Konzultační linka:

Po–Pá 07:00–15:30 (St 9:00 - 10:00 firemní porada)
Zákaznická zóna
Zákaznická zóna

Úhrada poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež od 1. 1. 2024

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu.

Přijetím zákona č. 321/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v němž § 203a upravuje komplexně otázky pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež včetně podmínek, za kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu.

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež od 1. 1. 2024

Nadále dle znění zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2024 přísluší zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Pojmy tábor a sportovní soustředění právní úprava nedefinuje. Zahrnují v sobě časově ohraničenou akci pro děti a mládež, bez ohledu na dobu trvání a počet účastníků akce, bez ohledu na to, zda jde o akci pobytovou či nikoliv. Oba pojmy je třeba vykládat způsobem, jak jsou všeobecně vnímány.

Úhrada náhrady mzdy nebo platu se týká pouze zaměstnanců v pracovním poměru, neboť dle § 77 odst. 3 zákoníku práce nepřísluší zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v případě překážek v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu náhrada z odměny.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, přísluší státnímu zaměstnanci za dobu překážky ve službě plat, pokud jde o překážku, která se řídí ustanovením
§ 203 odst. 2 a § 203a zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu placená.

Za jakých podmínek je považováno pracovní volno související s akcí pro děti a mládež za překážku s náhradou mzdy nebo platu?

Pokud zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele pracovní volno související s akcí pro děti a mládež podle
§ 203a zákoníku práce, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu pouze v případě, že se jedná o akci, kterou pořádá právnická osoba,

  • která je zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
  • práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Výše uvedené skutečnosti musí zaměstnanec svému zaměstnavateli prokázat.

V případě, že je pořadatelem tábora nebo sportovního soustředění fyzická osoba,  přísluší zaměstnanci pracovní volno, avšak nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, a to i přesto, že tato fyzická osoba může být zapsána ve veřejném rejstříku.

Pravidla poskytnutí pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež:

  • Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež s náhradou mzdy může být poskytnuto pouze zaměstnancům, kteří mají u svého zaměstnavatele pracovní poměr.
  • Zaměstnanec alespoň 1 rok bezprostředně před uvolněním na pracovní volno soustavně a bezplatně pracoval s dětmi nebo mládeží. Za děti a mládež se pro účely tohoto ustanovení považují fyzické osoby mladší 21 let. Soustavnou činností je pro tyto účely myšlena činnost, která neprobíhá příležitostně nebo jednorázově.
  • Akci pro děti a mládež, pro kterou je zaměstnanec uvolněn, musí pořádat právnická osoba, která je zapsána ve veřejném rejstříku a práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Rozsah poskytnutí pracovního volna

Zaměstnanci přísluší pracovní volno k činnosti:

  • vedoucích táborů pro děti a mládež
  • zástupců pro věci hospodářské a zdravotní
  • oddílových vedoucích
  • vychovatelů
  • instruktorů
  • středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež.

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež může zaměstnanec čerpat v nezbytně nutném rozsahu k výkonu činností uvedených výše, nejvýše však v délce 3 týdnů v kalendářním roce. Podmínkou je, aby poskytnutí tohoto volna nebránily vážné provozní důvody zaměstnavatele. Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci přísluší pouze za jeden týden tohoto volna, který je v rozsahu týdenní pracovní doby, respektive kratší týdenní pracovní doby tohoto zaměstnance.

Náhrada mzdy nebo platu při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež

Nárok na náhradu mzdy nebo platu má zaměstnanec pouze za jeden týden pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež v kalendářním roce. Pro účely tohoto ustanovení je to týdenní pracovní doba, případně kratší týdenní pracovní doba uvolněného zaměstnance, za kterou mu přísluší náhrada mzdy nebo platu.

Nově je určen způsob stanovení tzv. ročního limitu pro poskytování náhrady mzdy nebo platu, tj. doby, za niž může v kalendářním roce zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu. Náhrada přísluší za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby a poskytuje se od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Dojde-li ke změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku, pak se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.

Při určení výše náhrady mzdy nebo platu platí, že náhrada přísluší ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši uvedeného podílu průměrné mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů, při tom tuto částku zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.

Pro rok 2024 činí výše jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy částku 243,90 Kč, tj. při stanovené 40hodinové týdenní pracovní době by náhrada mzdy (platu) v roce 2024 mohla činit nejvýše 9.756 Kč.

Tato náhrada mzdy nebo platu podléhá odvodům, to znamená, že je z ní odvedeno zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň.

Zaměstnavatel může vyplatit náhradu mzdy nebo platu s použitím vyššího průměrného výdělku, nárok na refundaci náhrady mzdy nebo platu má ale pouze ve výši, kterou stanovuje zákon.

Refundace mzdy nebo platu

Zaměstnavatel, který vyplácí refundaci mzdy nebo platu zaměstnanci, který je uvolněn na akci pro děti a mládež, může požádat o refundaci této náhrady mzdy nebo platu příslušnou Územní správu sociálního zabezpečení. Náhrada mzdy nebo platu Česká správa sociálního zabezpečení refunduje prostředky ze státního rozpočtu. Právní úprava postupu „refundace“ náhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce upravuje § 123k zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.


TIP: Pro žádost o refundaci zaměstnavatel využije formulář, který je zveřejněn na stránkách ČSSZ pod tímto odkazem. Tiskopis se nazývá „Žádost o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež podle zákona č. 582/1991 Sb.“, který je též součástí programu AVENSIO SW a je možné tento formulář vygenerovat přímo z programu.


Vyplněný tiskopis, pomocí kterého zaměstnavatel žádá o úhradu náhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce musí obsahovat tyto náležitosti:

  • identifikační a kontaktní údaje zaměstnavatele
  • celková částka úhrady požadovaných náhrad mzdy nebo platu za všechny zaměstnance, kterým zaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platu poskytl
  • identifikační údaje zaměstnance, za kterého zaměstnavatel úhradu mzdy nebo platu požaduje. Těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo
  • výše náhrady mzdy nebo platu za každého zaměstnance, kterému zaměstnavatel tuto náhradu mzdy nebo platu poskytl
  • kalendářní dny, za které byla zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy nebo platu, jejíž úhradu zaměstnavatel požaduje
  • číslo účtu zaměstnavatele, na který má být úhrada náhrady mzdy nebo platu poukázána.

Spolu s podáním předepsaného tiskopisu je zaměstnavatel povinen prokázat a doložit OSSZ splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci poskytl. Pokud by takovou povinnost zaměstnavatel nesplnil, vyzve ho OSSZ, aby tak učinil, a nevyhoví-li této výzvě ve lhůtě do 8 dnů, nebyla-li stanovena lhůta delší, nebude OSSZ k jeho žádosti přihlížet a dále se jí nebude zabývat.

Žádost o úhradu náhrady mzdy je důležité podat nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zúčtována. Pokud zaměstnavatel nezašle žádost včas, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zanikne.

Nesplnil-li zaměstnavatel podmínky pro vyplacení náhrady mzdy nebo platu a tato úhrada mu již byla refundována, je zaměstnavatel povinen vrátit územní správě sociálního zabezpečení úhradu nebo její část, kterou neprávem přijal.

Náhrada mzdy nebo platu je pro účely zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení přeplatkem na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pokud zaměstnavatel požádá o úhradu náhrady mzdy nebo platu, tato žádost se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Při úhradě této náhrady mzdy nebo platu se uplatní postup jako při vrácení přeplatku na pojistném, není-li stanoveno jinak.

V případě, že by měl zaměstnavatel požadující úhradu mzdy nebo platu jiný splatný závazek vůči OSSZ či České správě sociálního zabezpečení a částka představující výši úhrady, na kterou mu vznikl nárok, byla použita zcela či částečně na jeho úhradu, bude o této skutečnosti zaměstnavatel taktéž vyrozuměn.

Sdílet příspěvek
Facebook
Twitter
LinkedIn