Již čtvrtým rokem umožňuje právní úprava čerpání dovolené v den, na který připadá svátek, a to na základě § 219 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.
Na jaké dny připadá svátek?
Svátky jsou rozděleny na státní a ostatní svátky. Jejich rozdělení je určeno v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích o významných dnech a dnech pracovního klidu.
Mezi státní svátky dle § 1 tohoto zákona patří:
- leden – Den obnovy samostatného Českého státu
- květen – Den vítězství
- červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
- červenec – Den upálení Mistra Jana Husa
- září – Den české státnosti
- říjen – Den vzniku samostatného československého státu
- listopad – Den boje za svobodu a demokracii
Ostatní svátky jsou dle § 2 zákona č. 245/2000 Sb.:
- leden – Nový rok
- Velký pátek
- Velikonoční pondělí
- květen – Svátek práce
- prosinec – Štědrý den
- prosinec – 1. svátek vánoční
- prosinec – 2. svátek vánoční
Čerpání dovolené ve svátek
Pokud připadne v době čerpání dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho pracovním dnem a není povinen tento den odpracovat, pak se tento den do čerpání dovolené nezapočítává.
Příklad:
Zaměstnanec čerpal dovolenou od 1. července 2024 do 12. července 2024. Pracuje pravidelně do pondělí do pátku a jeho pracovní doba je 8 hodin denně.
Do doby čerpání dovolené tohoto zaměstnance se nezapočítá den 5. července, který je státním svátkem. Jelikož státní svátek připadá na obvyklý pracovní den zaměstnance a směnu v důsledku státního svátku odpadla, je zaměstnanci vyplacena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, případně část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku (§ 115 zákona č. 262/2006 Sb.). Pokud zaměstnanec pracuje v platové sféře, tak se mu plat v den, který neodpracoval v důsledku svátku, nekrátí.
V případě, že zaměstnanec, který by byl jinak povinen svoji směnu v den svátku odpracovat podle § 91 odst. 4 zákoníku práce, požádá o čerpání dovolené na tento den a čerpání dovolené je zaměstnavatelem v tento den určeno, pak se mu tento den započítává do čerpání dovolené. Za čerpání dovolené mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a příslušný počet hodin čerpání dovolené se mu odečte z nároku na dovolenou.
Příklad:
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu a jeho dvanáctihodinová směna, kterou je povinen odpracovat, připadá na den 5. července 2024. Požádá svého zaměstnavatele o čerpání dovolené a zaměstnavatel čerpání dovolené určí.
Zaměstnanci je vyplacena náhrada mzdy/platu za čerpání dovolené ve výši průměrného výdělku. Z nároku na dovolenou je mu odečteno čerpání 12 hodin dovolené.
Kdy je zaměstnanec povinen pracovat v den svátku?
Na základě § 91 odst. 4 zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výkon prací v nepřetržitém provozu, práce potřebné při střežení objektu zaměstnavatele a práce, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu.
Práce, které může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, jsou uvedeny v § 91 odst. 3 zákoníku práce a patří mezi ně:
- Naléhavé opravné práce
- Nakládací a vykládací práce
- Inventurní a závěrkové práce
- Práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu
- Při živelních událostech a v jiných obdobných případech
- Práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva
- Práce v dopravě
- Krmení a ošetřování zvířat
Závěr
Pro možnost čerpání dovolené ve svátek je nutné splnit současně dvě podmínky:
- zaměstnanec má na den svátku naplánovanou směnu, kterou je jinak povinen odpracovat dle § 91 odst. 4 zákoníku práce
- zaměstnanec o čerpání dovolené požádá svého zaměstnavatele, který mu čerpání dovolené na tento den určí.