Blog

 

Zvýšení důchodů v roce 2022

Jak vyplývá z tiskové zprávy MPSV z 10.9.2021, průměrný důchod se od 1.1.2022 zvýší o 805 Kč na 16.280,– Kč.

Do nové výše důchodu se promítne jak valorizace základní výměry (350,– Kč), tak obvyklá valorizace procentní výměry a dále mimořádná valorizace procentní výměry (300,– Kč).

Díky následujícímu přehledu si můžete udělat představu, jak si polepšíte právě Vy (tabulku zvětšíte kliknutím na ni):

Překážky v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. b) ZP

Podle ustanovení § 207 písm. b) zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, nemůže-li konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci.

Živelní událostí se rozumí požár, záplavy, zemětřesení, tornádo apod. Zaměstnavatel může v takových situacích zaměstnance i bez jeho souhlasu převést na nezbytně nutnou dobu na jinou práci.

Za nepříznivé povětrnostní vlivy se považují např. silný vítr, mráz, déšť, bouřka, extrémně vysoké teplota. Co se týče převedení zaměstnance na jinou práci v těchto případech, nemusí s tím zaměstnanec souhlasit.

Překážka v práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů se pro účely řádné dovolené nepovažuje (na rozdíl od přerušení práce z důvodu živelní události) za výkon práce. Stanoví to § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, kde je uvedeno, že za výkon práce se považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO

Pro odpovídající započtení/nezapočtení neodpracované doby z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele dle § 207 písm. b) ZP jako výkon práce pro účely dovolené je nutné při jejich zadání použít správné mzdové kódy, u kterých bude pro překážky v práci způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy uložen systémový kód 392 (hodinové překážky) nebo 393 (půldenní nebo celodenní na náhradách).

Pro ostatní překážky dle uvedeného ustanovení ZP použijte mzdové kódy, u kterých bude nastaven systémový kód 383 (hodinové překážky) nebo 385 (půldenní nebo celodenní).

Novela zákona o důchodovém pojištění

Na základě novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění provedené zákonem č. 323/2021 Sb. dojde v roce 2022 k mimořádné valorizaci důchodů o 300,– Kč, která navýší zákonnou valorizaci.

Dále budou důchodci od roku 2023 dostávat za každé vychované dítě tzv. výchovné ve výši 500,– Kč měsíčně. Na takové navýšení bude mít nárok jen jeden z rodičů, a to ten, který o dítě osobně pečoval v největším rozsahu.

Další novinkou, která bude platit od 1.1.2023 je nárok pracovníků integrovaného záchranného systému odejít do předčasného důchodu bez vlivu na výši penze, a to až o pět let dříve, než je standardní doba, a po odpracování minimálně 20 let ve složkách IZS.

Informace ke změnám v oblasti důchodového pojištění přináší také tisková zpráva MPSV z 18.08.2021.

Novela zákona o nemocenském pojištění

Díky novele zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění provedené zákonem č. 330/2021 Sb. dojde od ledna 2022 ke zlepšení podmínek pro ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné a otcovskou.

Ošetřovné se nově bude vztahovat nejenom na osoby žijící ve společné domácnosti, ale budou ho moci čerpat i blízcí příbuzní, kteří se o nemocného budou starat. Například u dítěte to tedy bude moct být pracující prarodič, přestože s rodinou jinak nebydlí.

O dlouhodobé ošetřovné bude nově možné požádat, pokud nemocný pobýval v zařízení lůžkové péče alespoň čtyři kalendářní dny. V současné době je tato podmínka stanovena na minimálně 7 kalendářních dní. Za den hospitalizace se považuje také den přijetí a propuštění do/ze zdravotnického zařízení. Nyní je nutné požádat o dlouhodobé ošetřovné v den, kdy je hospitalizace ukončena, nově to bude možné až ve lhůtě do 8 dnů po skončení hospitalizace.

Další změna se týká otcovské, kterou bude možné namísto dosavadního jednoho týdne čerpat dva týdny. Současně dojde k prodloužení období, ve kterém může být otcovská poskytována, ovšem jen v případě, že dítě bylo v období prvních šesti týdnů života hospitalizováno. Období, ve kterém může být otcovská poskytována se pak prodlouží právě o dobu hospitalizace.

Informace ke změnám v oblasti nemocenského pojištění přináší také tisková zpráva MPSV z 18.08.2021.

 

Studenti a sociální pojištění

Studentem se rozumí osoba, která se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku. Co je považováno za přípravu na budoucí povolání stanovuje § 21 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Dokud není student výdělečně činný, není účasten nemocenského pojištění a nemá tedy povinnost odvádět pojistné. Z toho vyplývá, že během studia nemá ani nárok na žádné dávky nemocenského pojištění (nemocenské, mateřská atd.).

Zaměstnaný student je zpravidla nemocensky pojištěn a má na dávky nemocenského pojištění nárok. Totéž platí pro podnikajícího studenta, pokud si nemocenské pojištění platí dobrovolně.

Co se týče důchodového pojištění, tak studenti ho platit povinně nemusí. Doba studia není dobou důchodového pojištění ani tzv. náhradní dobou, což znamená, že se nezapočítává do doby potřebné pro nárok na starobní důchod. K účasti na důchodovém pojištění se však studenti starší 18 let mohou přihlásit dobrovolně a hradit pojistné alespoň v minimální výši, pak se doba studia pro budoucí nárok na starobní důchod počítat bude. Přihlášku je možné podat kdykoliv, tj. jak v průběhu studia, tak kdykoliv po jeho skončení. Obdobně je to s placením pojistného, které je možné hradit průběžně nebo kdykoliv po skončení studia. Pokud student při studiu vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění, je povinen odvádět pojistné a tato doba se mu do důchodu započítá.

Stanou-li se studenti v důsledku úrazu nebo nemoci invalidními, může jim být za splněných požadovaných podmínek přiznán invalidní důchod. Základní podmínkou pro nárok na invalidní důchod je uznání invalidity posudkovým lékařem ČSSZ a dále získání zákonem stanovené potřebné doby pojištění. Tato doba je závislá na věku žadatele. Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění, kromě doby vedení v evidenci úřadu práce, považuje též doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky a také prvních 6 let studia po 18. roce věku.

Pokud studentovi do jeho 26 let zemře rodič, má za určitých zákonných podmínek nárok na důchod sirotčí. Nárok vznikne, pokud zemřelá osoba pobírala starobní či invalidní důchod nebo ke dni úmrtí splnila podmínku potřebné doby důchodového pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod.

Pokud jde o pracující nebo podnikající studenty, může jim vzniknout povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění a tím i povinnost platit pojistné. Zda jsou z titulu zaměstnání pojištěni, záleží na základě jakého pracovněprávního vztahu pracují a také na výši dosaženého příjmu. Studenti pracující na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti jsou pojištěni, pokud jejich měsíční příjem sjednaný ve smlouvě nebo skutečně dosažený z pracovní činnosti dosáhne alespoň částky 3.500,– Kč. Účast na pojištění nevzniká z tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy sjednaný/skutečně dosažený příjem nedosahuje 3.500,– Kč za měsíc.

Činnost konaná na základě dohody o provedení práce nezakládá účast na pojištění, pokud výše zúčtovaného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10.000,– Kč. V měsících, ve kterých příjem z DPP tuto částku přesáhne, je student účasten pojištění a takové období se započítává do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod.

Více podrobností se dozvíte v příručce ČSSZ „Informace pro studenty z oblasti sociálního zabezpečení“ – ke stažení zde.

Brigády studentů a zdanění jejich příjmů

V dnešním blogovém článku přináším souhrn praktických informací týkajících se zdanění výdělků studentů, které mají z brigád. Za tímto účelem studenti nejčastěji uzavírají se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti podle § 74 až 77 zákoníku práce. Z pohledu zdanění se jedná o příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Zaměstnaný student (stejně jako každý jiný zaměstnanec) si může u svého zaměstnavatele uplatnit:

  • základní slevu na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů ve výši 2.320,– Kč měsíčně (27.840,– Kč ročně) a současně také
  • slevu na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. b) téhož zákona ve výši 335,– Kč měsíčně (4.020,– Kč ročně),
  • případně další slevy definované v § 35ba zákona o daních z příjmů (na držitele průkazu ZTP/P, na manžela atd.).Slevu na studenta lze uplatnit až do dovršení 26 let věku v případě, že se student soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. V případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu je možné slevu na studenta uplatnit až do 28 let věku. Předpokladem však je učiněné (podepsané) daňové prohlášení a doložené potvrzení o studiu.

Daňovým prohlášením může student u svého zaměstnavatele uplatnit výše uvedené slevy na dani, při nástupu do zaměstnání se podepisuje do 30 dnů a jinak každoročně do 15. února. Nelze ho učinit na stejné období současně u více zaměstnavatelů, s výjimkou změny zaměstnání v průběhu jednoho kalendářního měsíce s tím, že daňové slevy může v takovém případě poskytnout pouze jeden zaměstnavatel.

Co se týče povinnosti podat daňové přiznání, neexistují pro studenty žádná zvláštní pravidla a vždy záleží na konkrétních situacích:

  • Pokud bude student pracovat pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů postupně, u všech bude mít na příslušný kalendářní rok učiněné daňové prohlášení a nebude mít jiné příjmy zakládající povinnost podat daňové přiznání, pak přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávat nemusí.
  • Povinnost podat daňové přiznání nebude mít student ani v případě, že bude mít příjmy zdaněny srážkovou daní. Nevýhodou tohoto zdanění však je, že nelze uplatnit daňové slevy. Ovšem i v případě těchto příjmů může student dodatečně u zaměstnavatele učinit daňové prohlášení, případně zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání a pak si daňové slevy uplatnit může.

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je dostupný na internetových stránkách Finanční správy ČR.

Další informace, postupy a odkazy, které by se studentům ohledně daní mohly hodit, jsou zveřejněny na tomto webu.

Zvýšení daňového zvýhodnění a nové podmínky pro daňový bonus

Na základě novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů provedené zákonem č. 285/2021 Sb. se zvyšuje částka daňového zvýhodnění na:

  • druhé dítě z 19.404,– Kč (1.617,– Kč měsíčně) na 22.320,– Kč (1.860,– Kč měsíčně) a
  • třetí a každé další dítě z 24.204,– Kč (2.017,– Kč měsíčně) na 27.840,– Kč (2.320,– Kč měsíčně).

Výše daňového zvýhodnění na první dítě se nemění (15.204,– Kč, 1.267,– Kč měsíčně).

Jak vyplývá z přechodných ustanovení, vyšší daňové zvýhodnění se použije již pro celé zdaňovací období roku 2021, ovšem až v rámci ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání za 2021. Při výpočtu daňových záloh se bude měsíční daňové zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další dítě poskytovat po celý rok 2021 ve výši dosud platné, tj. ve výši 1.617,– Kč na druhé dítě a 2.017,– Kč na třetí a každé další dítě. Nové částky daňového zvýhodnění se při výpočtu záloh na daň použijí poprvé až při zúčtování mezd za leden 2022.

Díky předmětné novele se také ruší maximální částka měsíčního daňového bonusu 5.025,– Kč. Tato změna se uplatní až v roce 2022.

Informativní důchodová aplikace

Informativní důchodová aplikace (IDA) je nová online služba ePortálu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která Vám poskytne přehlednou a srozumitelnou informaci ohledně dosud evidovaného počtu let důchodového pojištění a předpokládané výše důchodu.

Díky této službě lze snadno a rychle zjistit, jaký je Váš důchodový věk (u žen i s ohledem na počet vychovaných dětí) a jaký je případný počet let pojištění, který ještě musíte získat pro nárok na starobní důchod. Služba umožňuje i vložení vybraných náhradních dob pojištění či dob zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ dosud nemá ve své evidenci. Vložené doby jsou použity výhradně pro účely provedení vyhodnocení, do evidence ČSSZ se neuloží.

Pro přihlášení a přístup k online službám ePortálu ČSSZ můžete použít buď datovou schránku nebo tzv. NIA (= Národní identitní autoritu).

Více informací o službě včetně návodu, jak ji jednoduše použít, se dozvíte ve videu zveřejněném na webu ePortálu – viz tento odkaz nebo také v tiskové zprávě MPSV z 22.7.2021 a v tiskové zprávě ČSSZ z 22.7.2021.

Potvrzení zaměstnavatele k žádosti zaměstnance o důchod

Žádost o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občanem okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) příslušná podle místa jeho pobytu (§ 82 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).

Následně OSSZ vyzve zaměstnavatele, aby do 8 dnů ode dne obdržení výzvy písemně potvrdil některé skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí o nároku na důchod a jeho výplatu (§ 83 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.).

Konkrétně se jedná o tyto údaje:

  • zda zaměstnavatel provádí z příjmu zaměstnance srážky na základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu, nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku, označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
  • zda trvá pracovněprávní vztah zaměstnance ke dni, od něhož žádá o přiznání tohoto důchodu,
  • zda k datu požadovaného přiznání výplaty důchodu (nebo po tomto datu) trvá u zaměstnance období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), při níž zaměstnanci náleží náhrada mzdy, platu nebo odměny, popř. snížený plat (snížená odměna).

Ke sdělení požadovaných informací se používá tiskopis „Potvrzení zaměstnavatele při podání žádosti o důchod jeho zaměstnance“.

Je-li podávána žádost o invalidní nebo starobní důchod, v bodu 3. části C. potvrzení se uvádí údaje o období prvních 14ti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za které náleží podle § 192 zákoníku práce náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (snížená odměna), a které trvalo (trvá) ke dni (po dni), od něhož je požadována výplata důchodu. Přichází-li u zpětného přiznání důchodu v úvahu více takových období, uvedou se všechna. Je–li žádost sepisována s časovým předstihem, je zaměstnavatel povinen v souladu s ustanovením § 35a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. případnou dočasnou pracovní neschopnost vzniklou následně (po odeslání potvrzení), která trvá k požadovanému datu přiznání výplaty dávky, nahlásit OSSZ dodatečně, a to do 8 dnů ode dne, kdy se dozví o jejím vzniku.

Bod 4. části C. potvrzení se vyplňuje (a ELDP se odesílá) jen, je-li potvrzení vyhotovováno na základě výzvy OSSZ. Vystavuje-li zaměstnavatel potvrzení bez této výzvy (pouze na žádost zaměstnance), bod 4. se nevyplňuje a ELDP se odesílá až poté, co je sepsání žádosti potvrzeno příslušnou OSSZ, popř. ve lhůtě stanovené ustanovením § 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. (tj. za uplynulý kalendářní rok).

 Doporučuje se, aby zaměstnavatel, který je seznámen s úmyslem zaměstnance podat žádost o přiznání starobního důchodu, nečekal na výzvu OSSZ, ale sám již zaměstnance vyplněným potvrzením předem vybavil.

Jde-li o žádost o vdovský / vdovecký důchod, platí totéž; postačí však vyplnit pouze bod 1. části C. týkající se exekučních srážek. Tímto postupem zaměstnavatel přispěje ke zjednodušení i zkrácení vlastního řízení o přiznání důchodu.

Jedná-li o žádost o plný / částečný invalidní důchod, není vhodné zaměstnance tímto potvrzením předem vybavovat, neboť OSSZ jej vyžaduje pouze v případě, že žadatel je uznán invalidním.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Všichni uživatelé mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO mohou pohodlně předmětné potvrzení zaměstnavatele při podání žádosti o důchod jeho zaměstnance podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb. vytisknout pomocí sestavy 611109_Potvrzení k žádosti o důchod uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy.

Uzavření dětského tábora a nárok na ošetřovné

V dnešním dalším prázdninovém blogovém článku se dozvíte, jak je to s nárokem na ošetřovné zaměstnance v případech, kdy dojde z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události k uzavření dětského tábora, v jehož denní či týdenní péči je jeho dítě.

Zaměstnanci, který nemůže v této souvislosti vykonávat práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, nárok na ošetřovné vznikne (samozřejmě pokud splní zbylé stanovené podmínky) s tím, že jeho výplata je pouze po stanovenou podpůrčí dobu, tj. 9 (u samoživitelů 16) kalendářních dnů, nejdéle však do dne, ve kterém měl tábor skončit. To samé platí také v případě, že je dítěti nařízena karanténa a jeho pobyt na táboře byl z tohoto důvodu ukončen či přerušen.

Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

V případě nařízené karantény dítěte bude zaměstnanec žádat o ošetřovné na tiskopise „Rozhodnutí o potřebě ošetřování/péče“ vystaveném lékařem (hygienou).

Při uzavření tábora bude zaměstnanec žádat na tiskopise „Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského / dětského zařízení (školy)“, kde do názvu školy napíše označení tábora a údaj o zřizovateli tábora.

Žádost o ošetřovné podá zaměstnanec u svého zaměstnavatele, který ji po doplnění údajů předá spolu s podklady pro výplatu dávky příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

zdroj informací: Česká správa sociálního zabezpečení

Cílený program MPSV „Tornádo“ pro zaměstnavatele

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo za účelem ochrany pracovních míst a pomoc firmám cílený program „Tornádo“ pro zaměstnance a zaměstnavatele z jižní Moravy a severu Čech, které na konci června zasáhlo tornádo.

V rámci tohoto programu budou zasaženým zaměstnavatelům kryty mzdové náklady po nezbytně nutnou dobu od 25.6. do 31.7.2021. Úřad práce ČR bude přispívat na náhrady mezd i na samotné mzdy, a to v plné výši až do výše výdělku zaměstnance v předchozím čtvrtletí.

Program má 3 režimy s těmito podmínkami:

Režim I – Překážky na straně zaměstnavatele:

Firma sídlí v zasažené oblasti a není schopná fungovat, zaměstnanci jsou z toho důvodu na překážkách.

Uznatelným mzdovým nákladem je náhrada mzdy včetně povinných odvodů, kterou vyplatil zaměstnavatel zaměstnanci za shora uvedené období.

Příspěvek náleží pouze na náklady vynaložené na ty zaměstnance, kteří pracují v provozovně umístěné v zasažené oblasti, tj. v katastrálním území obcí Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Hodonín a v případě Lounska obcí Stebno a Blatno.

Uvedené náklady jsou uznatelné pouze v tom případě, že zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Režim II – Překážky na straně zaměstnance:

Zaměstnanec likviduje v pracovní době škody na svém majetku nebo majetku sousedů. V tomto případě mu podle zákoníku práce nenáleží náhrada mzdy. Nemusí si však kvůli tomu čerpat dovolenou nebo neplacené volno. Zaměstnavatel může po vzájemné dohodě tuto náhradu zaměstnanci vyplatit nad rámec svých povinností. MPSV mu pak náklady na vyplacenou mzdu uhradí.

Uznatelným mzdovým nákladem je mzda, včetně jejích složek (příplatek za práci přesčas, práci v noci, práci o svátku, práci v sobotu a neděli aj.) a případného doplatku podle § 139 odst. 1 písm. c) Zákoníku práce, včetně povinných odvodů, kterou vyplatil zaměstnavatel zaměstnanci za shora uvedené období

Příspěvek náleží pouze na náklady vynaložené na ty zaměstnance, kteří byli převedeni na jinou práci v rámci provozovny umístěné v zasažené oblasti, tj. v katastrálním území obcí Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Hodonín a v případě Lounska obcí Stebno a Blatno.

Uvedené mzdové náklady jsou uznatelné pouze v tom případě, že zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci mzdu ve výši, která mu náležela před převedením na jinou práci nebo mu vyplatí mzdu a doplatek do výše průměrného výdělku podle § 139 odst. 1 písm. c) Zákoníku práce.

Režim III – Zaměstnanec je z důvodu likvidace škod převeden na jinou práci:

V tomto případě nevzniknou překážky na straně zaměstnance ani zaměstnavatele. Zaměstnanec je vyplácena mzda nejméně ve stejné výši jako kdyby převeden nebyl. Jeho mzdu budeme zaměstnavateli opět refundovat.

Uznatelným mzdovým nákladem je náhrada mzdy včetně povinných odvodů, kterou vyplatil zaměstnavatel zaměstnanci za shora uvedené období

Příspěvek náleží pouze na náklady vynaložené na ty zaměstnance, kteří mají bydliště v zasažené oblasti obcí, tj. v katastrálním území obcí Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Hodonín a v případě Lounska obcí Stebno a Blatno.

 

Obecně ke všem režimům:

Výše příspěvku na jednoho zaměstnance bude činit 100 % uznatelných mzdových nákladů, maximálně však do výše průměrného výdělku zaměstnance, včetně povinných odvodů.

Maximální částka příspěvku bude dána počtem hodin trvání překážek v práci nebo počtem hodin, kdy byl zaměstnanec převeden na jinou práci a průměrným hodinovým výdělkem, včetně povinných odvodů.

Příspěvek bude poskytován na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce ČR. Dohoda bude uzavírána na základě žádosti zaměstnavatele. Bude ji možné uzavřít do 31.8.2021.

Příspěvek bude moci být vyplacen před vlastní úhradou mzdového nákladu zaměstnavatele. Příspěvek bude vyplacen na základě vyúčtování, přičemž vyúčtování může zaměstnavatel předložit před vlastní úhradou mzdových nákladů (vyplacením mzdy/náhrady mzdy a uhrazením povinných odvodů). Vyúčtování za měsíc červen i červenec bude možné předložit Úřadu práce ČR do 31.8.2021. Pokud k uzavření dohody dojde v průběhu měsíce srpna, vyúčtování lze předložit nejpozději do 30.9.2021.

Žádost o příspěvek bude možné podávat od 1. poloviny července, a to jak elektronicky, tak papírově. Přesný termín vč. formuláře bude k dispozici na webových stránkách MPSV i Úřadu práce ČR.

Zdroj informací:

https://www.mpsv.cz/pomoc-tornado

tisková zpráva MPSV z 2.7.2021

 Základní manuál pro zaměstnance při živelní události je možné otevřít z tohoto odkazu.

Chráněný účet a povinnosti zaměstnavatele

Již za pár dní, konkrétně od 1.7.2021, si budou moct fyzické osoby, jejichž běžný platební účet je postižen exekucí, založit u banky speciální bankovní účet, na kterém budou mít uložené nezabavitelné prostředky. Bude se jednat o tzv. chráněný účet, na který se nebude exekuce vztahovat a bude na něm možné hospodařit jen s tzv. chráněnými příjmy, které nelze exekučně postihovat – např. stravenkový paušál, cestovní náhrady a také příjmy, z nichž již byla příslušná exekuční srážka provedena (mzda, plat, odměna z DPP či DPČ, odstupné apod.).

Chráněný účet upravuje ustanovení § 304c až 304e občanského soudního řádu (viz jeho novela provedená zákonem č. 38/2021 Sb.).  

Peněžní ústav bude z obstaveného účtu na chráněný účet připisovat jen platby z předem oznámených zdrojů. Z tohoto důvodu se zaměstnanec bude obracet na svého zaměstnavatele (může tak učinit i exekutor) s písemnou žádostí o vystavení potvrzení dle § 304d o.s.ř. Formulář potvrzení zveřejní Ministerstvo spravedlnosti. Zaměstnavatel v něm bude vyplňovat předepsané údaje, tj. identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance, číslo účtu, z něhož bude příjem zaměstnance odesílán a číslo účtu, na který bude tento příjem zasílán.

Zaměstnavatel pak bude povinen ode dne vystavení potvrzení do dne, kdy mu zaměstnanec doručí potvrzení z peněžního ústavu o zániku chráněného účtu, vyplácet z účtu uvedeného v potvrzení jen příjmy, které mohou být chráněny. Zejména se tedy bude jednat o příjmy uvedené v ustanovení § 299 o.s.ř. (mzda, plat, náhrada mzdy a platu, odměna z DPČ a DPP, odměna za pracovní pohotovost, odměna člena zastupitelstva obce, odstupné, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a po jejím skončení atd.). Není možné, aby zaměstnavatel z účtu uvedeném v předmětném potvrzení odesílal zaměstnanci jakékoliv jiné platby, např. půjčku.

Shrnutí povinností zaměstnavatele v souvislosti s chráněným účtem zaměstnance:

1. Vystavit na základě písemné žádosti potvrzení dle § 304d o.s.ř.

2. Zasílat na účet zaměstnance jen tzv. chráněné příjmy, a to ode dne vystavení potvrzení dle § 304d o.s.ř. do dne, kdy zaměstnanec doručí potvrzení peněžního ústavu o zániku chráněného účtu.

Podrobné informace k chráněnému účtu a chráněným příjmům jsou k dispozici např. na webových stránkách České národní banky – viz tento odkaz.

Konec plošného testování zaměstnanců a OSVČ od 1.7.2021

Od 1.7.2021 již nebude povinné pravidelné testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, a to vzhledem k pozitivnímu vývoji epidemie onemocnění covid-19 ve spojení se stále se snižujícím procentem pozitivních záchytů – viz rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví.

ZP – VZ pro pojistné hrazené státem od 1.1.2022

S účinností od 1.1.2022 se zvýší vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, a to z 13.088,– Kč na 14.570,– Kč za kalendářní měsíc. Rozhodla o tom vláda na svém jednání dne 21.6.2021 (schválený návrh nařízení vlády je k dispozici zde). Pojistné ve výši 13,5% z tohoto vyměřovacího základu odpovídá částce 1.967,– Kč.

Tato nová částka bude mít také vliv na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod ve smyslu ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištěníje-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Vyměřovacím základem je totiž v takovém případě částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát – viz ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Nárok na uvedený odpočet nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát a ani osoby samostatně výdělečně činné. Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO, kterých se uvedená legislativní změna týká, a mají v programu nastaven správně parametr systému č. 74, bude samozřejmě včas připravena jeho aktualizace.

Přehled vyměřovacích základů státu a částek pojistného za posledních 11 let:

Den daňové svobody 2021

Již za pár dní můžeme slavit den daňové svobody. Podle výpočtu Liberálního institutu totiž letos vychází na 25. června.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na 2 období. V prvním období vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vydělávají sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Vývoj dne daňové svobody v ČR v posledních 10 letech je vidět v této tabulce:

zdroj informací: www.dendanovesvobody.cz

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

Alfa Software, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít