Konzultační linka:

Po–Pá 07:00–15:30 (St 9:00 - 10:00 firemní porada)

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Zákaznická zóna

MOJE ALFA

Neplacené pracovní volno a odvod zdravotního pojištění

Výpočet zdravotního pojištění při pracovním volnu bez náhrady příjmu, resp. stanovení vyměřovacího základu upravuje ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění.

Neplacené volno po celý kalendářní měsíc (případně po dobu delší)

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na ZP je minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (do 31.12.2014 = 8500 Kč, od 1.1.2015 = 9200 Kč) .

Pokud bude neplacené volno trvat delší dobu (více jak 1 měsíc), doporučujeme v programu AVENSIO Software evidovat jej ve vynětí na pracovním poměru zaměstnance.

Neplacené volno po část kalendářního měsíce

Je-li zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu kratší dobu, než celý kalendářní měsíc, připočte se k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, ve kterém toto neplacené volno trvalo, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci.

Bude-li neplacené volno trvat v řádu několika dní, pak se v programu AVENSIO Software eviduje na kartě zaměstnance – záložka Náhrady.

Neplacené volno kratší než jeden den

Za neplacené volno, trvající kratší dobu než jeden celý kalendářní den, se pojistné neodvádí, tyto části dnů se nesčítají.

V programu AVENSIO Software se takové volno zadává na mzdových položkách zpravidla kódem 673, případně jiným, který si uživatel sám vytvořil – důležité je, aby u něj byl nastaven systémový kód 415. Ověřit lze v menu Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd.

Kdy se pojistné z neplaceného volna neplatí?

Za dobu neplaceného volna se zdravotní pojištění neplatí, pokud bylo takové volno poskytnuto zaměstnanci, který:

  1. vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu;
  2. se dlouhodobě zdržuje v cizině, je v cizině zdravotně pojištěn a učinil před odjezdem písemné prohlášení u zdravotní pojišťovny;
  3. patří mezi pojištěnce, kteří nemají určen minimální vyměřovací základ – viz ustanovení § 3 odst. 8 a odst. 9 písm. c) zákona o pojistném na zdravotní pojištění. Podle těchto ustanovení:

         „Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).“

Způsob placení pojistného

Způsob placení pojistného za dny neplaceného volna vychází z ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zaměstnanec hradí jednu třetinu (4,5%) a zaměstnavatel dvě třetiny (9%) z celkové částky pojistného vypočteného za celé kalendářní dny neplaceného volna. Zaměstnanec se může písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem zavázat zaplatit zaměstnavateli (zcela nebo zčásti) částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu.

Příklad odvodu zdravotního pojištění z poskytnutého neplaceného volna, nejedná-li se o zaměstnance, pro kterého platí shora uvedená výjimka:

V měsíci říjnu 2014 byl zaměstnanci zúčtován příjem 12400 Kč a současně mu bylo poskytnuto neplacené volno v rozsahu 3 kalendářních dnů.

1) Zaměstnanec nemá se zaměstnavatelem uzavřenou písemnou smlouvu o úhradě části pojistného placeného zaměstnavatelem:

Vyměřovací základ = 12400 + 822,58 (8500 / 31 x 3)

Pojistné = 12400 * 0,135 + 822,58 * 0,135

Celková výše pojistného 1786 Kč

Platba zaměstnance 596 Kč

Platba zaměstnavatele 1190 Kč

V programu AVENSIO Software zadáte neplaceného volno na záložce Náhrady mzdovým kódem 670, případně jiným – důležité je, aby takový kód měl nastavený systémový kód 411. Ověřit lze v menu Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd.

2) Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřenou písemnou smlouvu o úhradě veškerého pojistného placeného zaměstnavatelem z titulu neplaceného volna:

Celková výše pojistného 1786 Kč

Platba zaměstnance 670 Kč

Platba zaměstnavatele 1116 Kč

V programu AVENSIO Software zadáte neplaceného volno na záložce Náhrady mzdovým kódem 675, případně jiným – důležité je, aby takový kód měl nastavený systémový kód 413. Ověřit lze v menu Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd.

Pro úplnost uvádím, že během čerpání neplaceného volna se pojistné na sociální pojištění a ani daň z příjmů fyzických osob neplatí.

Sdílet příspěvek
Facebook
Twitter
LinkedIn