Prvním druhem dovolené, kterou budou moci zaměstnanci čerpat od 1.1.2021, bude dovolená za kalendářní rok a jeho poměrnou část.
Dovolenou za kalendářní rok upravuje § 213 odst. 1 a 2 ZP. Aby zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí splnit zároveň dvě podmínky (§ 213 odst.1 ZP). První podmínkou je nepřetržité trvání pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele alespoň 52 týdnů v kalendářním roce. Zároveň si zaměstnanec musí odpracovat 52 násobků týdenní pracovní doby (případně kratší týdenní pracovní doby). Nárok na dovolenou za kalendářní rok se vypočítá vynásobením týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) a výměrou dovolené v týdnech. Tím získáme nárok na dovolenou za kalendářní rok v hodinách. Z výše uvedeného vyplývá, že důležitou roli v nároku na dovolenou hraje délka týdenní pracovní doby.
Příklad: Pokud zaměstnanec pracuje 40 hodin týdně po celý kalendářní rok a jeho výměra dovolené je 5 týdnů, pak má nárok na dovolenou za kalendářní rok 200 hodin, pokud si odpracuje všech 52 násobků jeho týdenní pracovní doby.
40 hodin (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 200 hodin (nárok na dovolenou za kalendářní rok).
Příklad: V případě, že má zaměstnanec týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny a výměru dovolené 5 týdnů, bude jeho nárok na dovolenou činit 187,5 hodiny.
37,5 hodiny (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 187,5 hodiny (nárok na dovolenou za kalendářní rok).
Příklad: Zaměstnanec, který bude pracovat na zkrácený úvazek a jeho týdenní pracovní doba bude 30 hodin a výměra dovolené 5 týdnů, bude mít nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu 150 hodin.
30 hodin (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 150 hodin (nárok na dovolenou za kalendářní rok).
U všech tří výše zmíněných příkladů je podmínka trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok (52 týdnů = 364 kalendářních dnů) a odpracování 52 násobků týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby). Pokud by zaměstnanec jednu z těchto podmínek nesplnil, nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale na její poměrnou část.
Podmínkou pro nárok na poměrnou část dovolené je nepřetržité trvání pracovního poměru alespoň 4 týdny u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce a odpracování 4 násobků týdenní pracovní doby, případně kratší týdenní pracovní doby (§ 213 odst.3 ZP). Obě tyto podmínky opět musí být splněny současně. Pokud zaměstnanec splní obě tyto podmínky, přísluší za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu 1/52 z nároku na dovolenou za kalendářní rok (§ 213 odst.4 ZP).
Příklad: Zaměstnanci začne pracovní poměr 1.2.2021 a potrvá do konce kalendářního roku. Jeho týdenní pracovní doba bude 40 hodin a výměra dovolené bude 5 týdnů. Tento zaměstnanec bude mít nárok na poměrnou část dovolené v rozsahu 185 hodin, jelikož si odpracuje 48 celých týdnů, to znamená 48 násobků jeho týdenní pracovní doby. Má tedy nárok na 48/52 z ročního nároku na dovolenou.
1920 hodin (počet odpracovaných hodin v kalendářním roce) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 48 týdnů (počet odpracovaných celých týdnů)
200 hodin / 52 týdnů = 3,8461 hodin (1/52 nároku na dovolenou)
3,8461 hodin x 48 týdnů (48 násobků) = 184,6128 hodin (48/52 ročního nároku na dovolenou) – zaokrouhlíme na 185 hodin.
Důvodem, proč má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené může být buď délka trvání pracovního poměru (pracovní poměr trvá pouze po část kalendářního roku – méně jak 52 týdnů), nebo proto, že zaměstnanec zameškal pracovní dobu pro důvody, které nejsou z pohledu nároku na dovolenou považovány za dobu odpracovanou, nebo jsou považovány za dobu odpracovanou do limitu 20násobku týdenní pracovní doby při odpracování alespoň dvanáctinásobku týdenní pracovní doby během kalendářního roku. Více o započtení náhradních dob z pohledu nároku na dovolenou se dozvíte v samostatném blogovém článku, který se těmto dobám bude věnovat.
Na základě § 213 odst. 5 ZP, pokud si zaměstnanec v kalendářním roce odpracuje podle rozvrhu směn více jak dvaapadesátinásobek týdenní pracovní doby, případně kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se mu za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (kratší týdenní pracovní dobu) nárok na dovolenou o jednu dvaapadesátinu.
Program AVENSIO SW
Při výpočtu nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část program vychází z nastavení počátku a konce pracovního poměru na kartě Pracovní poměr – záložka Pracovní poměr. Zde vidí, zda je splněna podmínka trvání pracovního poměru 52 týdnů nebo ne. Pokud ne, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené.
Dalším kritériem je úvazek, tedy délka týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) nastavená na kartě Pracovní poměr – záložka Úvazek – zařazení. Důležitou podmínkou je výměra dovolené, kterou vidíte na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Zůstatky dovolené, průměry.
Dále program vychází z doby, kterou zaměstnanec již odpracoval a z doby, která je naplánovaná, že ji zaměstnanec odpracuje, viz karta Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádek Odpracováno + plánováno (1). Důležitou roli při výpočtu nároku na dovolenou hraje to, co zaměstnanec zamešká, tzv. náhradní doby. Jejich evidenci vidíte v programu AVENSIO SW na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádek Nepřítomnosti – plně započtené (2), Nepřítomnosti – do limitu (§ 216 odst. 2) (3) a Nepřítomnosti…z toho započteno (4).
Součtem dob skutečně odpracovaných, plánovaných, započtených a započtených do limitu program získá počet celkem započtených hodin z pohledu nároku na dovolenou, to znamená počet celých týdnů, tedy počet násobků týdenní pracovní doby započtených z pohledu nároku na dovolenou (karta Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádky Celkem započteno (1 + 2 + 4) – hodin a Celkem započteno – celých týdnů).
Programem vypočtený nárok na dovolenou vidíte na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Zůstatky dovolené, průměry, ale i v okně Nárok a zůstatky dovolené, které otevřete v okně Zůstatky dovolené, průměry přes tlačítko se třemi tečkami. V obou oknech vidíte nárok na dovolenou v hodinách v řádku Letošní, sloupci Nárok.
