Ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele upravuje zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“). Ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků úřadem práce zaměstnanci nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.
Zaměstnancem se podle ustanovení § 3 písm. a) zákona rozumí fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která zakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění) nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
Mzdovými nároky se podle ustanovení § 3 písm. b) zákona rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
Zaměstnavatel je podle ustanovení § 3 písm. c) zákona v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie.
Zaměstnanec může podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo její kontaktní pracoviště.
Tiskopisy Žádost o uspokojení mzdových nároků a Doložení mzdových nároků zaměstnance obdrží zaměstnanec u kteréhokoliv krajské pobočky Úřadu práce nebo jejího kontaktního pracoviště nebo si tyto tiskopisy může stáhnout z internetových stránek Integrovaného portálu MPSV.
Na stránkách Integrovaného portálu MPSV lze také vyhledat zaměstnavatele, na které bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a nevypršela u nich lhůta pro uplatňování mzdových nároků – pro přechod na vyhledávač zvolte tento odkaz.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo zahájeno insolvenční řízení a jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků podle uvedeného zákona zaniká, není-li uplatněn ve lhůtách uvedených v předchozích větách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Zaměstnanec si může sám vybrat, za které měsíce si uplatní mzdové nároky. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků (viz ustanovení § 5 odst. 1 zákona).
Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí svým sdělením č. 88/2013 Sb. vyhlásilo rozhodnou částku pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci pro období od 1. května 2013 do 30. dubna 2014 ve výši 25.101,– Kč. Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci tedy nesmí v uvedeném období překročit za jeden měsíc částku 37.652,– Kč (1,5x 25.101,– Kč).
Po uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců, vyzve Úřad práce písemně zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele (viz ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona).
Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo správcem, Úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě (viz ustanovení § 8 odst. 1 zákona).
Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým krajské pobočce Úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, Úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná Úřad práce mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolventního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu (viz ustanovení § 9 odst. 1 zákona).
Víte, jaká práva a povinnosti má uchazeč o zaměstnání? Čtěte zde.
