované doby během směny.

Celé znění vyjádření GFŘ z 29.4.2021 si můžete stáhnout z tohoto odkazu.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Jaké jsou možnosti evidence stravenkového paušálu v tomto mzdovém a personálním programu, se všichni jeho uživatelé dočtou v dopise k verzi 3.2.0 z 1/2021, případně mohou kontaktovat pracovnice konzultační linky každý pracovní den v čase 7:00 – 15:30 hod. – kontakty na ně jsou zde.

Nová výše mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele 2021 -2022

Ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele upravuje zákon č. 118/2000 Sb. Ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků Úřadem práce ČR (dále jen „ÚP ČR“) zaměstnanci, které mu nebyly vyplaceny zaměstnavatelem v platební neschopnosti.

Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky písemně u kteréhokoliv pracoviště ÚP ČR. K tomuto účelu slouží tiskopisy „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“.

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu.

Rozhodnou částku pro výpočet nároků v období od 1.5.2021 do 30.4.2022 vyhlásilo MPSV sdělením č. 142/2021 Sb., a to 35 611 Kč. Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí tedy v uvedeném období překročit za jeden měsíc částku 53 416 Kč (1,5 x 35 611).

Kdo se rozumí zaměstnancem podle zákona č. 118/2000 Sb., kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jaká je lhůta pro uplatnění mzdových nároků, jejich rozsah a další důležité informace se dozvíte na webových stránkách Úřadu práce ČR – viz tento odkaz. Pomocí vyhledávacího formuláře je možné zjistit zaměstnavatele, na které bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a nevypršela u nich lhůta pro uplatňování mzdových nároků.

Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu od 12. dubna 2021

V nouzovém stavu, který byl usnesením vlády č. 196 v České republice vyhlášen pro období od 27. února 2021 na dobu 30 dnů, poté na základě usnesení vlády č. 314 prodloužen do 11. dubna 2021, mohla být vstupní nebo periodická lékařská prohlídka dočasně nahrazena čestným prohlášením.

Dlužno podotknout, že opatření vlády výše uvedené lékařské prohlídky nezakázalo, takže bylo možné je i v době nouzového stavu provádět.

Dále je třeba připomenout, že v době od 1. do 18. ledna 2021 nebylo možné u osob, ucházejících se
o zaměstnání, použít čestné prohlášení
nahrazující dočasně vstupní lékařskou prohlídku. Usnesením vlády č. 1291 (publikované pod č. 512/2020 Sb.) bylo možno na čestné prohlášení nahrazující dočasně vstupní lékařskou prohlídku pohlížet jen do 31. prosince 2020. Dalším usnesením vlády č. 54 (publikované pod č. 17/2021 Sb.) byla tato možnost opětovně stanovena až od 19. ledna 2021.

Ode dne 12. dubna 2021 se začíná počítat lhůta 90, resp. 30 dnů pro provedení vstupních
i periodických pracovnělékařských prohlídek
.

Do 90 dnů po skončení nouzového stavu, tedy v termínu nejpozději do 10.7.2021, musí pracovnělékařské vstupní prohlídky absolvovat ti zaměstnanci, kteří uzavřeli pracovněprávní vztah ode dne vyhlášení usnesení vlády č. 54 (publikované pod č. 17/2021 Sb. ze dne 18. ledna 2021),
tj. od 19. ledna 2021 do ukončení nouzového stavu, kdy nebylo třeba provádět vstupní lékařské prohlídky a bylo možné je nahradit čestným prohlášením. Tato možnost však platila jen pro práce zařazené do kategorie první nebo druhé (podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), pokud není součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem.

Nutno poznamenat, že vstupní prohlídky musely být i nadále řádně konány, pokud se řídí jiným právním předpisem, nebo jsou uvedeny  v příloze č. 2 části II. vyhlášky č. 79/2013 Sb., a to v bodech 3 (např. obsluha stavebních stojů), 6 (např. obsluha řídících center), 7 (např. práce na elektrických zařízeních), 8 (práce v hlubinných dolech), 9 (práce ve výškách), 10 (práce záchranářů – výjimka platí pro zdravotnické záchranáře), 11 (práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech v zahraničí), 12 (hlasová zátěž), případně 14 (další práce stanovené zaměstnavatelem spolu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb).

Čestným prohlášením bylo možné nahradit také zdravotní průkaz u osob, u nichž vznikl pracovněprávní vztah od 19. ledna 2021 do ukončení nouzového stavu, a které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné. Také v tomto případě platí čestné prohlášení nejdéle do uplynutí 90 dnů
ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu.

Pokud se týká periodických zdravotních prohlídek zaměstnanců (podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.), během nouzového stavu je rovněž nebylo třeba provádět. Jestliže by se však jednalo o periodické prohlídky prováděné podle jiných právních předpisů, potom tato výjimka neplatí a musely být nadále podle platných lhůt prováděny (např. řidiči z povolání, zaměstnanci dráhy, příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání, atd.)

Do 30 dnů po skončení nouzového stavu, tedy nejpozději do 11. května 2021, je nutné provést lékařský posudek u osob, u nichž závěr předchozího lékařského posudku říká, že je způsobilý s podmínkou.

Zdroje informací:

Vyjádření Ministerstva zdravotnictví z 11.4.2021

Článek JUDr. Bořivoje Šubrta v měsíčníku Mzdová účetní 02/2021

Zvýšení krizového ošetřovného a výplata jeho doplatků

Ošetřovné v souvislosti s mimořádnými opatření při epidemii Covid-19 vzroste ze 70% na 80% redukovaného denního vyměřovacího základu zpětně již od 1.3.2021, a to na základě zákona č. 173/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatření při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zákon č. 173/2021 Sb. byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 23.4.2021 – viz tento odkaz.

Ošetřovné vyplacené pouze ve výši 70% DVZ bude doplaceno bez žádosti, a to stejným způsobem, jakým bylo vyplaceno ošetřovné, které je dopláceno. Jak vyplývá z tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.4.2021, doplatky by měli příjemci obdržet v průběhu prvních dvou květnových týdnů, a to v závislosti na zvoleném způsobu výplaty, i když právní úprava stanoví pro zpracování doplatků delší termín, a to sice konec druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za které ošetřovné náleží (tedy ošetřovné za měsíc březen 2021 má být dopláceno v termínu do konce května 2021). Při bezhotovostní výplatě je převod prostředků rychlejší, při výplatě v hotovosti poštovní složenkou je termín odvislý od doručení složenky ze strany České pošty, s.p. konkrétnímu příjemci.

Doplatky nenáleží v situaci, kdy díky stanovené minimální výši ošetřovného za kalendářní den (400,– Kč, případně se krátí, pokud nejde o plný úvazek) již byla dávka ošetřovného poskytnuta tak, že sama o sobě dosahuje výše 80 % redukovaného denního vyměřovacího základu či ji přesahuje.

Více informací se dočtete v tiskové zprávě ČSSZ ze dne 22.4.2021 a na webových stránkách ČSSZ, s tím, že předpokládám, že informace tam zveřejněné budou ještě v souvislosti s přijetím zákona č. 173/2021 Sb. aktualizovány.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO

V programu ALFA MZDY AVENSIO se krizové ošetřovné eviduje na kartě zaměstnance pod záložkou Pracovní poměry – Nemocenské. Pro zadání použijte mzdový kód 6563 (případně jiný, u kterého je uložený systémový kód 717), který zapíšete do pole „Druh dávky“. Také je možné v záložce nemocenských dokladů zvolit přes pravé tlačítko myši „Nové přerušované OČR“ a v oblasti „Dny OČR“ zatrhnout dny, ve kterých zaměstnanec čerpal ošetřovné. Pokud je takových časových intervalů v rámci měsíce více, program vytvoří na každý interval samostatný doklad. Pokud byste zadávali ošetřovné přes pravé tlačítko myši volbou „Nová nemocenská dávka“, je třeba každý interval ošetřování uložit zadat zvlášť. Přílohu k žádosti o ošetřovné (NEMPRI) zkontrolujete na kartě zaměstnance (doklad ošetřovného – tlačítko „Příloha“) a odešlete z okna „Příloha k žádostem o dávku nemocenského pojištění“ (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění – Nemocenské dávky – Přílohy k žádostem o dávky). Pokud zaměstnanec žádá o ošetřovné navazující na předchozí měsíc, NEMPRI již neposíláte a v dokladu ošetřovného zvolíte u tlačítka „Příloha“ možnost „Bez přílohy“.

Nebudete-li si se zadáním ošetřovného a zpracováním NEMPRI v programu ALFA MZDY AVENSIO vědět rady, kontaktujte pracovnice konzultační linky společnosti Alfa Software, s.r.o. Hotlina je v provozu každý pracovní den v době od 7:00 do 15:30 hod.

Novinka! Izolačka do konce 6/2021

Dne 21.4.2021 schválili poslanci ve stavu legislativní nouze vládní návrh na prodloužení doby, po kterou bude mít zaměstnanec nárok na mimořádný příspěvek při nařízené karanténě nebo izolaci, a to až do 30.6.2021.

Tento příspěvek se začal proplácet od začátku března, zaměstnanec jej získává automaticky, pokud má od lékaře vystavenou eNeschopenku na karanténu či správnou diagnózu nemoci, ze které vyplývá izolace.

Příspěvek vyplácí zaměstnavatel za prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény nebo izolace spolu s náhradou mzdy a odečítá si ho od pojistného na sociální pojištění.

Schválený návrh novely zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě postoupila Poslanecká sněmovna do Senátu – vývoj legislativního procesu můžete sledovat zde.

Více informací se dočtete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí z 21.4.2021, na webových stránkách zprávě České správy sociální zabezpečení nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO připravujeme novou verzi, která bude mimo jiné obsahovat jednak prodloužení izolačky a dále její výpočet v případech, kdy karanténa/izolace zaměstnance přechází z měsíce března do dubna.

Z aktuálně zveřejněných informací na webu ČSSZ totiž vyplývá, že je vždy třeba posuzovat celkovou výši příspěvku za celou dobu trvání karantény/izolace, resp. za dobu prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání, tzn. za březnové i dubnové dny karantény/izolace, ve vztahu k celkové částce 90% průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin za stejné období.

Verzi vystavíme v zákaznické zóně poslední dubnový týden. Podrobnosti budou uvedeny v dopisu k verzi.

 

 

Náhradní doby započtené do limitu z pohledu nároku na dovolenou

Nepřítomnosti započtené do limitu z pohledu nároku na dovolenou (§ 216 odst. 2 ZP) jsou druhou skupinou náhradních dob, kdy zaměstnanec nevykonává práci, přesto jsou mu tyto nepřítomnosti započteny jako výkon práce při posuzování nároku na dovolenou. Doby započtené do limitu jsou z pohledu nároku na dovolenou považovány jako doba odpracovaná pouze do výše 20násobku týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) a to za podmínky, že zaměstnanec si odpracuje alespoň 12násobek týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby). Do zmíněného 12násobku jsou započteny doba odpracovaná + plánovaná i doby započtené plně z pohledu nároku na dovolenou. Výčet dob započtených plně naleznete v blogovém článku zde.

Náhradní doby započtené do limitu z pohledu nároku na dovolenou jsou:

  • Dočasná pracovní neschopnost (s výjimkou DPN způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, která se započítává plně)
  • Rodičovská dovolená (s výjimkou RD místo mateřské dovolené u muže, který čerpá rodičovskou dovolenou po dobu, kdy je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou – ta je z pohledu nároku na dovolenou započtena plně jako doba odpracovaná)
  • Karanténa
  • Jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 ZP, které nejsou uvedeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Co se týče započítávání náhradních dob do limitu, program se dívá na zadání výše zmíněných důvodů nepřítomností:

  • Na záložku Nemocenské (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – Nemocenské) u dočasné pracovní neschopnosti, dočasné pracovní neschopnosti způsobené nepracovním úrazem a karantény.

  • Na Vynětí ze stavu (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – Pracovní poměr – řádek Vynětí ze stavu – otevřeme přes tlačítko se třemi tečkami) u rodičovské dovolené (vynětí č. 3 – Rodičovská dovolená). Dále ještě na následující důvody vynětí, týkající se jiných překážek v práci:
    • č. 9 – Nepl. volno bez ZP
    • č. 10 – Nepl. volno s rodičovským příspěvkem
    • č. 11 – Otcovská + rodičovská dovolená
    • č. 12 – Otcovská + nepl. volno
    • č. 91 – Nepl. volno ZP prac.
    • č. 92 – Nepl. volno ZP prac./org.
    • č. 93 – Nepl. volno ZP org.
  • Na záložku Náhrady (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – Náhrady) u jiných důležitých osobních překážek v práci zadaných následujícími mzdovými kódy:

Na záložce Náhrady vidíte započtení do limitu v okně Nárok a zůstatky dovolené, které otevřeme pomocí tlačítka se třemi tečkami na záložce Náhrad ve spodní části okna, která se jmenuje Zůstatky dovolené, průměry. Nepřítomnosti započtené do limitu máte na řádku č. 3 Nepřítomnosti – do limitu (§216 odst. 2). Na tomto řádku je uveden počet hodin všech nepřítomností, které se započítávají do limitu 20násobku. Na řádku č. 4 Nepřítomnosti…z toho započteno je počet hodin, kolik je skutečně započteno hodiny nepřítomností spadající do této skupiny.

Příklad: Zaměstnanec pracující v pětidenním rozvrhu od pondělí do pátku, jehož týdenní pracovní doba je 40 hodin (ve dnech pondělí až pátek pracuje každý den 8 hodin), čerpá od 1. února 2021 do 10. února 2021 řádnou dovolenou, což je 64 hodin, které se považují za dobu odpracovanou. Od 5. března 2021 do 19. března 2021 je zaměstnanec v karanténě. Zamešká 88 hodin. Těchto 88 hodin je mu započteno jako odpracovaných z pohledu nároku na dovolenou, protože tyto hodiny jsou v rámci 20násobku týdenní pracovní doby a zaměstnanec zároveň splnil podmínku odpracování 12násobku týdenní pracovní doby (doba skutečně odpracovaná + doba plně započtená + doba plánovaná).

To, kolik hodin tvoří 12násobek a 20násobek týdenní pracovní doby vidíte v okně Nárok a zůstatky dovolené, v části Průměrná týdenní pracovní doba, pole x12 a x20.

Tabulce mezd (Hlavní nabídka – Číselníky) jsou tyto doby značeny příznakem „L“ v části zápočty, ve třetím sloupci (pole „D“- Dovolená).

Náhradní doby započtené plně z pohledu nároku na dovolenou

Co se týče započítávání náhradních dob z pohledu nároku na dovolenou, máme tři způsoby:

  • Doby započtené plně jako výkon práce z pohledu nároku na dovolenou
  • Doby započtené do výše 20násobku týdenní pracovní doby
  • Doby nezapočtené jako výkon práce

Náhradní doby započtené plně z pohledu nároku na dovolenou jsou doby, kdy zaměstnanec nepracuje z níže uvedených důvodů, a přesto je mu tato doba započtená plně jako doba odpracovaná z pohledu nároku na dovolenou (§ 348 odst. 1 ZP). Jsou to následující náhradní doby:

  • Čerpání dovolené (jedná se o čerpání řádné dovolené i dodatkové dovolené)
  • Svátek – zaměstnanec v tento den nepracuje z toho důvodu, že je státní svátek, ale jeho plat nebo mzda se mu za tento den nekrátí nebo je mu za takto neodpracovaný den poskytnuta náhrada mzdy
  • Náhradní volno čerpané za práci ve svátek nebo za práci přesčas
  • Dočasná pracovní neschopnost způsobená následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
  • Mateřská dovolená
  • Rodičovská dovolená místo mateřské dovolené – je to doba, kdy muž čerpá rodičovskou dovolenou v době, kdy by zaměstnankyně (matka dítěte) měla nárok čerpat mateřskou dovolenou
  • Samostudium – týká se pedagogických pracovníků (na základě zákona č. 563/2004 Sb.,o pedagogických pracovnících)
  • Ošetřování dítěte do 10 let věku nebo jiného člena domácnosti podle § 39 zákona o nemocenském pojištění
  • Poskytování dlouhodobé péče podle § 191 zákoníku práce (dále jen ZP)
  • Překážky v práci na straně zaměstnance (stanovené nařízením vlády č. 590/2006 Sb.) nebo na straně zaměstnavatele (vyjma překážek v práci způsobených povětrnostními vlivy)
  • Výkon veřejné funkce (§ 201 ZP)
  • Výkon občanské povinnosti (§ 202 ZP)
  • Jiné úkony v obecném zájmu (§ 203 ZP)
  • Pracovní volno související s branou povinnosti (§ 204 ZP)
  • Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 ZP)

Mezi překážky v práci na straně zaměstnavatele, které jsou plně započteny jako výkon práce z pohledu nároku na dovolenou jsou:

  • Prostoj (§ 207 písm. a) ZP)
  • Jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP)
  • Částečná nezaměstnanost (§ 209 ZP)

Důležitými osobními překážkami stanovenými nařízením vlády č. 590/2006 Sb. jsou:

  • Lékařské vyšetření nebo ošetření
  • Pracovnělékařská prohlídka
  • Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění dopravních prostředků
  • Znemožnění cesty do zaměstnání
  • Svatba
  • Narození dítěte
  • Úmrtí člena rodiny
  • Doprovod
  • Pohřeb spoluzaměstnance
  • Přestěhování
  • Vyhledání nového zaměstnání

 

Program ALFA MZDY AVENSIO

Co se týče započítávání náhradních dob, program se dívá na zadání výše zmíněných důvodů nepřítomností:

  • Na Vynětí ze stavu (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – záložka Pracovní poměr – Vynětí ze stavu) :
    • např. u mateřské dovolené (typ vynětí č.2 – Mateřská dovolená)
    • u rodičovské dovolené místo mateřské dovolené (typ vynětí č. 13 – Rodičovská místo mateřské).
  • Na záložku Náhrady (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – záložka Náhrady) na:
    • Čerpání řádné i dodatkové dovolené
    • Samostudium
    • Školení
    • Překážky na straně organizace (zaměstnavatele)
    • Překážky na straně zaměstnance
    • Pracovní volno s náhradou na akci pro děti a mládež a pracovní volno bez náhrady na akci pro děti a mládež
    • Výkon veřejné funkce
    • Refundace

  • Na záložku Mzdové položky (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – záložka Mzdové položky) na:
    • Překážky na straně organizace (zaměstnavatele) hodinové
    • Překážky na straně zaměstnance hodinové

  • Na záložku Nemocenské (Karta zaměstnance – Pracovní poměry – záložka Nemocenské), což se týká:
    • Dočasné pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
    • Ošetřování dítěte do 10 let věku nebo jiného člena domácnosti podle § 39 zákona o nemocenském pojištění
    • Ošetřování dítěte při uzavření školy
    • Dlouhodobého ošetřovného

Poznámka: Nepřítomnosti zadané uživatelskými mzdovými kódy s výše zmíněnými systémovými kódy se budou započítávat vždy jako doba odpracovaná z pohledu nároku na dovolenou.

Náhradní doby plně započtené z pohledu nároku na dovolenou můžete vidět v okně Nárok a zůstatky dovolené, řádek Nepřítomnosti – plně započtené (2) (Karta zaměstnance – Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené (otevřené přes tlačítko se třemi tečkami)).

V tabulce mezd je u mzdových kódů, které patří do kategorie dob plně započtených z pohledu nároku na dovolenou, příznak „P“ v části zápočty, ve třetím sloupci (pole „D“ – Dovolená).

Příklad:

Zaměstnanec pracuje v pětidenním rozvrhu od pondělí do pátku. Jeho týdenní pracovní doba je 40 hodin (od pondělí do pátku každý den 8 hodin). V únoru si vyčerpá řádnou dovolenou od 1.2.2021 do 5.2.2021, což je v jeho případě pět pracovních dní po osmi hodinách, tedy 40 hodin. Od 17.2.2021 do 24.2.2021 čerpá ošetřovné na dítě do deseti let věku. To je pro něho 8 kalendářních dní, ale 6 pracovních, což je 48 hodin. Na konci tohoto účetního období 02/2021 má tento zaměstnanec plně započteno 88 hodin jako odpracovaných z pohledu nároku na dovolenou (40 hodin dovolená + 48 hodin ošetřovné).

ELDP za rok 2020

Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „ELDP“) je jednou z povinností zaměstnavatelů uloženou jim zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel vyhotovuje ELDP pro každou osobu účastnou důchodového pojištění (i pro všechny poživatele starobního důchodu) vždy za každý kalendářní rok nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku. Došlo-li ke skončení účasti na důchodovém pojištění před 31.12. daného kalendářního roku, pak je třeba ELDP vyplnit do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů zaměstnance, nejpozději do 31.1. následujícího kalendářního roku.

Zaměstnavatel je povinen vyhotovit dva stejnopisy ELDP s tím, že jeden předloží zaměstnanci k podpisu a následně ho založí do své evidence po dobu tří kalendářních roků po roce, kterého se týká. Druhý stejnopis opatřený podpisem a razítkem vydá zaměstnanci, a to nejpozději v den, kdy ELDP předloží České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“).

Co se týče předložení ELDP ČSSZ činí lhůta do 30 dnů ode dne zápisu údajů do ELDP. ELDP se podávají pouze elektronicky. Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů předložit ELDP v elektronické podobě, může ho předložit v papírové podobě na předepsaném tiskopisu vydaném ČSSZ s tím, že je povinen uvést důvod tohoto postupu.

Aktuální všeobecné zásady pro vyplňování ELDP si můžete otevřít pomocí tohoto odkazu, metodickou pomůcku pak máte k dispozici zde.

Ve mzdovém a personálním programu ALFA MZDY AVENSIO zpracujete ELDP velmi snadno, a to v okně hlavní nabídky: Tiskové sestavy – Mzdový list – Evidenční list – ELDP.

Nejprve je nutné ELDP vygenerovat

a poté samozřejmě zkontrolovat, např. se sestavou mzdového listu (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Mzdový list – 350111_Mzdový list – úplný (s. 1+2)).

Pro vytvoření datového *.xml souboru zvolte tlačítko „Export“. Tento soubor můžete následně odeslat např. přes e-Portál ČSSZ nebo datovou schránkou.

Pro odeslání ELDP přímo z programu zvolte tlačítko „E-podání na ČSSZ“ – musíte však vlastnit osobní podpisový kvalifikovaný certifikát.

Více informací ke zpracování ELDP v programu ALFA MZDY AVENSIO se dočtete v dokumentu „Mzdový a evidenční list“ (Nápověda – Soubory nápovědy – Sestavy), u svého obchodního zástupce nebo na konzultační lince společnosti Alfa Software, s.r.o., která je v provozu každý pracovní den v době 7:00 – 15:30 hodin.

 

Nové termíny pro daňové přiznání k dani z příjmů FO za rok 2020

Konec března je standardně obdobím, kdy se odevzdávají daňová přiznání (DaP) k dani z příjmů fyzických osob za minulý rok. Na základě rozhodnutí ministryně financí je letos možné kvůli covidové epidemii bez jakýchkoliv sankcí podat přiznání a zaplatit daň (pokud vám v daňovém přiznání vyjde povinnost daň zaplatit) později – viz tato tabulka s přehledem termínů podle formy/způsobu podání DaP:

Informace vztahující se k dani z příjmů, včetně formulářů a pokynů k jejich vyplnění jsou k dispozici na webových stránkách Finanční správy ČR – viz tento odkaz.

Aktuální seznam nejčastějších otázek a odpovědí k dani z příjmů fyzických osob a příjmů ze závislé činnosti si můžete otevřít zde.

 

Daňové slevy na invaliditu

Je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod, má nárok na uplatnění měsíční či roční daňové slevy na invaliditu.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění rozlišuje v závislosti na zjištěném stupni invalidity:

  • invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, nejvíce však o 49%
  • invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50%, nejvíce však o 69%
  • invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70%.

Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

V prvních dvou shora uvedených případech přiznává zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů tzv. základní slevu na invaliditu ve výši 210,– Kč měsíčně / 2.520,– Kč ročně (§ 35ba odst. 1 písm. c).

Ve třetím případě se jedná o tzv. rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 420,– Kč měsíčně / 5.040,– Kč ročně (§ 35ba odst. 1 písm. d).

Nárok na poskytnutí slevy zaměstnanec uplatňuje a prokazuje zaměstnavateli v souladu s § 38l odst. 2 zákona o daních z příjmů:

  • daňovým prohlášením
  • rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu
  • každoročně dokladem (potvrzením) o výplatě důchodu

Nárok na základní nebo rozšířenou slevu na invaliditu může uplatnit také poplatník, jehož nárok na invalidní důchod zanikl z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, resp. jeho žádost o invalidní důchod třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že poplatník není invalidní ve třetím stupni.

V tomto případě zaměstnanec prokazuje nárok na poskytnutí základní nebo rozšířené slevy na invaliditu potvrzením místně příslušného finančního úřadu (podle místa bydliště) o splnění podmínek pro uznání slevy na dani – viz tiskopis MFin 5458 (§ 38l odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů).

Izolačka

Senát podpořil dne 5.3.2021 vyplácení mimořádného příspěvku až 370 Kč za den pro lidi, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci z důvodu infekčního onemocnění (Covid-19 nebo jiné). Takzvaná „izolačka“ bude platit zpětně od 1. března do 30. dubna. Mimořádnou podporu musí ještě podepsat prezident republiky. Text návrhu zákona o zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě schváleného Poslaneckou sněmovnou si můžete přečíst zde.

Zaměstnanci v karanténě nebo izolaci se tak už nemusí obávat výpadku příjmů, pokud zůstanou doma. Zaměstnavatel bude zaměstnanci vyplácet nad rámec běžné náhrady příjmu bonus ve výši až 370,– Kč za každý kalendářní den po dobu 14 dnů. Na tento příspěvek budou mít nárok i zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, a to pokud jsou účastni nemocenského pojištění (při příjmu nad 10.000,– Kč u DPP a od 3.500,– Kč u DPČ).

Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Nebude se tedy zahrnovat ani do vyměřovacího základu pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Také ho nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí. Nebude se zahrnovat do příjmů při posuzování nároku na sociální dávky.

Izolačka se nevztahuje na zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa nebo izolace do 5 dnů po návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovní cesty.

Zaměstnavatel nebude žádat o žádné refundace, neboť poskytnutý příspěvek k náhradě příjmu si sám odečte od povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento odečet bude moct provést do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény nebo izolace zaměstnance. Informace o vystavení a ukončení karantény nebo izolace zaměstnance získá zaměstnavatel prostřednictvím eNeschopenky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo pro snadnější výpočet náhrady příjmu včetně tzv. izolačky kalkulačku. Odkaz na její stažení najdete na těchto stránkách.

Pro úplnost uvádím, že MPSV dříve předložilo návrh i na 100% „nemocenskou“ (viz blogový článek Zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě z 2.3.2021), tu ale poslanci nepodpořili a do Senátu poslali obdobnou verzi „izolačky“ jakou MPSV představilo před několika týdny (viz blogový článek Mimořádný příspěvek při karanténě a izolaci z 18.2.2021).

Mzdový a personální systém ALFA MZDY AVENSIO

Jakmile bude zákon o zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě zveřejněn ve Sbírce zákonů a bude k dispozici ze strany ČSSZ upravený tiskopis přehledu o výši pojistného a datová věta PVPOJ, připravíme pro všechny uživatele systému ALFA MZDY AVENSIO novou verzi, která bude veškeré potřebné změny obsahovat.

Zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě

Aktuální informace z 5.3.2021 k původnímu blogovému článku z 2.3.2021 –  Návrh MPSV na 100% „nemocenskou“ poslanci nepodpořili a do Senátu poslali obdobnou verzi „izolačky“ jakou MPSV představilo před několika týdny. Senát dne 4.3.2021 vyplácení mimořádného příspěvku podpořil – čeká se na podpis prezident republiky. Podrobnosti viz blogový článek „Izolačka“ ze dne 5.3.2021.

Vláda ČR schválila na svém včerejším jednání (1.3.2021) návrh ministryně práce a sociálních věcí na zvýšení náhrady příjmu zaměstnanců v karanténě či izolaci z důvodu infekčního onemocnění. V takovém případě bude zaměstnavatel vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy, platu, nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. z dohody o provedení práce nebo z dohody o pracovní činnosti) ve výši 100% průměrného redukovaného výdělku. Zaměstnanec tedy dostane 90% své hrubé mzdy.

Podle stávající právní úpravy (viz § 192 až 194 zákoníku práce) přísluší zaměstnancům v základním pracovněprávním vztahu v prvních 14ti kalendářních dnech trvání nařízené karantény náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody, pokud tito zaměstnanci splňují podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění, a to ve výši 60% průměrného redukovaného výdělku za pracovní dny a tzv. placené svátky.

Podle jiných právních předpisů přísluší dalším skupinám zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, namísto náhrady mzdy nebo platu za dobu prvních 14ti kalendářních dnů nařízené karantény plat nebo odměna ve snížené výši 60% (§ 128 zákona o státní službě, § 34 odst. 4 zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, § 72 odst. 7 zákona o obcích, § 47 odst. 7 zákona o krajích a § 53 odst. 7 zákona o hlavním městě Praze).

Naopak vojákům z povolání náleží v době karantény služební plat (§ 68k odst. 2 zákona o vojácích z povolání) a příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem (§ 124 odst. 5 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), tj. výše jejich příjmu není dotčena.

Vládní návrh zákona o zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě (viz tento odkaz) nyní zamíří k rychlému projednání v Poslanecké sněmovně a Senátu.

Zvýšení náhrady příjmu nebude náležet zaměstnanci, pokud mu byla nařízena karanténa v období do 5 dnů od dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovní nebo služební cesty. Nebude mu tedy náležet, pokud byla nařízena karanténa z důvodu soukromého pobytu zaměstnance v zahraničí.

Nárok na zvýšenou náhradu příjmu by měl platit od 1.3.2021 do 30.4.2021. Zvýšená náhrada příjmu bude příslušet zaměstnanci při karanténě/izolaci nařízené po 28.02.2021.

Zvýšená náhrada příjmu bude osvobozena od daně z příjmů fyzických osob, a tudíž se ani nebude zahrnovat do vyměřovacího základu pro placení sociálního a zdravotního pojištění.

Zaměstnavatel náhradu příjmu (celou částku, tj. plnou výši) odečte z částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to za podmínky, že náhradu příjmu podle zákona o zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, ve kterém si náhradu příjmu odečetl od pojistného.

Nárok na odečet lze uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény.

Odečet si zaměstnavatel uplatní na předepsaném tiskopisu (jeho podobu určí pro tyto účely ČSSZ), na kterém zároveň uvede údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje a úhrn náhrady příjmu, který od pojistného odečítá.

Bude-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Podání předmětného tiskopisu se bude považovat za žádost o vrácení přeplatku pojistného, které bude OSSZ povinna vrátit. Taková situace může nastat zejména u malých zaměstnavatelů, kdy by většině zaměstnanců byla nařízena karanténa a úhrn částek vyplacených na náhradě příjmu při karanténě by převýšil povinnou platbu pojistného za daný měsíc.

Mzdový a personální systém ALFA MZDY AVENSIO

Jakmile bude zákon o zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě zveřejněn ve Sbírce zákonů a bude k dispozici ze strany ČSSZ výše uvedený předepsaný tiskopis, připravíme pro všechny uživatele systému ALFA MZDY AVENSIO novou verzi, která bude veškeré potřebné změny obsahovat.

Příplatek za rozdělenou směnu

V dnešním blogovém článku se dozvíte, za jakých okolností a v jaké výši náleží zaměstnanci příplatek za rozdělenou směnu a jak jej zaměstnanci zadat v programu ALFA MZDY AVENSIO.

Příplatkem za rozdělenou směnu se zaměstnanci kompenzují ztěžující vlivy vyplývající ze specifik pracovního režimu, neboť rozdělení směny do více částí znamená pro zaměstnance větší zásah do jeho soukromého života.

Jeho poskytování upravuje ustanovení § 130 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel rozvrhl směny rozdělené na 2 nebo více částí, přísluší příplatek ve výši 30 % průměrného hodinového výdělku, a to za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro tyto účely rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny.

Z uvedeného vyplývá, že nelze za rozdělenou směnu považovat nahodilé přerušení práce z jakýchkoliv důvodů. Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb. účinná od 30.07.2020 výslovně stanovila, že příplatek za rozdělenou směnu přísluší zaměstnanci pouze v případě, že pracuje ve směnách, jejichž rozdělení na 2 nebo více částí rozvrhl zaměstnavatel. Příplatek tak není poskytován zaměstnancům, kteří si sami mohou rozvrhovat pracovní dobu nebo její část, např. při pružném rozvržení pracovní doby.

Ustanovení § 130 zákoníku práce se vztahuje výhradně na zaměstnance z tzv. rozpočtové a příspěvkové sféry, tedy na zaměstnance zaměstnavatelů, kteří jsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce.

Zaměstnavatel ze soukromé sféry může podmínky poskytování příplatku za rozdělenou směnu sjednat se zaměstnanci nebo stanovit sám ve vnitřním mzdovém předpisu.

Ve mzdovém a personálním programu ALFA MZDY AVENSIO se příplatek za rozdělenou směnu zadává zpravidla mzdovým kódem 451, případně jiným, který si každý uživatel může vytvořit v Tabulce mzdových kódů (Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd).

Požadujete-li příplatek počítat ve výši 30% průměrného hodinového výdělku, pak je důležité, aby u uživatelského mzdového kódu byl uložen systémový kód 188 a vyplněna sazba 1 = 30. Při zadání mzdové položky se počet rozdělených směn zadává do dnů, program automaticky vyplní množství, vypočítá sazbu a celkovou výši příplatku.

V případě potřeby výpočtu příplatku pevně danou částkou v Kč, je nutné u uživatelského mzdového kódu uložit systémový kód 187 a částku za 1 rozdělenou směnu vyplnit do sazby 1 stonásobkem (např. příplatek ve výši 50,– Kč za 1 rozdělenou směnu → sazba 1 = 5000).

Při zadání mzdové položky se počet rozdělených směn zadává do dnů, program automaticky vyplní množství, doplní sazbu a vypočítá celkovou výši příplatku.

Mimořádný příspěvek při karanténě a izolaci

Aktuální informace z 2.3.2021 k původnímu blogovému článku z 18.2.2021 – Sněmovna zákon nepřijala! Vláda dne 1.3.2021 schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí na zvýšení náhrady příjmu zaměstnanců při nařízené karanténě či izolaci na 100% denního vyměřovacího základu, který zamíří k rychlému projednání v Poslanecké sněmovně a Senátu – podrobnosti viz blogový článek „Zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě“ ze dne 2.3.2021.

Na základě vládního návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, který Poslanecká sněmovna schválila dne 11.2.2021 a který se v současné době projednává v Senátu (viz tento odkaz), by měl zaměstnanci za každý kalendářní den po dobu prvních 10 kalendářních dnů trvání nařízené karantény nebo izolace náležet příspěvek ve výši 370 Kč.

Příspěvek bude vyplácet zaměstnavatel společně s náhradou mzdy, platu nebo odměny z dohody o provedení práce nebo z dohody o pracovní činnosti.

Výše příspěvku bude limitována tak, aby součet příspěvku a náhrady příjmu za odpovídající počet zameškaných hodin nepřevýšil 90% průměrného hrubého výdělku podle zákoníku práce.

Příspěvek bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, a tudíž se ani nebude zahrnovat do vyměřovacího základu pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Také ho nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí. Nebude se zahrnovat do příjmů při posuzování nároku na sociální dávky.

Každý pracovněprávní vztah zaměstnance se bude posuzovat samostatně, a to i v případě více souběžných pracovněprávních vztahů u téhož zaměstnavatele.

Nárok na vyplácení příspěvku by měl platit od 1.3.2021 (= navrhovaná účinnost zákona) do 31.5.2021. Příspěvek bude příslušet zaměstnanci při karanténě/izolaci nařízené nejdříve od 1.3.2021. Znamená to, že pokud by byla zaměstnanci nařízena karanténa např. 26.2.2021, příspěvek zaměstnanci by nepříslušel, a to ani od 1.3.2021.

Příspěvek nebude náležet zaměstnanci, pokud mu byla nařízena karanténa v období do 5 dnů od dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovní nebo služební cesty. Nebude mu tedy náležet, pokud byla nařízena karanténa z důvodu soukromého pobytu zaměstnance v zahraničí.

Zaměstnavatel příspěvek zúčtovaný zaměstnanců odečte z částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to za podmínky, že příspěvek vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek od pojistného odečetl.

Nárok na odečet lze uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény/izolace.

Odečet si zaměstnavatel uplatní na předepsaném tiskopisu (jeho podobu určí pro tyto účely ČSSZ), na kterém zároveň uvede údaj o počtu zaměstnanců, za které odečet uplatňuje a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá.

Bude-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Podání předmětného tiskopisu se bude považovat za žádost o vrácení přeplatku pojistného, které bude OSSZ povinna vrátit. Taková situace může nastat zejména u malých zaměstnavatelů, kdy by většině zaměstnanců byla nařízena karanténa a úhrn částek vyplacených na mimořádném příspěvku při karanténě by převýšil povinnou platbu pojistného za daný měsíc.

Více informací se dočtete například v tiskové zprávě MPSV z 8.2.2021 a z 11.2.2021.

Mzdový a personální systém ALFA MZDY AVENSIO

Jakmile bude zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě zveřejněn ve Sbírce zákonů a bude k dispozici ze strany ČSSZ výše uvedený předepsaný tiskopis, připravíme pro všechny uživatele systému ALFA MZDY AVENSIO novou verzi, která bude veškeré potřebné změny obsahovat.

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

Alfa Software, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít