Archív autora: Iveta Liskova

Iveta Liskova
 
 

Solidární zvýšení daně v roce 2021

V souvislosti se stanovením výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 a souvisejícího přepočítacího koeficientu se mění hranice pro solidární zvýšení daně na částku 1 701 168 Kč (v roce 2020 = 1 672 080 Kč).

Konkrétně je v ustanovení § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), uvedeno, že se při výpočtu podle ustanovení § 16 téhož zákona zvýší daň o solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně činí 7% z kladného rozdílu mezi

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a

b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (= 1 701 168 Kč /48x 35 441 Kč/).

Průměrná mzda se počítá jako násobek všeobecného vyměřovacího základu (dále jen „VVZ“) za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítávacího koeficientu, tj. VVZ za rok 2019 = 34 766 Kč x koeficient pro přepočet = 1,0194 (viz nařízení vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21.09.2020).

Ze shora uvedeného vyplývá, že se solidární zvýšení daně netýká příjmů z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) a ostatních příjmů (§ 10 ZDP).

Tzv. solidární přirážka se bude vybírat již při stanovení záloh na daň, tj. měsíčně. Solidární zvýšení daně u zálohy upravuje ustanovení § 38ha ZDP:

㤠38ha

Solidární zvýšení daně u zálohy

(1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.

(2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

  1. a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
  2. b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pozn. pro rok 2021 = 141 764 Kč /4x 35 441 Kč/).

(3) Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku odpovídající rozdílu podle odstavce 2.“

Podle § 38g odst. 4 ZDP je daňové přiznání povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Povinnost podat daňové přiznání za rok 2021 z důvodu solidárního zvýšení daně bude mít pouze ten zaměstnanec, jehož celkový roční příjem přesáhne částku 1 701 168 Kč. Jinými slovy, poplatník bude muset podat daňové přiznání pouze tehdy, když se jeho daň za zdaňovací období roku 2021 zvýší o solidární daň. Takovou povinnost poplatník nebude mít v případě, kdy se např. pouze jedna jeho záloha z příjmů ze závislé činnosti zvýší o solidární daň podle § 38ha ZDP, ale jeho daň se za dané zdaňovací období nezvýší o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. V takovém případě může plátce (zaměstnavatel) tomuto poplatníkovi (zaměstnanci) provést roční zúčtování záloh.

Program ALFA MZDY AVENSIO:

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO Software počítá samozřejmě solidární zvýšení daně automaticky. Jeho výše je vidět na kartě zaměstnance v záložce mzdového lístku v poli „Daň solidární“.

Přehled zaměstnanců, u kterých budou v průběhu roku 2021 zálohy na daň zvýšeny o tzv. solidární přirážku, vytisknete v programu pomocí sestav 420111_Daně – seznam nebo 420611_Výpočet daně u zaměstnance. Obě sestavy jsou uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Daně. Solidární přirážka se promítne také do mzdových listů zaměstnanců – viz sestava 350111_Mzdový list úplný (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Mzdový list).

Budete-li mít jako uživatel systému ALFA MZDY AVENSIO jakékoliv dotazy týkající se solidárního zvýšení daně, kontaktujte pracovníky konzultační linky. Jsou k dispozici každý pracovní den od 7:00 do 15:30 hod. a rádi Vám pomohou.

Závěrem upozorňuji, že je v legislativním procesu schválení zrušení superhrubé mzdy. Je tedy otázkou, jak se toto dotkne solidární přirážky v roce 2021. Proto sledujte blog na těchto internetových stránkách, o vývoji vás budeme pochopitelně informovat.

Program Antivirus A – prodloužen do konce r. 2020

Včera (14.10.2020) schválila vláda prodloužení programu Antivirus režim A, a to do konce letošního roku (původně měl platit do konce října). Prostřednictvím tohoto programu stát hradí zaměstnavatelům mzdové náklady na zaměstnance, kteří se ocitli v karanténě či v izolaci (80%) nebo na překážce v práci, pokud musel zaměstnavatel v důsledku vládních nařízení v souvislosti s nově vyhlášeným nouzovým stavem zavřít či významně omezit svůj provoz (nově 100%, dosud to bylo 80%). Maximální měsíční hranice na zaměstnance se navíc zvyšuje z 39.000,– Kč na 50.000,– Kč. Uvedené změny (výše příspěvku na mzdové náklady a jeho maximální měsíční hranice platí již zpětně od 1.10.2020.

Co se týče dalších dvou režimů programu Antivirus, tak režim B se prozatím nemění a měl by fungovat do konce října. Režim C se týkal odpuštění odvodů sociálního pojištění zaměstnavatele za měsíce červen až srpen. O případných úpravách těchto dvou režimů bude Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě rozhodovat.

Více informací naleznete v tiskové zprávě MPSV z 14.10.2020.

Mzdový a personální systém ALFA MZDY AVENSIO

Uživatelé mzdového a personálního systému ALFA MZDY AVENSIO mohou jako podklad pro vyúčtování náhrad v režimu A a B programu Antivirus využít exporty 140108_Program Antivirus režim A a 140109_Program Antivirus režim B – oba uložené v menu Hlavní nabídka – Zpracování – Exporty.

Podrobnosti ke zpracování exportů jsou uvedeny v dopise k verzi 3.1.5.19 (viz Zákaznická zóna MOJE ALFA nebo v programu menu Nápověda – Dopisy k verzím).

 

Ošetřovné z důvodu uzavření základních škol od 14.10.2020

V rámci mimořádných opatření vyhlášených vládou jsou od dnešního dne uzavřeny také první stupně základních škol (viz usnesení vlády č. 1022 ze dne 12.10.2020).

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v této souvislosti vydalo tiskovou zprávu ohledně předpokládaného postupu ve věci ošetřovného na děti do 10 let. Návrh zákona, který by umožnil zaměstnancům čerpat tzv. krizové ošetřovné za dny péče o tyto děti v jednotlivých kalendářních měsících, bude v nejbližších dnech projednávat Poslanecká sněmovna:

  • Rodiče se podle návrhu zákona budou moci v péči o dítě střídat bez omezení, obdobně jako tomu bylo během jarních měsíců.
  • Úprava počítá s ošetřovným ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, které má být současně v minimální výši 400 Kč za den, a to po celou dobu platnosti mimořádných opatření.
  • Kromě rodičů dětí mladších 10 let budou mít nárok na ošetřovné také lidé pečující o osoby již od stupně I. závislosti bez omezení věku nebo o osoby starší 10 let závislé na péči jiné osoby využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení.
  • O ošetřovné budou moci opět žádat i tzv. dohodáři.

Rodiče, kteří z důvodu uzavření školy musí se svými dětmi zůstat doma, nejprve standardně informují zaměstnavatele (telefonicky, e-mailem) o vzniku překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu potřeby péče o dítě z důvodu uzavření škol a obdobných zařízení.

Vzhledem k připravované změně zákona nebude potřeba žádat školu o vystavení potvrzení o jejím uzavření.

Pro uplatnění nároku na ošetřovné budou rodiče po ukončení kalendářního měsíce (popř. po ukončení péče v průběhu měsíce) předávat svému zaměstnavateli Žádost o ošetřovné z důvodu uzavření školského zařízení. Česká správa sociálního zabezpečení připravuje nový a jednodušší formulář žádosti, který bude k dispozici na jejím ePortálu.

Prohlášení o uzavření školy (dětského zařízení) včetně doby uzavření bude součástí žádosti, kterou bude vyplňovat samotný zaměstnanec. Na stejném formuláři pak vyplní dny, ve kterých pečoval o dítě.

Takto vyplněnou žádost předá svému zaměstnavateli, který doplní své záznamy. Zaměstnavatel poté převede žádost o ošetřovné do elektronické podoby a zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Stejně jako v jarních měsících se bude ošetřovné zpracovávat a vyplácet za uplynulý předchozí kalendářní měsíc.

zdroj: www.mpsv.cz

Zvýšení max. příspěvku na podporu zaměstnávání OZP

Na základě nařízení vlády č. 388/2000 Sb. ze dne 25.09.2020 došlo s účinností od 1.10.2020 ke zvýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen „OZP“) o 800 Kč, tedy na 13.600,– Kč.

Důvody zvýšení příspěvku jsou uvedeny v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25.09.2020.

Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně zaměstnavatelům, se kterými Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle ustanovení § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a který splňuje podmínky stanovené v § 78a tohoto zákona.

Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je OZP, včetně sociálního a zdravotního pojištění.

Jak již bylo shora uvedeno, činí maximální měsíční částka příspěvku 13.600,– Kč, a to na zaměstnance, který má přiznán 1. až 3. stupeň invalidity, a 5.000,– Kč měsíčně na zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou (dále jen „OZZ“). Zaměstnavateli dále také náleží paušální částka 1.000,– Kč měsíčně na každou OZP v pracovním poměru. Dále může zaměstnavatel na zaměstnance, který má přiznán 1. až 3. stupeň invalidity, uplatnit nárok na zvýšení příspěvku, nejvíce však o částku představující rozdíl mezi částkou 13 600 Kč a příspěvkem poskytnutým na náklady na mzdu nebo plat měsíčně. Celkem tedy může příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR poskytnout zaměstnavateli příspěvek až do výše 14 600 Kč měsíčně u osob invalidních a až 6 000 Kč měsíčně u OZZ.

Součástí žádosti o poskytnutí příspěvku je jmenný seznam zaměstnanců se zdravotním postižením a doložení skutečnosti, že zaměstnanci, na které zaměstnavatel příspěvek požaduje, jsou OZP.

Podrobnější informace naleznete na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Sociální pojištění – max. VZ zaměstnance v roce 2021

Maximálním ročním vyměřovacím základem (dále jen „maximální VZ“) pro placení pojistného na sociální zabezpečení je částka rovnající se 48násobku „průměrné mzdy“, tj. pro rok 2021 částka 1.701.168,– Kč (48 x 35.441,– Kč). „Průměrná mzda“ se počítá jako násobek všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítávacího koeficientu, tj. VVZ za rok 2019 = 34.766,– Kč x koeficient pro přepočet = 1,0194 (viz nařízení vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21.09.2020).

Maximální VZ zaměstnance je tvořen součtem jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální VZ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán:

1) pouze u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální VZ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální VZ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (6,5 %), ani za sebe (24,8%).

2) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální VZ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné (viz níže). Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (24,8 %), nevrací.

Zaměstnavatel je povinen podle ustanovení § 15a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., písemně zaměstnanci na jeho žádost potvrdit úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Potvrzeními jednotlivých zaměstnavatelů následně zaměstnanec doloží svoji písemnou žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle § 17 odst. 3 téhož zákona. Tiskopis potvrzení

  • k tisku a ručnímu vyplnění je k dispozici zde,
  • k vyplnění na PC otevřete pomocí tohoto odkazu.

Všichni uživatelé mzdového a personálního programu AVENSIO Software mohou pro své zaměstnance potvrzení vytisknout pomocí sestavy 611111_Příjmy pro ČSSZ, OSSZ formulář uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy.

Pro úplnost připomínám, že do evidenčního listu důchodového pojištění se vyměřovací základ uvádí v plné výši bez ohledu na tu skutečnost, že odvodu pojistného podléhá pouze maximální VZ (více viz aktuálně platné Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP a Metodická pomůcka pro vyplňování ELDP).

A na závěr pro srovnání přikládám tabulku s přehledem maximálních VZ za posledních 7 let:

Zdravotní volno zaměstnanců

Zdravotní volno (nebo-li nemocné dny, tzv. sick days) je stále častěji zaměstnavateli poskytovaný zaměstnanecký benefit, který zaměstnanci využívají v době jejich krátkodobé zdravotní indispozice (nachlazení, migréna, žaludeční nevolnost, střevní chřipka apod.), kdy k vyléčení postačí jeden nebo dva dny. Zaměstnanci takové volno čerpají, aniž by si museli čerpat řádnou dovolenou nebo by si museli nechat od ošetřujícího lékaře vystavit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

Jak již bylo uvedeno, jedná se o benefit ze strany zaměstnavatele (není výslovně upraven zákoníkem práce) a je to tedy on, kdo určuje konkrétní podmínky pro čerpání tohoto druhu pracovního volna. Zejména se jedná o:

  • rozsah (délku) zdravotního volna (obvykle zaměstnavatelé poskytují 3-5 dnů za kalendářní rok), zda bude nárok krácen v případě nástupu / skončení v průběhu roku, zda bude vázán na určitý počet odpracovaných směn apod.
  • jakým způsobem bude zaměstnanec svou zdravotní indispozici oznamovat,
  • k jakému účelu se volno poskytuje,
  • jaká je výše kompenzace při této překážce v práci (zda bude poskytnuta náhrada vypočtená z průměrného výdělku nebo náhrada odpovídající ušlé mzdě),
  • co se stane s nevyčerpanými dny (zda nevyčerpané volno propadne, bude se převádět do dalšího kalendářního roku či zda dokonce bude proplaceno).

Tyto podmínky jsou nejčastěji upraveny interním předpisem, příp. kolektivní smlouvou.

Zdravotní volno ve mzdovém a personálním programu AVENSIO Software:

Pro evidenci a výpočet náhrady za zdravotní volno se v programu používají dva systémové kódy:

  • 848 – Indispoziční volno průměrem = náhrada vypočtená z průměrného hodinového výdělku (stejně jako např. náhrada při dovolené nebo jiných překážkách v práci)
  • 847 – Indispoziční volno platem = náhrada odpovídající ušlé mzdě.

Zdravotní volno se zadává v záložce „Náhrady“.

Pro tisk seznamu zadaných nepřítomností můžete využít sestavu 110100_Mzdové přehledy (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Přehledy), kde v záložce „Zadání“ nastavíte období, za které chcete čerpání zdravotního volna sledovat, v záložce „Nastavení“ zatrhnete Druh mzdy, vyplníte číslo uživatelského kódu a zvolíte, zda požadujete vytisknout počet hodin a dnů volna a částku náhrady. Přehled je možné kromě tisku na tiskárnu také uložit do *.PDF souboru nebo data vyexportovat do *.CSV souboru.

Změna způsobu výplaty důchodu

Pobíráte některý ze čtyř druhů důchodů českého důchodového systému (tj. důchod starobní, invalidní, vdovský/vdovecký nebo sirotčí) a požadujete změnit způsob jeho výplaty? Pak čtěte pozorně dál.

Nejprve připomenu, že Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) vyplácí důchody dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, a to buď bezhotovostním převodem na účet klienta (případně na účet manžela/manželky) nebo hotovostně prostřednictvím České pošty. Hotovostní výplata je zpoplatněna částkou 29 Kč za každou splátku důchodu; vyplácený důchod je o tuto částku automaticky ponížen. Zpoplatnění se netýká důchodů přiznaných před 1. lednem 2010. ČSSZ zajišťuje výplatu důchodu také do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem za předpokladu, že příjemcem dávky důchodového pojištění je poživatel důchodu nebo jeho opatrovník a příjemce dávky s tímto způsobem výplaty souhlasí.

Jak tedy požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty důchodu?

  1. Důchod je vám vyplácen v hotovosti na poště a chcete ho dostávat na svůj účet

Takovou změnu výplaty důchodu provede ČSSZ pouze na základě tiskopisu „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“. Vyplněný, podepsaný a bankou potvrzený tiskopis se zasílá na adresu ČSSZ (Křížová 25, 225 08 Praha 5) nebo je možné ho podat prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“).

  1. Důchod je vám vyplácen v hotovosti na poště a chcete ho dostávat na účet manžela/manželky

V tomto případě ČSSZ změnu výplaty důchodu provede ČSSZ na základě tiskopisu „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice“. Vyplněný, podepsaný a bankou potvrzený tiskopis se zasílá na adresu ČSSZ (viz výše) nebo je možné ho podat prostřednictvím OSSZ.

  1. Důchod je vám poukazován na účet a chcete si ho vyzvedávat v hotovosti na poště

O zrušení výplaty důchodu na účet a její zařízení v hotovosti prostřednictvím pošty je nutné ČSSZ požádat písemně, a to buď formou vlastnoručně podepsaného dopisu, ve kterém uvedete své rodné číslo a přesnou adresu trvalého bydliště, nebo prostřednictvím formuláře „Žádost o zrušení výplaty důchodu poukazem na účet“.

  1. Důchod je vám poukazován na bankovní účet a chcete ho posílat na jiný účet

O zasílání důchodu na jiný účet (do jiné banky) požádáte tiskopisem „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“ nebo „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice“. Vyplněný, podepsaný a bankou potvrzený tiskopis se zasílá na adresu ČSSZ nebo je možné ho podat prostřednictvím OSSZ.

Veškeré shora uvedené tiskopisy jsou také k dispozici na webových stránkách ČSSZ a na jejích pracovištích (OSSZ).

Pro všechny změny způsobu výplaty platí, že je provedena zpravidla od druhého, nejpozději od třetího výplatního měsíce po datu doručení žádosti.

 

Zdroj informací: www.cssz.cz

Kratší x zkrácená pracovní doba

Účelem dnešního blogového článku je vysvětlit rozdíl mezi pojmy „kratší pracovní doba“ a „zkrácená pracovní doba“. Ze své dosavadní praxe na konzultační lince společnosti Alfa Software, s.r.o. pro uživatele mzdového a personálního programu AVENSIO Software vím, že se tyto pojmy často pletou, resp. jsou považovány za jedno a totéž.

Ustanovením § 79 odst. 1 Zákoníku práce je stanovena týdenní pracovní doba v délce 40 hodin týdně. Podle § 79 odst. 2 činí délka stanovené týdenní pracovní doby u zaměstnanců:

a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,

b) s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,

c) s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.

Kratší pracovní dobu neboli zkrácený (částečný) pracovní úvazek (viz § 80 Zákoníku práce) lze sjednat jen individuální smlouvou, ve většině případů se jedná o pracovní smlouvu uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nelze ji sjednat ani v kolektivní smlouvě ani stanovit vnitřním předpisem. Zaměstnanci náleží mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.

Oproti tomu zkrácenou týdenní pracovní dobu není možné sjednat v individuální smlouvě; lze ji sjednat pouze v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu. V tomto případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající stanovené (nezkrácené) pracovní době. Není možné ji sjednat nebo stanovit u zaměstnavatelů uvedených v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce, tedy u zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům poskytují plat. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby upravuje Zákoník práce ve svém § 79 odst. 3. Pro zaměstnavatele představuje určitou úsporu provozních nákladů, pro zaměstnance pak benefit umožňující věnovat více času rodině a koníčkům.

Jak je to s prací přesčas?

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je práce přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 78 odst. 1 písm. i) Zákoníku práce). Jinými slovy doba převyšující sjednanou kratší pracovní dobu, ale nepřesahující stanovenou týdenní pracovní dobu se nepovažuje za přesčas. Zaměstnanci za ni samozřejmě náleží mzda, ovšem nenáleží příplatek za práci přesčas. Například tedy u zaměstnance v jednosměnném provozu na zkrácený úvazek 30 hodin týdně není prací přesčas 31. hodina, ale až 41. hodina. Zaměstnancům se sjednanou kratší pracovní dobou nemůže zaměstnavatel práci přesčas jednostranně nařídit, je třeba se na ní vždy se zaměstnanci dohodnout.

Jinak je tomu u zaměstnanců se zkrácenou pracovní dobou. Prací přesčas pro tyto zaměstnance je každá práce nad zkrácenou pracovní dobu. Zaměstnanci tak za tuto práci náleží kromě mzdy také příplatek za práci přesčas. Zaměstnavatel může v tomto případě práci přesčas zaměstnanci jednostranně nařídit.

Stravenkový paušál

Tzv. stravenkový paušál je součástí daňového balíčku (viz sněmovní tisk 910), který je aktuálně projednáván a pokud bude schválen, měl by platit již příští rok. Doplnil by dosavadní dvě možnosti daňově zvýhodněného stravování, tj. stravenky na nákup jídla a zajištění stravy v závodní jídelně, které zůstanou zachovány v plném dosavadním rozsahu.

Peněžní příspěvek bude na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů, nebude se z něj ani platit zdravotní a sociální pojištění. Nebude podléhat soudnímu výkonu rozhodnutí nebo exekuci.

Podle dosavadních pravidel si může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad až 55 % ceny jídla nebo poskytnuté stravenky. Zbylých 45 % doplácí zaměstnanec. Například na stravenku v hodnotě 100 Kč přispívá zaměstnavatel 55 Kč, které platí stravenkové firmě, a tento náklad si pak odečte z daňového základu. Toto daňové zvýhodnění u stravenkového paušálu zůstane s tím rozdílem, že zaměstnavatel vyplatí oněch 55 Kč přímo svému zaměstnanci.

Daňově uznatelná část příspěvku na stravování se nevypočítává z libovolné ceny jídla. Stejně jako u stravenek se i u stravenkového paušálu maximální částka, kterou si zaměstnavatel bude moct odečíst na daních za podporu stravování, vypočítá jako 70 % z hodnoty stravného na pracovních cestách stanoveného vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zaměstnavateli, který se pro příspěvek na stravování v peněžní formě rozhodne, se sníží administrativa a odpadnou mu náklady na poplatky a provize, které jsou se stravenkami spojené.

Samozřejmě zaměstnavatelé, kteří jsou s dosavadním modelem zvýhodněného stravování spokojeni, u něj mohou zůstat a nic se pro ně od nového roku měnit nebude.

Více informací si můžete přečíst v tiskové zprávě Ministerstva financí ČR.

Odměny členů volebních komisí a zákonné odvody z nich

Jelikož se blíží termín voleb do zastupitelstev krajů a do Senátu (2. a 3. října 2020, druhé kolo voleb do Senátu 9. a 10. října 2020 – viz rozhodnutí prezidenta republiky č. 169/2020 Sb. ze dne 9.4.2020), přináším v tomto článku přehled nároků členů okrskových volebních komisí.

Úvodem připomínám, že:

  • volby do zastupitelstev krajů upravuje zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů; prováděcím předpisem tohoto zákona je vyhláška č. 59/2002 Sb.
  • volby do Senátu upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky; prováděcím předpisem tohoto zákona je vyhláška č. 233/2000 Sb.

Zároveň byl v srpnu letošního roku přijat zákon č. 350/2020 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020.

Nároky členů okrskových volebních komisí (dále jen „OVK“) upravují jednotlivé volební zákony. Na základě těchto zákonů mají členové OVK nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Člen OVK, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele.

Zaměstnavatel, který svému zaměstnanci vykonávajícímu funkci člena OVK poskytl pracovní (služební) volno a náhradu mzdy (platu, služebního příjmu, odměny) ve výši průměrného výdělku, se může následně obrátit na příslušný obecní úřad a požádat o refundaci náhrady mzdy (platu, služebního příjmu, odměny), která mu bude vyplacena, neboť se jedná o výdaj související s volbami podle čl. I odst. 2 písm. k) směrnice Ministerstva financí č.j. MF-62 970/2013/12-1204, který je možno uhradit z prostředků státního rozpočtu poskytovaných územním samosprávným celkům na úhradu volebních výdajů.

V prováděcích vyhláškách jednotlivých volebních zákonů je výše zvláštní odměny shodně upravena tak, že za výkon funkce v OVK náleží:

členovi OVK ve výši 1 800 Kč,

místopředsedovi a zapisovateli OVK ve výši 2 100 Kč

předsedovi OVK ve výši 2 200 Kč.

Konají-li se volby v souběhu s jinými volbami, zvyšuje se odměna za výkon funkce o 400 Kč.

V případě konání dalšího kola senátních voleb se zvyšuje odměna o dalších 700 Kč pro řadové členy, resp. o 1 000 Kč pro zapisovatele, předsedu a místopředsedu.

V ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 350/2020 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020 je stanoveno, že pro tyto volby se zvyšuje zvláštní odměna za výkon funkce člena OVK podle příslušných volebních zákonů o 500 Kč.

 Přehled odměn členů OVK v podzimních volbách 2020:

Člen OVK, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, má kromě zvláštní odměny za výkon funkce člena OVK nárok také na náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena OVK ve výši 43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den. Takový nárok je však třeba u obecního úřadu uplatnit a výdělečnou činnost prokázat např. živnostenským listem, zápisem v obchodním rejstříku nebo jiným dokumentem.

Podle příslušných ustanovení volebních vyhlášek platí, že v případě, kdy se člen OVK všech jednání OVK nezúčastňuje, obecní úřad celkovou výši odměny poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních OVK. Takovýto postup se uplatní mj. i v případě, kdy se člen OVK neúčastní třeba jen prvního jednání okrskové volební komise, kde dochází ke složení slibu a k losování předsedy a místopředsedy OVK. Důvody neúčasti přitom nejsou rozhodné, ani to, zda účast je omluvená či neomluvená.

V případě dvoukolových voleb, kdy se zvláštní odměna členům OVK navyšuje o dalších 700 Kč, resp. 1 000 Kč, není možné tento příplatek vnímat odděleně a chápat ho jako samostatnou část odměny pouze za druhé kolo voleb. Stejně jako první a druhé kolo tvoří v celku jedny volby, je příplatek 700 Kč, resp. 1 000 Kč za druhé kolo pouze součástí celkové odměny za jedny dvoukolové volby. Z uvedeného vyplývá, že pokud by se některý člen OVK účastnil pouze druhého kola voleb do Senátu, neznamená to, že by mu náležela pouze částka 700 Kč, resp. 1 000 Kč, ale poměrná část z celé odměny podle času stráveného výkonem funkce v OVK.

Zvláštní odměnu a paušální náhradu ušlého výdělku pro členy OVK vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti OVK obecní úřad. Činnost OVK je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí.

Odměna člena OVK se v souvislosti s jejím zdaněním posuzuje jako příjem ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. To, zda odměna bude podléhat zálohové či srážkové dani závisí na tom, zda zaměstnanec učinil daňové prohlášení a na výši příjmu. Postupuje se totiž podle ustanovení § 6 odst. 4 tohoto zákona.

Odměny členů OVK nepodléhají odvodu ZP, a to na základě ustanovení § 5 písm. a) bod 7. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění.

Co se týče sociálního pojištění, pak již od 1.1.2014 jsou podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, poplatníky pojistného všichni, jejichž příjem je daněn podle příslušných ustanovení o daních z příjmů. Účastni pojištění mohou tedy být i členové OVK, a to v měsících, kdy dosáhnou rozhodného příjmu 3.000,– Kč. Je to stejné jako u zaměstnání malého rozsahu. V případě, že existují 2 (nebo více) zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele – příjmy se sčítají (viz ustanovení § 7 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění).

Z odměn členů OVK se tedy bude pojistné na sociální zabezpečení odvádět za podmínky, že jejich odměna v jednom měsíci dosáhne alespoň rozhodného příjmu 3.000,– Kč, anebo tohoto rozhodného příjmu dosáhne součet příjmů, pokud bude člen OVK u zaměstnavatele vykonávat více činností malého rozsahu.

Zdroj informací: www.mvcr.cz

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít