Konzultační linka:

Po–Pá 07:00–15:30 (St 9:00 - 10:00 firemní porada)

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Výpověď při porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance

Novela zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce“) doplnila s účinností od 01.01.2012 další výpovědní důvod na straně zaměstnavatele dle ustanovení § 52 písm. h), a to porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem.

Jedná se o povinnost zdržovat v době prvních 14 kalendářních dnů (a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů) trvání dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu sděleném ošetřujícímu lékaři a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona 187/2006 Sb. (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“).

Základním předpokladem pro možnost použití tohoto výpovědního důvodu je tedy ta skutečnost, že zaměstnanec porušil svou povinnost v uvedeném prvém období trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Porušení povinnosti může být zjištěno:

– zaměstnavatelem v rámci jím provedené kontroly podle ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce,

orgánem nemocenského pojištění v rámci součinnosti vyžádané u tohoto orgánu zaměstnavatelem podle ustanovení § 65 odst. 2 písm. a) zákona o nemocenském pojištění nebo – osobou třetí (např. ošetřujícím lékařem).

Zjistí-li porušení povinnosti zaměstnavatel, je povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení této povinnosti (stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který povinnost porušil, dále také okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance).

Jestliže dá zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pro porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle ustanovení § 52 písm. h) zákoníku práce, nesmí zároveň snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy nebo platu za dobu prvních 14 (resp. 21) dnů dočasné pracovní neschopnosti (viz. ustanovení § 192 odst. 5 zákoníku práce).

Z hlediska zákazu výpovědi v ochranné době podle ustanovení § 53 zákoníku práce ve vazbě na ustanovení § 54 zákoníku práce platí, že výpověď podle § 52 písm. h) nelze dát pouze těhotné zaměstnankyni či zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo zaměstnankyni či zaměstnanci čerpajícím rodičovskou dovolenou.

Podle ustanovení § 57 zákoníku práce výpověď z důvodu podle § 52 písm. h) zaměstnavatel může dát pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl (tj. subjektivní lhůta), nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl (tj. objektivní lhůta).

Také na výpověď z důvodu podle § 52 písm. h) zákoníku práce se vztahuje ustanovení § 61 zákoníku práce o povinnosti zaměstnavatele předem projednat takovou výpověď s odborovou organizací a v případech podle odstavce 2, jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, si vyžádat předchozí souhlas odborové organizace k výpovědi.

Došlo-li k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem výpovědí danou zaměstnavatelem pro porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, nemá uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti. Skutečnost osvědčující uvedený důvod rozvázání pracovního poměru je při skončení pracovního poměru zaměstnavatel povinen vyznačit v odděleném potvrzení, které vydá zaměstnanci na jeho žádost podle ustanovení § 313 odst. 2 zákoníku práce.

Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí z uvedeného důvodu může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (viz. ustanovení § 72 zákoníku práce).

Sdílet příspěvek
Facebook
Twitter
LinkedIn