Archiv roku: 2013

 

Daňová sleva na manželku/manžela

Víte o tom, že můžete ušetřit na daních z příjmů fyzických osob skoro 25 tisíc korun za rok, jestliže uplatníte tzv. slevu na manželku/manžela?

Toto daňové zvýhodnění umožňuje při dodržení stanovených podmínek ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Na koho můžete slevu uplatnit?

Slevu ve výši 24.840,– Kč za rok můžete uplatnit na manželku nebo manžela, která/ý s vámi žije ve společné domácnosti a její/jeho příjem za rok nepřesáhl 68.000,– Kč. Má-li manželka/manžel průkaz ZTP/P, uplatníte dvojnásobnou částku.

Uvedená sleva platí jen pro manžele, nikoliv pro druhy.

Při výdajích paušálem nemáte nárok!

Pokud uplatňujete výdaje paušálem, nemůžete daňové zvýhodnění na manželku/manžela uplatnit. Pokud podnikáte a zároveň jste zaměstnaní, týká se vás toto omezení jen tehdy, když výdělek z podnikání představuje více než polovinu vašeho základu daně z příjmu.

Co se do příjmů manželky/manžela například zahrnuje?

  • veškeré výdělky ze zaměstnání, podnikání, z nájmu či z dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce, včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů.
  • podpora v nezaměstnanosti
  • nemocenská, ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství
  • náhrada mzdy od zaměstnavatele při pracovní neschopnosti
  • invalidní, starobní, vdovský i vdovecký důchod
  • výživné manželky po rozvodu (nikoliv však výživné na dítě)
  • příjmy z prodeje nemovitostí, které nepatří do společného      jmění manželů
  • příjmy získané v rámci dědického řízení
  • hodnota darů

Do vlastních příjmů ze zaměstnání (a jiné výdělečné činnosti) se počítá hrubý, nikoliv čistý příjem. Do příjmů se započítávají i doplatky z minulých let.

Co se do příjmů manžela/manželky například nezahrnuje?

  • rodičovský příspěvek
  • ostatní dávky státní sociální podpory včetně porodného a přídavku na dítě a podobně
  • dávky sociální péče
  • dávky pomoci v hmotné nouzi
  • státní příspěvky na penzijní připojištění a na stavební spoření
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
  • výživné na dítě
  • dávky pěstounské péče
  • příspěvek na péči o blízkou nebo jinou osobu

Pokud máte majetek ve společném jmění manželů, nezahrnuje se do příjmu ani příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Nejste manželé po celý rok?

Slevu lze uplatnit i tehdy, jestliže jste byli manželé jen po část roku. Samozřejmě jen za ty kalendářní měsíce, v nichž jste splňovali zákonné podmínky, tedy existenci manželství a žití ve společné domácnosti.

Za každý takový kalendářní měsíc si můžete odečíst jednu dvanáctinu roční slevy, tedy 2.070,– Kč. Rozhodující je však stav na začátku měsíce – takže pokud jste se vzali až 11. září, můžete si ji odečítat teprve od října.

 

 

Zvýšená sazba pojistného na nemocenské pojištění u „malých“ zaměstnavatelů

Víte o tom, že si zaměstnavatelé mohou podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení, sami stanovit zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (tedy spolu s pojistným na důchodové pojištění ve výši 21,5% a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2% celkem pojistné na sociální zabezpečení ve výši 26%) a podle ustanovení § 9 odst. 2 téhož zákona pak odečítají z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtovali a vyplatili svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 192 odst. 2 zákoníku práce, a to za podmínky, že

  • jejich průměrný počet zaměstnanců je menší než 26 zaměstnanců
  • a tuto skutečnost písemně oznámili místně příslušné okresní správě sociálního, a to:

* nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil, přičemž se k oznámení podanému po tomto datu nepřihlíží; zvýšenou sazbu pojistného zaměstnavatel musí používat po celý kalendářní rok, nebo

* v průběhu kalendářního roku, jedná-li se o zaměstnavatele, který se stal zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, přičemž se zvýšená sazba pojistného používá od kalendářního měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení podáno, až do konce kalendářního roku.

Pokud tedy budou zaměstnavatelé splňovat shora uvedené podmínky a budou chtít zvýšenou sazbu pojistného používat v roce 2014, musí tuto skutečnost písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (Pražské správě sociálního zabezpečení, Městské správě sociálního zabezpečení Brno) nejpozději do 20. ledna 2014.

Doporučující vzor Oznámení zvýšené sazby pojistného naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení v sekci Nemocenské pojištění – Tiskopisy.

Jen pro úplnost uvádí, že zaměstnavatelé, kteří nesplňují podmínku pro stanovení zvýšené sazby pojistného nebo zaměstnavatelé, kteří nevyužili zákonné možnosti stanovit si zvýšenou sazbu pojistného, používají sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 2,3 % (celkem 25 %) podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a nemohou zároveň odečítat z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtovali a vyplatili svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti podle ustanovení § 192 odst. 2 zákoníku práce.

Seminář v Hradci Králové 27. 1. 2013

27.1.2014

Zveme Vás na SEMINÁŘ k problematice zpracování mezd v programu AVENSIO a mzdové legislativy, který se koná v pondělí 27. 1. 2014 od 8:00 do 16 hodin v HRADCI KRÁLOVÉ.

Přednášející : Ing. Vladimír Kozák za podpory paní Mirky Heidlbergerové
PROGRAM.

Cena jednodenního školení je stanovena na 1.200 Kč vč. DPH za osobu. Úhrada při prezentaci.

Přihláškový formulář se všemi náležitostmi najdete na stránce ALGO spol. s r.o., našeho obchodního zástupce. V případě jakýchkoli dotazů, kontaktujte prosím pana Martina Šrámka na tel. 608 273 285 a 495 514 695 nebo e-mailem na: mzdy@algo-hk.cz .

Střídání rodičů během rodičovské dovolené

V poslední době se stále častěji vyskytují situace, kdy se během rodičovské dovolené vystřídají rodiče dítěte v péči o dítě a v pobírání rodičovského příspěvku.

Práva a nároky mužů a žen se sjednocují, proto dochází např. ke sjednocování důchodového věku, nebo muži mohou bez problémů pobírat rodičovský příspěvek, nebo ošetřovné na nemocné dítě.

Jestliže se chtějí rodiče během rodičovské dovolené vystřídat, potom je nejjednodušší, když se společně dostaví na úřad práce. Maminka zde ukončí na základě vlastní žádosti pobírání rodičovského příspěvku a otec si současně požádá na základě vlastní žádosti o pobírání rodičovského příspěvku. Nejvhodnější je dostavit se na místně příslušný úřad práce ke konci měsíce předcházejícího měsíci, kdy má maminka nastoupit zpět do práce. Jednodenní návštěvou na úřadu práce vyřeší po administrativní stránce danou záležitost matka dítěte (ukončí rodičovský příspěvek) i otec dítěte (zažádá si o rodičovský příspěvek).

V praxi bývá nejdříve na rodičovské dovolené maminka dítěte, protože pro malé dítě je dobře, když je nejdříve na rodičovské dovolené s maminkou. Když dítě odroste a maminka má možnost nastoupit do práce, tak se může s otcem dítěte na rodičovské dovolené vystřídat.

Otec dítěte bude během pobírání rodičovského příspěvku čerpat rodičovskou dovolenou. Administrativně není s čerpáním rodičovské dovolené u zaměstnavatele žádný problém, protože ze zákona mají rodiče nárok na rodičovskou dovolenou v rozsahu, v jakém si požádají, nejdéle však do 3 let věku dítěte.

V rámci dobrých pracovních vztahů je však vhodné nástup na rodičovskou dovolenou zaměstnavateli oznámit v dostatečném předstihu, aby se mohl zaměstnavatel na tuto situaci připravit a naplánovat práci.

Oba rodiče mohou čerpat rodičovskou dovolenou současně, ale v praxi však k takové situaci nedochází, protože rodičovský příspěvek náleží pouze jednou. Druhý z rodičů by byl tedy úplně bez příjmu, což není z finančních důvodů možné.

Během pobírání rodičovského příspěvku se však neplatí zdravotní pojištění, které platí za příjem rodičovského příspěvku (matku nebo otce) stát. Rovněž je tato doba zohledněna do doby pojištění pro výpočet důchodu. Péče o dítě do 4 let věku patří mezi náhradní doby pojištění.

Na doplnění je potřeba uvést, že rodiče mají možnost volby délky pobírání rodičovského příspěvku, přičemž celková částka činí 220 tisíc Kč. Podle délky pobírání rodičovského příspěvku se upraví i výše rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek však nesmí být vyšší než 70 % předchozího výdělku a nesmí překročit 11 500 Kč měsíčně. Kdo pobírá vyšší rodičovský příspěvek, ten jej dříve vyčerpá. Pouze u čtyřleté varianty činí rodičovský příspěvek v prvních 9 měsících 7 600 Kč a v následujících měsících 3 800 Kč.

 

Nová dávka důchodového pojištění – tzv. dorovnávací přídavek

Víte o tom, že nový zákon č. 274/2013 Sb. upravuje poskytování speciální dávky důchodového pojištění tzv. dorovnávacího přídavku některým poživatelům českých a slovenských starobních důchodů? Tento zákon nabyl účinnosti dne 01.12.2013 a novelizoval jak zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tak zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

V tomto článku uvádím základní a nejdůležitější informace týkající se uvedené dávky:

O dorovnávací přídavek mohou od letošního prosince žádat někteří poživatelé českého starobního důchodu, kterým je zároveň vyplácen starobní důchod ze Slovenska za doby pojištění získané v bývalém Československu. Jak vyplývá již z předchozí věty, lze jej přiznat pouze starobním důchodcům. Nevztahuje se tedy na poživatele invalidních důchodů ani na poživatele pozůstalostních důchodů.

Nárok na dorovnávací přídavek českého a slovenského důchodu vzniká nejdříve od 01.12.2013, i když zákonné podmínky mohl důchodce splňovat před tímto dnem.

Dorovnávací přídavek náleží při splnění těchto 4 podmínek – jestliže žadatel:

1. získal před 1. 1. 1993 alespoň 25 let československé doby pojištění, za kterou mu byl přiznán po 31. 12. 1992 slovenský starobní důchod (pro účely splnění podmínky získání 25 let československé doby pojištění se bude přihlížet rovněž k dobám pojištění získaným do 31. 12. 1992 ve státech, se kterými má Česká republika uzavřenu dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení, a ve státech, na které se vztahují předpisy EU o koordinaci sociálního zabezpečení, tj. EU, EHP a Švýcarsko);

2. v období od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1995 získal alespoň 1 rok doby povinného pojištění podle českých právních předpisů – do této doby se nezahrnují náhradní doby pojištění;

3. ke dni, od něhož žádá o přiznání dorovnávacího přídavku, je mu vyplácen český i slovenský starobní důchod;

4. ke dni, od něhož žádá jeho přiznání, má výše dorovnávacího přídavku kladnou hodnotu (zjednodušeně řečeno: jde o rozdíl mezi hypotetickou výší starobního důchodu vypočtenou ze všech získaných dob důchodového pojištění a součtem vypláceného českého starobního důchodu a vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu).

Výše dorovnávacího přídavku se stanoví v částce odpovídající rozdílu mezi výší starobního důchodu, která by žadateli náležela, pokud by k dobám pojištění získaným po 31. 12. 1992 podle českých právních předpisů byla připočtena doba pojištění získaná v bývalém Československu před 1. 1. 1993, tzv. hypotetické výše starobního důchodu, a úhrnem vypláceného českého starobního důchodu a vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu.

Při přepočtu výše vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu se použije kurz české měny vůči euru vyhlášený Českou národní bankou pro 1. den kalendářního měsíce, do něhož spadá den, od kterého se dorovnávací přídavek přiznává.

Vzhledem k tomu, že dorovnávací přídavek je specifickou dávkou důchodového pojištění, nepodléhá valorizačním předpisům a bude se pravidelně přepočítávat, a to vždy k 31. lednu každého kalendářního roku.

Žádost o přiznání dorovnávacího přídavku lze podat přímo u České správy sociálního zabezpečení nebo také u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno. Tiskopis žádosti není ze zákona předepsán, pro usnadnění řízení však Česká správa sociálního zabezpečení připravila formulář Žádost o dorovnávací přídavek podle § 106a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 274/2013 Sb.

Více informací k dorovnávacímu přídavku naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Bližší informace v konkrétních případech Vám poskytnou pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle +420 257 062 860.

 zdroj: www.cssz.cz

Školení pro pokročilé – Žďár nad Sázavou 31. 1. 2014

31.1.2014

Zveme Vás na školení pro pokročilé uživatele programu AVENSIO Software do Žďáru nad Sázavou, které se koná v pátek 31. 1. 2014 od 8:30 do 16 hodin v počítačové učebně na 4. základní škole, Švermova ulice 4, Žďár nad Sázavou.

Školení provede tým Alfa Software s.r.o. pod vedením paní Mirky Heidlbergerová, který k vaší spokojenosti zajišťoval tuto akci v loňském roce. Malé občerstvení zajištěno.

Cena jednodenního školení je stanovena na 2.000 Kč bez DPH za osobu, tj. 2.420 Kč vč. DPH za osobu. Přihláškový formulář se všemi náležitostmi najdete na této stránce.

V případě Vašeho zájmu o toto školení KONTAKTUJTE prosím našeho obchodního zástupce pana RNDr. Pavla Černého, kontakt: tel.: 566 622 271, gsm: 604 894 587 nebo e-mail: Pc01@c-box.cz.

Byla odložena povinná elektronická komunikace zaměstnavatelů s ČSSZ od 01.01.2014

Zaměstnavatelům, kteří se nestihli dostatečně připravit na elektronické předávání tiskopisů od 1.1.2014, umožní Česká správa sociálního zabezpečení ještě v příštím roce splnit tuto povinnost i prostřednictvím příslušných tiskopisů v klasické papírové podobě. Více se dozvíte v tiskové zprávě ČSSZ ze dne 04.12.2013, kterou naleznete po kliknutí na tento odkaz: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/2013-12-04-cssz-informuje-povinna-elektronicka-komunikace-v-roce-2014.htm.

Čerpání dovolené do konce roku 2013

Obecně platí, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel (§ 217 odst. 1 zákoníku práce). Z tohoto pravidla existují 2 výjimky, které jsou uvedeny v § 217 odst. 5 (čerpání dovolené na žádost zaměstnankyně bezprostředně po skončení mateřské dovolené – zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět) a v § 218 odst. 3 (viz dále).

Podle § 217 odst. 1 zákoníku práce je dobu čerpání dovolené povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v zákoníku práce není stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

V určitých situacích (překážkách v práci na straně zaměstnance) zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou určit nesmí – jde o případy, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost (§ 217 odst. 4 zákoníku práce).

Z výše uvedeného vyplývá, že je povinností zaměstnavatele, aby zaměstnancům určil dobu čerpání dovolené v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, zejména v souladu s § 217 a § 218 zákoníku práce.

§ 218 zákoníku práce vyplývá, že:

  1. 1. Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Jinak řečeno, zaměstnavatel je povinen zaměstnanci určit celou dovolenou, na kterou mu vzniklo právo v roce 2013 tak, aby ji vyčerpal do konce roku 2013. Pouze v případě, že jsou zde naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, nebo překážky v práci na straně zaměstnance (například dočasná pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování nemocného člena rodiny nebo jiná překážka v práci),  dojde k čerpání dovolené později (viz dále body 2. až 4.).  Pokud zde nejsou provozní důvody nebo překážky v práci na straně zaměstnance bránící čerpání dovolené a  zaměstnavatel by dovolenou zaměstnanci neurčil, porušil by zákonem stanovenou povinnost.

  1. 2. Nemůže-li být dovolená vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li stanoveno jinak (viz dále bod 4.). Jinými slovy, v případě, že jsou zde naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele, nebo překážky v práci na straně zaměstnance, zaměstnavatel je povinen určit dovolenou, na kterou zaměstnanci vzniklo právo v roce 2013 tak, aby byla vyčerpána nejpozději do 31.12.2014 (s výjimkou uvedenou v bodu 4.).

  1. 3. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Z uvedeného vyplývá, že pokud dovolená, na kterou zaměstnanci vzniklo právo v roce 2013, nebude zaměstnanci určena zaměstnavatelem do 30.06.2014, může si zaměstnanec určit dovolenou sám. Jde o výjimku z pravidla, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel.  V případě, že si tuto dovolenou zaměstnanec sám včas neurčí,  zaměstnavatel je povinen mu ji určit tak, aby byla vyčerpána do konce roku 2014 (nejde-li o situaci uvedenou v bodu 4.). Pokud by tak  zaměstnavatel neučinil, mohl by mu orgán inspekce práce uložit pokutu podle zákona      č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Pro úplnost je třeba dodat, že dovolená nemusí být vyčerpána do 30.06.2014, ale musí být do tohoto data určena. Zaměstnavatel například dne 30.06.2014 může zaměstnanci určit čerpání dovolené (její nevyčerpané části) z roku 2013 na dobu od 29.10.2014 do 07.11.2014.

  1. 4. Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.  V případě, že z výše uvedených důvodů nemůže být dovolená za kalendářní rok 2013 vyčerpána do konce roku 2014, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po návratu zaměstnance do práce – např.  v roce 2015, 2016 apod.

Závěrem připomínám, že dovolenou, na kterou zaměstnanci vzniklo právo, je třeba vyčerpat ve volnu. Náhrada mzdy (platu) za nevyčerpanou dovolenou (tzv. “proplacení“ nevyčerpané dovolené) připadá v úvahu jen při skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2 zákoníku práce).

zdroj: www.mpsv.cz

Náhrada mzdy při nemoci od ledna 2014

Od ledna příštího roku budou zaměstnavatelé svému zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti namísto dosavadních 21 dnů.

K významné systémové změně v oblasti nemocenského pojištění došlo na začátku roku 2009. Zaměstnavatelé jsou od tohoto data povinni podle ustanovení § 192§ 194 zákoníku práce poskytovat zaměstnanci, který byl uznán práce neschopným, náhradu mzdy, a to za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům byla proto snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění z 3,3 % na 2,3 %.

Od 1. ledna 2011 pak bylo dočasně prodlouženo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů, a to až do 31. prosince 2013. Od ledna 2014 však začne platit původní právní úprava.

Zaměstnanec, který bude uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa až v roce 2014:

  • bude mít nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení již od 15. dne trvání pracovní neschopnosti či karantény;
  • v období prvních 14 dnů bude mít nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele;
  • nadále platí, že zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a že za první tři pracovní dny (nejvýše však za 24 odpracovaných hodin) náhrada mzdy nenáleží.  Při karanténě náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne.

Z přechodného ustanovení zákona č. 347/2010, Sb., kterým se zaváděla náhrada mzdy na období 21 kalendářních dnů, vyplývá, že pokud bude zaměstnanec uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa ještě v roce 2013 a pracovní neschopnost či karanténa bude přecházet do roku 2014, musí zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy „postaru“, tedy v prvních 21 dnech jejího trvání.

Například u pracovní neschopnosti, která vznikne 28.12.2013 a bude trvat do 22.01.2014, bude náhrada mzdy poskytována až do 17.01.2013, tj. 21 kalendářních dnů, od 18.01.2014 do 22.01.2014 bude poskytováno nemocenské.

Pokud vznikne pracovní neschopnost zaměstnance 01.01.2014 nebo později, bude náležet náhrada mzdy již jen za prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání a od 15. dne bude poskytováno nemocenské.

Jak správně napsat životopis

Hledáte nové zaměstnání a nevíte, jak správně napsat životopis? V tomto článku naleznete několik tipů, jak na to!

Co je nejdůležitější:

  • Používejte jen strukturovaný životopis.
  • Životopis napište bez pravopisných chyb.
  • Údaje v něm uvedené by měly být pravdivé (např. fiktivního předchozího zaměstnavatele je možné snadno ověřit).
  • Životopis piště chronologicky (seřaďte vzdělání i dosavadní praxi od posledních k těm předcházejícím).
  • Pokud budete přikládat svou fotografii, vyberte seriózní (záběry s domácími mazlíčky nebo z dovolené se nehodí).
  • Chybí-li Vám dosavadní praxe, uveďte co nejvíce informací – např. praxe při studiu, zpracované projekty během studia, jakékoli dobrovolné výpomoci či studijní pobyty.
  • Nezapomeňte se také pochlubit dosavadními úspěchy, které jsou něčím výjimečné.
  • Díky životopisu byste měli zaujmout budoucího zaměstnavatele na první pohled. Životopis totiž představuje skutečně důležitý prostředek, který Vám pomůže najít tu pravou práci. Bez správně vyplněného životopisu Vás v dnešní době nikdo nepozve ani na pohovor.

Struktura životopisu:

  • Základní osobní údaje: jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště, telefonní a e-mailový kontakt
  • Průběh vzdělání (název školy a učebního / studijního oboru; způsob ukončení studia – maturitní zkouškou, diplomem, dosažené tituly; školení, kurzy)
  • Dosavadní pracovní zkušenosti (název organizace, pracovní pozice, hlavní náplň práce)
  • Znalost cizích jazyků a na jaké úrovni (pasivní, slovem a písmem, aktivní komunikace, odborná terminologie)
  • Práce na PC (seznam všech programů, aplikací a operačních systémů, které umíte ovládat)
  • Ostatní dovednosti a znalosti (např. řízení motorových vozidel, ovládání vysokozdvižného vozíku, psaní „všemi deseti“)
  • Záliby
  • Co můžete nabídnout
  • Foto
  • Datum, podpis

Statut studenta v jednoletých kurzech cizích jazyků

Od 1. 9. 2013 nabyla účinnosti novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Předmětná novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 267/2013 Sb. dne 30.08.2013 a na jejím základě se studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou opětovně zařazuje (jako tomu bylo v předcházejících letech) do výčtu vzdělávacích aktivit, které se pro sociální účely a účely důchodového pojištění považují za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Tato úprava má tedy smysl zejména z hlediska poskytování dávek státní sociální podpory a z hlediska důchodového pojištění. Studenti uvedených kurzů, kteří úspěšně vykonali první maturitní zkoušku v kalendářním roce, ve kterém kurz zahajují, se tak nadále považují za nezaopatřené děti připravující se na budoucí povolání a je za ně plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát.

Seznam jazykových institucí s jednoletými pomaturitními kurzy cizích jazyků s celotýdenní denní výukou pro školní rok 2013/2014 je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – viz tento odkaz: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/statut-studenta-v-jednoletych-kurzech-cizich-jazyku-zustava.

Nový seznam pro školní rok 2014/15 bude vydán podle nové zákonné úpravy do 30. května 2014.

Jaké povinnosti má zaměstnavatel při prostojích

Povinnosti zaměstnavatele při prostojích

Povinnosti zaměstnavatele při prostojích a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy řeší § 207 písmeno a) a b) zákoníku práce.   

§ 207 písmeno a)

 Zákoník práce považuje za prostoj stav, kdy nelze konat práci z důvodu poruchy na strojním zařízení, závady v dodávkách surovin nebo pohonných sil, tedy včetně dodávky elektrického proudu, dále z důvodu chybných pracovních podkladů, ale i jiných provozních příčin. Musí však vždy jít jen o přechodnou závadu. Zavinění zaměstnavatele je rozhodující jen v případě poruch na strojním zařízení. Pokud k prostoji dojde, má zaměstnavatel dvě možnosti: buď -převést zaměstnance na jinou práci podle § 41 odstavce 5 zákoníku práce. K převedení však může dojít jen se souhlasem dotčeného pracovníka. Pokud by zaměstnanci za práci, na kterou byl se svým souhlasem převeden, příslušela nižší mzda, musel by ji zaměstnavatel doplatit do výše průměrného výdělku. Druhou možností, respektive povinností je situaci přijmout a práci právě z důvodu prostoje nekonat. V takovém případě však musí vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku.

§ 207 písmeno b)

Došlo-li k přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům nebo živelním událostem, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 procent průměrného výdělku. I zde je možné převedení na jinou práci za stejných podmínek jako u prostoje. Určitá výjimka platí jen v případě živelní události, kdy má zaměstnavatel právo převést zaměstnance na jinou činnost, a to i bez jeho souhlasu. Avšak jen na dobu nezbytné potřeby a pouze, je-li to nutné k odvrácení mimořádné události, živelní pohromy, nebo jiné hrozící nehody, nebo ke zmírnění jejich bezprostředních důsledků.

Postup podle tohoto ustanovení mohl zaměstnavatel využít například při nedávných povodních. Povinnost vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy, byť ve snížené výši, vyplývá v obou případech z toho, že jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Ten nemůže plnit svou povinnost, kterou mu ukládá přímo zákon – totiž přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy.

 

Související ustanovení

 

§ 41 ZP – o možnostech převést zaměstnance na jinou práci

§ 208 ZP – o jiných překážkách v práci na straně zaměstnavatele

§ 351 až 362 ZP – o průměrném výdělku

Změna letního času na zimní a délka pracovních směn

Změna letního času na zimní a naopak ovlivňuje nejen lidský organismus, ale zasahuje také do délky pracovních směn. Zaměstnanec tak odpracuje buď o jednu hodinu méně, nebo o jednu hodinu více.

Již tuto neděli 27. října 2013 ve 3 hodiny ráno, si posuneme hodinky o jednu hodinu zpět. Většinou si tento den dopřejeme hodinu spánku navíc, ovšem zaměstnanci, kterým na toto datum připadla noční směna, budou o jednu hodinu déle pracovat.

Ačkoli se obvykle hovoří o přechodu na tzv. zimní čas, jeho zavedení je vlastně návratem k času středoevropskému, který je pro nás časem standardním. Letní čas je časem východního pásma, který se každoročně používá od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle.

 Zavedení letního času a délka pracovní směny

Důsledky zavedení letního času a problematiku délky pracovní směny řeší nařízení vlády č. 222/2011 Sb., o zavedení letního času v letech 2012 až 2016.

Počátek a konec letního času v letech 2013 až 2016:

v roce 2013 se letní čas zavádí dnem 31. března a končí dnem 27. října

v roce 2014 se letní čas zavádí dnem 30. března a končí dnem 26. října

v roce 2015 se letní čas zavádí dnem 29. března a končí dnem 25. října

v roce 2016 se letní čas zavádí dnem 27. března a končí dnem 30. října.

Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, je v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší (viz ustanovení § 3 odst. 1 shora uvedeného vládního nařízení).

Jestliže připadne do pracovní směny konec letního času, je stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v této směně v důsledku ukončení letního času o jednu hodinu delší (viz ustanovení § 3 odst. 2 shora uvedeného vládního nařízení).

Zaměstnanci pracující v nočních směnách se stanovenou týdenní pracovní dobou na 40 hodin týdně, tedy při změně času odpracují 39, nebo naopak 41 hodin. Kratší pracovní směnu nemusí tito zaměstnanci napracovat, při delší pracovní době naopak nejde o práci přesčas.

Ke změně času dochází vždy v noci ze soboty na neděli posunem vpřed ze druhé hodiny na třetí nebo naopak posunem vzad ze třetí hodiny na druhou. Zaměstnanec nastoupí pracovní směnu například ve 22 hodin a odchází následující den v 6 hodin ráno při zavedení letního času a stejně tak i při jeho skončení.

Mzdové důsledky změny času se samozřejmě týkají jen zaměstnanců pracujících v nočních směnách a projeví se odlišně podle toho, zda jsou odměňováni měsíční nebo hodinovou mzdou.

Zaměstnanci odměňovaní hodinovou mzdou

Mzda zaměstnanců, kteří v týdnu zavedení nebo naopak skončení letního času odpracují směnu, bude vyšší nebo nižší než v obvyklých týdnech. Například zaměstnanci pracující v nepřetržitém pracovním režimu si posledním říjnovém týdnu o jednu hodinovou sazbu přilepší.

Zaměstnanci odměňovaní měsíční mzdou

U zaměstnanců odměňovaných pevnou měsíční mzdou, jejichž mzda není závislá na počtu odpracovaných dnů ani hodin v kalendářním měsíci, se odlišný počet odpracovaných hodin v okamžiku změny času na výplatní pásce neprojeví. Jejich měsíční mzda zůstane stejná.

Mzdový seminář v Brně

27.11.2013
10.0018.00

Za podpory společnosti Alfa Software, s.r.o. se letošní tradiční seminář v Brně uskuteční ve středu 27. listopadu 2013.

Přednášející lektor – Ing. Vladimír Kozák.

Pozvánky budou rozeslány e-mailem v nejbližších dnech. Své přihlášky i případné dotazy směrujte na pořadatele semináře Ing. Švarce.

Kontakty: gsm: 602 482 466, e-mail: svatopluk.svarc@seznam.cz.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z pohledu mzdové účetní

Jistě víte, že rozhodnutím prezidenta republiky č. 266/2013 Sb. ze dne 28.08.2013 byly vyhlášeny volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stanoveny dny jejich konání na pátek 25. října 2013 a sobotu 26. října 2013.

V přiloženém souboru ve formátu *.pdf se dozvíte:

  • jaké jsou nároky členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové komise,
  • jak je to s odvodem zdravotního, sociálního pojištění a se zdaněním odměny těchto členů a jaká je výše této odměny,
  • jak postupovat ve mzdovém programu AVENSIO SOFTWARE.

Dokument lze otevřít z tohoto odkazu: Volby do PS Parlamentu ČR z pohledu mzdové účetní

 

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

Alfa Software, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít