Archív autora: Lucie Kubátová

 
 

Dodatková dovolená od 1.1.2021

Dalším druhem dovolené, kterou budou moci zaměstnanci čerpat od 1.1.2021, bude dodatková dovolená, které se novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb. také dotkla. Dodatkovou dovolenou upravuje § 215 ZP.

Na základě § 215 odst. 1 ZP mají na dodatkovou dovolenou nárok zaměstnanci pracující u zaměstnavatele celý kalendářní rok po stanovenou týdenní pracovní dobu pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a zaměstnanci konající po celý kalendářní rok práce zvlášť obtížné. Zaměstnanci, kteří konají práce zvlášť obtížné z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou jsou vyjmenováni v § 215 odst. 4 ZP. Novou skupinou zaměstnanců, kteří mají od 1.1.2021 nárok na dodatkovou dovolenou jsou zaměstnanci konající práce při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (§ 215 odst. 4 písm. j) ZP).

Zaměstnanci, kteří pracují po stanovenou týdenní pracovní dobu, mají nárok na dodatkovou dovolenou v délce této týdenní pracovní doby. Ti, kteří pracují po kratší týdenní pracovní dobu, mají nárok na dodatkovou dovolenou v délce této kratší týdenní pracovní doby (§ 215 odst. 1 ZP).

Zaměstnanci, který pracuje v podmínkách, za které mu přísluší nárok na dodatkovou dovolenou pouze po část kalendářního roku, přísluší mu nárok na dodatkovou dovolenou v rozsahu tolika dvaapadesátin, kolik týdenních pracovních dob (kratších týdenních pracovních dob) si odpracoval v těchto podmínkách (§ 215 odst. 2 ZP).

Příklad 1: Zaměstnanec pracuje ve ztížených pracovních podmínkách od 15.1.2021 do 31.3.2021. Jeho týdenní pracovní doba je 40 hodin po celou dobu intervalu pracuje ve ztížených pracovních podmínkách. Celkem započteno bude mít 432 hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou, to je 10,8 týdne, což se zaokrouhlí na deset celých týdnů. Má tedy nárok na 10/52 z celkového ročního nároku (40 hodin), což činí tedy 8 hodin.

432 hodin (počet započtených hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 10,8 týdne = zaokrouhlujeme na 10 týdnů (počet celých odpracovaných týdnů, tedy týdenních pracovních dob)

10/52 x 40 hodin (celkový roční nárok na dodatkovou dovolenou při týdenní pracovní době 40 hodin) = 7,6923 hodin = zaokrouhlujeme na 8 hodin

Dodatková dovolená se čerpá vždy přednostně a musí být vždy vyčerpána. Dodatková dovolená se eviduje a čerpá v hodinách. Výměra dodatkové dovolené je 1 týden za kalendářní rok, případně její poměrná část, když zaměstnanec nepracuje po celý kalendářní rok v podmínkách, za něž na dodatkovou dovolenou vzniká nárok. Z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou se za odpracovanou dobu považuje pouze skutečně odpracovaná doba a čerpání dovolené. Ostatní náhradní doby se pro výpočet nároku na dovolenou nepovažují za dobu odpracovanou. Právo na dodatkovou dovolenou má zaměstnanec jen za dobu, kterou skutečně pracuje ve ztížených pracovních podmínkách.

Příklad 2: Pokud by zaměstnanec z příkladu číslo 1 čerpal v době od 8.3.2021 do 12.3.2021 dovolenou, nároku na dodatkovou dovolenou se to nedotkne, protože stále bude mít z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou započteno 432 hodin, což je 10 celých týdnů a zaměstnanec bude mít nárok na 8 hodin dodatkové dovolené.

Příklad 3:  V případě, že zaměstnanec z příkladu číslo 1 bude v dočasné pracovní neschopnosti od 25.2.2021 do 13.3.2021, pak se mu tato doba nezapočte z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou. Zaměstnanec bude mít započteno 336 hodin, což je 8 celých týdnů. Má tedy nárok na 8/52 z ročního nároku na dodatkovou dovolenou, což je 7 hodin.

336 hodin (počet započtených hodin z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 8,4 týdne = zaokrouhlujeme na 8 týdnů (počet celých započtených týdnů, tedy týdenních pracovních dob)

8/52 x 40 hodin (celkový roční nárok na dodatkovou dovolenou při týdenní pracovní době 40 hodin) = 6,15 hodin = zaokrouhlujeme na 7 hodin

Na základě § 215 odst. 3 ZP je možná kumulace dodatkové dovolené pouze za práce ve zvlášť obtížných podmínkách a zároveň za práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Jiné případy kumulace dodatkové dovolené nejsou možné.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Dodatková dovolená se v programu ALFA MZDY AVENSIO se zadává v okně Nárok a zůstatky dovolené na záložce Náhrady, které otevřeme tlačítkem se třemi tečkami ve spodní části záložky, v okně Zůstatky dovolené, průměry. Interval, ve kterém zaměstnanec pracoval ve ztížených pracovních podmínkách, za které mu přísluší nárok na dodatkovou dovolenou, zadáte přes tlačítko Nastavit v pravé části okna Nárok a zůstatky dovolené, která je určena pro zadávání a evidenci dodatkové dovolené. Stisknutím tlačítka s bílým listem papíru se otevřou políčka Platí od a Platí do pro zadání intervalu, kdy zaměstnanec pracoval v podmínkách, za které má nárok na dodatkovou dovolenou. Tlačítkem OK tento interval potvrdíte. Tlačítkem s křížkem případně zadaný interval smažete.

Na řádku Celkem započteno – hodin, v části okna Nárok a zůstatky dovolené týkající se dodatkové dovolené, je počet hodin započtených pro nárok na dodatkovou dovolenou. Jsou to hodiny skutečně odpracované a hodiny čerpání dovolené. O případné ostatní náhradní doby je počet těchto hodin ponížen. Na řádku Celkem započteno – celých týdnů je počet celých týdnů, tedy týdenních pracovních dob, které si zaměstnanec odpracoval ve ztížených pracovních podmínkách z pohledu nároku na dodatkovou dovolenou. V řádku Nárok na dovolenou je počet hodin dodatkové dovolené, na kterou má zaměstnanec nárok.

Nárok na dodatkovou dovolenou vidíte na také na záložce Náhrady, ve spodní části v okně Zůstatky dovolené, průměry v řádku Dodatková. Ve sloupci Nárok je nárok zaměstnance na dodatkovou dovolenou v hodinách, ve sloupci Opravy vidíte případné ruční korekce a ve sloupci Počáteční zůstatek vidíte zůstatek dodatkové dovolené k prvnímu dni v měsíci. Stejná políčka vidíte i v okně Nárok a zůstatky dovolené, část Zůstatky a čerpání, řádek Dodatková, kde navíc můžete ve sloupci Opravy provádět případné ruční korekce dodatkové dovolené.

V poli Zbývá čerpat na záložce Náhrady vidíte součet hodin nároku letošní dovolené a dodatkové dovolené. V případě čerpání dovolené se po uzavření do následujícího měsíce nejprve poníží zůstatek dodatkové dovolené, která se čerpá přednostně a pak až se odečítají hodiny ze zůstatku letošní dovolené. Pokud by však měl zaměstnanec ještě zůstatek loňské dovolené, pak se nejprve bude odečítat zůstatek loňské dovolené, pak dodatkové dovolené a pak až letošní dovolené.

Čerpání dodatkové dovolené se promítne i do políček Čerpání v měsíci (dny a hodiny).

Dovolená za kalendářní rok a jeho poměrnou část

Prvním druhem dovolené, kterou budou moci zaměstnanci čerpat od 1.1.2021, bude dovolená za kalendářní rok a jeho poměrnou část.

Dovolenou za kalendářní rok upravuje § 213 odst. 1 a 2 ZP. Aby zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí splnit zároveň dvě podmínky (§ 213 odst.1 ZP). První podmínkou je nepřetržité trvání pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele alespoň 52 týdnů v kalendářním roce. Zároveň si zaměstnanec musí odpracovat 52 násobků týdenní pracovní doby (případně kratší týdenní pracovní doby). Nárok na dovolenou za kalendářní rok se vypočítá vynásobením týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) a výměrou dovolené v týdnech. Tím získáme nárok na dovolenou za kalendářní rok v hodinách. Z výše uvedeného vyplývá, že důležitou roli v nároku na dovolenou hraje délka týdenní pracovní doby.

Příklad: Pokud zaměstnanec pracuje 40 hodin týdně po celý kalendářní rok a jeho výměra dovolené je 5 týdnů, pak má nárok na dovolenou za kalendářní rok 200 hodin, pokud si odpracuje všech 52 násobků jeho týdenní pracovní doby.

40 hodin (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 200 hodin (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

Příklad: V případě, že má zaměstnanec týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny a výměru dovolené 5 týdnů, bude jeho nárok na dovolenou činit 187,5 hodiny.

37,5 hodiny (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 187,5 hodiny (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

Příklad: Zaměstnanec, který bude pracovat na zkrácený úvazek a jeho týdenní pracovní doba bude 30 hodin a výměra dovolené 5 týdnů, bude mít nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu 150 hodin.

30 hodin (týdenní pracovní doba) x 5 týdnů (výměra dovolené) = 150 hodin (nárok na dovolenou za kalendářní rok).

U všech tří výše zmíněných příkladů je podmínka trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok (52 týdnů = 364 kalendářních dnů) a odpracování 52 násobků týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby). Pokud by zaměstnanec jednu z těchto podmínek nesplnil, nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale na její poměrnou část.

Podmínkou pro nárok na poměrnou část dovolené je nepřetržité trvání pracovního poměru alespoň 4 týdny u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce a odpracování 4 násobků týdenní pracovní doby, případně kratší týdenní pracovní doby (§ 213 odst.3 ZP). Obě tyto podmínky opět musí být splněny současně. Pokud zaměstnanec splní obě tyto podmínky, přísluší za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu 1/52 z nároku na dovolenou za kalendářní rok (§ 213 odst.4 ZP).

Příklad: Zaměstnanci začne pracovní poměr 1.2.2021 a potrvá do konce kalendářního roku. Jeho týdenní pracovní doba bude 40 hodin a výměra dovolené bude 5 týdnů. Tento zaměstnanec bude mít nárok na poměrnou část dovolené v rozsahu 185 hodin, jelikož si odpracuje 48 celých týdnů, to znamená 48 násobků jeho týdenní pracovní doby. Má tedy nárok na 48/52 z ročního nároku na dovolenou.

1920 hodin (počet odpracovaných hodin v kalendářním roce) / 40 hodin (týdenní pracovní doba) = 48 týdnů (počet odpracovaných celých týdnů)

200 hodin / 52 týdnů = 3,8461 hodin (1/52 nároku na dovolenou)

3,8461 hodin x 48 týdnů (48 násobků) = 184,6128 hodin (48/52 ročního nároku na dovolenou) – zaokrouhlíme na 185 hodin.

Důvodem, proč má zaměstnanec nárok pouze na poměrnou část dovolené může být buď délka trvání pracovního poměru (pracovní poměr trvá pouze po část kalendářního roku – méně jak 52 týdnů), nebo proto, že zaměstnanec zameškal pracovní dobu pro důvody, které nejsou z pohledu nároku na dovolenou považovány za dobu odpracovanou, nebo jsou považovány za dobu odpracovanou do limitu 20násobku týdenní pracovní doby při odpracování alespoň dvanáctinásobku týdenní pracovní doby během kalendářního roku. Více o započtení náhradních dob z pohledu nároku na dovolenou se dozvíte v samostatném blogovém článku, který se těmto dobám bude věnovat.

Na základě § 213 odst. 5 ZP, pokud si zaměstnanec v kalendářním roce odpracuje podle rozvrhu směn více jak dvaapadesátinásobek týdenní pracovní doby, případně kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se mu za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (kratší týdenní pracovní dobu) nárok na dovolenou o jednu dvaapadesátinu.

Upozornění: Do odpracované doby z pohledu nároku na dovolenou se nezapočítává práce přesčas ani doplnění do úvazku!

 

Program ALFA MZDY AVENSIO

Při výpočtu nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část program vychází z nastavení počátku a konce pracovního poměru na kartě Pracovní poměr – záložka Pracovní poměr. Zde vidí, zda je splněna podmínka trvání pracovního poměru 52 týdnů nebo ne. Pokud ne, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené.

Dalším kritériem je úvazek, tedy délka týdenní pracovní doby (kratší týdenní pracovní doby) nastavená na kartě Pracovní poměr – záložka Úvazek – zařazení. Důležitou podmínkou je výměra dovolené, kterou vidíte na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Zůstatky dovolené, průměry.

Dále program vychází z doby, kterou zaměstnanec již odpracoval a z doby, která je naplánovaná, že ji zaměstnanec odpracuje, viz karta Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádek Odpracováno + plánováno (1). Důležitou roli při výpočtu nároku na dovolenou hraje to, co zaměstnanec zamešká, tzv. náhradní doby. Jejich evidenci vidíte v programu ALFA MZDY AVENSIO na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádek Nepřítomnosti – plně započtené (2), Nepřítomnosti – do limitu (§ 216 odst. 2) (3) a Nepřítomnosti…z toho započteno (4).

Součtem dob skutečně odpracovaných, plánovaných, započtených a započtených do limitu program získá počet celkem započtených hodin z pohledu nároku na dovolenou, to znamená počet celých týdnů, tedy počet násobků týdenní pracovní doby započtených z pohledu nároku na dovolenou (karta Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Nárok a zůstatky dovolené – řádky Celkem započteno (1 + 2 + 4) – hodin a Celkem započteno – celých týdnů).

Programem vypočtený nárok na dovolenou vidíte na kartě Pracovní poměr – záložka Náhrady – okno Zůstatky dovolené, průměry, ale i v okně Nárok a zůstatky dovolené, které otevřete v okně Zůstatky dovolené, průměry přes tlačítko se třemi tečkami. V obou oknech vidíte nárok na dovolenou v hodinách v řádku Letošní, sloupci Nárok.

Nová úprava dovolené od 1.1.2021

Od 1.1.2021 dochází k nové právní úpravě dovolené na základě novely zákoníku práce přijetím zákona č. 285/2020 Sb. Dovolená je v zákoníku práce upravena paragrafy 211 až 223. Tato novela vychází z potřeb a požadavků z praxe.

Přijetím novely zákoníku práce dochází ke zjednodušení úpravy dovolené, a to hlavně u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a zaměstnanců s kratší pracovní dobou, protože jsou odstraněny problémy s výpočtem dovolené. Již nebude důležité rozvržení pracovní doby, ale délka stanovené týdenní pracovní doby (případně kratší týdenní pracovní doby).

Ze tří typů dovolené, tedy dovolené za kalendářní rok, anebo její poměrnou část, dovolené za odpracované dny a dodatkové dovolené zůstávají pouze dva, a to dovolená za kalendářní rok a její poměrnou část a dodatková dovolená.

Výměra dovolená zůstává zachována v týdnech. Na základě § 212 odst. 1 ZP činí výměra dovolené nejméně 4 týdny. U zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí základní výměra dovolené 5 týdnů (§ 212 odst. 2 ZP). U pedagogických a akademických pracovníků je základní výměra dovolené 8 týdnů (§ 212 odst. 3 ZP). Základní výměra dovolené u státních zaměstnanců je 5 týdnů (§ 103 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě). Co se týče dovolené uvolněných zastupitelů, tak k žádné změně nedochází a výměra (5 týdnů dovolené) i čerpání dovolené je ve dnech. Dovolenou uvolněných zastupitelů upravuje § 81a zákona č. 128/2020 Sb., o obcích. Více o dovolené uvolněných zastupitelů se dočtete v blogovém článku Dovolená uvolněných zastupitelů ze dne 13.12.2020.

Základní výměra dovolené může být u zaměstnanců prodloužena, a to buď smlouvou (dvoustranné právní ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem), vnitřním předpisem (jednostranné právní ujednání zaměstnavatele, které je závazné pro všechny zaměstnance) nebo kolektivní smlouvou (může ji uzavřít jen odborová organizace).

Evidování a nárok dovolené se počítá v hodinách.

Čerpání dovolené však bude možné pouze po celých dnech nebo půldnech. Za takto vyčerpaný den, případně půlden dovolené se zaměstnanci z nároku odečte takový počet hodin, kolik by trvala jeho směna (polovina směny). Výjimku, kdy zaměstnanec bude moci čerpat takový počet hodin dovolené, který neodpovídá ani celé směně, ani polovině směny bude v případě, kdy bude dočerpávat zůstatek dovolené a ten nebude odpovídat ani délce směny, ani délce poloviny směny.

 

Program ALFA MZDY AVENSIO

Předmětnou právní úpravu dovolené jsme zapracovali do programu ALFA MZDY AVENSIO. Dne 21.12.2020 vyšla verze programu 3.1.9.8., ve které je zapracována úprava dovolené podle nově platné legislativy. Pro nahrání verze je nutné mít uzavřený měsíc listopad. Verzi můžete nahrát do měsíce prosince, úpravy v programu ohledně dovolené však uvidíte až po uzavření do měsíce ledna.

Úpravou prošly záložka Náhrad, okno Nárok a zůstatky dovolené i sestavy, kterých se evidování a čerpání dovolené týká. Popis práce s programem najdete v dokumentech Nová úprava dovolené od 1.1.2021, Záložka Náhrady (oba viz Nápověda – Soubory nápovědy – Karta zaměstnance) a Dovolená – přehled sestav (viz Nápověda – Soubory nápovědy – Sestavy).

Podrobněji se úpravě dovolené budeme věnovat v dalších blogových článcích, které budou postupně zveřejňovány na našich webových stránkách.

Krizové ošetřovné po obnovení výuky na školách

Dne 3.12.2020 zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení tiskovou zprávu, týkající se krizového ošetřovného kvůli epidemii koronaviru v době obnovení prezenční výuky na školách.

30.11.2020 byla obnovena prezenční výuka u žáků na prvních stupních základních škol, to znamená, že pečující osoby mají nárok na krizové ošetřovné naposledy v den, který předchází obnovení této prezenční výuky. Výjimku tvoří výuka, kdy se žáci střídají ve výuce např. po týdnech, to znamená, že potřeba ošetřování stále trvá ve dnech, kdy má žák distanční výuku a nemůže být osobně přítomen ve škole.

Žádost o ošetřovné bude mít stejné číslo, jako žádost, kterou zaměstnanec uplatňoval nárok na ošetřovné v předchozím kalendářním měsíci. Zaměstnavatel musí doplnit údaje o směnách zaměstnance a datum zahájení výkonu práce (zaměstnání). Připomínám, že nárok na ošetřovné mají rodiče a pečující osoby dětí do 10 let věku. Ošetřovné na jedno dítě mohou čerpat pouze dvě pečující osoby účastny nemocenského pojištění, které se střídají v péči o toto dítě. Další pečující osoby o toto dítě nárok na ošetřovné nemají. Pokud dítě během potřeby ošetřování dosáhne 10 let věku, nárok na ošetřovné stále trvá u osoby, která o dítě pečovala v době vzniku sociální události (uzavření školy) i po dovršení tohoto věku dítěte. Osoba, která by začala pečovat o dítě po jeho desátých narozeninách, nárok na ošetřovné nemá, přestože sociální událost vznikla ještě před jeho desátými narozeninami.

Ošetřovné zaměstnanci nenáleží v době školních prázdnin a v době, kdy ředitel školy vyhlásí tzv. ředitelské volno.

V době mimořádných opatření mají pečující osoby nárok na ošetřovné ve výši 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Kalkulačku najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud by kvůli epidemii nemoci Covid-19 došlo znovu k uzavření škol z důvodu mimořádných opatření, nastala by nová sociální událost, to znamená, že by zaměstnanec při potřebě ošetřování dítěte vyplňoval novou žádost o ošetřovné. Tato žádost o ošetřovné by měla nové číslo.

Jak zažádat o ošetřovné a zpracování v programu ALFA MZDY AVENSIO

Na e-Portálu České správy sociálního zabezpečení si zaměstnanec vygenerujete tiskopis Žádost o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část. Stisknutím tlačítka Vyplnit tiskopis si otevře náhled tiskopisu. Zvolí, zda se jedná o novou žádost, v tom případě se mu vygeneruje číslo žádosti, nebo jestli se jedná o žádost navazující na žádost z předešlého měsíce, v takovém případě se použije číslo žádosti z předchozího měsíce. Poté si zaměstnanec může žádost vytisknout a ručně vyplnit nebo žádost vyplnit elektronicky a poté vytisknout. Návod, jak vyplnit žádost o ošetřovné je zde.

Vyplněnou žádost zaměstnanec předá svému zaměstnavateli, který vyplní část F tiskopisu – Záznamy zaměstnavatele. Zaměstnavatel Žádost o ošetřovné odešle spolu s přílohou k žádosti o nemocenskou dávku.

V programu ALFA MZDY AVENSIO zadáte ošetřovné z důvodu uzavření školy na záložce Nemocenské přes PTM. Zvolíte možnost Nové přerušované OČR a do políčka Druh mzdy zadáte kód 6563 – OŠETŘ. – OČR při uzavření školy a ve spodní části okna vyplníte, které dny zaměstnanec čerpal ošetřovné. Stiskněte tlačítko OK a program zapíše na zaškrtnuté dny doklad na záložku Nemocenské (pokud je více intervalů ošetřování, zapíše na každý interval doklad na záložku Nemocenské). Pokud byste zadávali ošetřovné přes PTM a možnost Nová nemocenská dávka, musíte zadat každý interval ošetřování zvlášť, není možné si zadat jednotlivé dny, kdy zaměstnanec ošetřoval dítě. Z počátečního dokladu ošetřování vygenerujete přílohu k žádosti o nemocenskou dávku (NEMPRI). Přes tlačítko pro přiložení dokumentů (v horní části okna vedle tlačítka s „tiskárnou“) přiložíte naskenovanou Žádost o ošetřovné a spolu s NEMPRI odešlete na Českou správu sociálního zabezpečení. Pokud zaměstnanec žádá o ošetřovné navazující na předchozí měsíc, NEMPRI již neposíláte. Zašlete jen naskenovanou Žádost o ošetřovné a v okně Dávka nemocenského pojištění v části okna Podklady pro ČSSZ nezvolíte možnost Vytvořit přílohu, ale zvolíte možnost Bez přílohy.

Co se týče krizového ošetřovného a rozhodného období, zasílali jsme všem uživatelům programu ALFA MZDY AVENSIO dne 30.11.2020 emailový tip na toto téma.

Zdroje:

www.cssz.cz

www.mpsv.cz

 

Novinky v doručování písemností

V letošním roce 2020 je velkým tématem novela zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). První část novely nabyla účinnosti od 30.7.2020. K tomuto datu se vztahuje účinnost na změnu týkající se doručování písemností (např. výpověď z pracovního poměru, odvolání z místa vedoucího zaměstnance, mzdový nebo platový výměr nebo záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce). Zaměstnavatel doručuje zaměstnanci písemnosti do vlastních rukou na pracovišti. V případě, že tento způsob doručení není z jakéhokoliv důvodu možný, může zaměstnavatel podle § 334 odst. 2 doručit písemnost:

  • kdekoliv bude zaměstnanec zastižen
  • prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
  • prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací
  • prostřednictvím datové schránky,

přičemž všechny tyto způsoby doručení jsou na stejné úrovni, to znamená, že zaměstnavatel si může vybrat, jaký způsob doručení zvolí.

Co se týče doručování písemností prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, tak podle § 336 odst. 1 zákoníku práce již zaměstnavatel nedoručuje písemnost na poslední adresu, která mu je známa, ale na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Zároveň se podle § 336 odst. 3 mění i lhůta pro vyzvednutí písemnosti v provozovně provozovatele poštovních služeb. Pokud není písemnost úspěšně doručena, vyzve se zaměstnanec písemným oznámením, aby si písemnost do 15 kalendářních dnů vyzvedl (dřívější lhůta byla do 10 pracovních dnů). Pokud tak zaměstnanec neučiní, považuje se na základě § 336 odst. 4 písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Zaměstnanec musí být poučen doručovatelem o možných následcích, pokud odmítne písemnost převzít. O tomto poučení však již nemusí být proveden písemný záznam.

Změny se týkají i § 337 v doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli. Na základě § 337 odst. 3 je doručení písemnosti zaměstnavateli splněno ve chvíli, jakmile ji zaměstnavatel od zaměstnance převezme. Pokud ale zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost, případně znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo. Zaměstnanec má kromě jiných způsobů doručení také možnost na základě § 337 odst. 6 se souhlasem zaměstnavatele doručit písemnost i prostřednictvím datové schránky. Taková písemnost je doručena dnem dodání písemnosti do datové schránky.

Zdroj: zákon č. 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce – znění dle 285/2020 Sb.

Postup zaměstnavatele při insolvenčním řízení zaměstnance

Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Vzhledem k tomu, že na základě § 71 tohoto zákona se soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění a další písemnosti doručují prostřednictvím zveřejnění v insolvenčním rejstříku (jedná se o tzv. doručení vyhláškou), doporučuje se dělat u svých zaměstnanců pravidelnou kontrolu v insolvenčním rejstříku. Při tomto způsobu doručení se dle § 71 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. písemnost považuje za doručenou okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné tuto kontrolu pravidelně provádět u všech zaměstnanců, zejména ale, pokud se jedná o nového zaměstnance nebo zaměstnance, kterému jsou již prováděny exekuční srážky. Povinnost provádět kontrolu v insolvenčním rejstříku však zaměstnavatel ze zákona nemá.

Insolvenční řízení může být dle § 97 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. zahájeno jen na návrh dnem, kdy věcně dojde k příslušnému soudu. Podle § 101 odst. 1 insolvenčního zákona zveřejňuje soud zahájení insolvenčního řízení vyhláškou nejpozději do dvou hodin od doby, kdy mu byl návrh doručen nebo byl proveden záznam do spisu, případně do dvou hodin po zahájení úředních hodin v nejbližší pracovní den, pokud byl návrh doručen nebo záznam do spisu proveden méně než 2 hodiny před koncem úředních hodin v předcházejícím pracovním dnu. Tímto okamžikem již může zaměstnavatel v insolvenčním rejstříku zjistit, že je proti jeho zaměstnanci vedeno insolvenční řízení.

Od zahájení insolvenčního řízení lze začít provádět účinky tohoto řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. Jakmile se zaměstnavatel dozví o insolvenčním řízení svého zaměstnance, tak na základě tohoto paragrafu přestává odesílat srážky na výkon rozhodnutí nebo exekuce, ale srážky pouze deponuje. Jak však ale zmínil JUDr. Šubrt ve své přednášce na Jarním semináři 2019 pořádaném firmou Alfa Software s.r.o., není nikde v zákoně striktně stanoveno, jak má zaměstnavatel v tomto případě dále postupovat a co musí dělat. To znamená, že pokud by zaměstnavatel až do rozhodnutí soudu srážky nedeponoval a vyplácel celou mzdu zaměstnanci, není to chyba.

Na základě výsledku insolvenčního řízení zaměstnance a rozhodnutí soudu se deponované srážky vyplatí:

  • oprávněnému, pokud je insolvenční návrh zamítnut
  • insolvenčnímu správci, pokud oddlužení bude probíhat zpeněžením majetkové podstaty
  • dlužníkovi (zaměstnanci), pokud je schváleno oddlužení, které bude plněno splácením na základě splátkového kalendáře.

Vydáním rozhodnutí soudu insolvenční řízení zaměstnance končí a v případě, že soud schválí oddlužení plněním splátkového kalendáře, začíná zaměstnavatel provádět na základě již zmíněného rozhodnutí insolvenční srážky, které odesílá insolvenčnímu správci.

Program AVENSIO Software

Kontrolu v insolvenčním rejstříku v programu AVENSIO Software můžete provést na kartě zaměstnance přes ikonu pro provedení insolvenční kontroly . Tato kontrola se provede přes stránky www.justice.cz a výsledek této kontroly můžete vidět v zápatí karty zaměstnance. Pokud v insolvenčním rejstříku nemá zaměstnanec žádný záznam, zobrazí se v zápatí karty zaměstnance informace, že je zaměstnanec Bez záznamu. V opačném případě se na zápatí karty zaměstnance zobrazí informace o záznamu a dvojklikem levého tlačítka myši na tuto informaci si otevřete insolvenční rejstřík, kde se dozvíte podrobnosti k tomuto záznamu zaměstnance.

Je také možné v programu AVENSIO Software provádět insolvenční kontrolu hromadně u všech zaměstnanců přes placený modul Hromadná kontrola insolvence, a to v menu Hlavní nabídka – Zpracování – Doplňky – Hromadná kontrola insolvence. Tato kontrola probíhá na pozadí a vy jako uživatelé můžete během této kontroly provádět v programu běžné činnosti. Výsledek této kontroly uvidíte opět na zápatí karty zaměstnance.

Přehled výsledku kontroly insolvence si můžete zobrazit pomocí sestavy číslo 470411 Přehled kontroly insolvence. Novinkou v této sestavě bude v nadcházející verzi programu AVENSIO Software možnost zatrhnout si podmínku pro tisk sestavy, ve které budou pouze aktivní insolvence.

Další možnost insolvenční kontroly je v Zákaznické zóně MOJE ALFA přes záložku ISIR.

Insolvenční kontrolu lze také provést na stránkách www.justice.cz.

Insolvenční srážky se v programu AVENSIO Software zadávají na Kartě zaměstnance na záložce Srážky jako Exekuce přednostní. Do políčka Typ exekuce se zadává Insolvence – zabavitelná částka nebo Insolvence – celý příjem a to na základě rozhodnutí insolvenčního soudu nebo insolvenčního správce, jak má insolvence probíhat.

Více informací můžete najít také v našich dokumentech k programu, týkající se Srážek a Insolvenční kontroly. Tyto dokumenty jsou v programu umístěny v menu Nápověda – Soubory nápovědy.

 

Zdroje:

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů

Breburda, J. JUDr., Exekuce srážkami ze mzdy, Anag, 2016

www.justice.cz

www.akvpracpravo.cz

přednáška JUDr. Bořivoje Šubrta na Jarním semináři 2019 pořádaném firmou Alfa Software, s.r.o.

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít