Konzultační linka:

Po–Pá 07:00–15:30 (St 9:00 - 10:00 firemní porada)

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Kratší x zkrácená pracovní doba

Účelem dnešního blogového článku je vysvětlit rozdíl mezi pojmy „kratší pracovní doba“ a „zkrácená pracovní doba“. Ze své dosavadní praxe na konzultační lince společnosti Alfa Software, s.r.o. pro uživatele mzdového a personálního programu AVENSIO Software vím, že se tyto pojmy často pletou, resp. jsou považovány za jedno a totéž.

Ustanovením § 79 odst. 1 Zákoníku práce je stanovena týdenní pracovní doba v délce 40 hodin týdně. Podle § 79 odst. 2 činí délka stanovené týdenní pracovní doby u zaměstnanců:

a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,

b) s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,

c) s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.

Kratší pracovní dobu neboli zkrácený (částečný) pracovní úvazek (viz § 80 Zákoníku práce) lze sjednat jen individuální smlouvou, ve většině případů se jedná o pracovní smlouvu uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nelze ji sjednat ani v kolektivní smlouvě ani stanovit vnitřním předpisem. Zaměstnanci náleží mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.

Oproti tomu zkrácenou týdenní pracovní dobu není možné sjednat v individuální smlouvě; lze ji sjednat pouze v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu. V tomto případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající stanovené (nezkrácené) pracovní době. Není možné ji sjednat nebo stanovit u zaměstnavatelů uvedených v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce, tedy u zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům poskytují plat. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby upravuje Zákoník práce ve svém § 79 odst. 3. Pro zaměstnavatele představuje určitou úsporu provozních nákladů, pro zaměstnance pak benefit umožňující věnovat více času rodině a koníčkům.

Jak je to s prací přesčas?

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je práce přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 78 odst. 1 písm. i) Zákoníku práce). Jinými slovy doba převyšující sjednanou kratší pracovní dobu, ale nepřesahující stanovenou týdenní pracovní dobu se nepovažuje za přesčas. Zaměstnanci za ni samozřejmě náleží mzda, ovšem nenáleží příplatek za práci přesčas. Například tedy u zaměstnance v jednosměnném provozu na zkrácený úvazek 30 hodin týdně není prací přesčas 31. hodina, ale až 41. hodina. Zaměstnancům se sjednanou kratší pracovní dobou nemůže zaměstnavatel práci přesčas jednostranně nařídit, je třeba se na ní vždy se zaměstnanci dohodnout.

Jinak je tomu u zaměstnanců se zkrácenou pracovní dobou. Prací přesčas pro tyto zaměstnance je každá práce nad zkrácenou pracovní dobu. Zaměstnanci tak za tuto práci náleží kromě mzdy také příplatek za práci přesčas. Zaměstnavatel může v tomto případě práci přesčas zaměstnanci jednostranně nařídit.

Sdílet příspěvek
Facebook
Twitter
LinkedIn