Blog

 

Vyřízení rodičovského příspěvku od 07/2019

Od 1. července letošního roku se zjednodušuje vyřizování rodičovského příspěvku. K žádosti o rodičovský příspěvek bylo totiž dosud nutné u příslušného úřadu práce doložit ještě tzv. „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“, kde Česká správa sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno) vyplňuje výši peněžité pomoci v mateřství (dále jen „PPM“) za kalendářní den a denní vyměřovací základ PPM. Nově si ČSSZ a úřad práce potřebné informace mezi sebou předají elektronickou cestou. Jinými slovy, rodiče žádající o rodičovský příspěvek od 1.7.2019 již nemusejí s tiskopisem „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“ na příslušný úřad OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno pro jeho potvrzení. Tím se usnadní a zrychlí celý proces vyřízení žádosti o rodičovský příspěvek.

Výše uvedené se však týká jen těch rodičů žádajících o rodičovský příspěvek, kteří pobírali PPM od OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno a ke stanovení měsíční výše rodičovského příspěvku chtějí využít svůj denní vyměřovací základ.

V některých případech totiž bude muset rodič stejně doložit vyplněný a potvrzený formulář „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“, případně formulář „Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku“:

– rodič pobíral nemocenské v souvislosti s porodem poskytované od OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno a jiného příslušného orgánu nemocenského pojištění,

– pro zjištění denního vyměřovacího základu druhého rodiče,

– PPM byla poskytována jiným příslušným orgánem nemocenského pojištění, než je OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, tj. např. Ministerstvem obrany či Ministerstvem vnitra.

Více se také dozvíte v tiskové zprávě MPSV z 2.7.2019.

Program AVENSIO Software

Pro případ zjištění denního vyměřovacího základu druhého rodiče, tzn. tehdy, kdy je zapotřebí vystavit „Přílohu k žádosti o PPM“, která se dokládá na OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno pro účely vyplnění „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“ využijte v AVENSIU na osobní kartě zaměstnance záložku Pracovní poměry – Nemocenské a přes pravé tlačítko myši zvolte možnost „Tisknout „Přílohu k žádosti o dávku“ samostatně bez nemocenské“.

Jaký je rozdíl mezi rodičovskou dovolenou a rodičovským příspěvkem si můžete přečíst v tomto blogovém článku.

Více informací vč. výčtu podmínek osobní celodenní péče, stanovení výše rodičovského příspěvku ve vazbě na denní vyměřovací základ, formuláře apod. naleznete např. na webových stránkách Integrovaného portálu MPSV nebo na webových stránkách MPSV.

Nevyplacení mzdy zaměstnanci

Možnosti zaměstnance pro případ, že mu zaměstnavatel v termínu splatnosti mzdu nevyplatil jsou následující:

  1. Písemně vyzvat zaměstnavatele k úhradě dlužné částky.
  2. Okamžitě zrušit pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce za předpokladu, že uplynulo 15 dnů po období splatnosti a požadovat po zaměstnavateli náhradu mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tedy zpravidla ve výši dvojnásobku průměrného výdělku). Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce (viz § 141 odst. 1 zákoníku práce). Až poté je možné připočítat 15 dnů a po jejich marném uplynutí může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit (např. mzda za měsíc červen je splatná poslednímu dni měsíce července, okamžitě zrušit pracovní poměr může zaměstnanec k 16. srpnu).

Okamžité zrušení pracovního poměru musí:

  • zaměstnanec provést písemně, a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl, a to bez ohledu na skutečnost, zda se o tom zaměstnanec dozvěděl.
  • obsahovat důvod, který nesmí být dodatečně měněn a musí být vymezen tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem.
  • být ve stanovené době doručeno zaměstnavateli.
  1. Podat podnět (písemně, telefonicky, osobně) k provedení kontroly oblastnímu inspektorátu práce místně příslušnému podle výkonu práce. K podnětu je vhodné připojit kopie dokumentů, které se týkají pracovního poměru zaměstnance (pracovní smlouvu, mzdový výměr, potvrzení o zaměstnání apod.). Pokud se místo výkonu práce neshoduje se sídlem zaměstnavatele, je nutné jej v podnětu uvést.
  2. Podat žalobu k soudu, jejíž náležitosti jsou uvedeny v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).
  3. Kontaktovat úřad práce a požádat o uspokojení mzdových nároků, pokud je na zaměstnavatele podán návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Více viz blogový článek z 16.4.2019.

zdroj: www.suip.cz

Dodatková dovolená

Dodatková dovolená je vedle dovolené za kalendářní rok a dovolené za odpracované dny další zákoníkem práce upraveným druhem dovolené.

Komu a v jaké délce přísluší dodatková dovolená?

Ustanovení § 215 odst. 1 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených v předchozí větě jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

Co jsou to práce zvlášť obtížné?

V odstavci 2 téhož paragrafu je uveden výčet prací, které se pro účely dodatkové dovolené považují za práce zvlášť obtížné:

a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,

b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

c) jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

d) pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

e) jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

f) pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok; pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech jedna dvanáctina dodatkové dovolené,

g) pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

h) pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách,

i) jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Kde jsou stanoveny tropické nebo jinak zdravotně obtížné oblasti?

Tropické nebo jinak zdravotně obtížné oblasti stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou, k čemuž je zmocněno v odstavci třetím § 215 zákoníku práce. Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 600/2006 Sb.

Náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou

Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout, neboť tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně (viz ustanovení § 222 odst. 5 zákoníku práce).

Program AVENSIO Software

Nárok na dodatkovou dovolenou vyhodnocuje mzdový a personální program AVENSIO Software na základě platnosti časového intervalu zadaného u příslušného pracovního poměru v okně náhrad. Dodatkovou dovolenou program odečítá až po vyčerpání případného zůstatku loňské dovolené.

Informace o nároku, čerpání a zůstatku dodatkové dovolené lze získat např. pomocí sestav 011700_Rekapitulace dovolené, 012000_Přehled ročního čerpání dovolené (obě viz Hlavní nabídka -Tiskové sestavy – Rekapitulace) nebo 550411_Zůstatky dovolené (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Uživatelské).

Více se uživatelé programu dozví v dokumentaci – viz Soubory nápovědy – Karta zaměstnance – Záložka Náhrady nebo Soubory nápovědy – Sestavy – Dovolená-přehled sestav.

 

Postup zaměstnavatele při insolvenčním řízení zaměstnance

Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Vzhledem k tomu, že na základě § 71 tohoto zákona se soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění a další písemnosti doručují prostřednictvím zveřejnění v insolvenčním rejstříku (jedná se o tzv. doručení vyhláškou), doporučuje se dělat u svých zaměstnanců pravidelnou kontrolu v insolvenčním rejstříku. Při tomto způsobu doručení se dle § 71 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. písemnost považuje za doručenou okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné tuto kontrolu pravidelně provádět u všech zaměstnanců, zejména ale, pokud se jedná o nového zaměstnance nebo zaměstnance, kterému jsou již prováděny exekuční srážky. Povinnost provádět kontrolu v insolvenčním rejstříku však zaměstnavatel ze zákona nemá.

Insolvenční řízení může být dle § 97 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. zahájeno jen na návrh dnem, kdy věcně dojde k příslušnému soudu. Podle § 101 odst. 1 insolvenčního zákona zveřejňuje soud zahájení insolvenčního řízení vyhláškou nejpozději do dvou hodin od doby, kdy mu byl návrh doručen nebo byl proveden záznam do spisu, případně do dvou hodin po zahájení úředních hodin v nejbližší pracovní den, pokud byl návrh doručen nebo záznam do spisu proveden méně než 2 hodiny před koncem úředních hodin v předcházejícím pracovním dnu. Tímto okamžikem již může zaměstnavatel v insolvenčním rejstříku zjistit, že je proti jeho zaměstnanci vedeno insolvenční řízení.

Od zahájení insolvenčního řízení lze začít provádět účinky tohoto řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. Jakmile se zaměstnavatel dozví o insolvenčním řízení svého zaměstnance, tak na základě tohoto paragrafu přestává odesílat srážky na výkon rozhodnutí nebo exekuce, ale srážky pouze deponuje. Jak však ale zmínil JUDr. Šubrt ve své přednášce na Jarním semináři 2019 pořádaném firmou Alfa Software s.r.o., není nikde v zákoně striktně stanoveno, jak má zaměstnavatel v tomto případě dále postupovat a co musí dělat. To znamená, že pokud by zaměstnavatel až do rozhodnutí soudu srážky nedeponoval a vyplácel celou mzdu zaměstnanci, není to chyba.

Na základě výsledku insolvenčního řízení zaměstnance a rozhodnutí soudu se deponované srážky vyplatí:

  • oprávněnému, pokud je insolvenční návrh zamítnut
  • insolvenčnímu správci, pokud oddlužení bude probíhat zpeněžením majetkové podstaty
  • dlužníkovi (zaměstnanci), pokud je schváleno oddlužení, které bude plněno splácením na základě splátkového kalendáře.

Vydáním rozhodnutí soudu insolvenční řízení zaměstnance končí a v případě, že soud schválí oddlužení plněním splátkového kalendáře, začíná zaměstnavatel provádět na základě již zmíněného rozhodnutí insolvenční srážky, které odesílá insolvenčnímu správci.

Program AVENSIO Software

Kontrolu v insolvenčním rejstříku v programu AVENSIO Software můžete provést na kartě zaměstnance přes ikonu pro provedení insolvenční kontroly . Tato kontrola se provede přes stránky www.justice.cz a výsledek této kontroly můžete vidět v zápatí karty zaměstnance. Pokud v insolvenčním rejstříku nemá zaměstnanec žádný záznam, zobrazí se v zápatí karty zaměstnance informace, že je zaměstnanec Bez záznamu. V opačném případě se na zápatí karty zaměstnance zobrazí informace o záznamu a dvojklikem levého tlačítka myši na tuto informaci si otevřete insolvenční rejstřík, kde se dozvíte podrobnosti k tomuto záznamu zaměstnance.

Je také možné v programu AVENSIO Software provádět insolvenční kontrolu hromadně u všech zaměstnanců přes placený modul Hromadná kontrola insolvence, a to v menu Hlavní nabídka – Zpracování – Doplňky – Hromadná kontrola insolvence. Tato kontrola probíhá na pozadí a vy jako uživatelé můžete během této kontroly provádět v programu běžné činnosti. Výsledek této kontroly uvidíte opět na zápatí karty zaměstnance.

Přehled výsledku kontroly insolvence si můžete zobrazit pomocí sestavy číslo 470411 Přehled kontroly insolvence. Novinkou v této sestavě bude v nadcházející verzi programu AVENSIO Software možnost zatrhnout si podmínku pro tisk sestavy, ve které budou pouze aktivní insolvence.

Další možnost insolvenční kontroly je v Zákaznické zóně MOJE ALFA přes záložku ISIR.

Insolvenční kontrolu lze také provést na stránkách www.justice.cz.

Insolvenční srážky se v programu AVENSIO Software zadávají na Kartě zaměstnance na záložce Srážky jako Exekuce přednostní. Do políčka Typ exekuce se zadává Insolvence – zabavitelná částka nebo Insolvence – celý příjem a to na základě rozhodnutí insolvenčního soudu nebo insolvenčního správce, jak má insolvence probíhat.

Více informací můžete najít také v našich dokumentech k programu, týkající se Srážek a Insolvenční kontroly. Tyto dokumenty jsou v programu umístěny v menu Nápověda – Soubory nápovědy.

 

Zdroje:

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů

Breburda, J. JUDr., Exekuce srážkami ze mzdy, Anag, 2016

www.justice.cz

www.akvpracpravo.cz

přednáška JUDr. Bořivoje Šubrta na Jarním semináři 2019 pořádaném firmou Alfa Software, s.r.o.

Práce přesčas a kratší úvazek

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou dle § 80 zákoníku práce je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu – viz ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) věta druhá zákoníku práce.

Stanovená týdenní pracovní doba činí dle § 79 odst. 1 zákoníku práce 40 hodin týdně. U zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí 37,5 hodiny týdně; u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodiny týdně (§ 79 odst. 2 zákoníku práce).

Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby může také obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele (§ 79 odst. 3 zákoníku práce).

Zaměstnancům, kteří pracují na kratší pracovní dobu, nelze práci nad sjednanou kratší pracovní dobu nařídit. Je-li vykonávána s jejich souhlasem, přísluší za dobu práce pouze mzda a za práci přesčas se posuzuje až práce, která přesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu.

 Příklad: Zaměstnankyně má v pracovní smlouvě sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 30 hodin týdně, která je rovnoměrně rozvržena do pěti pracovních dnů týdně v délce 6 hodin. Stanovená pracovní doba činí 40 hodin týdne, není zkrácena podle § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Pokud zaměstnankyně vykoná práci nad 6 hodin v některém dni a zároveň v týdnu víc než 30 hodin, přísluší jí za tuto práci jen mzda, neboť se nejedná o práci přesčas. Za práci přesčas by se považoval až výkon práce zaměstnankyně nad 40 hodin v daném týdnu. Jinými slovy, práce nad sjednanou kratší pracovní dobu není do stanovené týdenní pracovní doby prací přesčas.

Program AVENSIO Software:

Práci nad sjednanou kratší pracovní dobu do stanovené týdenní pracovní dobu zaúčtujete na mzdových položkách mzdovým uživatelským kódem 769 – DOPLNĚNÍ DO ÚVAZKU, případně jiným – důležité je, aby použitý uživatelský kód měl nastavený systémový kód 14.

Pokud byste namísto mzdového kódu pro doplnění do úvazku použili mzdový kód pro přesčas, program na toto v kontrole dat upozorní.

Exekuční/insolvenční srážky od 6/2019

Na základě nařízení vlády č. 91/2019 Sb. ze dne 25.3.2019 zveřejněné v Částce 42 Sbírky zákonů dne 2.4.2019 dochází s účinností od 1.6.2019 ke zvýšení částky, nad kterou se čistá mzda sráží bez omezení na dvojnásobek, tj. na 19 286 Kč.

Z této změny vyplývá i zvýšení jedné třetiny zbytku čisté mzdy, která nově bude činit maximálně 6 428 Kč.

Pro srovnání uvádím znění novelou dotčeného ustanovení § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách:

  • do 31.5.2019:

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.“

  • od 1.6.2019:

„Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.“

Příklad výpočtu srážky:

Čistá mzda zaměstnance činí 33941 Kč. Je ženatý a má tři vyživované děti. Jedná se o nepřednostní pohledávku.

Základní částka, která nesmí být zaměstnanci sražena = 12858 Kč (6428,67 + 4x 1607,17).

Zbytek čisté mzdy po odečtení základní částky = 21083 Kč (33941 – 12858).

Výpočet srážky v 5/2019:

Zbytek čisté mzdy porovnáme s částkou 9643 Kč, tj. 21083 – 9643 = 11440 Kč, kterou srazíme celou a k tomu ještě 1/3 z 9643 Kč. Celkem tedy bude srážka činit 14654 Kč (11440 + 6428), zaměstnanci zbyde 19287 Kč.

Výpočet srážky v 6/2019:

Zbytek čisté mzdy porovnáme s částkou 19 286 Kč, tj. 21083 – 19286 = 1797 Kč, kterou srazíme celou a k tomu ještě 1/3 z 19286 Kč. Celkem tedy bude srážka činit 8225 Kč (1797 + 6428), zaměstnanci zbyde 25716 Kč.

Program AVENSIO Software: Uvedenou legislativní změnu obsahuje verze programu 3.1.0.

Nová výše mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele 2019 – 2020

Ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele upravuje zákon č. 118/2000 Sb. Ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků Úřadem práce ČR zaměstnanci, které mu nebyly vyplaceny zaměstnavatelem v platební neschopnosti.

Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky písemně u kteréhokoliv pracoviště Úřadu práce ČR. K tomuto účelu slouží tiskopisy „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“.

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje MPSV ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu.

Rozhodnou částku pro výpočet nároků v období od 1.5.2019 do 30.4.2020 vyhlásilo MPSV sdělením č. 92/2019 Sb., a to 31 885 Kč. Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí tedy v uvedeném období překročit za jeden měsíc částku 47 828 Kč (1,5 x 31 885).

Kdo se rozumí zaměstnancem podle zákona č. 118/2000 Sb., kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jaká je lhůta pro uplatnění mzdových nároků, jejich rozsah a další důležité informace se dozvíte na webových stránkách integrovaného portálu MPSV – viz tento odkaz. Pomocí vyhledávacího formuláře je možné zjistit zaměstnavatele, na které bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a nevypršela u nich lhůta pro uplatňování mzdových nároků.

Srážková daň od 5/2019

Součástí tzv. daňového balíčku 2019, tj. zákona č. 80/2019 Sb. ze dne 12.3.2019 zveřejněného dne 27.3.2019 v Částce 37 Sbírky zákonů, je mimo jiné zvýšení hranice ostatních příjmů ze závislé činnosti (vyjma příjmů plynoucích na základě DPP) pro srážkovou daň při neučiněném daňovém prohlášení. Konkrétně se jedná o změnu ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde se částka „2 500 Kč“ nahrazuje slovy „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“. Částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí od 1.1.2019 3 000 Kč (viz § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). U příjmů z DPP zůstává nadále hranice 10 000 Kč.

Z přechodných ustanovení shora citované novely vyplývá, že srážková 15% daň u ostatních příjmů do 3 000 Kč bude poprvé použita při zúčtování příjmů (mzdy, platu, odměny) za měsíc květen letošního roku.

Program AVENSIO Software

Tato legislativní změna bude zahrnuta do květnové verze 3.1.0.

Daňová sleva na manžela – informace k výpočtu vlastních příjmů

V souvislosti s uplatněním slevy na manžela/manželku upozornilo aktuálně Generální finanční ředitelství na rozdílný způsob započítávání příjmů ze zaměstnání a vyplacených dávek do vlastního příjmu, jež nesmí za zdaňovací období (rok) přesáhnout částku 68 000 Kč.

Do vlastního příjmu se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, přitom

  • u příjmů ze zaměstnání podle ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů platí pravidlo, že příjmy vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení roku, za který byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto roce (viz § 5 odst. 4 zákon o daních z příjmů). V praxi to znamená, že příjmy ze zaměstnání vyplacené za prosinec 2018 až v lednu 2019 se zahrnují do vlastního příjmu manžela roku 2018;
  • u vyplácených dávek jako je např. mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti však platí pravidlo, že dávky vyplacené v lednu 2019 se již započítávají do vlastního příjmu manžela/manželky roku 2019.

zdroj: www.financnisprava.cz

Příjmy, které se do vlastního příjmu manžela/manželky nezahrnují, jsou taxativně uvedeny v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Všechny ostatní příjmy musí být do vlastního příjmu manžela/manželky započítány.

Roční sleva činí 24.840,– Kč. Pokud je manžel/lka držitelem/držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka slevy na dvojnásobek, tj. na 49.680,– Kč ročně. Za manžela/manželku se pro účely daně z příjmů považuje také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (nikoliv však druh/družka) – § 21e odst. 3 zákona o daních z příjmů.

Více informací naleznete v  Pokynu GFŘ D-22 – str. 49 až 52 a v Obecných informacích o slevě na dani z příjmů fyzických osob zveřejněných na webových stránkách Finanční správy.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Ztížené pracovní prostředí a výši příplatku za práci v něm vymezuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. v ustanovení  § 6, a to jednotně jak pro zaměstnance z podnikatelské, tak ze státní sféry. Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Co se rozumí ztěžujícím vlivem je uvedeno v § 6 odst. 2 citovaného nařízení vlády (jde např., o prach, chemické látky, hluk, vibrace, zvýšený tlak, radiace, …).

Zaměstnanec v podnikatelské sféře (§ 109 odst. 2 zákoníku práce):

Podle ustanovení § 117 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí dosažená mzda a příplatek.

Výše příplatku činí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2 a § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Zaměstnanec ve státní sféře (§ 109 odst. 3 zákoníku práce):

Podle ustanovení § 128 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek ve výši nejméně 5 % základní sazby minimální mzdy za měsíc. Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 500 až 1800 Kč měsíčně (§ 7 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě).

Program AVENSIO Software

Pro zadání příplatku za ztížené pracovní prostředí (a to jak na mzdových položkách, tak na tzv. stálých složkách mzdy) využijte uživatelský kód, u kterého bude uložen systémový kód s typem položky 23, tj. systémový kód 240, 250 až 253. Kontrolu správnosti nastavení uživatelského kódu můžete provést v Tabulce mzdových kódů (viz menu Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd) nebo zkonzultovat se svým obchodním zástupcem nebo s pracovnicemi poradenské linky každý pracovní den v čase od 7:00 hod. do 15:30 hod.

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít