Archiv roku: 2018

 

Termíny pro podání vyúčtování daní za rok 2018

Víte, jaké jsou lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a vyúčtování daně vybírané srážkou za zdaňovací období roku 2018?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen „vyúčtování zálohové daně“) se podává podle ustanovení § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání vyúčtování zálohové daně za rok 2018 je tedy do 1. března 2019 (papírová forma), v případě elektronického podání je do 20. března 2019.

Související tiskopisy:

Vyúčtování – MFin 5459 – vzor č. 22

Pokyny k vyplnění vyúčtování – MFin 5459/1 – vzor č. 23

Příloha č. 1 k vyúčtování – MFin 5490/1 – vzor č. 18

Příloha č. 2 k vyúčtování – MFin 5530 – vzor č. 14

Příloha č. 3 k vyúčtování – MFin 5490 – vzor č. 16

Příloha č. 4 k vyúčtování – MFin 5531 – vzor č. 11

Lhůta pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou (dále jen „vyúčtování srážkové daně“) není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů, a proto platí obecné ustanovení daňového řádu. Podle ustanovení § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůta pro podání vyúčtování srážkové daně za rok 2018 je tedy do 1. dubna 2019.

Související tiskopisy:

Vyúčtování – MFin 5466 – vzor č. 17

Pokyny k vyplnění vyúčtování – MFin 5466/1 – vzor č. 17

Příloha k vyúčtování – MFin 5466/A– vzor č. 13

Daňový kalendář vč. upozornění na daňové povinnosti v roce 2019 si můžete prohlédnout zde.

Program AVENSIO Software:

Všechny shora uvedené daňové formuláře včetně možnosti elektronického podání vyúčtování zálohové a srážkové daně naleznete v programu AVENSIO Software v okně Hlavní nabídky viz Tiskové sestavy – Daně – Roční organizace.

Připomínám, že před tiskem daňových formulářů vč. příloh nebo před exportem dat do datového souboru je nutné provést generování dat – viz Příprava vyúčtování zálohové/srážkové daně.

Podrobný postup je popsán v dokumentu „Roční vyúčtování daně za organizaci“ uložený v menu programu Nápověda – Soubory nápovědy – Speciální činnosti v programu.

Cestovní náhrady v roce 2019

Vyhláškou č. 333/2018 Sb. ze dne 19.12.2018 stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) podle ustanovení § 189 odst. 1 zákoníku práce s účinností od 1.1.2019:

1.  Sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, která za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u

a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč (v roce 2018 = 1,10 Kč),

b) osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč (v roce 2018 = 4,00 Kč).

2. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (v podnikatelské sféře) podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši

a) 82 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (v roce 2018 = 78 Kč),

b) 124 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2018 = 119 Kč),

c) 195 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2018 = 186 Kč).

3. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (ve státní a příspěvkové sféře) podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši

a) 82 Kč až 97 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12hodin (v roce 2018 = 78 Kč až 93 Kč),

b) 124 Kč až 150 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2018 = 119 Kč až 143 Kč),

c) 195 Kč až 233 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2018 = 186 Kč až 223 Kč).

4. Průměrnou cenu pohonných hmot, která za 1 litr PHM podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí

a) 33,10 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů (v roce 2018 = 30,50 Kč),

b) 37,10 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů (v roce 2018 = 32,80 Kč),

c) 33,60 Kč u motorové nafty (v roce 2018 = 29,80 Kč).

Poznámka:

Pro rok 2018 platila vyhláška MPSV č. 463/2017 Sb.

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2019 stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 254/2018 Sb.

Zdravotní pojištění v roce 2019

V oblasti zdravotního pojištění se od 1.1.2019 mění pro všechny skupiny plátců jak vyměřovací základy, tak pojistné. Změna se tedy týká osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“), osob bez zdanitelných příjmů (dále jen „OBZP“), zaměstnanců, zaměstnavatelů i státu.

Minimální záloha OSVČ je navázaná na průměrnou mzdu v národním hospodářství, která se každoročně zvyšuje (pro rok 2019 činí 32 699 Kč). Proto se od 1.1.2019 zvyšuje i minimální záloha, a to z 2.024,– Kč na 2.208,– Kč.

Jelikož se od 1. 1. 2019 zvyšuje také minimální mzda z dosavadních 12.200,– Kč na 13.350,– Kč, zvyšuje se i pojistné OBZP a minimální pojistné zaměstnanců. Místo 1.647,– Kč budou počínaje lednovou platbou odvádět 1.803,– Kč. Pro úplnost uvádím, že pokud nemá pojištěnec po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za něj plátcem pojistného stát, stává se OBZP, která je povinna si platit sama zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši.

Po roce se opět mění také výše pojistného, které za pojištěnce platí stát, a to z částky 969,– Kč na 1.018,– Kč. Nárok na platbu pojistného státem mají nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání a další. Při souběhu kategorie státní pojištěnec se zaměstnáním nebo podnikáním nemá dotyčná osoba povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.

Od 1. 1. 2019 se navíc zvyšuje z 2.500,– Kč na 3.000,– Kč částka započitatelného příjmu u dohod o pracovní činnosti – při překročení této částky se osoba činná na základě DPČ považuje pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel takovou osobu musí jako svého zaměstnance přihlásit ke zdravotnímu pojištění a odvádět za ni pojistné. Naopak ten, kdo pracuje na DPČ za více než 2.500,– Kč, ale méně než 3.000,– Kč, přestává být od 1. 1. 2019 pro účely zdravotního pojištění zaměstnancem. Nová rozhodná částka 3.000,– Kč se bude týkat ještě členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

Zdroj:

vyhláška č. 213/2018 Sb.

nařízení vlády č. 273/2018 Sb.  

zákon č. 297/2017 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb.

zákon č. 592/1992 Sb.

www.vzp.cz

 

Zvýšení minimální a zaručené mzdy od ledna 2019

Na základě nařízení vlády č. 273/2018 Sb. ze dne 20.11.2018 zveřejněného v Částce 138 Sbírky zákonů dne 7.12.2018 dochází ke změně vládního nařízení č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

S účinností od 1.1.2019 se tak zvýší minimální měsíční mzda o 1150 Kč z dosavadních 12200 Kč na 13350 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin). Hodinová mzda se pak zvýší o 6,60 Kč z 73,20 Kč na 79,80 Kč.

Minimální mzdu je možné definovat jako nejnižší přípustnou výši odměny za práci v pracovněprávním vztahu, upravuje ji ustanovení § 111 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Její jednotlivé sazby a podmínky poskytování jsou pak upravovány právě shora uvedeným nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Kolik budou činit od 1.1.2019 se dozvíte v níže uvedené tabulce. Zaručenou mzdu upravuje ustanovení § 112 zákoníku práce.

Změna výše minimální mzdy bude mít od 1.1.2019 vliv, mimo jiné, také na:

Výpočet a odvod zdravotního pojištění:

Minimální mzda je totiž podle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance a také pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5% z 13350 Kč = 1803 Kč).

Zařazení a vedení občana v evidenci uchazečů o zaměstnání:

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

  1. a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. nepřesáhne 6675 Kč), nebo
  2. b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. nepřesáhne 6675 Kč).

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí:

Podle ustanovení § 117 zákoníku práce (podnikatelská sféra) totiž činí výše příplatku nejméně 10% základní sazby minimální mzdy (tj. nejméně 7,98 Kč při 40 hodinové týdenní pracovní době). Podle ustanovení § 128 zákoníku práce (státní sféra) činí výše příplatku nejméně 5% základní sazby minimální mzdy za měsíc (tj. nejméně 668 Kč).

Daňový bonus:

Podle ustanovení § 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů může daňový bonus uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období – tj. 80100 Kč (6x 13350 Kč). Dále je v ustanovení § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmů stanoveno, že plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus při výplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů – tj. 6675 Kč. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5025 Kč měsíčně.

Slevu za umístění dítěte:

Podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob uplatnit „roční“ slevu na dani za umístění dítěte (tzv. školkovné). Podle ustanovení § 35bb odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za zdaňovací období roku 2019 maximálně do výše 13350 Kč.

Limit pro osvobození důchodu od daně z příjmů

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, nejvýše však v částce ve výši 36násobku minimální mzdy, tj. 480600 Kč (36x 13350 Kč).

 

Program AVENSIO Software

Seznam zaměstnanců, jejichž mzda nedosahuje výše minimální a (nebo) zaručené mzdy vytisknete pomocí sestavy 011200_Minimální a zaručená mzda uložené v menu Hlavní nabídka – Sestavy – Rekapitulace. Důležité je tisknout sestavu až po zadání veškerých měsíčních složek mzdy.

Pro doplatek do minimální / zaručené mzdy u pracovního poměru zaměstnance se používá na mzdových položkách kód 701 – DOPL. MIN. MZDA, případně jiný uživatelem zadaný kód, důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 30.

Pro doplatek do minimální (zaručené) mzdy u DPČ a DPP se používá na mzdových položkách kód 7010 – DOPL. MIN. MZDA OON, případně jiný uživatelem zadaný kód, důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 31.

Více informací získají všichni uživatelé programu AVENSIO Software v dokumentu „Minimální a zaručená mzda“ – viz menu Soubory nápovědy – Základní činnosti v programu.

Zdravotní pojištění – vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem od 1.1.2019

S účinností od 1.1.2019 se zvýší vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, a to na 7.540,– Kč za kalendářní měsíc (viz zákon č. 297/2017 Sb. novelizující zákon č. 592/1992 Sb.). Pojistné ve výši 13,5% z tohoto vyměřovacího základu odpovídá částce 1.018,– Kč. Vyměřovací základ se tak zvyšuje o 363,– Kč ze současných 7.177,– Kč, pojistné se pak zvyšuje o 49,– Kč z 969,– Kč.

Tato nová částka bude mít také vliv na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod ve smyslu ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištěníje-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Vyměřovacím základem je totiž v takovém případě částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát – viz ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu AVENSIO Software, kterých se uvedená legislativní změna týká, a mají v programu nastaven správně parametr systému č. 74, bude samozřejmě včas připravena jeho aktualizace.

Přehled vyměřovacích základů státu za posledních 10 let:

Zaměstnání malého rozsahu v roce 2019

Ministerstvo práce a sociální věcí vyhlásilo svým sdělením č. 236/2018 Sb. ze dne 11.10.2018 zveřejněným v částce 119 Sbírky zákonů dne 23.10.2018 částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění od 1.1.2019 ve výši 3 000 Kč.

Od ledna 2019 tedy v případě zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo příjem není sjednán vůbec), bude zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhne započitatelného příjmu alespoň 3 000 Kč. Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění (a tedy i důchodového pojištění) též, pokud bude vykonávat v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu 3 000 Kč.

Pro úplnost je třeba uvést, že zvýšení příjmů se dotkne i zdravotního pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se totiž za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud v kalendářním měsíci dosáhne započitatelného příjmu. Od 1. 1. 2019 bude tedy částka započitatelného příjmu navýšena z 2 500 Kč na 3 000 Kč. Tato nová rozhodná částka se ve zdravotním pojištění bude týkat ještě členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

Žádost o RZD – nový tiskopis

Generální finanční ředitelství zveřejnilo nový tiskopis „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“ č. 25 5457/B vzor č. 1, který se poprvé použije za zdaňovací období 2018 pro poplatníky (zaměstnance), kteří žádají plátce daně (zaměstnavatele) o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ke stažení je k dispozici zde, interaktivní tiskopis můžete otevřít pomocí tohoto odkazu. Papírový daňový formulář bude také dostupný na finančních úřadech, a to ve druhé polovině prosince tohoto roku.

Všichni uživatelé mzdového a personálního programu AVENSIO Software budou mít od prosincové verze 3.0.7 možnost vytisknout tiskopis žádosti o RZD přímo z programu, a to s předvyplněnými identifikačními údaji o zaměstnanci (příjmení, jméno a rodné číslo) a zaměstnavateli (název). Sestava pro tisk žádosti bude k dispozici v menu programu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Daně – Roční zaměstnance pod číslem 982201.

Co se týká tiskopisu „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ pro účely zdaňovacího období 2019, tak stále platí tiskopis 25 5457 vzor č. 26. I nadále je však možné využívat tiskopis prohlášení vzor č. 25 a předchozí vzory (na 3 zdaňovací období) u těch zaměstnanců, kteří budou činit prohlášení k dani pouze listinnou formou. U zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění je využitelný vzor č. 24 a 25, u daňových nerezidentů ČR doporučuje Generální finanční ředitelství nepoužívat vzory nižší než je vzor č. 25.

Sestava pro tisk daňového prohlášení vzor č. 26 je v programu AVENSIO Software uložena v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Daně – Roční zaměstnance pod číslem 982210.

zdroj: www.financnisprava.cz

Pojistné na sociální zabezpečení – maximální VZ zaměstnance v roce 2019

Maximálním ročním vyměřovacím základem (dále jen „maximální VZ“) pro placení pojistného na sociální zabezpečení je částka rovnající se 48násobku „průměrné mzdy“, tj. pro rok 2019 částka 1.569.552,– Kč (48 x 32.699,– Kč). „Průměrná mzda“ se počítá jako násobek všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítávacího koeficientu, tj. VVZ za rok 2017 = 30156 Kč x koeficient pro přepočet = 1,0843 (viz nařízení vlády č. 213/2018 Sb. ze dne 19.09.2018)

Maximální VZ zaměstnance je tvořen součtem jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální VZ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán:

1) pouze u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální VZ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální VZ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (6,5 %), ani za sebe (25 %).

2) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální VZ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné (viz níže). Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (25 %), nevrací.

Zaměstnavatel je povinen podle ustanovení § 15a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., písemně zaměstnanci na jeho žádost potvrdit úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Potvrzeními jednotlivých zaměstnavatelů následně zaměstnanec doloží svoji písemnou žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle § 17 odst. 3 téhož zákona. Tiskopis potvrzení

  • k tisku a ručnímu vyplnění je k dispozici zde,
  • k vyplnění na PC otevřete pomocí tohoto odkazu.

Všichni uživatelé mzdového a personálního programu AVENSIO Software mohou pro své zaměstnance potvrzení vytisknout pomocí sestavy 611111_Příjmy pro ČSSZ, OSSZ formulář uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy.

Pro úplnost připomínám, že do evidenčního listu důchodového pojištění se vyměřovací základ uvádí v plné výši bez ohledu na tu skutečnost, že odvodu pojistného podléhá pouze maximální VZ (více viz aktuálně platné Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP a Metodická pomůcka pro vyplňování ELDP).

A pro srovnání přikládám tabulku s přehledem maximálních VZ za posledních 5 let:

Zvýšení náhrady mzdy a nemocenských dávek pro rok 2019 – nové redukční hranice

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) vyhlásilo pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) platných v roce 2019.

Na základě Sdělení MPSV ze dne 11.10.2018 vydaného pod č. 237/2018 Sb. v částce 119 Sbírky zákonů dne 23.10.2018 bude v roce 2019 činit:

  • první redukční hranice pro úpravu DVZ 1 090 Kč,
  • druhá redukční hranice pro úpravu DVZ 1 635 Kč,
  • třetí redukční hranice pro úpravu DVZ 3 270 Kč.

Tyto redukční hranice budou mít vliv na výpočet dávek nemocenského pojištění (nemocenského, otcovské, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství).

Z uvedených redukčních hranic se také vychází při stanovení redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě zaměstnanců, kterou jim poskytuje zaměstnavatel po dobu prvních 14 kalendářních dnů. Příslušná redukční hranice, stanovená pro účely nemocenského pojištění, se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.Z toho vyplývají tyto redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2019:

  • první redukční hranice = 190,75 Kč (0,175 x 1 090 Kč),
  • druhá redukční hranice = 286,13 Kč (0,175 x 1 635 Kč),
  • třetí redukční hranice = 572,25 Kč (0,175 x 3 270 Kč).

Přehled redukčních hranic v letech 2013 až 2019 – viz tato tabulka (ND = nemocenské dávky, NM = náhrada mzdy):

Pro úplnost uvádím, že jsou redukční hranice odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, tj. pro rok 2019 jde o vyměřovací základ za rok 2017) a tzv. přepočítacího koeficientu (stanoveného taktéž pro každý rok). Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient stanovuje vláda svým nařízením. Tyto hodnoty byly pro rok 2019 stanoveny nařízením vlády č. 213/2018 Sb. ze dne 19.09.2018 zveřejněným v částce 107 Sbírky zákonů: výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 činí 30 156 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 činí 1,0843.

Pojistné osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění v roce 2019

Výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění se stanoví sazbou 28 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je podle ustanovení § 5c odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny „průměrné mzdy“ platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.

Za „průměrnou mzdu“ se pro tyto účely považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu (dále jen „VVZ“) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se „průměrná mzda“ zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto VVZ, tj. VVZ za rok 2017 = 30 156 Kč x koeficient pro přepočet = 1,0843 (viz nařízení vlády č. 213/2018 Sb. ze dne 19.09.2018) → průměrná mzda v roce 2019 po zaokrouhlení na celé koruny nahoru = 32 699 Kč. Jedna čtvrtina průměrné mzdy v roce 2019 = 8 174,75 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru = 8 175 Kč.

Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2019 tedy bude činit 28 % (§ 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 589/1992 Sb.) z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2019, tj.  2 289 Kč (28 % z 8 175). Pro srovnání uvádím, že v roce 2018 je nejnižší měsíční pojistné 2 099 Kč, v roce 2017 bylo 1 977 Kč.

Podrobné informace k účasti občanů na dobrovolném pojištění se dozvíte například na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení – viz tento odkaz.

Významné změny v důchodovém pojištění od 1.1.2019

Zákonem č. 191/2018 Sb. ze dne 22.8.2018, zveřejněným v částce 93 Sbírky zákonů, byl novelizován zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Změna spočívá zejména ve schválení dvou důležitých opatření ve prospěch důchodců s účinností od 1.1.2019, a to:

1) zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy

2) zvýšení důchodu o 1.000,- Kč měsíčně od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž poživatel důchodu dosáhne věku 85 let a o 2.000,– Kč měsíčně ode dne, v němž poživatel důchodu dosáhne věku 100 let.

Nařízením vlády č. 212/2018 Sb. ze dne 19.9.2018, zveřejněným v částce 107 Sbírky zákonů, se s účinností od 1.1.2019 zvyšují příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. přiznané před 1. lednem 2019 o 3,4 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje.

Nařízením vlády č. 213/2018 Sb. ze dne 19.9.2018, zveřejněným také v částce 107 Sbírky zákonů a účinným dnem 1.1.2019, se stanoví:

  • všeobecný vyměřovací základ za rok 2017 ve výši 30.156,– Kč,
  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, který činí 1,0843,
  • první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 14.388,– Kč,
  • druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 130.796,– Kč,
  • výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2019 činí 3.270,– Kč,
  • že důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2019 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2018 tak, že se základní výměra zvyšuje o 570 Kč (tj. na 3.270,– Kč) a procentní výměra zvyšuje o 3,4 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

zdroj: www.mpsv.cz

 

Kalkulačky MPSV pro rok 2019

Na webových stránkách Ministerstva práce a sociální věcí (dále jen „MPSV“) byla v minulých dnech zveřejněna:

V roce 2019 bude činit 1. redukční hranice (RH) 1 090 Kč, 2. RH 1 635 Kč a 3. RH 3 270 Kč. Pro srovnání uvádím, že v roce 2018 činí 1. RH 1 000 Kč, 2. RH 1 499 Kč a 3. RH 2 998 Kč, a v roce 2017 činila 1. RH 942 Kč, 2. RH 1 412 Kč a 3. RH 2 824 Kč.

Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) od 15. do 30. kalendářního dne trvání DPN, 66 % redukovaného DVZ od 31. do 60. dne trvání DPN a 72 % redukovaného DVZ od 61. dne trvání DPN.

Výše peněžité pomoci v mateřství a otcovské činí 70 % redukovaného DVZ za kalendářní den.

Výše dlouhodobého ošetřovného a ošetřovného činí 60 % redukovaného DVZ za kalendářní den.

Další informace k nemocenskému pojištění získáte například zde nebo na adrese http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/.

Poznámka na závěr: Na webových stránkách MPSV je samozřejmě stále k dispozici výpočtová kalkulačka jak pro náhradu mzdy, tak pro nemocenské dávky v roce 2018.

 

GDPR a plátce daně ze závislé činnosti

S ohledem na stále častější dotazy související s GDPR a správnou aplikací zákona o daních z příjmů pro účely sražení daně (zálohy na daň) a s tím spojeného prokazování nároku na daňové úlevy prostřednictvím plátce daně ze závislé činnosti, zveřejnilo v uplynulém období Generální finanční ředitelství pro plátce daně toto sdělení.

Na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou k dispozici např. základní příručka ke GDPR, desatero zpracování pro správce a desatero omylů a další důležité informace – viz tento odkaz.

 

Zaměstnanci a solidární daň

Zaměstnanci s vyššími příjmy, ať již pravidelně vyplácenými nebo jednorázovými (mimořádná odměna, odstupné apod.) platí také tzv. solidární daň (§ 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen „ZDP“), o kterou se zvyšuje daň.

Konkrétně je v ustanovení § 16a ZDP uvedeno, že se daň při výpočtu podle ustanovení § 16 ZDP zvýší o solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a

b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Daň se tedy zvyšuje, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (tzn. hrubý příjem, nikoliv tzv. „superhrubá mzda“!) a dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (tzn. čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti) přesáhne ve zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost, tj. za rok 2018 částku 1.438.992,– Kč (48x 29.979,– Kč).

Solidární daň se vybírá již při stanovení záloh na daň, tj. měsíčně. Solidární zvýšení daně u zálohy upravuje ustanovení § 38ha ZDP, podle kterého činí solidární zvýšení daně u zálohy 7 % z kladného rozdílu mezi

a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a

b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (= 119.916,– Kč /4x 29.979,– Kč/).

Z uvedeného tedy vyplývá, že bude-li mít zaměstnanec v roce 2018 měsíční hrubou mzdu vyšší než 119.916,–Kč, bude solidární daň zohledněna již při výpočtu zálohy na daň.

Po uplynutí zdaňovacího období je poplatník povinen vypořádat svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání pouze v případě, že jeho příjmy podléhají solidárnímu zvýšení daně (viz ustanovení § 16a a § 38g odst. 4 ZDP). Skutečnost, že mu byla sražena solidární daň u zálohy, sama o sobě povinnost podávat daňové přiznání nezakládá. Jedná se tedy o případy, kdy došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy, ale jeho celoroční daň se o solidární zvýšení nezvyšuje. Zaměstnanci mající pouze příjmy ze zaměstnání, kterým je solidární daň sražena jen v některém měsíci a jejichž roční rozhodný příjem limit (= 1.438.992,– Kč) nepřesáhne, obdrží odvedenou měsíční solidární daň zpět po provedeném ročním zúčtování daně.

Pro úplnost uvádím, že se solidární daň netýká příjmů z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) a ostatních příjmů (§ 10 ZDP).

Příklad výpočtu:

Program AVESIO Software

Program solidární daň samozřejmě počítá automaticky. Na kartě zaměstnance je její výše vidět v sumární části mzdového lístku v poli „Daň solidární“:

Základ pro výpočet solidární daně a její částka je vidět také například v tiskových sestavách 420111_Daně-seznam, 420611_Výpočet daně u zaměstnance (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Daně) a dále v sestavě 350111_Mzdový list – úplný (s. 1+2):

V příkazu k úhradě není třeba pro odvod solidární daně definovat další položku, automaticky se napočte k zálohové dani.

Nová výše mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele upravuje zákon č. 118/2000 Sb. Ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků Úřadem práce ČR zaměstnanci, které mu nebyly vyplaceny zaměstnavatelem v platební neschopnosti.

Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky písemně u kteréhokoliv pracoviště Úřadu práce ČR. K tomuto účelu slouží tiskopisy „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“.

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje MPSV ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu.

Rozhodnou částku pro výpočet nároků v období od 1.5.2018 do 30.4.2019 vyhlásilo MPSV sdělením č. 53/2018 Sb., a to 29 504 Kč. Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí tedy v uvedeném období překročit za jeden měsíc částku 44 256 Kč (1,5 x 29 504).

Kdo se rozumí zaměstnancem podle zákona č. 118/2000 Sb., kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jaká je lhůta pro uplatnění mzdových nároků, jejich rozsah a další důležité informace se dozvíte na webových stránkách integrovaného portálu MPSV – viz tento odkaz. Pomocí vyhledávacího formuláře je možné zjistit zaměstnavatele, na které bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a nevypršela u nich lhůta pro uplatňování mzdových nároků.

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

Alfa Software, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít