Archív autora: Iveta Liskova

Iveta Liskova
 
 

Podpora v nezaměstnanosti v roce 2021

Podpora v nezaměstnanosti se stanoví z

  • průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání nebo
  • posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost.

Výše podpory činí

  • v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %,
  • 45 % po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů).

V případech, kdy

  • doba předchozího zaměstnání je splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
  • uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
  • u uchazeče nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ

činí podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních 2 měsíců 0,15 násobek (5 192 Kč), další 2 měsíce ve výši 0,12 násobku (4 154 Kč), po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11 násobku (3 808 Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 činila 34 611 Kč (viz sdělení MPSV č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020).

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. 20 075 Kč.

zdroj: webové stránky Úřadu práce

Ve mzdovém a personálním programu ALFA MZDY AVENSIO můžete pro skončeného zaměstnance vytisknout potvrzení pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy:

610111_O zaměstnání (při skončení pracovněprávního vztahu)

610110_ O službě (při skončení služebního poměru)

kdy v zadávacím okně sestavy zatrhnete podmínku „Včetně potvrzení pro úřad práce“.

Potvrzení o vyplacení odstupného vytisknete ve stejné nabídce, jen v zadávacím okně sestavy zatrhnete podmínku „Včetně potvrzení o vyplacení odstupného“.

Zvýšení nezabavitelných částek od 01/2021

Nařízením vlády č. 580/2020 Sb. ze dne 14.12.2020 se od roku 2021 zvyšují normativní náklady na bydlení z 6.502 Kč na 6.637 Kč (bydlení v nájemních bytech – jedna osoba v rodině – obce s počtem obyvatel 50 000 – 99 999). Tato veličina má vliv na výši nezabavitelných částek, ovlivní tak výpočet exekučních / insolvenčních srážek.

Nezabavitelná částka na osobu povinného se totiž stanoví jako 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce (tj. částky 3.860 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení (tj. částky 6.637 Kč, tj. 3/4 z částky 10.497 Kč (3.860 + 6.637) = 7.872,75 Kč.

Na každou vyživovanou osobu (manžela/manželku, registrovaného partnera/partnerku, děti, …) se stanoví nezabavitelná částka jako 1/3 základní nezabavitelné částky, tj. 1/3 z 7.872,75 Kč = 2.624,25 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tj. 20.994 Kč. Jedna třetina z této částky činí 6.998 Kč.

Úpravu pravidel při výpočtu a odvodu správných částek bude obsahovat verze 3.2.0 mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO s tím, že nové nezabavitelné částky poprvé ovlivní výpočet srážek ze mzdy za měsíc leden 2021.

Tabulka s vývojem nezabavitelných částek od roku 2019:

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

Podle ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce přísluší zaměstnanci k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.

Na základě novelizace tohoto paragrafu provedené zákonem č. 285/2020 Sb. je se s účinností od 1.1.2021 stanoveno, že zaměstnanci přísluší za podmínek podle ustanovení § 203a zákoníku práce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce (u jednoho zaměstnavatele).

Paragraf 203a byl do zákoníku práce doplněn také předmětnou novelou a stanovuje tyto podmínky související s náhradou mzdy nebo platu:

1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a

b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost. Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020 činí průměrná mzda v národním hospodářství za 1.-3. čtvrtletí 2020 částku 34.611,– Kč.

3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený zákoníkem práce. Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba.

Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

V souladu s ustanovením § 25a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a ustanovením § 26a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, se v případě, že se uhrazuje zaměstnavateli náhrada mzdy, uhrazuje zaměstnavateli také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je zaměstnavatel z tohoto plnění platit (tj. 24,8 % z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru), a také pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z tohoto plnění platit (9 % z poskytnuté náhrady mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru).

Zákoník práce nestanoví pro podání žádosti o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež žádnou lhůtu. Je tedy třeba použít občanský zákoník, a zaměstnavatel tak může nárok na úhradu náhrady mzdy (platu) uplatnit ve tříleté lhůtě ode dne její výplaty zaměstnanci.

Česká správa sociálního zabezpečení zpracovala vzor žádosti – viz tento odkaz. Pomocí této žádosti může zaměstnavatel uplatnit nárok na úhradu náhrady mzdy (platu), která byla vyplacena více zaměstnancům. Samozřejmě může nárok uplatnit prostřednictvím samostatných žádostí. Pokyny k vyplnění tiskopisu si můžete otevřít zde.

Zaměstnavatel je povinen k žádosti doložit poskytnutí náhrady mzdy a splnění podmínek pro její poskytnutí, tedy že

  • uvolněný zaměstnanec vykonával činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, středního zdravotního pracovníka v táborech pro děti a mládež, anebo obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže – uvedené lze doložit např. organizátorem (tábora či sportovního soustředění) vystaveným potvrzením;
  • uvolněný zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží – uvedené lze doložit např. potvrzením příslušné instituce [doložení této podmínky se nevyžaduje, jde-li o tábory (nikoli sportovní soustředění) pro zdravotně postižené děti a mládež];
  • uvolněný zaměstnanec vykonával činnost uvedenou v první odrážce v rámci akce pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň je práce s dětmi a mládeží hlavní činností této právnické osoby – uvedené lze doložit např. potvrzením organizátora;
  • došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci – uvedené lze doložit např. účetními a dalšími doklady k vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a dalších nároků zaměstnanců souvisejících se zaměstnáním.

zdroj informací: www.cssz.cz

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO bude tiskopis žádosti o úhradu poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu zaměstnance souvisejícím s akcí pro děti a mládež k dispozici v některé jeho další verzi.

 

Podíl OZP za rok 2020

Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byl již zveřejněn formulář „Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele“ podle § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti za rok 2020 – viz tento odkaz.

Jedná se o elektronický formulář, se kterým se dá po jeho vyplnění dále pracovat, a to:

– uložit zapsané údaje formuláře na lokální disk PC nebo na jiné přenosné médium s tím, že uložené údaje lze později znovu načíst z *.xml datového souboru (uložené údaje neslouží k odeslání podání na úřad práce e-mailem),

– vytisknout na tiskárnu nebo uložit do *.PDF,

– přejít k odeslání – s elektronickým podpisem / přes datovou schránku.

Pomocí tlačítka „Nápověda“ v záhlaví formuláře zobrazíte webovou stránku s nápovědou.

Na stejných stránkách MPSV jsou rovněž uvedeny čísla účtů krajských poboček Úřadu práce ČR pro plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením odvodem do státního rozpočtu.

Ohlásit místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění je povinen každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru do 15. února. Při zjišťování počtu zaměstnanců je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti).

Pro výpočet plnění povinného podílu za rok 2020 se použije průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020, tedy částka 34.611,– Kč, která byla vyhlášena v částce 235 Sbírky zákonů dne 23.12.2020 sdělením MPSV č. 574/2020 Sb. ze dne 17.12.2020. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 86.527,50 Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 86.527,50 K a uvede výslednou sumu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

Více informací k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, k plnění povinného podílu, k právům a povinnostem zaměstnavatelů, naleznete například na webových stránkách MPSV.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO:

Částka průměrné mzdy byla zahrnuta již do verze programu ALFA MZDY AVENSIO č. 3.1.9 ze dne 21.12.2020 – viz podkladová sestava pro vyplnění formuláře „Ohlášení plnění povinného podílu …“, tj. sestava 011300_Podíl osob se ZP (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Rekapitulace).

Dále budou mít všichni uživatelé programu v lednové verzi programu (předpokládaný datum vystavení je 20.01.2021) k dispozici zaktualizovaný dokument „Podíl OZP“ (Nápověda – Soubory nápovědy – Sestavy).

Daňové povinnosti a daňový kalendář pro rok 2021

Upozornění na daňové povinnosti v roce 2021 zveřejnilo Ministerstvo financí ve svém Finančním zpravodaji č. 37/2020. Jedná se o daňové povinnosti vyplývající pro poplatníky z jednotlivých daňových předpisů *).

Daňový kalendář obsahující nejenom termíny splatností daní, ale také termíny podání daňových přiznání, vyúčtování, souhrnných/kontrolních hlášení atd. je jeho součástí a můžete si ho otevřít pomocí tohoto odkazu.

*) Seznam vybraných daňových předpisů:

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her

PPČ pedagogického pracovníka od 1.2.2021

V dnešním blogovém článku si dovoluji upozornit na nařízení vlády č. 562/2020 Sb. ze dne 14.12.2020 zveřejněné v Částce 230 Sbírky zákonů dne 23.12.2020.

Tímto nařízením se totiž mění nařízení vlády č. 75/2020 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, a to tak, že za odstavec 5 v § 2 se vkládá nový odstavec 6, který zní „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí“. Dosavadní odstavce 6 až 8 v § 2 tohoto nařízení se označují jako odstavce 7 až 9.

Tato změna nabývá účinnosti dnem 1.2.2021.

Pracovní doba pedagogických pracovníků a rozsah přímé pedagogické činnosti jsou upraveny zákony č. 563/2004 Sb. a 262/2006 Sb., dále již shora zmíněným nařízením vlády č. 75/2005 Sb. a vyhláškou č. 263/2007 Sb.

Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) je pro pedagogické pracovníky, jako pro všechny ostatní zaměstnance, určena § 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně.

Pedagogický pracovník vykonává v pracovní době:

– přímou pedagogickou činnost (dále jen jako „PPČ“)

– práce související s přímou pedagogickou činností (tzv. „nepřímá pedagogická činnost“ – dále jen jako „NPČ“).

Struktura pracovní doby pedagogických pracovníků, tzn. její rozdělení na dobu výkonu PPČ a na dobu výkonu NPČ, platí i pro zaměstnance zaměstnané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce). Týdenní rozsah PPČ stanovený v nařízení vlády č. 75/2005 Sb. platí pro pedagogické pracovníky se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdně. Zaměstnanec může mít sjednáno více pracovněprávních vztahů u jednoho nebo více zaměstnavatelů. Každý z těchto pracovněprávních vztahů se posuzuje samostatně. Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele však nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (viz § 34b odst. 2 zákoníku práce).

Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah PPČ na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování. Podle ustanovení § 23 odst. 2 téhož zákona je ředitel školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah PPČ podle prováděcího právního předpisu. Tím je nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah PPČ. Dle přílohy tohoto vládního nařízení stanoví ředitel školy každému pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah PPČ, a případně provede odpočet hodin PPČ za činnosti dle ustanovení § 3 a 5 odst. 2 tohoto nařízení (rozsah PPČ se snižuje např. výchovnému poradci nebo metodikovi-koordinátorovi ICT).

V této souvislosti doporučuji seznámit se s právním výkladem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství k §

23 zákona č. 563/2004 Sb. a k § 132 zákoníku práce – viz tento odkaz.

Pod tímto odkazem si můžete otevřít přílohu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v aktuálně platném znění, s týdenním rozsahem PPČ.

Cestovní náhrady v roce 2021

Vyhláškou č. 589/2020 Sb. ze dne 21.12.2020 stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) podle ustanovení § 189 odst. 1 zákoníku práce s účinností od 1.1.2021:

  1. Sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, která za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u

a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,20 Kč(v roce 2020 = 1,10 Kč),

b) osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč(v roce 2020 = 4,20 Kč).

 

  1. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (v podnikatelské sféře) podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši

a) 91 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (v roce 2020 = 87 Kč),

b) 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2020 = 131 Kč),

c) 217 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2020 = 206 Kč).

 

  1. Stravné, které za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci (ve státní a příspěvkové sféře) podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši

a) 91 Kč až 108 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12hodin (v roce 2020 = 87 Kč až 103 Kč),

b) 138 Kč až 167 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2020 = 131 Kč až 158 Kč),

c) 217 Kč až 259 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2020 = 206 Kč až 246 Kč).

 

  1. Průměrnou cenu pohonných hmot, která podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí

a) 27,80 Kčza 1 litr u benzinu automobilového 95 oktanů (v roce 2020 = 32 Kč),

b) 31,50 Kčza 1 litr u benzinu automobilového 98 oktanů (v roce 2020 = 36 Kč),

c) 27,20 Kčza 1 litr u motorové nafty (v roce 2020 = 31,80 Kč),

d) 5za 1 kilowatthodinu elektřiny (v roce 2020 = 4,80 Kč).

 

Poznámka:

Pro rok 2020 platila vyhláška MPSV č. 358/2019 Sb.

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2021 stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 510/2020 Sb. – viz blogový článek z 11.12.2020

Zvýšení platových tarifů od 1.1.2021

Vláda ČR schválila na své schůzi dne 21.12.2020 zvýšení platových tarifů od 1. ledna příštího roku u vybraných skupin zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Zvýšení platů se bude týkat lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků včetně lékařů orgánu ochrany veřejného zdraví, pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. U této skupiny pracovníků půjde o zvýšení o 10%.

Dále se zvýší platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství (tj. v mateřských, základních a středních školách), a to o 4%.

Základní platová tabulka č. 1 bude v roce 2021 beze změny. Jedná se o tabulku dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., která je určena pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 5 odst. 1 tohoto nařízení. Stejně tak se nezmění tabulka dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 304/2014 Sb., která je určena pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 2 odst. 1 tohoto nařízení.

Vládou schválené navýšené platy můžete dohledat pod tímto odkazem v souboru „ma_KORNBWJBDRUI.docx“.

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, nebylo k okamžiku zveřejnění tohoto blogového článku ve Sbírce zákonů vydáno. Jakmile se tak stane, poskytneme všem uživatelům mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO aktualizační skript, aby mohli s dostatečným časovým předstihem provést kontrolu změn tarifních platů jejich zaměstnanců od 1.1.2021 a vystavit včas platové výměry.

Zdroj informací:

zpráva o výsledcích jednání vlády z 21.12.2020

výsledky jednání vlády z 21.12.2020

tisková zpráva MPSV ze dne 21.12.2020

 

Prodloužení programu Antivirus do konce února 2021

Vláda ČR na svém jednání dne 21.12.2020 schválila prodloužení všech tří režimů Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus (tj. Antivirus Režim A, Režim A Plus a Režim B) až do 28. února 2021. Důvodem prodloužení programu je nepříznivá epidemická situace a také zdržení legislativního procesu novely zákona o zaměstnanosti zavádějící tzv. kurzarbeit (projednání novely je stále v Poslanecké sněmovně ČR), který měl původně na program Antivirus plynně navázat s účinností od 1.1.2021.

Cílem programu Antivirus je zmírnění dopadů celosvětového šíření nákazy COVID-19 na zaměstnanost. Zaměstnavatelům jsou refundovány náklady na výplaty náhrad mezd zaměstnanců za dobu trvání překážek v práci. Parametry současného nastavení programu se od příštího roku nezmění. Informace k jeho jednotlivým režimům naleznete zde.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách aktuální statistiky všech režimů Programu Antivirus, tj. stav čerpání Programu Antivirus ke dni 21.12.2020 a také přehlednou analýzu – stav ke dni 11.12.2020.

Zdroj informací: Tisková zpráva MPSV ze dne 21.12.2020

Mzdový a personální systém ALFA MZDY AVENSIO

Uživatelé mzdového a personálního systému ALFA MZDY AVENSIO mohou jako podklad pro vyúčtování náhrad ve všech třech režimech Programu Antivirus využít exporty:

140108_Program Antivirus režim A,

140208_Program Antivirus režim A Plus a 

140109_Program Antivirus režim B

– viz menu programu Hlavní nabídka – Zpracování – Exporty.

Dovolená uvolněných zastupitelů

Na úvod je třeba zdůraznit, že dovolená uvolněných členů zastupitelstev obcí není nijak zásadně dotčena novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 285/2020 Sb. účinnou od 1.1.2021. Dovolenou uvolněných zastupitelů výlučně upravuje § 81a zákona č. 128/2020 Sb., o obcích. Obecná ustanovení zákoníku práce se nepoužijí s výjimkou těch ustanovení, která se výslovně týkají osob vykonávajících veřejné funkce, tedy do 31.12.2020 ustanovení § 212 odst. 4 zákoníku práce a od 1.1.2021 ustanovení § 216 odst. 4 zákoníku práce, o převodu nevyčerpané dovolené.

Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, tj. 35 kalendářních dnů, přičemž zákon o obcích stanovuje v § 81a odst. 1, že nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem.

Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce netrvá po celý kalendářní rok, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok (§ 81a odst. 2 zákona o obcích).

Po dobu čerpání dovolené náleží uvolněnému zastupiteli odměna za výkon funkce v plné výši. Jinými slovy, odměna se mu během čerpání dovolené nekrátí.

Dovolenou nevyčerpanou za příslušný kalendářní rok lze čerpat v následujícím roce. Tato dovolená se pak čerpá přednostně. Do dalšího kalendářního roku se taková nevyčerpaná dovolená nepřevádí a bez náhrady propadá (§ 81a odst. 5 zákona o obcích).

Proplatit nevyčerpanou dovolenou zákon o obcích umožňuje, ovšem pouze v případech, kdy dojde k ukončení výkonu funkce nebo ukončení uvolnění pro výkon funkce (např. vzdání se funkce, odvolání z funkce, změna funkce z uvolněné na neuvolněnou). Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za který je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která uvolněnému zastupiteli náleží ke dni ukončení výkonu funkce (§ 81a odst. 8 zákona o obcích).

O čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva obce vede obecní úřad evidenci. Uvolněný zastupitel čerpání dovolené oznámí předem obecnímu úřadu prostřednictvím starosty (§ 81a odst. 10 zákona o obcích).

Podrobnosti vč. příkladů jsou uvedeny v Metodickém doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 5.5 – Odměňování a ostatní související nároky a peněžitá plnění členů zastupitelstva obce (str. 66 – 72) – viz tento odkaz.

 

Dovolená uvolněných zastupitelů a program ALFA MZDY AVENSIO:

Pro evidenci čerpání dovolené se zpravidla používá uživatelský kód 6611, případně jiný, který si uživatel nastaví. Důležité je, aby takový uživatelský kód měl uložený systémový kód 853.

Pro proplacení nevyčerpané dovolené je určen uživatelský kód 6615. I v tomto případě platí, že lze použít jiný, ovšem musí u něj mít nastaven systémový kód 878.

Výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva se eviduje jako druh a typ „pracovního poměru“ 8-8 = Výkon funkce. V pracovním úvazku je třeba uložit pracovní dobu 10 a rozvrh 146. Částka měsíční odměny se vyplňuje do pole „Měsíční tarif“. Program automaticky generuje mzdovou položku s kódem 3894 (systémový kód 499).

Zahraniční stravné 2021

Ve Sbírce zákonů (částka 209) byla dne 9.12.2020 zveřejněna vyhláška Ministerstva financí č. 510/2020 Sb. ze dne 4.12.2020, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021.

Základní sazby zahraničního stravného v cizí měně pro příští rok jsou stanoveny přílohou vyhlášky – viz tento odkaz.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2021 a zároveň zrušuje vyhlášku č. 310/2019 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020.

Zvýšení základní sazby v roce 2021 se týká 17 zemí – viz následující srovnávací tabulka:

Ostatní země, v tabulce neuvedené, jsou beze změny.

Další důležité informace k zahraničnímu stravnému naleznete např. v Příručce pro personální agendu a odměňování zaměstnanců zveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Čerpání dovolené ve svátek od 2021

Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb. umožní s účinností od 1.1.2021 čerpat dovolenou v den svátku*), ovšem jen na základě žádosti zaměstnance, který by byl jinak v den svátku povinen odpracovat směnu podle ustanovení § 91 odst. 4 zákoníku práce.

Typicky se bude jednat o zaměstnance konající práce v nepřetržitém provozu, práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele a dále práce, které je možné jim nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (viz ustanovení § 91 odst. 3 zákoníku práce).

Obecně ale dále zůstávají na základě ustanovení § 219 odst. 2 zákoníku práce zachována pravidla, podle kterých:

  • Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Jinými slovy, zaměstnavatel i nadále nebude moci dovolenou v tento den nařídit zaměstnanci proti jeho vůli.
  • Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.

Příklady:

  1. Zaměstnanec má pracovní dobu rozvrženou od pondělí do pátku do pěti 6hodinových směn. Zaměstnavatel určil tomuto zaměstnanci čerpání dovolené od pondělí do pátku. V úterý je svátek. Zaměstnanec vyčerpá 24 hodin dovolené, neboť úterní 6hodinová směna se mu do dovolené nezapočítá.
  2. Zaměstnanec konající práci v nepřetržitém provozu má na 28. září (= svátek) rozvrženou 12hodinovou směnu. Tento den má pracovat, směna mu z důvodu svátku neodpadá. Zaměstnanec však potřebuje mít tento den volno a požádal tedy zaměstnavatele, aby mu určil čerpání dovolené na tento den. Zaměstnavatel mu vyhověl. Čerpání dovolené ve svátek se zaměstnanci do dovolené započte, tzn. vyčerpá si ze své dovolené 12 hodin.

*) Svátky se podle zákona č. 245/2000 Sb. rozumí státní svátky a ostatní svátky.

Státními svátky jsou:

  • 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu
  • 8. květen – Den vítězství
  • 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa
  • 28. září – Den české státnosti
  • 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu
  • 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Ostatními svátky jsou:

  • 1. leden – Nový rok
  • Velký pátek
  • Velikonoční pondělí
  • 1. květen – Svátek práce
  • 24. prosinec – Štědrý den
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční

Pro úplnost cituji shora zmiňovaná ustanovení zákoníku práce ve znění platném a účinném od 1.1.2021:

219 odst. 2: Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené; to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.

91 odst. 3: V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:

a) naléhavé opravné práce,

b) nakládací a vykládací práce,

c) inventurní a závěrkové práce,

d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,

e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,

f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,

g) práce v dopravě,

h) krmení a ošetřování zvířat.

91 odst. 4: Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Shrnutí na závěr:

Den svátku se zaměstnanci do dovolené započítá, pokud:

– by zaměstnanec byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle ustanovení § 91 odst. 4 zákoníku práce a

– čerpání dovolené v tento den bylo zaměstnavatelem určeno na jeho žádost.

Musí být splněny obě tyto podmínky.

V programu ALFA MZDY AVENSIO bude možné čerpání dovolené ve svátek od 1.1.2021 nastavit, a to zatržením podmínky „Uplatnit i ve svátek“ v dokladu dovolené na záložce Pracovní poměry – Náhrady.

Dopady zvýšení minimální mzdy od ledna 2021

Jak jsme již informovali v blogovém článku ze dne 17.11.2020, dojde od ledna příštího roku ke zvýšení minimální a zaručené mzdy, a to na základě nařízení vlády č. 487/2020 Sb. ze dne 16.11.2020 zveřejněného v Částce 200 Sbírky zákonů dne 30.11.2020, kterým se mění nařízení vlády č 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Základní sazba minimální mzdy bude činit 15 200 Kč/měsíc a 90,50 Kč/hodinu a ovlivní, mimo jiné, zejména:

Výpočet a odvod zdravotního pojištění:

Minimální mzda je totiž podle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance a také pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5% z 15 200 Kč = 2 052 Kč).

Zařazení a vedení občana v evidenci uchazečů o zaměstnání:

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. nepřesáhne 7 600 Kč), nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. nepřesáhne 7 600 Kč).

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí:

Podle ustanovení § 117 zákoníku práce (podnikatelská sféra) totiž činí výše příplatku nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj. nejméně 9,05 Kč při 40 hodinové týdenní pracovní době (90,50 Kč x 10%). Podle ustanovení § 128 zákoníku práce (státní sféra) činí výše příplatku nejméně 5% základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 760 Kč (15 200 Kč x 5%).

Daňový bonus:

Podle ustanovení § 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů může daňový bonus uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období – tj. 91 200 Kč (6x 15 200 Kč). Dále je v ustanovení § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmů stanoveno, že plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů – tj. 7 600 Kč.

Slevu za umístění dítěte:

Podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob uplatnit „roční“ slevu na dani za umístění dítěte (tzv. školkovné). Podle ustanovení § 35bb odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za zdaňovací období roku 2021 maximálně do výše 15 200 Kč.

Limit pro osvobození důchodu od daně z příjmů:

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, nejvýše však v částce ve výši 36násobku minimální mzdy, tj. 547 200 Kč (36x 15 200 Kč).

Program ALFA MZDY AVENSIO

Seznam zaměstnanců, jejichž mzda nedosahuje výše minimální a (nebo) zaručené mzdy vytisknete pomocí sestavy 011200_Minimální a zaručená mzda uložené v menu Hlavní nabídka – Sestavy – Rekapitulace. Důležité je tisknout sestavu až po zadání veškerých měsíčních složek mzdy.

Pro doplatek do minimální / zaručené mzdy u pracovního poměru zaměstnance se používá na mzdových položkách kód 701 – DOPL. MIN. MZDA, případně jiný uživatelem zadaný kód, důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 30.

Pro doplatek do minimální (zaručené) mzdy u DPČ a DPP se používá na mzdových položkách kód 7010 – DOPL. MIN. MZDA OON, případně jiný uživatelem zadaný kód, důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 31.

Více informací získají všichni uživatelé programu ALFA MZDY AVENSIO v dokumentu „Minimální a zaručená mzda“ – viz menu Soubory nápovědy – Základní činnosti v programu.

Zdravotní pojištění v roce 2021

V oblasti zdravotního pojištění se od 1.1.2021 mění pro všechny skupiny plátců jak vyměřovací základy, tak pojistné. Změna se tedy týká osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“), osob bez zdanitelných příjmů (dále jen „OBZP“), zaměstnanců, zaměstnavatelů i státu.

Minimální záloha OSVČ je navázaná na průměrnou mzdu v národním hospodářství, která se každoročně zvyšuje (pro rok 2021 činí 35.441,– Kč, a to na základě nařízení vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21.09.2020, kterým se stanovila výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 na 34 766 Kč a výše přepočítacího koeficientu na 1,0194). Proto se od 1.1.2021 zvyšuje i minimální záloha, a to z 2.352,– Kč na 2.393,– Kč.

Jelikož se od 1. 1. 2021 zvyšuje také minimální mzda z dosavadních 14.600,– Kč na 15.200,– Kč (viz nařízení vlády č. 487/2020 Sb. ze dne 16.11.2020), zvyšuje se i pojistné OBZP a minimální pojistné zaměstnanců. Místo dosavadních 1.971,– Kč budou počínaje lednovou platbou odvádět 2.052,– Kč. Pro úplnost uvádím, že pokud nemá pojištěnec po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za něj plátcem pojistného stát, stává se OBZP, která je povinna si platit sama zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši.

Po půl roce se opět mění také výše pojistného, které za pojištěnce platí stát, a to z částky 1.567,– Kč na 1.767,– Kč (viz zákon č. 231/2020 Sb. ze dne 29.04.2020). Nárok na platbu pojistného státem mají nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání a další. Při souběhu kategorie státní pojištěnec se zaměstnáním nebo podnikáním nemá dotyčná osoba povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.

Na závěr ještě upozorňuji, že s účinností od 1.1.2021 dochází ke zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 3.000,– Kč na 3.500,– Kč, a to na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 436/2020 Sb. ze dne 26.10.2020. Zvýšení rozhodné částky se dotkne osob výdělečně činných na základě dohod o pracovní činnosti, kde je za zaměstnance považován jen ten, u něhož úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci dosáhl započitatelného příjmu, tedy od 1.1.2021 částky 3.500,– Kč (dosud 3.000,– Kč). Dále se bude ve zdravotním pojištění nová rozhodná částka týkat ještě členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

Daňový balíček 2021

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila minulý týden návrh řady daňových změn, které mají nabýt účinnosti v příštím roce. Daňový balíček byl postoupen ke schválení do Senátu. Text návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou si můžete přečíst zde. Dosavadní i budoucí stav projednávání daňového balíčku můžete sledovat pomocí tohoto odkazu (jedná se o sněmovní tisk č. 910).

Jaké zásadní změny tento daňový balíček mimo jiné obsahuje?

Stravenkový paušál – zaměstnavatelé budou moci vedle závodního stravování a stravenek poskytovat příspěvek na stravování přímo v peněžní formě. Více se dozvíte v blogovém článku z 18.9.2020.

Navýšení základní slevy na poplatníka za rok z 24.840,– Kč na 34.125,– Kč. Částka 34.125,– Kč odpovídá průměrné hrubé měsíční nominální mzdě přepočtené na plně zaměstnané v národním hospodářství za kalendářní rok 2019 zveřejněné Českým statistickým úřadem.

Zrušení limitu výše daňového bonusu na vyživované dítě, který nyní činí 60.300,– Kč ročně.

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby daně z příjmů ve výši 15 a 23 %. Sazba 15 % bude platit pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a sazba 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy. Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.

Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Pro rok 2021 bude průměrná mzda činit 1.701.168,– Kč ročně, tj. 141.764,– Kč měsíčně.

Zvýšení hranice pro odpisování hmotného majetku ze 40.000,– Kč na 80.000,– Kč – veškerý majetek do této částky bude možné jednorázově odepsat do daňových výdajů.

Snížení spotřební daně z nafty o 1 Kč/litr.

Zvýšení sazeb spotřební daně u tabákových výrobků o 10 % v roce 2021 a o 5 % v letech 2022 a 2023.

Zdroj informací: Tiskové zprávy Ministerstva financí „Poslanci schválili daňový balíček na rok 2021“ a „Nová opatření v daňovém balíčku podpoří ekonomiku“, ve kterých se můžete dočíst podrobnosti.

 

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít