Konzultační linka:

Po–Pá 07:00–15:30 (St 9:00 - 10:00 firemní porada)

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Počty zaměstnanců ve statistikách versus počty pro povinný podíl

Samotný výpočet je již podrobně popsán v dokumentu „Podíl OZP“, který najdete v programu AVENSIO v záložce Nápověda-Soubory nápovědy-Sestavy. Dostali jsme však od několika uživatelů dotaz na zdůvodnění odlišného počtu zaměstnanců ve statistikách od počtů pro povinný podíl. Nabízíme Vám zde obšírnější popis:

 

Výpočet pro povinný podíl probíhá podle ustanovení vyhlášky 518/2004 par. 11 odst. 2. Zásadní rozdíl v počtu osob pro statistické vykazování a pro stanovení povinného podílu je v tom, že pro statistické šetření se počítá sjednaná pracovní doba (úvazky) a pro povinný podíl skutečně odpracovaná a dále vyjmenovaná neodpracovaná doba. Do výpočtu povinného podílu se tedy počítá kromě neplaceného volna a neplacených překážek v práci veškerá sjednaná pracovní doba plus odpracovaná doba nad rámec sjednané doby, tedy přesčas. Stručně vyjádřeno:

 

  • Průměrný fyzický počet zaměstnanců vyjadřuje, kolik zaměstnanců zaměstnáváte (máte s nimi pracovní smlouvy). Desetinné číslo se v hodnotě objeví, pokud zaměstnáváte zaměstnance po část vykazovaného období. V tomto případě za rok. Pokud by nikdo nezačal pracovat nebo neskončil během roku, byl by „Průměrný fyzický počet zaměstnanců“ celé číslo. Započtená hodnota za jednoho zaměstnance nemůže být v žádném případě větší než jedna.

 

  • Průměrný přepočtený počet zaměstnanců vyjadřuje úvazky se zaměstnanci sjednané. Rozdíl mezi „fyzickým počtem“ a „přepočteným počtem“ je hlavně ve sjednaných zkrácených úvazcích.  Pokud má zaměstnance sjednanou kratší pracovní dobu, promítne se do počtu jako číslo menší než jedna. V přepočtu se rovněž projeví  začátek, případně konec zaměstnání v průběhu roku. Započtená hodnota za jednoho zaměstnance nemůže být v žádném případě větší než jedna.

 

  • Průměrný přepočtený roční počet zaměstnanců podle vyhlášky 518/2004 vyjadřuje, kolik zaměstnanců pro zaměstnavatele skutečně pracovalo. Včetně práce přesčas a práce ve svátek. Započtená hodnota za jednoho zaměstnance může být v některých případech větší než jedna. Ověření můžete snadno provést na podkladové sestavě k výpočtu povinného podílu z programu AVENSIO Software. Počet hodin uvedených u každého zaměstnance porovnáte s celkovou stanovenou roční pracovní dobou zaměstnance v příslušném pracovním režimu bez svátků. Za rok 2014 je to pro zaměstnance se 40 ti hodinovou pracovní dobou 2016 hodin, pro zaměstnance s 38,75 hodinovou pracovní dobu 1953 hodin a pro zaměstnance s 37,5 hodinovou pracovní dobou 1890 hodin. Hodnota (součet hodin v sestavě) může být

o   nižší než celková stanovená pracovní doba – zaměstnanec pracuje na kratší úvazek nebo jen po část roku, případně měl neplacené volno nebo neplacené překážky

o   shodná s celkovou stanovenou pracovní dobou – zaměstnanec pracuje na plný úvazek a nepracoval přesčas

o   vyšší než stanovená celková pracovní doba – zaměstnanec pracoval přesčas, případně o svátcích

 

Práce ve svátek ovlivňuje průměrný roční počet zaměstnanců pro povinný podíl. Do počtu hodin odpracovaných se nezapočítává doba svátků, které jsou neodpracované a za které se měsíční plat nekrátí, rovněž se nezapočítává náhrada mzdy za neodpracovaný svátek zaměstnanců odměňovaných  hodinovou nebo úkolovou mzdou. Do jmenovatele (podílu) se použije celková stanovená pracovní doba také bez svátků. V případě, kde zaměstnanec odpracuje všechny stanovené hodiny (nebo je má řádně omluvené) a o svátcích je doma, jeho „hodnota“ do přepočteného počtu je jedna. Jiná situace nastane v případě, kdy zaměstnanec svátek (nebo jeho část) odpracuje a dohodne se zaměstnavatelem na příplatku za práci ve svátek. V takovém případě musíme do odpracovaných hodin dobu dopracovanou ve svátek započítat (celkový počet skutečně odpracovaných hodin). Hodnota v čitateli zlomku je větší, než ve jmenovateli a „hodnota“ zaměstnance je pak do výsledku větší než jedna. Práce ve svátek se tedy projeví podobně jako práce přesčas, i když se o přesčas ve smyslu ZP nejedná. Podobně negativně se projeví pracovní neschopnost zaměstnance v době jeho plánované směny a svátku v běžný pracovní den. Za svátek dostane zaměstnanec náhradu (nebo nemocenské) a tuto dobu musíme do celkové doby připočítat podle bodu a) a d). Nastane pak situace obdobná předešlému, kdy čitatel zlomku je větší než jmenovatel a „hodnota“ zaměstnance pro účel povinného podílu je větší než jedna.

 

Par. 11 vyhlášky 518/2004

(2) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí, zvýšeného o neodpracované hodiny

  1. a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
  2. b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
  3. c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  4. d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu 6) nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
  5. e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné 7),

a celkové stanovené týdenní pracovní doby 8) bez svátků připadající v daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8).

Tento příspěvek připravil nejen pro uživatele mzdového a personálního systému AVENSIO programátor-analytik Ing. Vladimír Kozák.

IMG_5606a1

 

Sdílet příspěvek
Facebook
Twitter
LinkedIn