Zdravotní pojištění v roce 2014 a zaměstnanec – kdo není považován za zaměstnance
Pojistné na zdravotní pojištění je zaměstnavatel povinen platit tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a také v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Vznik zaměstnání a účast zaměstnance na zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v letošním roce rozhodnými částkami započitatelného příjmu hodnoty 2 500 Kč resp. více než 10 000 Kč. Záměrem je vyčlenit úzký okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci uvedeni již nejsou. V těchto případech zaměstnavatel ze zúčtovaného příjmu pojistné na ZP neodvádí. V právních podmínkách roku 2014 se ZP za zaměstnance nepovažuje:
- osoba s příjmy, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny.
Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP. Příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP jsou např. náhrady cestovních výdajů, poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené, nebo umožněné v příslušných ustanoveních zákoníku práce. Do vyměřovacího základu zaměstnance se ZP zahrnuje pouze ta část cestovních náhrad, která je předmětem daně. Totéž platí i v případě hodnoty osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, poskytovaných podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Do vyměřovacího základu se nezahrne ani náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, poskytovaných zaměstnanci podle zákoníku práce. Příjmy od daně osvobozenými jsou např. příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění v celkové výši do 30 000 Kč ročně, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní připojištění, nebo příjmy které jsou zaměstnanci poskytnuty z FKSP, ze sociálního fondu, případně ze zisku. Může se jednat např. o nepeněžní dar až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance ve smyslu stanovení §6 odst. 9 písm. g) ZDP.
- žák nebo student, který má příjmy pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku. Pokud by byly těmto osobám zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, pojistné by se odvádělo.
- osoba činná na základě dohody o provedení práce (DPP), jejíž příjem nepřesahuje 10 000 Kč. Z pohledu ZP vzniká u DPP zaměstnání jen tehdy, pokud příjem převýší 10 000 /§ 5 písm. a) bod 3. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů/. Je-li osobě zúčtován příjem převyšující 10 000 Kč stává se zaměstnancem a zaměstnavatel jej přihlašuje / a odhlašuje / u příslušné ZP dle podmínek uvedených v § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. Vzhledem k výši rozhodné částky neřeší zaměstnavatel při odvodu pojistného problematiku minimálního vyměřovacího základu. Příjmy nepřevyšující částku 10 000 Kč se ve ZP pro účely vzniku zaměstnání nesčítají a stejné podmínky platí i u DPČ při příjmu do 2 500 Kč.
- člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč. Pro takového člena družstva platí, že pojistné se odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího a převyšujícího hranici 2 500 Kč.
- osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč. Pokud příjem nedosáhne 2 500 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance, současně však nemá v příslušném kalendářním měsíci kryté ZP tímto zaměstnáním. Problém nevznikne, pokud pojištěnec a) má současně jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve kterém dosahuje příjmu alespoň 8 500 Kč nebo b) je v roce 2014 OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 1 752 Kč nebo c) patří mezi osoby, pro které neplatí ve ZP minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, bude se muset pojištěnec zaregistrovat na příslušný kalendářní měsíc jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit pojistné 1 148 Kč.
- dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč.
- členové volebních komisí. Za zaměstnance se nepovažují členové okrskových volebních komisí při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.
- společníci, jednatelé, komanditisté. Pro tyto osoby platí, že pokud bez pracovněprávního vztahu vykonávají pro společnost práci a jsou za ni společností odměňováni s příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP, považují se ve ZP za zaměstnance. Zaměstnavatel tyto osoby přihlašuje a odhlašuje u ZP a odvádí pojistné podle zákona z jakékoliv částky příjmů, případně taktéž s ohledem na zákonné minimum 8 500 Kč.
- členové statutárních orgánů. U těchto osob rozhoduje, zda je za výkon funkce poskytována odměna, nebo ne. Pokud tyto osoby vykonávají funkci bezplatně, nebo se jedná o čestnou funkci apod., pak se zaměstnavatel problematikou placení pojistného nezabývá, protože tato osoba není ve ZP zaměstnancem. Pokud za výkon funkce bude odměna zaúčtována, stává se tato osoba zaměstnancem se všemi souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele.
