Archív autora: Iveta Liskova

Iveta Liskova
 
 

Zvýšení daňového zvýhodnění a nové podmínky pro daňový bonus

Na základě novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů provedené zákonem č. 285/2021 Sb. se zvyšuje částka daňového zvýhodnění na:

  • druhé dítě z 19.404,– Kč (1.617,– Kč měsíčně) na 22.320,– Kč (1.860,– Kč měsíčně) a
  • třetí a každé další dítě z 24.204,– Kč (2.017,– Kč měsíčně) na 27.840,– Kč (2.320,– Kč měsíčně).

Výše daňového zvýhodnění na první dítě se nemění (15.204,– Kč, 1.267,– Kč měsíčně).

Jak vyplývá z přechodných ustanovení, vyšší daňové zvýhodnění se použije již pro celé zdaňovací období roku 2021, ovšem až v rámci ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání za 2021. Při výpočtu daňových záloh se bude měsíční daňové zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další dítě poskytovat po celý rok 2021 ve výši dosud platné, tj. ve výši 1.617,– Kč na druhé dítě a 2.017,– Kč na třetí a každé další dítě. Nové částky daňového zvýhodnění se při výpočtu záloh na daň použijí poprvé až při zúčtování mezd za leden 2022.

Díky předmětné novele se také ruší maximální částka měsíčního daňového bonusu 5.025,– Kč. Tato změna se uplatní až v roce 2022.

Informativní důchodová aplikace

Informativní důchodová aplikace (IDA) je nová online služba ePortálu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která Vám poskytne přehlednou a srozumitelnou informaci ohledně dosud evidovaného počtu let důchodového pojištění a předpokládané výše důchodu.

Díky této službě lze snadno a rychle zjistit, jaký je Váš důchodový věk (u žen i s ohledem na počet vychovaných dětí) a jaký je případný počet let pojištění, který ještě musíte získat pro nárok na starobní důchod. Služba umožňuje i vložení vybraných náhradních dob pojištění či dob zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ dosud nemá ve své evidenci. Vložené doby jsou použity výhradně pro účely provedení vyhodnocení, do evidence ČSSZ se neuloží.

Pro přihlášení a přístup k online službám ePortálu ČSSZ můžete použít buď datovou schránku nebo tzv. NIA (= Národní identitní autoritu).

Více informací o službě včetně návodu, jak ji jednoduše použít, se dozvíte ve videu zveřejněném na webu ePortálu – viz tento odkaz nebo také v tiskové zprávě MPSV z 22.7.2021 a v tiskové zprávě ČSSZ z 22.7.2021.

Potvrzení zaměstnavatele k žádosti zaměstnance o důchod

Žádost o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občanem okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) příslušná podle místa jeho pobytu (§ 82 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).

Následně OSSZ vyzve zaměstnavatele, aby do 8 dnů ode dne obdržení výzvy písemně potvrdil některé skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí o nároku na důchod a jeho výplatu (§ 83 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.).

Konkrétně se jedná o tyto údaje:

  • zda zaměstnavatel provádí z příjmu zaměstnance srážky na základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu, nebo dohody o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku, označení toho, kdo toto rozhodnutí vydal, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
  • zda trvá pracovněprávní vztah zaměstnance ke dni, od něhož žádá o přiznání tohoto důchodu,
  • zda k datu požadovaného přiznání výplaty důchodu (nebo po tomto datu) trvá u zaměstnance období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), při níž zaměstnanci náleží náhrada mzdy, platu nebo odměny, popř. snížený plat (snížená odměna).

Ke sdělení požadovaných informací se používá tiskopis „Potvrzení zaměstnavatele při podání žádosti o důchod jeho zaměstnance“.

Je-li podávána žádost o invalidní nebo starobní důchod, v bodu 3. části C. potvrzení se uvádí údaje o období prvních 14ti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za které náleží podle § 192 zákoníku práce náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (snížená odměna), a které trvalo (trvá) ke dni (po dni), od něhož je požadována výplata důchodu. Přichází-li u zpětného přiznání důchodu v úvahu více takových období, uvedou se všechna. Je–li žádost sepisována s časovým předstihem, je zaměstnavatel povinen v souladu s ustanovením § 35a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. případnou dočasnou pracovní neschopnost vzniklou následně (po odeslání potvrzení), která trvá k požadovanému datu přiznání výplaty dávky, nahlásit OSSZ dodatečně, a to do 8 dnů ode dne, kdy se dozví o jejím vzniku.

Bod 4. části C. potvrzení se vyplňuje (a ELDP se odesílá) jen, je-li potvrzení vyhotovováno na základě výzvy OSSZ. Vystavuje-li zaměstnavatel potvrzení bez této výzvy (pouze na žádost zaměstnance), bod 4. se nevyplňuje a ELDP se odesílá až poté, co je sepsání žádosti potvrzeno příslušnou OSSZ, popř. ve lhůtě stanovené ustanovením § 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. (tj. za uplynulý kalendářní rok).

 Doporučuje se, aby zaměstnavatel, který je seznámen s úmyslem zaměstnance podat žádost o přiznání starobního důchodu, nečekal na výzvu OSSZ, ale sám již zaměstnance vyplněným potvrzením předem vybavil.

Jde-li o žádost o vdovský / vdovecký důchod, platí totéž; postačí však vyplnit pouze bod 1. části C. týkající se exekučních srážek. Tímto postupem zaměstnavatel přispěje ke zjednodušení i zkrácení vlastního řízení o přiznání důchodu.

Jedná-li o žádost o plný / částečný invalidní důchod, není vhodné zaměstnance tímto potvrzením předem vybavovat, neboť OSSZ jej vyžaduje pouze v případě, že žadatel je uznán invalidním.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Všichni uživatelé mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO mohou pohodlně předmětné potvrzení zaměstnavatele při podání žádosti o důchod jeho zaměstnance podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb. vytisknout pomocí sestavy 611109_Potvrzení k žádosti o důchod uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy.

Uzavření dětského tábora a nárok na ošetřovné

V dnešním dalším prázdninovém blogovém článku se dozvíte, jak je to s nárokem na ošetřovné zaměstnance v případech, kdy dojde z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události k uzavření dětského tábora, v jehož denní či týdenní péči je jeho dítě.

Zaměstnanci, který nemůže v této souvislosti vykonávat práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, nárok na ošetřovné vznikne (samozřejmě pokud splní zbylé stanovené podmínky) s tím, že jeho výplata je pouze po stanovenou podpůrčí dobu, tj. 9 (u samoživitelů 16) kalendářních dnů, nejdéle však do dne, ve kterém měl tábor skončit. To samé platí také v případě, že je dítěti nařízena karanténa a jeho pobyt na táboře byl z tohoto důvodu ukončen či přerušen.

Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

V případě nařízené karantény dítěte bude zaměstnanec žádat o ošetřovné na tiskopise „Rozhodnutí o potřebě ošetřování/péče“ vystaveném lékařem (hygienou).

Při uzavření tábora bude zaměstnanec žádat na tiskopise „Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského / dětského zařízení (školy)“, kde do názvu školy napíše označení tábora a údaj o zřizovateli tábora.

Žádost o ošetřovné podá zaměstnanec u svého zaměstnavatele, který ji po doplnění údajů předá spolu s podklady pro výplatu dávky příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

zdroj informací: Česká správa sociálního zabezpečení

Cílený program MPSV „Tornádo“ pro zaměstnavatele

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo za účelem ochrany pracovních míst a pomoc firmám cílený program „Tornádo“ pro zaměstnance a zaměstnavatele z jižní Moravy a severu Čech, které na konci června zasáhlo tornádo.

V rámci tohoto programu budou zasaženým zaměstnavatelům kryty mzdové náklady po nezbytně nutnou dobu od 25.6. do 31.7.2021. Úřad práce ČR bude přispívat na náhrady mezd i na samotné mzdy, a to v plné výši až do výše výdělku zaměstnance v předchozím čtvrtletí.

Program má 3 režimy s těmito podmínkami:

Režim I – Překážky na straně zaměstnavatele:

Firma sídlí v zasažené oblasti a není schopná fungovat, zaměstnanci jsou z toho důvodu na překážkách.

Uznatelným mzdovým nákladem je náhrada mzdy včetně povinných odvodů, kterou vyplatil zaměstnavatel zaměstnanci za shora uvedené období.

Příspěvek náleží pouze na náklady vynaložené na ty zaměstnance, kteří pracují v provozovně umístěné v zasažené oblasti, tj. v katastrálním území obcí Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Hodonín a v případě Lounska obcí Stebno a Blatno.

Uvedené náklady jsou uznatelné pouze v tom případě, že zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Režim II – Překážky na straně zaměstnance:

Zaměstnanec likviduje v pracovní době škody na svém majetku nebo majetku sousedů. V tomto případě mu podle zákoníku práce nenáleží náhrada mzdy. Nemusí si však kvůli tomu čerpat dovolenou nebo neplacené volno. Zaměstnavatel může po vzájemné dohodě tuto náhradu zaměstnanci vyplatit nad rámec svých povinností. MPSV mu pak náklady na vyplacenou mzdu uhradí.

Uznatelným mzdovým nákladem je mzda, včetně jejích složek (příplatek za práci přesčas, práci v noci, práci o svátku, práci v sobotu a neděli aj.) a případného doplatku podle § 139 odst. 1 písm. c) Zákoníku práce, včetně povinných odvodů, kterou vyplatil zaměstnavatel zaměstnanci za shora uvedené období

Příspěvek náleží pouze na náklady vynaložené na ty zaměstnance, kteří byli převedeni na jinou práci v rámci provozovny umístěné v zasažené oblasti, tj. v katastrálním území obcí Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Hodonín a v případě Lounska obcí Stebno a Blatno.

Uvedené mzdové náklady jsou uznatelné pouze v tom případě, že zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci mzdu ve výši, která mu náležela před převedením na jinou práci nebo mu vyplatí mzdu a doplatek do výše průměrného výdělku podle § 139 odst. 1 písm. c) Zákoníku práce.

Režim III – Zaměstnanec je z důvodu likvidace škod převeden na jinou práci:

V tomto případě nevzniknou překážky na straně zaměstnance ani zaměstnavatele. Zaměstnanec je vyplácena mzda nejméně ve stejné výši jako kdyby převeden nebyl. Jeho mzdu budeme zaměstnavateli opět refundovat.

Uznatelným mzdovým nákladem je náhrada mzdy včetně povinných odvodů, kterou vyplatil zaměstnavatel zaměstnanci za shora uvedené období

Příspěvek náleží pouze na náklady vynaložené na ty zaměstnance, kteří mají bydliště v zasažené oblasti obcí, tj. v katastrálním území obcí Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Hodonín a v případě Lounska obcí Stebno a Blatno.

 

Obecně ke všem režimům:

Výše příspěvku na jednoho zaměstnance bude činit 100 % uznatelných mzdových nákladů, maximálně však do výše průměrného výdělku zaměstnance, včetně povinných odvodů.

Maximální částka příspěvku bude dána počtem hodin trvání překážek v práci nebo počtem hodin, kdy byl zaměstnanec převeden na jinou práci a průměrným hodinovým výdělkem, včetně povinných odvodů.

Příspěvek bude poskytován na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce ČR. Dohoda bude uzavírána na základě žádosti zaměstnavatele. Bude ji možné uzavřít do 31.8.2021.

Příspěvek bude moci být vyplacen před vlastní úhradou mzdového nákladu zaměstnavatele. Příspěvek bude vyplacen na základě vyúčtování, přičemž vyúčtování může zaměstnavatel předložit před vlastní úhradou mzdových nákladů (vyplacením mzdy/náhrady mzdy a uhrazením povinných odvodů). Vyúčtování za měsíc červen i červenec bude možné předložit Úřadu práce ČR do 31.8.2021. Pokud k uzavření dohody dojde v průběhu měsíce srpna, vyúčtování lze předložit nejpozději do 30.9.2021.

Žádost o příspěvek bude možné podávat od 1. poloviny července, a to jak elektronicky, tak papírově. Přesný termín vč. formuláře bude k dispozici na webových stránkách MPSV i Úřadu práce ČR.

Zdroj informací:

https://www.mpsv.cz/pomoc-tornado

tisková zpráva MPSV z 2.7.2021

 Základní manuál pro zaměstnance při živelní události je možné otevřít z tohoto odkazu.

Chráněný účet a povinnosti zaměstnavatele

Již za pár dní, konkrétně od 1.7.2021, si budou moct fyzické osoby, jejichž běžný platební účet je postižen exekucí, založit u banky speciální bankovní účet, na kterém budou mít uložené nezabavitelné prostředky. Bude se jednat o tzv. chráněný účet, na který se nebude exekuce vztahovat a bude na něm možné hospodařit jen s tzv. chráněnými příjmy, které nelze exekučně postihovat – např. stravenkový paušál, cestovní náhrady a také příjmy, z nichž již byla příslušná exekuční srážka provedena (mzda, plat, odměna z DPP či DPČ, odstupné apod.).

Chráněný účet upravuje ustanovení § 304c až 304e občanského soudního řádu (viz jeho novela provedená zákonem č. 38/2021 Sb.).  

Peněžní ústav bude z obstaveného účtu na chráněný účet připisovat jen platby z předem oznámených zdrojů. Z tohoto důvodu se zaměstnanec bude obracet na svého zaměstnavatele (může tak učinit i exekutor) s písemnou žádostí o vystavení potvrzení dle § 304d o.s.ř. Formulář potvrzení zveřejní Ministerstvo spravedlnosti. Zaměstnavatel v něm bude vyplňovat předepsané údaje, tj. identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance, číslo účtu, z něhož bude příjem zaměstnance odesílán a číslo účtu, na který bude tento příjem zasílán.

Zaměstnavatel pak bude povinen ode dne vystavení potvrzení do dne, kdy mu zaměstnanec doručí potvrzení z peněžního ústavu o zániku chráněného účtu, vyplácet z účtu uvedeného v potvrzení jen příjmy, které mohou být chráněny. Zejména se tedy bude jednat o příjmy uvedené v ustanovení § 299 o.s.ř. (mzda, plat, náhrada mzdy a platu, odměna z DPČ a DPP, odměna za pracovní pohotovost, odměna člena zastupitelstva obce, odstupné, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a po jejím skončení atd.). Není možné, aby zaměstnavatel z účtu uvedeném v předmětném potvrzení odesílal zaměstnanci jakékoliv jiné platby, např. půjčku.

Shrnutí povinností zaměstnavatele v souvislosti s chráněným účtem zaměstnance:

1. Vystavit na základě písemné žádosti potvrzení dle § 304d o.s.ř.

2. Zasílat na účet zaměstnance jen tzv. chráněné příjmy, a to ode dne vystavení potvrzení dle § 304d o.s.ř. do dne, kdy zaměstnanec doručí potvrzení peněžního ústavu o zániku chráněného účtu.

Podrobné informace k chráněnému účtu a chráněným příjmům jsou k dispozici např. na webových stránkách České národní banky – viz tento odkaz.

Konec plošného testování zaměstnanců a OSVČ od 1.7.2021

Od 1.7.2021 již nebude povinné pravidelné testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, a to vzhledem k pozitivnímu vývoji epidemie onemocnění covid-19 ve spojení se stále se snižujícím procentem pozitivních záchytů – viz rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví.

ZP – VZ pro pojistné hrazené státem od 1.1.2022

S účinností od 1.1.2022 se zvýší vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, a to z 13.088,– Kč na 14.570,– Kč za kalendářní měsíc. Rozhodla o tom vláda na svém jednání dne 21.6.2021 (schválený návrh nařízení vlády je k dispozici zde). Pojistné ve výši 13,5% z tohoto vyměřovacího základu odpovídá částce 1.967,– Kč.

Tato nová částka bude mít také vliv na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod ve smyslu ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištěníje-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Vyměřovacím základem je totiž v takovém případě částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát – viz ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Nárok na uvedený odpočet nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát a ani osoby samostatně výdělečně činné. Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO, kterých se uvedená legislativní změna týká, a mají v programu nastaven správně parametr systému č. 74, bude samozřejmě včas připravena jeho aktualizace.

Přehled vyměřovacích základů státu a částek pojistného za posledních 11 let:

Den daňové svobody 2021

Již za pár dní můžeme slavit den daňové svobody. Podle výpočtu Liberálního institutu totiž letos vychází na 25. června.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na 2 období. V prvním období vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vydělávají sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Vývoj dne daňové svobody v ČR v posledních 10 letech je vidět v této tabulce:

zdroj informací: www.dendanovesvobody.cz

Zdravotní pojištění po maturitě

V dnešním blogovém článku seznámím jeho čtenáře, jak je to se zdravotním pojištěním po maturitě na střední škole.

Nejprve je důležité vědět, že stát je plátcem zdravotního pojištění za nezaopatřené dítě do 26. roku věku po dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání (viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Do soustavné přípravy na budoucí povolání na střední škole se zahrnuje také doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, tedy do 30.6. příslušného roku (viz § 13 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře) bez ohledu na skutečnost, je-li dítě v této době výdělečně činné.

Dále však už záleží na tom, zda student po maturitě ve studiu pokračuje či nikoliv.

Jestliže po maturitě v dalším studiu nepokračuje, je stát plátcem pojistného ještě po dobu školních prázdnin, ale jen pokud nebude vykonávat po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nebude mít po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Výdělečná činnost a nárok na podporu na sebe ani nesmí navazovat tak, že by trvaly po celý kalendářní měsíc. Výdělečnou činností se pro tyto účely rozumí dle § 10 zákona o státní sociální podpoře činnost:

  • v ČR, která zakládá účast na nemocenském pojištění
  • osoby samostatně výdělečně činné (viz § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění)
  • vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

Pokud student úspěšně maturitní zkoušku nevykoná a je mu povolena opravná zkouška na podzim, pak je za něj stát plátcem pojistného do 31.8. rovněž s podmínkou, že po dobu prázdnin nebude po celý měsíc vykonávat výdělečnou činnost a nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci.

Pokud absolvent střední školy nebude pokračovat ve studiu a nenastoupí po prázdninách do zaměstnání, nezačne podnikat, nepřihlásí se na ÚP a ani za něj z jiného důvodu nebude platit pojistné stát, pak bude patřit do kategorie osob bez zdanitelných příjmů. S tím je spojena jeho povinnost přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako samoplátce a platit si pojistné. Pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5% se počítá z minimální mzdy a letos činí 2.052,– Kč měsíčně (13,5% z 15.200,– Kč).

Další informace dohledáte například na webových stránkách VZP ČR – viz tento odkaz.

Odchodné u zastupitelů obcí

Odchodné poskytne obec v souladu s ustanovením § 77 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty a uvolněnému členovi zastupitelstva obce, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva obce, pokud jim ke dni zániku mandátu náležela odměna.

Odchodné dále poskytne obec v souladu s ustanovením § 77 odst. 2 zákona o obcích neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty a uvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, pokud jim ke dni odvolání nebo ke dni vzdání se funkce náležela odměna.

Jak již bylo výše uvedeno, nárok na odchodné se týká neuvolněného starosty a místostarosty obce a všech uvolněných členů zastupitelstva obce (tedy jak uvolněných starostů, místostarostů, radních, předsedů nebo členů výborů, komisí apod.).

Konkrétní podmínky vzniku nároku jsou uvedeny v § 77 odst. 3 až 7 zákona o obcích.

Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva obce náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však 3 ukončených let výkonu funkce (§ 78 odst. 1 zákona o obcích).

Odchodné se vyplácí jednorázově v nejbližším výplatním termínu (§ 78 zákona o obcích). Zásadní podmínkou výplaty odchodného je předložení čestného prohlášení člena zastupitelstva obce, že nebyl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.

Z odchodného se zdravotní pojištění neodvádí (viz § 3 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Totéž platí i pro sociální pojištění (viz § 5 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Naopak zdanění odchodné podléhá.

Pro účely výpočtu výše srážek ze mzdy se k jednorázově poskytnutému odchodnému přistupuje jako k předem poskytnutým dílčím výplatám příjmu nahrazujícího odměnu za práci v následujících měsících, tj. jako ke „mzdě“ vyplácené výjimečně předem za delší období (viz § 286 a § 299 odst. 4 občanského soudního řádu).

Více informací k odchodnému naleznete v Metodickém doporučení k činnosti územních samosprávných celků odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR „Odměňování a ostatní související nároky a peněžitá plnění členů zastupitelstva obce“ č. 5.5 – viz tento odkaz.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Odchodné se v tomto mzdovém a personálním programu zadává zpravidla uživatelským mzdovým kódem 865, případně jiným – důležité je, aby u něj byl nastaven systémový kód 485.

Odstupné při skončení pracovního poměru

Odstupné se zaměstnanci poskytuje v souladu s ustanovením § 67 zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou, a to pro organizační důvody uvedené v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, tj.

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách).

Nárok na odstupné má zaměstnanec ve výši nejméně:

  • 1násobku průměrného měsíčního výdělku, trval-li pracovní poměr necelý rok
  • 2násobku průměrného měsíčního výdělku, trval-li pracovní poměr alespoň 1 rok, avšak méně než 2 roky
  • 3násobku průměrného měsíčního výdělku, trval-li pracovní poměr alespoň 2 roky.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku dalšího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 odst. d) zákoníku práce nebo dohodou ze stejných důvodů (tj. nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice), přísluší odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo naopak na pozdějším termínu výplaty (viz § 67 odst. 4 zákoníku práce).

Jestliže bude zaměstnanec po skončení pracovního poměru pro dosavadního zaměstnavatele konat práci (v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, nikoliv na základě dohody o provedení práce) před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit (viz § 68 zákoníku práce).

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného (§ 44a zákona o zaměstnanosti).

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci odstupné nevyplatí a zaměstnanec se na Úřadu práce ČR přihlásí jako uchazeč o zaměstnání, poskytne mu Úřad práce v souladu s ustanovením § 44b zákona o zaměstnanosti kompenzaci odstupného za dobu od zařazení do evidence do uplynutí doby dané počtem násobků průměrného výdělku odstupného.

Z odstupného se zdravotní pojištění neodvádí (viz § 3 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Totéž platí i pro sociální pojištění (viz § 5 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Naopak zdanění odstupné podléhá.

Pro účely výpočtu výše srážek ze mzdy se k jednorázově poskytnutému odstupnému přistupuje jako k předem poskytnutým dílčím výplatám příjmu nahrazujícího odměnu za práci v následujících měsících po skončení pracovního poměru, tj. jako ke mzdě vyplácené výjimečně předem za delší období (viz § 286 a § 299 odst. 4 občanského soudního řádu a rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 853/2016).

Program ALFA MZDY AVENSIO

Odstupné se v tomto mzdovém a personálním programu zadává zpravidla uživatelským mzdovým kódem 699, případně jiným – důležité je, aby u něj byl nastaven systémový kód 463. Při pořízení mzdové položky je třeba zadat správný počet násobků průměrného měsíčního výdělku do pole „Sazba“. Výši průměrného měsíčního výdělku program automaticky doplní do pole „Množství“.

Výše průměrného měsíčního výdělku je vidět jednak na kartě zaměstnance – záložka Pracovní poměry – Náhrady v poli „Měsíční hrubý“ a dále v sestavě 981110_Průměrný měsíční hrubý a čistý výdělek (Hlavní nabídka – Zpracování – Průměrné výdělky). Program v kontrole dat upozorní, že prostředky na odstupné budou čerpány z ostatních osobních nákladů (nejedná se o chybu).

Pokud budete potřebovat zaměstnanci vytisknout potvrzení pro Úřad práce o vyplacení odstupného pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti, pak zvolte sestavu 610111_O Zaměstnání (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy) a v jejím zadávacím okně zatrhněte podmínku „Včetně potvrzení o vyplacení odstupného“.

V případě, že je vyplaceno odstupné zaměstnanci s exekucemi, program do zápočtového listu (sestava 610111_O Zaměstnání) vygeneruje informaci o rozdělení odstupného na srážky a o počtu měsíců, na které bylo odstupné vyplaceno.

Antivirus A prodloužen, Antivirus A+ a B skončil

Vláda ČR schválila na svém jednání dne 31.5.2021 další prodloužení doby uznatelnosti výdajů Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus (tj. režim Antivirus A), a to v omezeném rozsahu do 30.6.2021.

Tento režim se za měsíc červen 2021 bude vztahovat jen na případy, kdy zaměstnanci nebudou moci vykonávat práci z důvodu nařízené karantény nebo izolace z důvodu onemocnění COVID-19.

Nařízená karanténa je důležitou osobní překážkou v práci podle ustanovení § 191 zákoníku práce, přičemž zaměstnanci náleží za prvních 14 kalendářních dní trvání karantény náhrada mzdy podle ustanovení § 192 zákoníku práce. Za karanténu je také považována izolace podle ustanovení § 2 odst. 6 zákona o ochraně veřejného zdraví, a to na základě § 347 odst. 4 zákoníku práce a eNeschopenka, pokud je v poli „profese“ vyznačeno slovo „karanténa“.

Výše příspěvku z programu Antivirus A činí 80% vyplacené náhrady mzdy a odpovídajících zákonných odvodů, maximálně však 39.000,– Kč na zaměstnance a měsíc.

Další dva režimy, tj. Antivirus A Plus a Antivirus B, prodlouženy nebyly a skončili tak 31.5.2021. Ke stejnému datu skončila doba uznatelnosti výdajů pro režim Antivirus A pokud jde o uzavřené nebo omezené provozy.

Podrobné informace jsou k dispozici na https://www.mpsv.cz/antivirus.

Aktuální statistiky programu Antivirus (stav čerpání k 31.05.2021) naleznete zde.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Jako podklad pro uplatnění příspěvku z programu Antivirus A můžete využít export 140108_Program Antivirus režim A.xml, který je k dispozici v Zákaznické zóně MOJE ALFA pod záložkou „O kousek víc“. Do programu ho nahrajete přes Údržba – Import sestav a poté jej naleznete v menu Hlavní nabídka – Zpracování – Exporty. S ohledem na výše uvedené je však nutné, abyste z exportu provedeného za měsíc červen 2021 vybrali jen zaměstnance s karanténou/izolací.

Náhradní výživné od 7/2021

Již za měsíc, tj. od 1. července 2021 bude možné žádat u Úřadu práce o novou sociální dávku, tzv. náhradní výživné. Podmínky poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, tuto svou povinnost neplní, upravuje zákon č. 588/2020 Sb.

Dávka náleží nezaopatřenému dítěti s trvalým pobytem na území ČR. Nezaopatřeným dítětem je dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle do 26. roku věku, pokud:

  • se soustavně připravuje na budoucí povolání,
  • se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc, úraz či z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (nemůže však pobírat invalidního důchod třetího stupně),
  • je po skončení povinné školní docházky vedeno v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (v tomto případě je dítě považováno za nezaopatřené jen do 18. roku věku).

Dalšími podmínkami pro přiznání dávky jsou existence pravomocného soudního rozhodnutí o výši výživného, neplnění nebo částečné neplnění povinnosti ze strany povinného rodiče, existence zahájeného exekučního řízení (případně zastaveného pro nemajetnost dlužníka). Žádost podává oprávněná osoba, tj. dítě, v případě nezletilého dítěte pak jeho zákonný zástupce, tedy nejčastěji rodič, kterému je dítě svěřené do péče.

K žádosti (bude existovat předepsaný formulář, zatím není vzor tiskopisu na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí zveřejněn) je třeba přiložit exekuční titul a doklad o nezaopatřenosti dítěte.

Náhradní výživné je vypláceno po dobu 4 měsíců ve výši stanovené exekučním titulem, maximálně však do výše 3 000 Kč měsíčně. Pokud druhý rodič výživné částečně platí, vyplatí se náhradní výživné ve výši rozdílu mezi soudem určenou a rodičem hrazenou částkou. Například je-li soudem určeno výživné ve výši 2 800 Kč a povinný rodič platí 1 000 Kč, bude vypláceno náhradní výživné ve výši 1 800 Kč měsíčně. Určí-li soud výživné ve výši 4 000 Kč a povinný rodič neplatí nic, náhradní výživné bude činit 3 000 Kč měsíčně.

Výše náhradního výživného bude vždy vypočtena na 4 kalendářní měsíce dopředu a při výpočtu se bude vycházet z předcházejících 4 měsíců s tím, že první dávka bude vyplacena nejprve za kalendářní měsíc, v němž bude žádost podána. Po 4 měsících bude nutné nárok znovu prokazovat a znovu se tak bude celá situace posuzovat.

Náhradní výživné bude možné čerpat maximálně po dobu 24 měsíců. Nárok také zanikne skončením nezaopatřenosti dítěte.

Po zániku nároku na náhradní výživné, tj. po 24 výplatách náhradního výživného nebo po skončení nezaopatřenosti dítěte, případně dříve, pokud lze důvodně předpokládat, že již nebude náhradní výživné vypláceno, přejde pohledávka na výživné na stát, který sám bude vymáhat poskytnuté částky náhradního výživného od povinné osoby prostřednictvím výkonu rozhodnutí. Bude se jednat o přednostní pohledávku – viz § 279 odst. 2 písm. l) občanského soudního řádu. Postup při výpočtu srážek ze mzdy od 1. července 2021 je upraven v § 280 občanského soudního řádu.

Práce v sobotu a v neděli

Právní úprava pro zaměstnance odměňované mzdou:

Na základě ustanovení § 118 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a v neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý hodinový výdělek). Je však možné sjednat jinou minimální výši (tedy i nižší, než je uvedené minimum) a způsob určení příplatku.

V souladu s ustanovením § 118 odst. 2 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci při výkonu práce v zahraničí příplatek podle odstavce 1 místo za práci v sobotu a v neděli, za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu.

Právní úprava pro zaměstnance odměňované platem:

Podle ustanovení § 126 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

Obdobně jako je tomu u zaměstnanců odměňovaných mzdou, může zaměstnavatel při výkonu práce zaměstnance v zahraničí poskytovat příplatek místo za práci v sobotu a v neděli, za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 126 odst. 2 zákoníku práce).

Příplatek se poskytuje i za necelé odpracované hodiny v sobotu či v neděli, neboť podle § 141 odst. 2 zákoníku práce platí, že: „Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.“

Program ALFA MZDY AVENSIO

Zúčtovat příplatek za práci v sobotu nebo v neděli lze ve mzdovém a personálním programu ALFA MZDY AVENSIO několika různými mzdovými kódy, jejichž konkrétní zvolení záleží na způsobu výpočtu takového příplatku, případně na tom, z jakých prostředků se platí.

Pro výpočet příplatku určitým % z průměrného hodinového výdělku použijte mzdový kód s uloženým systémovým kódem 182 (mzdové prostředky), resp. 490 (ostatní osobní náklady). Výše procenta se ukládá do pole „Sazba 1“.

Pro výpočet příplatku určitou pevnou sazbou (částkou) v Kč za hodinu práce použijte mzdový kód s uloženým systémovým kódem 184. Stonásobek sazby se ukládá do pole „Sazba 1“.

Správnost nastavení uživatelských mzdových kódů zkontrolujete v Tabulce mzdových kódů (Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd). Nebudete-li si jisti, obraťte se na svého obchodního zástupce nebo pracovnice konzultační linky.

Přehled zúčtovaných příplatků můžete získat např. pomocí těchto sestav (v závorce je uvedeno jejich číslo):

  • Nákladová rekapitulace s podmínkou detailního zobrazení (010800)
  • Soupis mzdových údajů (110100) – číslo mzdového kódu se vypisuje v záložce „Nastavení“ do pole „Druh mzdy“
  • Inventura mzdových položek (500200) – číslo mzdového kódu se vypisuje v zadávacím okně sestavy do pole „Druh mzdy“
  • Inventura hrubé mzdy (500800)

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

Alfa Software, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít