Zdravotní pojištění a zaměstnavatel

 

Zdravotní pojištění a zaměstnavatel

Povinnosti zaměstnavatele ke zdravotním pojišťovnám jsou zakotveny v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a v zákoně č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, oba v aktuálním znění. Mezi důležité povinnosti zaměstnavatele patří placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti. Je potřeba vědět, že při plnění těchto povinností je partnerem zdravotních pojišťoven vždy zaměstnavatel. Zaměstnanec si sám žádné pojistné platit nemůže, a to i v případech doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, placení pojistného z neplaceného volna atp.

Povinnosti a chyby ve zdravotním pojištění:

  • povinnost platit za své zaměstnance pojistné ve výši 13,5% z vyměřovacího základu (zpravidla se jedná o hrubý příjem zaměstnance) ve stanoveném termínu.
  •  povinnost dodržet odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu, mimo výjimek, na které se minimální vyměřovací základ nevztahuje dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., jedná se například o osoby, za které platí pojistné stát.

a)      chybou může být nesprávně vypočtené pojistné, např. z důvodů nezahrnutí některého plnění do vyměřovacího základu zaměstnance. Sem patří např.  1% vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla k používání pro soukromé i služební účely.

b)      nedodržení minimálního vyměřovacího základu – zaměstnavatel si neuvědomí, že minimální pojistné musí být odvedeno i  v případě uzavření pracovního poměru na zkrácený úvazek.

c)      opožděné zaplacení pojistného po termínu – tj. po 20. dni následujícího kalendářního měsíce

–          zaplacení pojistného v nižší částce než je stanoveno zákonem, nebo nezaplacení vůbec

–          odvod pojistného pod špatným variabilním symbolem

–          případně odvod na jiné číslo účtu

Tyto chyby mohou vést ke komplikacím jak u zaměstnavatele, tak u zdravotní pojišťovny. Pokud není řádně zaplacené pojistné, dochází u zaměstnavatele ke vzniku dluhu a současně běží penále. Při chybném odvodu eviduje zdravotní pojišťovna neidentifikovatelné platby (nesprávně poukázané), které pak musí být dohledány a správně přiřazené.

  •  zaplatit pojistné v případě, že osoba je považována za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona 48/1997 Sb. v aktuálním znění / za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle ustanovení § 6 zákona 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů/, případně dosažením požadované výše příjmů u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
  •  zaměstnavatel má povinnost odvést pojistné na zdravotní pojištění v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci a při vykázané neomluvené absenci /pojistné se platí vždy/, s výjimkami uvedenými v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a)-c) zákona 592/1992 Sb. v aktuálním znění.

–          chybou může být odvod pojistného, pokud neplacené volno netrvá celý kalendářní den, nebo za zaměstnance platí pojištění stát jen po část kalendářního měsíce.

–          nebo ukončení PP, kdy zaměstnanec je uvolněn pro výkon veřejné funkce.

  •  dále se pojistné platí i v případě stávky, ale je potřeba posoudit účast na stávce. Doba legální stávky se považuje za omluvenou nepřítomnost a pojistné se neplatí. Doba nelegální stávky je považována za neomluvenou nepřítomnost v práci a pojistné je nutné zaplatit.
  •  Zaměstnavatel uplatní odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance jen v případě, kdy zaměstnává více jak 50% osob se zdravotním postižením z celkového přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to jen u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.
  •  další povinností je předat zdravotním pojišťovnám řádně vyplněný formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ za příslušný kalendářní měsíc a to nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Na přehledu se uvádí součet vyměřovacích základů zaměstnanců, úhrnná výše pojistného, vypočtená jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5% z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celé koruny nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se zadané údaje vztahují.

Pokud zaměstnavatel zjistí dodatečně jakoukoliv změnu – ve vyměřovacím základu, v částce pojistného, případně v počtu zaměstnanců, je povinen podat zdravotním pojišťovnám „Přehled“ s opravenými údaji.

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít