Archiv měsíce: Prosinec 2020

 

PPČ pedagogického pracovníka od 1.2.2021

V dnešním blogovém článku si dovoluji upozornit na nařízení vlády č. 562/2020 Sb. ze dne 14.12.2020 zveřejněné v Částce 230 Sbírky zákonů dne 23.12.2020.

Tímto nařízením se totiž mění nařízení vlády č. 75/2020 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, a to tak, že za odstavec 5 v § 2 se vkládá nový odstavec 6, který zní „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí“. Dosavadní odstavce 6 až 8 v § 2 tohoto nařízení se označují jako odstavce 7 až 9.

Tato změna nabývá účinnosti dnem 1.2.2021.

Pracovní doba pedagogických pracovníků a rozsah přímé pedagogické činnosti jsou upraveny zákony č. 563/2004 Sb. a 262/2006 Sb., dále již shora zmíněným nařízením vlády č. 75/2005 Sb. a vyhláškou č. 263/2007 Sb.

Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) je pro pedagogické pracovníky, jako pro všechny ostatní zaměstnance, určena § 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně.

Pedagogický pracovník vykonává v pracovní době:

– přímou pedagogickou činnost (dále jen jako „PPČ“)

– práce související s přímou pedagogickou činností (tzv. „nepřímá pedagogická činnost“ – dále jen jako „NPČ“).

Struktura pracovní doby pedagogických pracovníků, tzn. její rozdělení na dobu výkonu PPČ a na dobu výkonu NPČ, platí i pro zaměstnance zaměstnané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce). Týdenní rozsah PPČ stanovený v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. platí pro pedagogické pracovníky se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Zaměstnanec může mít sjednáno více pracovněprávních vztahů u jednoho nebo více zaměstnavatelů. Každý z těchto pracovněprávních vztahů se posuzuje samostatně. Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele však nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (viz § 34b odst. 2 zákoníku práce).

Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah PPČ na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování. Podle ustanovení § 23 odst. 2 téhož zákona je ředitel školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah PPČ podle prováděcího právního předpisu. Tím je nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah PPČ. Dle přílohy tohoto vládního nařízení stanoví ředitel školy každému pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah PPČ, a případně provede odpočet hodin PPČ za činnosti dle ustanovení § 3 a 5 odst. 2 tohoto nařízení (rozsah PPČ se snižuje např. výchovnému poradci nebo metodikovi-koordinátorovi ICT).

V této souvislosti doporučuji seznámit se s právním výkladem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství k §

23 zákona č. 563/2004 Sb. a k § 132 zákoníku práce – viz tento odkaz.

Pod tímto odkazem si můžete otevřít přílohu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v aktuálně platném znění, s týdenním rozsahem PPČ.

Cestovní náhrady v roce 2021

Vyhláškou č. 589/2020 Sb. ze dne 21.12.2020 stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) podle ustanovení § 189 odst. 1 zákoníku práce s účinností od 1.1.2021:

  1. Sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, která za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u

a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,20 Kč(v roce 2020 = 1,10 Kč),

b) osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč(v roce 2020 = 4,20 Kč).

 

  1. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (v podnikatelské sféře) podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši

a) 91 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (v roce 2020 = 87 Kč),

b) 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2020 = 131 Kč),

c) 217 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2020 = 206 Kč).

 

  1. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (ve státní a příspěvkové sféře) podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši

a) 91 Kč až 108 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12hodin (v roce 2020 = 87 Kč až 103 Kč),

b) 138 Kč až 167 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2020 = 131 Kč až 158 Kč),

c) 217 Kč až 259 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2020 = 206 Kč až 246 Kč).

 

  1. Průměrnou cenu pohonných hmot, která podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí

a) 27,80 Kčza 1 litr u benzinu automobilového 95 oktanů (v roce 2020 = 32 Kč),

b) 31,50 Kčza 1 litr u benzinu automobilového 98 oktanů (v roce 2020 = 36 Kč),

c) 27,20 Kčza 1 litr u motorové nafty (v roce 2020 = 31,80 Kč),

d) 5za 1 kilowatthodinu elektřiny (v roce 2020 = 4,80 Kč).

 

Poznámka:

Pro rok 2020 platila vyhláška MPSV č. 358/2019 Sb.

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2021 stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 510/2020 Sb. – viz blogový článek z 11.12.2020

Dovolená za kalendářní rok a jeho poměrnou část

Prvním druhem dovolené, kterou budou moci zaměstnanci čerpat od 1.1.2021, bude dovolená za kalendářní rok a jeho poměrnou část.

Dovolenou za kalendářní rok upravuje § 213 odst. 1 a 2 ZP. Aby zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí splnit zároveň dvě podmínky (§ 213 odst.1 ZP). První podmínkou je nepřetržité trvání pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele alespoň 52 týdnů v kalendářním roce. Zároveň si zaměstnanec musí odpracovat 52 násobků týdenní pracovní doby (případně kratší týdenní pracovní doby). Nárok na dovolenou za kalendářní rok se vypočítá vynásobením týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) a výměrou dovolené v týdnech. Tím získáme nárok na dovolenou za kalendářní rok v hodinách. Z výše uvedeného vyplývá, že důležitou roli v nároku na dovolenou hraje délka týdenní pracovní doby.

Příklad: Pokud zaměstnanec pracuje 40 hodin týdně po celý kalendářní rok a jeho výměra dovolené je 5 týdnů, pak má nárok na dovolenou za kalendářní rok 200 hodin, pokud si odpracuje všech 52 násobků jeho týdenní pracovní doby.

40 hodin (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 200 hodin (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

Příklad: V případě, že má zaměstnanec týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny a výměru dovolené 5 týdnů, bude jeho nárok na dovolenou činit 187,5 hodiny.

37,5 hodiny (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 187,5 hodiny (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

Příklad: Zaměstnanec, který bude pracovat na zkrácený úvazek a jeho týdenní pracovní doba bude 30 hodin a výměra dovolené 5 týdnů, bude mít nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu 150 hodin.

30 hodin (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 150 hodin (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

U všech tří výše zmíněných příkladů je podmínka trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok (52 týdnů = 364 kalendářních dnů) a odpracování 52 násobků týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby). Pokud by zaměstnanec jednu z těchto podmínek nesplnil, nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale na její poměrnou část.

Podmínkou pro nárok na poměrnou část dovolené je nepřetržité trvání pracovního poměru alespoň 4 týdny u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce a odpracování 4 násobků týdenní pracovní doby, případně kratší týdenní pracovní doby (§ 213 odst.3 ZP). Obě tyto podmínky opět musí být splněny současně. Pokud zaměstnanec splní obě tyto podmínky, přísluší za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu 1/52 z nároku na dovolenou za kalendářní rok (§ 213 odst.4 ZP).

Příklad: Zaměstnanci začne pracovní poměr 1.2.2021 a potrvá do konce kalendářního roku. Jeho týdenní pracovní doba bude 40 hodin a výměra dovolené bude 5 týdnů. Tento zaměstnanec bude mít nárok na poměrnou část dovolené v rozsahu 185 hodin, jelikož si odpracuje 48 celých týdnů, to znamená 48 násobků jeho týdenní pracovní doby. Má tedy nárok na 48/52 z ročního nároku na dovolenou.

1920 hodin (počet odpracovaných hodin v kalendářním roce) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 48 týdnů (počet odpracovaných celých týdnů)

200 hodin / 52 týdnů = 3,8461 hodin (1/52 nároku na dovolenou)

3,8461 hodin x 48 týdnů (48 násobků) = 184,6128 hodin (48/52 ročního nároku na dovolenou) – zaokrouhlíme na 185 hodin.

Důvodem, proč má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené může být buď délka trvání pracovního poměru (pracovní poměr trvá pouze po část kalendářního roku – méně jak 52 týdnů), nebo proto, že zaměstnanec zameškal pracovní dobu pro důvody, které nejsou z pohledu nároku na dovolenou považovány za dobu odpracovanou, nebo jsou považovány za dobu odpracovanou do limitu 20násobku týdenní pracovní doby při odpracování alespoň dvanáctinásobku týdenní pracovní doby během kalendářního roku. Více o započtení náhradních dob z pohledu nároku na dovolenou se dozvíte v samostatném blogovém článku, který se těmto dobám bude věnovat.

Na základě § 213 odst. 5 ZP, pokud si zaměstnanec v kalendářním roce odpracuje podle rozvrhu směn více jak dvaapadesátinásobek týdenní pracovní doby, případně kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se mu za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (kratší týdenní pracovní dobu) nárok na dovolenou o jednu dvaapadesátinu.

Upozornění: Do odpracované doby z pohledu nároku na dovolenou se nezapočítává práce přesčas ani doplnění do úvazku!

 

Program ALFA MZDY AVENSIO

Při výpočtu nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část program vychází z nastavení počátku a konce pracovního poměru na kartě Pracovní poměr – záložka Pracovní poměr. Zde vidí, zda je splněna podmínka trvání pracovního poměru 52 týdnů nebo ne. Pokud ne, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené.

Dalším kritériem je úvazek, tedy délka týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) nastavená na kartě Pracovní poměr – záložka Úvazek – zařazení. Důležitou podmínkou je výměra dovolené, kterou vidíte na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Zůstatky dovolené, průměry.

Dále program vychází z doby, kterou zaměstnanec již odpracoval a z doby, která je naplánovaná, že ji zaměstnanec odpracuje, viz karta Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádek Odpracováno + plánováno (1). Důležitou roli při výpočtu nároku na dovolenou hraje to, co zaměstnanec zamešká, tzv. náhradní doby. Jejich evidenci vidíte v programu ALFA MZDY AVENSIO na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádek Nepřítomnosti – plně započtené (2), Nepřítomnosti – do limitu (§ 216 odst. 2) (3) a Nepřítomnosti…z toho započteno (4).

Součtem dob skutečně odpracovaných, plánovaných, započtených a započtených do limitu program získá počet celkem započtených hodin z pohledu nároku na dovolenou, to znamená počet celých týdnů, tedy počet násobků týdenní pracovní doby započtených z pohledu nároku na dovolenou (karta Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádky Celkem započteno (1 + 2 + 4) – hodin a Celkem započteno – celých týdnů).

Programem vypočtený nárok na dovolenou vidíte na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Zůstatky dovolené, průměry, ale i v okně Nárok a zůstatky dovolené, které otevřete v okně Zůstatky dovolené, průměry přes tlačítko se třemi tečkami. V obou oknech vidíte nárok na dovolenou v hodinách v řádku Letošní, sloupci Nárok.

Nová úprava dovolené od 1.1.2021

Od 1.1.2021 dochází k nové právní úpravě dovolené na základě novely zákoníku práce přijetím zákona č. 285/2020 Sb. Dovolená je v zákoníku práce upravena paragrafy 211 až 223. Tato novela vychází z potřeb a požadavků z praxe.

Přijetím novely zákoníku práce dochází ke zjednodušení úpravy dovolené, a to hlavně u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a zaměstnanců s kratší pracovní dobou, protože jsou odstraněny problémy s výpočtem dovolené. Již nebude důležité rozvržení pracovní doby, ale délka stanovené týdenní pracovní doby (případně kratší týdenní pracovní doby).

Ze tří typů dovolené, tedy dovolené za kalendářní rok, anebo její poměrnou část, dovolené za odpracované dny a dodatkové dovolené zůstávají pouze dva, a to dovolená za kalendářní rok a její poměrnou část a dodatková dovolená.

Výměra dovolená zůstává zachována v týdnech. Na základě § 212 odst. 1 ZP činí výměra dovolené nejméně 4 týdny. U zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí základní výměra dovolené 5 týdnů (§ 212 odst. 2 ZP). U pedagogických a akademických pracovníků je základní výměra dovolené 8 týdnů (§ 212 odst. 3 ZP). Základní výměra dovolené u státních zaměstnanců je 5 týdnů (§ 103 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě). Co se týče dovolené uvolněných zastupitelů, tak k žádné změně nedochází a výměra (5 týdnů dovolené) i čerpání dovolené je ve dnech. Dovolenou uvolněných zastupitelů upravuje § 81a zákona č. 128/2020 Sb., o obcích. Více o dovolené uvolněných zastupitelů se dočtete v blogovém článku Dovolená uvolněných zastupitelů ze dne 13.12.2020.

Základní výměra dovolené může být u zaměstnanců prodloužena, a to buď smlouvou (dvoustranné právní ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem), vnitřním předpisem (jednostranné právní ujednání zaměstnavatele, které je závazné pro všechny zaměstnance) nebo kolektivní smlouvou (může ji uzavřít jen odborová organizace).

Evidování a nárok dovolené se počítá v hodinách.

Čerpání dovolené však bude možné pouze po celých dnech nebo půldnech. Za takto vyčerpaný den, případně půlden dovolené se zaměstnanci z nároku odečte takový počet hodin, kolik by trvala jeho směna (polovina směny). Výjimku, kdy zaměstnanec bude moci čerpat takový počet hodin dovolené, který neodpovídá ani celé směně, ani polovině směny bude v případě, kdy bude dočerpávat zůstatek dovolené a ten nebude odpovídat ani délce směny, ani délce poloviny směny.

 

Program ALFA MZDY AVENSIO

Předmětnou právní úpravu dovolené jsme zapracovali do programu ALFA MZDY AVENSIO. Dne 21.12.2020 vyšla verze programu 3.1.9.8., ve které je zapracována úprava dovolené podle nově platné legislativy. Pro nahrání verze je nutné mít uzavřený měsíc listopad. Verzi můžete nahrát do měsíce prosince, úpravy v programu ohledně dovolené však uvidíte až po uzavření do měsíce ledna.

Úpravou prošly záložka Náhrad, okno Nárok a zůstatky dovolené i sestavy, kterých se evidování a čerpání dovolené týká. Popis práce s programem najdete v dokumentech Nová úprava dovolené od 1.1.2021, Záložka Náhrady (oba viz Nápověda – Soubory nápovědy – Karta zaměstnance) a Dovolená – přehled sestav (viz Nápověda – Soubory nápovědy – Sestavy).

Podrobněji se úpravě dovolené budeme věnovat v dalších blogových článcích, které budou postupně zveřejňovány na našich webových stránkách.

Zvýšení platových tarifů od 1.1.2021

Vláda ČR schválila na své schůzi dne 21.12.2020 zvýšení platových tarifů od 1. ledna příštího roku u vybraných skupin zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Zvýšení platů se bude týkat lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků včetně lékařů orgánu ochrany veřejného zdraví, pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. U této skupiny pracovníků půjde o zvýšení o 10%.

Dále se zvýší platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství (tj. v mateřských, základních a středních školách), a to o 4%.

Základní platová tabulka č. 1 bude v roce 2021 beze změny. Jedná se o tabulku dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., která je určena pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 5 odst. 1 tohoto nařízení. Stejně tak se nezmění tabulka dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 304/2014 Sb., která je určena pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 2 odst. 1 tohoto nařízení.

Vládou schválené navýšené platy můžete dohledat pod tímto odkazem v souboru „ma_KORNBWJBDRUI.docx“.

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, nebylo k okamžiku zveřejnění tohoto blogového článku ve Sbírce zákonů vydáno. Jakmile se tak stane, poskytneme všem uživatelům mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO aktualizační skript, aby mohli s dostatečným časovým předstihem provést kontrolu změn tarifních platů jejich zaměstnanců od 1.1.2021 a vystavit včas platové výměry.

Zdroj informací:

zpráva o výsledcích jednání vlády z 21.12.2020

výsledky jednání vlády z 21.12.2020

tisková zpráva MPSV ze dne 21.12.2020

 

Prodloužení programu Antivirus do konce února 2021

Vláda ČR na svém jednání dne 21.12.2020 schválila prodloužení všech tří režimů Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus (tj. Antivirus Režim A, Režim A Plus a Režim B) až do 28. února 2021. Důvodem prodloužení programu je nepříznivá epidemická situace a také zdržení legislativního procesu novely zákona o zaměstnanosti zavádějící tzv. kurzarbeit (projednání novely je stále v Poslanecké sněmovně ČR), který měl původně na program Antivirus plynně navázat s účinností od 1.1.2021.

Cílem programu Antivirus je zmírnění dopadů celosvětového šíření nákazy COVID-19 na zaměstnanost. Zaměstnavatelům jsou refundovány náklady na výplaty náhrad mezd zaměstnanců za dobu trvání překážek v práci. Parametry současného nastavení programu se od příštího roku nezmění. Informace k jeho jednotlivým režimům naleznete zde.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách aktuální statistiky všech režimů Programu Antivirus, tj. stav čerpání Programu Antivirus ke dni 21.12.2020 a také přehlednou analýzu – stav ke dni 11.12.2020.

Zdroj informací: Tisková zpráva MPSV ze dne 21.12.2020

Mzdový a personální systém ALFA MZDY AVENSIO

Uživatelé mzdového a personálního systému ALFA MZDY AVENSIO mohou jako podklad pro vyúčtování náhrad ve všech třech režimech Programu Antivirus využít exporty:

140108_Program Antivirus režim A,

140208_Program Antivirus režim A Plus a 

140109_Program Antivirus režim B

– viz menu programu Hlavní nabídka – Zpracování – Exporty.

Daňová e-Konference 2021

20.1.2021
9.0015.00
23.1.2021
9.0014.30

Vážení zákazníci,
nestačili jste shlédnout přímý přenos dvoudenní Daňové e-Konference zaměřené na správné postupy při vyúčtování zálohové a srážkové daně organizace a při ročním zúčtování daně zaměstnanců?
Nevadí, máte stále možnost se dozvědět veškeré legislativní souvislosti i novinky v oblasti daní a zjistit, jak správně využívat program ALFA MZDY AVENSIO. Jak? Jednoduše si objednejte ZÁZNAM přednášek. Získáte přístup na web ALFA Školy, kde Daňovou e-konferenci můžete v klidu sledovat až do 30. dubna 2021 bez omezení počtu shlédnutí.

Konference v přímém přenosu se uskutečnila ve dvou samostaných dnech, a to 20. 1. a 23. 1. 2021. Shlédnout nyní můžete profesionálně sestřihaný videoznáznam přednášek:

Iveta Lišková ALFA MZDY AVENSIO a zpracování VZD a VSD
Ing. Vladimír Kozák ALFA MZDY AVENSIO a zpracování RZD
Iveta Lišková ALFA MZDY AVENSIO a legislativní změny pro rok 2021
Ing. Hanuš Kytler Novinky v daních a všechna související legislativní pravidla z oblastí vyúčtování zálohové a srážkové daně organizace za rok 2020 + z oblasti ročního zúčtování daní zaměstnanců za rok 2020

Celkem 4 přednášky za 2.500,- Kč bez DPH!

Přejít na objednávkový formulář

Potvrzení objednávky obdržíte IHNED na e-mail, který do objednávky uvedete. Proto prosíme o pozornost a správné vyplnění Vaší e-mailové adresy! Pokud od nás obratem potvrzení objednávky neobdržíte, napište nám na e-mail skola@alfasoftware.cz a my zjistíme, kde to vázne.
Děkujeme za spolupráci! Váš ALFA Tým

ALFASOFTWARE LOGOS

Dovolená uvolněných zastupitelů

Na úvod je třeba zdůraznit, že dovolená uvolněných členů zastupitelstev obcí není nijak zásadně dotčena novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb. účinnou od 1.1.2021. Dovolenou uvolněných zastupitelů výlučně upravuje § 81a zákona č. 128/2020 Sb., o obcích. Obecná ustanovení zákoníku práce se nepoužijí s výjimkou těch ustanovení, která se výslovně týkají osob vykonávajících veřejné funkce, tedy do 31.12.2020 ustanovení § 212 odst. 4 zákoníku práce a od 1.1.2021 ustanovení § 216 odst. 4 zákoníku práce, o převodu nevyčerpané dovolené.

Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, tj. 35 kalendářních dnů, přičemž zákon o obcích stanovuje v § 81a odst. 1, že nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem.

Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce netrvá po celý kalendářní rok, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok (§ 81a odst. 2 zákona o obcích).

Po dobu čerpání dovolené náleží uvolněnému zastupiteli odměna za výkon funkce v plné výši. Jinými slovy, odměna se mu během čerpání dovolené nekrátí.

Dovolenou nevyčerpanou za příslušný kalendářní rok lze čerpat v následujícím roce. Tato dovolená se pak čerpá přednostně. Do dalšího kalendářního roku se taková nevyčerpaná dovolená nepřevádí a bez náhrady propadá (§ 81a odst. 5 zákona o obcích).

Proplatit nevyčerpanou dovolenou zákon o obcích umožňuje, ovšem pouze v případech, kdy dojde k ukončení výkonu funkce nebo ukončení uvolnění pro výkon funkce (např. vzdání se funkce, odvolání z funkce, změna funkce z uvolněné na neuvolněnou). Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za který je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která uvolněnému zastupiteli náleží ke dni ukončení výkonu funkce (§ 81a odst. 8 zákona o obcích).

O čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva obce vede obecní úřad evidenci. Uvolněný zastupitel čerpání dovolené oznámí předem obecnímu úřadu prostřednictvím starosty (§ 81a odst. 10 zákona o obcích).

Podrobnosti vč. příkladů jsou uvedeny v Metodickém doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 5.5 – Odměňování a ostatní související nároky a peněžitá plnění členů zastupitelstva obce (str. 66 – 72) – viz tento odkaz.

 

Dovolená uvolněných zastupitelů a program ALFA MZDY AVENSIO:

Pro evidenci čerpání dovolené se zpravidla používá uživatelský kód 6611, případně jiný, který si uživatel nastaví. Důležité je, aby takový uživatelský kód měl uložený systémový kód 853.

Pro proplacení nevyčerpané dovolené je určen uživatelský kód 6615. I v tomto případě platí, že lze použít jiný, ovšem musí u něj mít nastaven systémový kód 878.

Výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva se eviduje jako druh a typ „pracovního poměru“ 8-8 = Výkon funkce. V pracovním úvazku je třeba uložit pracovní dobu 10 a rozvrh 146. Částka měsíční odměny se vyplňuje do pole „Měsíční tarif“. Program automaticky generuje mzdovou položku s kódem 3894 (systémový kód 499).

Zahraniční stravné 2021

Ve Sbírce zákonů (částka 209) byla dne 9.12.2020 zveřejněna vyhláška Ministerstva financí č. 510/2020 Sb. ze dne 4.12.2020, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021.

Základní sazby zahraničního stravného v cizí měně pro příští rok jsou stanoveny přílohou vyhlášky – viz tento odkaz.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2021 a zároveň zrušuje vyhlášku č. 310/2019 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020.

Zvýšení základní sazby v roce 2021 se týká 17 zemí – viz následující srovnávací tabulka:

Ostatní země, v tabulce neuvedené, jsou beze změny.

Další důležité informace k zahraničnímu stravnému naleznete např. v Příručce pro personální agendu a odměňování zaměstnanců zveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Krizové ošetřovné po obnovení výuky na školách

Dne 3.12.2020 zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení tiskovou zprávu, týkající se krizového ošetřovného kvůli epidemii koronaviru v době obnovení prezenční výuky na školách.

30.11.2020 byla obnovena prezenční výuka u žáků na prvních stupních základních škol, to znamená, že pečující osoby mají nárok na krizové ošetřovné naposledy v den, který předchází obnovení této prezenční výuky. Výjimku tvoří výuka, kdy se žáci střídají ve výuce např. po týdnech, to znamená, že potřeba ošetřování stále trvá ve dnech, kdy má žák distanční výuku a nemůže být osobně přítomen ve škole.

Žádost o ošetřovné bude mít stejné číslo, jako žádost, kterou zaměstnanec uplatňoval nárok na ošetřovné v předchozím kalendářním měsíci. Zaměstnavatel musí doplnit údaje o směnách zaměstnance a datum zahájení výkonu práce (zaměstnání). Připomínám, že nárok na ošetřovné mají rodiče a pečující osoby dětí do 10 let věku. Ošetřovné na jedno dítě mohou čerpat pouze dvě pečující osoby účastny nemocenského pojištění, které se střídají v péči o toto dítě. Další pečující osoby o toto dítě nárok na ošetřovné nemají. Pokud dítě během potřeby ošetřování dosáhne 10 let věku, nárok na ošetřovné stále trvá u osoby, která o dítě pečovala v době vzniku sociální události (uzavření školy) i po dovršení tohoto věku dítěte. Osoba, která by začala pečovat o dítě po jeho desátých narozeninách, nárok na ošetřovné nemá, přestože sociální událost vznikla ještě před jeho desátými narozeninami.

Ošetřovné zaměstnanci nenáleží v době školních prázdnin a v době, kdy ředitel školy vyhlásí tzv. ředitelské volno.

V době mimořádných opatření mají pečující osoby nárok na ošetřovné ve výši 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Kalkulačku najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud by kvůli epidemii nemoci Covid-19 došlo znovu k uzavření škol z důvodu mimořádných opatření, nastala by nová sociální událost, to znamená, že by zaměstnanec při potřebě ošetřování dítěte vyplňoval novou žádost o ošetřovné. Tato žádost o ošetřovné by měla nové číslo.

Jak zažádat o ošetřovné a zpracování v programu ALFA MZDY AVENSIO

Na e-Portálu České správy sociálního zabezpečení si zaměstnanec vygenerujete tiskopis Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část. Stisknutím tlačítka Vyplnit tiskopis si otevře náhled tiskopisu. Zvolí, zda se jedná o novou žádost, v tom případě se mu vygeneruje číslo žádosti, nebo jestli se jedná o žádost navazující na žádost z předešlého měsíce, v takovém případě se použije číslo žádosti z předchozího měsíce. Poté si zaměstnanec může žádost vytisknout a ručně vyplnit nebo žádost vyplnit elektronicky a poté vytisknout. Návod, jak vyplnit žádost o ošetřovné je zde.

Vyplněnou žádost zaměstnanec předá svému zaměstnavateli, který vyplní část F tiskopisu – Záznamy zaměstnavatele. Zaměstnavatel Žádost o ošetřovné odešle spolu s přílohou k žádosti o nemocenskou dávku.

V programu ALFA MZDY AVENSIO zadáte ošetřovné z důvodu uzavření školy na záložce Nemocenské přes PTM. Zvolíte možnost Nové přerušované OČR a do políčka Druh mzdy zadáte kód 6563 – OŠETŘ. – OČR při uzavření školy a ve spodní části okna vyplníte, které dny zaměstnanec čerpal ošetřovné. Stiskněte tlačítko OK a program zapíše na zaškrtnuté dny doklad na záložku Nemocenské (pokud je více intervalů ošetřování, zapíše na každý interval doklad na záložku Nemocenské). Pokud byste zadávali ošetřovné přes PTM a možnost Nová nemocenská dávka, musíte zadat každý interval ošetřování zvlášť, není možné si zadat jednotlivé dny, kdy zaměstnanec ošetřoval dítě. Z počátečního dokladu ošetřování vygenerujete přílohu k žádosti o nemocenskou dávku (NEMPRI). Přes tlačítko pro přiložení dokumentů (v horní části okna vedle tlačítka s „tiskárnou“) přiložíte naskenovanou Žádost o ošetřovné a spolu s NEMPRI odešlete na Českou správu sociálního zabezpečení. Pokud zaměstnanec žádá o ošetřovné navazující na předchozí měsíc, NEMPRI již neposíláte. Zašlete jen naskenovanou Žádost o ošetřovné a v okně Dávka nemocenského pojištění v části okna Podklady pro ČSSZ nezvolíte možnost Vytvořit přílohu, ale zvolíte možnost Bez přílohy.

Co se týče krizového ošetřovného a rozhodného období, zasílali jsme všem uživatelům programu ALFA MZDY AVENSIO dne 30.11.2020 emailový tip na toto téma.

Zdroje:

www.cssz.cz

www.mpsv.cz

 

Čerpání dovolené ve svátek od 2021

Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb. umožní s účinností od 1.1.2021 čerpat dovolenou v den svátku*), ovšem jen na základě žádosti zaměstnance, který by byl jinak v den svátku povinen odpracovat směnu podle ustanovení § 91 odst. 4 zákoníku práce.

Typicky se bude jednat o zaměstnance konající práce v nepřetržitém provozu, práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele a dále práce, které je možné jim nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (viz ustanovení § 91 odst. 3 zákoníku práce).

Obecně ale dále zůstávají na základě ustanovení § 219 odst. 2 zákoníku práce zachována pravidla, podle kterých:

  • Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Jinými slovy, zaměstnavatel i nadále nebude moci dovolenou v tento den nařídit zaměstnanci proti jeho vůli.
  • Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.

Příklady:

  1. Zaměstnanec má pracovní dobu rozvrženou od pondělí do pátku do pěti 6hodinových směn. Zaměstnavatel určil tomuto zaměstnanci čerpání dovolené od pondělí do pátku. V úterý je svátek. Zaměstnanec vyčerpá 24 hodin dovolené, neboť úterní 6hodinová směna se mu do dovolené nezapočítá.
  2. Zaměstnanec konající práci v nepřetržitém provozu má na 28. září (= svátek) rozvrženou 12hodinovou směnu. Tento den má pracovat, směna mu z důvodu svátku neodpadá. Zaměstnanec však potřebuje mít tento den volno a požádal tedy zaměstnavatele, aby mu určil čerpání dovolené na tento den. Zaměstnavatel mu vyhověl. Čerpání dovolené ve svátek se zaměstnanci do dovolené započte, tzn. vyčerpá si ze své dovolené 12 hodin.

*) Svátky se podle zákona č. 245/2000 Sb. rozumí státní svátky a ostatní svátky.

Státními svátky jsou:

  • 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu
  • 8. květen – Den vítězství
  • 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa
  • 28. září – Den české státnosti
  • 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu
  • 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Ostatními svátky jsou:

  • 1. leden – Nový rok
  • Velký pátek
  • Velikonoční pondělí
  • 1. květen – Svátek práce
  • 24. prosinec – Štědrý den
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční

Pro úplnost cituji shora zmiňovaná ustanovení zákoníku práce ve znění platném a účinném od 1.1.2021:

219 odst. 2: Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené; to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.

91 odst. 3: V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:

a) naléhavé opravné práce,

b) nakládací a vykládací práce,

c) inventurní a závěrkové práce,

d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,

e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,

f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,

g) práce v dopravě,

h) krmení a ošetřování zvířat.

91 odst. 4: Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Shrnutí na závěr:

Den svátku se zaměstnanci do dovolené započítá, pokud:

– by zaměstnanec byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle ustanovení § 91 odst. 4 zákoníku práce a

– čerpání dovolené v tento den bylo zaměstnavatelem určeno na jeho žádost.

Musí být splněny obě tyto podmínky.

V programu ALFA MZDY AVENSIO bude možné čerpání dovolené ve svátek od 1.1.2021 nastavit, a to zatržením podmínky „Uplatnit i ve svátek“ v dokladu dovolené na záložce Pracovní poměry – Náhrady.

Dopady zvýšení minimální mzdy od ledna 2021

Jak jsme již informovali v blogovém článku ze dne 17.11.2020, dojde od ledna příštího roku ke zvýšení minimální a zaručené mzdy, a to na základě nařízení vlády č. 487/2020 Sb. ze dne 16.11.2020 zveřejněného v Částce 200 Sbírky zákonů dne 30.11.2020, kterým se mění nařízení vlády č 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Základní sazba minimální mzdy bude činit 15 200 Kč/měsíc a 90,50 Kč/hodinu a ovlivní, mimo jiné, zejména:

Výpočet a odvod zdravotního pojištění:

Minimální mzda je totiž podle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance a také pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5% z 15 200 Kč = 2 052 Kč).

Zařazení a vedení občana v evidenci uchazečů o zaměstnání:

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. nepřesáhne 7 600 Kč), nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. nepřesáhne 7 600 Kč).

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí:

Podle ustanovení § 117 zákoníku práce (podnikatelská sféra) totiž činí výše příplatku nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj. nejméně 9,05 Kč při 40 hodinové týdenní pracovní době (90,50 Kč x 10%). Podle ustanovení § 128 zákoníku práce (státní sféra) činí výše příplatku nejméně 5% základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 760 Kč (15 200 Kč x 5%).

Daňový bonus:

Podle ustanovení § 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů může daňový bonus uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období – tj. 91 200 Kč (6x 15 200 Kč). Dále je v ustanovení § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmů stanoveno, že plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů – tj. 7 600 Kč.

Slevu za umístění dítěte:

Podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob uplatnit „roční“ slevu na dani za umístění dítěte (tzv. školkovné). Podle ustanovení § 35bb odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za zdaňovací období roku 2021 maximálně do výše 15 200 Kč.

Limit pro osvobození důchodu od daně z příjmů:

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, nejvýše však v částce ve výši 36násobku minimální mzdy, tj. 547 200 Kč (36x 15 200 Kč).

Program ALFA MZDY AVENSIO

Seznam zaměstnanců, jejichž mzda nedosahuje výše minimální a (nebo) zaručené mzdy vytisknete pomocí sestavy 011200_Minimální a zaručená mzda uložené v menu Hlavní nabídka – Sestavy – Rekapitulace. Důležité je tisknout sestavu až po zadání veškerých měsíčních složek mzdy.

Pro doplatek do minimální / zaručené mzdy u pracovního poměru zaměstnance se používá na mzdových položkách kód 701 – DOPL. MIN. MZDA, případně jiný uživatelem zadaný kód, důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 30.

Pro doplatek do minimální (zaručené) mzdy u DPČ a DPP se používá na mzdových položkách kód 7010 – DOPL. MIN. MZDA OON, případně jiný uživatelem zadaný kód, důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 31.

Více informací získají všichni uživatelé programu ALFA MZDY AVENSIO v dokumentu „Minimální a zaručená mzda“ – viz menu Soubory nápovědy – Základní činnosti v programu.

Zdravotní pojištění v roce 2021

V oblasti zdravotního pojištění se od 1.1.2021 mění pro všechny skupiny plátců jak vyměřovací základy, tak pojistné. Změna se tedy týká osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“), osob bez zdanitelných příjmů (dále jen „OBZP“), zaměstnanců, zaměstnavatelů i státu.

Minimální záloha OSVČ je navázaná na průměrnou mzdu v národním hospodářství, která se každoročně zvyšuje (pro rok 2021 činí 35.441,– Kč, a to na základě nařízení vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21.09.2020, kterým se stanovila výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 na 34 766 Kč a výše přepočítacího koeficientu na 1,0194). Proto se od 1.1.2021 zvyšuje i minimální záloha, a to z 2.352,– Kč na 2.393,– Kč.

Jelikož se od 1. 1. 2021 zvyšuje také minimální mzda z dosavadních 14.600,– Kč na 15.200,– Kč (viz nařízení vlády č. 487/2020 Sb. ze dne 16.11.2020), zvyšuje se i pojistné OBZP a minimální pojistné zaměstnanců. Místo dosavadních 1.971,– Kč budou počínaje lednovou platbou odvádět 2.052,– Kč. Pro úplnost uvádím, že pokud nemá pojištěnec po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za něj plátcem pojistného stát, stává se OBZP, která je povinna si platit sama zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši.

Po půl roce se opět mění také výše pojistného, které za pojištěnce platí stát, a to z částky 1.567,– Kč na 1.767,– Kč (viz zákon č. 231/2020 Sb. ze dne 29.04.2020). Nárok na platbu pojistného státem mají nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání a další. Při souběhu kategorie státní pojištěnec se zaměstnáním nebo podnikáním nemá dotyčná osoba povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.

Na závěr ještě upozorňuji, že s účinností od 1.1.2021 dochází ke zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 3.000,– Kč na 3.500,– Kč, a to na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 436/2020 Sb. ze dne 26.10.2020. Zvýšení rozhodné částky se dotkne osob výdělečně činných na základě dohod o pracovní činnosti, kde je za zaměstnance považován jen ten, u něhož úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci dosáhl započitatelného příjmu, tedy od 1.1.2021 částky 3.500,– Kč (dosud 3.000,– Kč). Dále se bude ve zdravotním pojištění nová rozhodná částka týkat ještě členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

Alfa Software, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít