Archív autora: Iveta Liskova

Iveta Liskova
 
 

Ošetřovné v době podzimních prázdnin a ředitelského volna

V dnešním blogovém článku si vysvětlíme, jak je to s nárokem na ošetřovné v souvislosti s blížícími se podzimními prázdninami, případně ředitelským volnem.

Za dny ředitelského volna nebo prázdnin nárok na ošetřovné není, protože ten vzniká zaměstnanci v případě, kdy musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z toho důvodu, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno nařízením příslušného orgánu (z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídané události).

Ředitelské volno nebo školní prázdniny nevylučují nárok na ošetřovné jen v případě, že ho uplatňuje zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocné dítě (nebo dítě, kterému byla nařízena individuální karanténa) mladší 10 let nebo jiného člena domácnosti, jenž nezbytně potřebuje ošetřování jinou osobou.

Zdroj informací: tisková zpráva ČSSZ z 22.10.2021

Více se dočtete také na webu České správy sociálního zabezpečení

Cestovní náhrady – zvýšení průměrné ceny benzinu 95

Na základě vyhlášky č. 375/2021 Sb. se zvyšuje průměrná cena automobilového benzinu 95 oktanů z 27,80 Kč na 33,80 Kč. Účinnost této vyhlášky je od 19.10.2021, proto se zvýšená sazba použije při pracovních cestách od tohoto dne.

Kalkulačky MPSV pro rok 2022

Ministerstvo práce a sociální věcí (dále jen „MPSV“) zveřejnilo na svých internetových stránkách:

V roce 2022 bude činit 1. redukční hranice (RH) 1 298 Kč, 2. RH 1 946 Kč a 3. RH 3 892 Kč. Pro srovnání uvádím, že v letošním roce 2021 činí 1. RH 1 182 Kč, 2. RH 1 773 Kč a 3. RH 3 545 Kč, a v loňském roce 2020 činila 1. RH 1 162 Kč, 2. RH 1 742 Kč a 3. RH 3 484 Kč.

Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) od 15. do 30. kalendářního dne trvání DPN, 66 % redukovaného DVZ od 31. do 60. dne trvání DPN a 72 % redukovaného DVZ od 61. dne trvání DPN.

Výše peněžité pomoci v mateřství a otcovské činí 70 % redukovaného DVZ za kalendářní den.

Výše dlouhodobého ošetřovného a ošetřovného činí 60 % redukovaného DVZ za kalendářní den.

Další informace k nemocenskému pojištění získáte například zde nebo na adrese https://www.cssz.cz/web/cz.

Poznámka na závěr: Na webových stránkách MPSV je samozřejmě stále k dispozici výpočtová kalkulačka jak pro náhradu mzdy, tak pro nemocenské dávky v roce 2021.

Zvýšení náhrady mzdy a nemocenských dávek pro rok 2022 – nové redukční hranice

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) vyhlásilo pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) platných v roce 2022.

Na základě sdělení MPSV ze dne 11.10.2021 vydaného pod č. 380/2021 Sb. v částce 167 Sbírky zákonů dne 18.10.2021 bude v roce 2022 činit:

  • první redukční hranice pro úpravu DVZ 1 298 Kč,
  • druhá redukční hranice pro úpravu DVZ 1 946 Kč,
  • třetí redukční hranice pro úpravu DVZ 3 892 Kč.

Tyto redukční hranice budou mít vliv na výpočet dávek nemocenského pojištění (nemocenského, otcovské, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství).Z uvedených redukčních hranic se také vychází při stanovení redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě zaměstnanců, kterou jim poskytuje zaměstnavatel po dobu prvních 14 kalendářních dnů. Příslušná redukční hranice, stanovená pro účely nemocenského pojištění, se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Z toho vyplývají tyto redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2022:

  • první redukční hranice = 227,15 Kč (0,175 x 1 298 Kč),
  • druhá redukční hranice = 340,55 Kč (0,175 x 1 946 Kč),
  • třetí redukční hranice = 681,10 Kč (0,175 x 3 892 Kč).

Přehled redukčních hranic v letech 2015 až 2022 – viz tato tabulka (ND = nemocenské dávky, NM = náhrada mzdy):

Pro úplnost uvádím, že redukční hranice jsou odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, tj. pro rok 2022 jde o vyměřovací základ za rok 2020) a tzv. přepočítacího koeficientu (stanoveného taktéž pro každý rok). Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient stanovuje vláda svým nařízením. Tyto hodnoty byly pro rok 2022 stanoveny nařízením vlády č. 356/2021 Sb. ze dne 27.09.2021 zveřejněným v částce 157 Sbírky zákonů: výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 činí 36 119 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 činí 1,0773.

Maximální VZ pro odvod SP v roce 2022

Maximálním ročním vyměřovacím základem (dále jen „maximální VZ“) pro placení pojistného na sociální zabezpečení je částka rovnající se 48násobku „průměrné mzdy“, tj. pro rok 2022 částka 1.867.728,– Kč (48 x 38.911,– Kč). „Průměrná mzda“ se počítá jako násobek všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítávacího koeficientu, tj. VVZ za rok 2020 = 36.119,– Kč x koeficient pro přepočet = 1,0773 (viz nařízení vlády č. 356/2021 Sb. ze dne 27.09.2021).

Maximální VZ zaměstnance je tvořen součtem jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální VZ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán:

  • pouze u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální VZ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální VZ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (6,5 %), ani za sebe (24,8%).
  • u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální VZ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné (viz níže). Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (24,8 %), nevrací.

Zaměstnavatel je povinen podle ustanovení § 15a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., písemně zaměstnanci na jeho žádost potvrdit úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Potvrzeními jednotlivých zaměstnavatelů následně zaměstnanec doloží svoji písemnou žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle § 17 odst. 3 téhož zákona. Tiskopis potvrzení zaměstnavatele

  • k tisku a ručnímu vyplnění je k dispozici zde,
  • k vyplnění na PC otevřete pomocí tohoto odkazu.

Všichni uživatelé mzdového a personálního programu ALFA MZDY AVENSIO mohou pro své zaměstnance potvrzení vytisknout pomocí sestavy 611111_Příjmy pro ČSSZ, OSSZ formulář uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy.

Pro úplnost připomínám, že do evidenčního listu důchodového pojištění se vyměřovací základ uvádí v plné výši bez ohledu na tu skutečnost, že odvodu pojistného podléhá pouze maximální VZ (více viz aktuálně platné Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP a Metodická pomůcka pro vyplňování ELDP).

Pro úplnost přikládám tabulku s přehledem maximálních VZ od roku 2018:

 

Odměňování členů volebních komisí – volby do PS 2021

Nároky

Nároky členů okrskových volebních komisí (dále jen „OVK“) upravují jednotlivé volební předpisy, tj. zákon č. 247/1995 Sb., vyhláška č. 233/2000 Sb. a zákon č. 296/2021 Sb.

Členové OVK mají nárok na

  • zvláštní odměnu za výkon funkce (viz dále)
  • pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy (platu, služebního příjmu, odměny) ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele, nebo paušální náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu funkce u členů, kteří jsou samostatně výdělečně činní (výše paušální náhrady činí 43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den).

Zaměstnavatel, který svému zaměstnanci poskytl pracovní (služební) volno a náhradu mzdy (platu, služebního příjmu, odměny) ve výši průměrného výdělku, se může následně obrátit na příslušný obecní/městský úřad a požádat o refundaci náhrady mzdy (platu, služebního příjmu, odměny), která mu bude vyplacena.

Nárok na náhradu ušlého výdělku je třeba uplatnit u obecního/městského úřadu a výdělečnou činnost prokázat např. živnostenským listem, zápisem v obchodním rejstříku nebo jiným dokumentem.

Výše odměny

Za výkon funkce v OVK náleží zvláštní odměna

  • řadovému členovi 1 800 Kč,
  • místopředsedovi a zapisovateli 2 100 Kč a
  • předsedovi 2 200 Kč.

Tato odměna se na základě ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 296/2021 Sb. zvyšuje o 500,– Kč.

Výplata odměny

Zvláštní odměnu a paušální náhradu ušlého výdělku vyplatí členům obecní/městský úřad, pod který OVK spadala, a to do 30 dnů po ukončení její činnosti. V této souvislosti uvádím, že činnost OVK je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí. Ta výsledky vyhlašuje zpravidla nejbližší úterý po volbách.

Krácení odměny

Obecní/městský úřad celkovou výši odměny poměrně krátí, a to pokud se člen OVK nezúčastňuje všech jednání. Krácení se provede podle evidence o účasti takového člena OVK na jednáních. Tento postup se uplatní mj. i v případě, kdy se člen neúčastní třeba jen prvního jednání komise, kde dochází ke složení slibu a k losování předsedy a místopředsedy. Důvody neúčasti přitom nejsou rozhodné, ani to, zda je neúčast omluvená či neomluvená.

Všichni zapisovatelé, předsedové a místopředsedové okrskových volebních komisí jsou povinni se účastnit školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, jež organizuje pověřený obecní/městský úřad ve spolupráci s Českým statistickým úřadem.

Předseda, místopředseda a zapisovatel, který nesplnil svou povinnost účastnit se školení, nemá nárok na vyšší zvláštní odměnu a náleží mu pouze odměna řadového člena. Jeho postavení předsedy, místopředsedy či zapisovatele tím ovšem není dotčeno.

V případě, že je zapisovatel jmenován nebo předseda či místopředseda vylosován až v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit, uplatní se zákonná výjimka a zvláštní odměna se nesnižuje.

Zdravotní pojištění

Odměny členů OVK nepodléhají odvodu ZP, a to na základě ustanovení § 5 písm. a) bod 7. zákona č. 48/1997 Sb.

Sociální pojištění

Účastni nemocenského pojištění mohou být členové OVK, a to v měsících, kdy dosáhnou rozhodného příjmu (pro rok 2021 je rozhodný příjem 3.500,– Kč). Je to stejné jako u zaměstnání malého rozsahu. V případě, že existují 2 (nebo více) zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele – příjmy se sčítají (viz ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb.).

Z odměn členů OVK se tedy bude pojistné na sociální zabezpečení odvádět za podmínky, že v jednom měsíci dosáhne jejich odměna v součtu s příjmem z jiného zaměstnání malého rozsahu u stejného zaměstnavatele alespoň rozhodného příjmu 3.500,– Kč.

Daň

Odměna člena OVK se v souvislosti s jejím zdaněním posuzuje jako příjem ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb.

Aktuálně se z odměny člena OVK v úhrnné výši do 3 500 Kč u poplatníka, který u plátce daně neučiní, tj. nepodepíše daňové prohlášení, srazí srážková daň zvláštní sazbou uvedenou v § 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.

Samozřejmě, bude-li členem OVK osoba, která nemá nikde jinde podepsané daňové prohlášení, může jej podepsat u obecního/městského úřadu a uplatnit daňovou slevu na poplatníka, pak nebude platit daň žádnou.

Program ALFA MZDY AVENSIO

Jak zadat nároky a odměny členů OVK v tomto mzdovém a personálním systému se všichni jeho uživatelé dozví v dokumentu „Volby 2021“ uloženém v Souborech nápovědy – skupina Speciální činnosti v programu.

Ošetřovné v novém školním roce z důvodu nařízené karantény nebo uzavření školy

Zajímá vás, jak je to s nárokem na ošetřovné v případě výskytu onemocnění covid-19 ve škole – nařízení karantény dítěti či uzavření školského zařízení?

Odpověď naleznete v dnešním blogovém článku:

Ošetřovné při ošetřování nemocného dítěte anebo při péči o dítě mladší 10 let z důvodu nařízené karantény nebo uzavření školského zařízení upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože

  • ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jiného člena domácnosti, jenž nezbytně potřebuje ošetřování jinou osobou,
  • musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že bylo uzavřeno školské nebo dětské zařízení (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo když osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla a nemůže o ně pečovat.

Ošetřovaný člen domácnosti nebo dítě, které zaměstnanec ošetřuje nebo o něj pečuje, musí prokazatelně žít se zaměstnancem ve společné domácnosti. V případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem se v předchozí větě uvedená podmínka neuplatňuje.

Další podmínkou je, že zaměstnanec, který ošetřuje nebo pečuje, má účast na nemocenském pojištění.

Ošetřovné náleží od prvního kalendářního dne a jeho výše činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Orientační částku si můžete spočítat pomocí kalkulačky MPSV – viz tento odkaz.

Poskytuje se po dobu 9 kalendářních dnů, u samoživitelů (pokud se starají o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku) až 16 kalendářních dnů.

O potřebě ošetřování či péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, u které je dána potřeba ošetřování nebo péče, a to vystavením Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) pro nemoc nebo nařízení karantény. Ošetřující/pečující zaměstnanec předá vystavený tiskopis neprodleně svému zaměstnavateli, které poté veškeré podklady pro výplatu ošetřovného postoupí příslušné OSSZ.

Při uzavření školského zařízení potvrdí příslušné dětské zařízení tuto skutečnost na formuláři Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského / dětského zařízení (školy), který předá rodiči dítěte. Také v tomto případě zaměstnanec, který o dítě bude pečovat, neprodleně odevzdá vystavený tiskopis svému zaměstnavateli, který pak podklady pro výplatu ošetřovného doručí příslušné OSSZ.

Zdroj informací: tisková zpráva ČSSZ z 10.9.2021

Podrobnější informace k ošetřovnému naleznete zde.

 

Žádost o zvýšení starobního důchodu

Pracující důchodci (zaměstnanci i OSVČ) mohou požádat o zvýšení starobního důchodu podle § 34 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podmínkou však je, že jde o výdělečnou činnost, která podléhá odvodům na důchodové pojištění.

Za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti se důchod zvýší o 0,4 % výpočtového základu, tj. částky, z níž byl důchod původně vypočítán.

Navýšení se netýká těch, kteří pracují například na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti v rozsahu, který účast na důchodovém pojištění nezakládá.

Do doby 360 kalendářních dnů se nezapočítávají dny dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, neplaceného volna a neomluvené absence.

Tiskopis žádosti je ke stažení zde.

Vyplněnou žádost je možné podat prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu.

Zvýšení důchodů v roce 2022

Jak vyplývá z tiskové zprávy MPSV z 10.9.2021, průměrný důchod se od 1.1.2022 zvýší o 805 Kč na 16.280,– Kč.

Do nové výše důchodu se promítne jak valorizace základní výměry (350,– Kč), tak obvyklá valorizace procentní výměry a dále mimořádná valorizace procentní výměry (300,– Kč).

Díky následujícímu přehledu si můžete udělat představu, jak si polepšíte právě Vy (tabulku zvětšíte kliknutím na ni):

Překážky v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. b) ZP

Podle ustanovení § 207 písm. b) zákoníku práce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, nemůže-li konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci.

Živelní událostí se rozumí požár, záplavy, zemětřesení, tornádo apod. Zaměstnavatel může v takových situacích zaměstnance i bez jeho souhlasu převést na nezbytně nutnou dobu na jinou práci.

Za nepříznivé povětrnostní vlivy se považují např. silný vítr, mráz, déšť, bouřka, extrémně vysoké teplota. Co se týče převedení zaměstnance na jinou práci v těchto případech, nemusí s tím zaměstnanec souhlasit.

Překážka v práci z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů se pro účely řádné dovolené nepovažuje (na rozdíl od přerušení práce z důvodu živelní události) za výkon práce. Stanoví to § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, kde je uvedeno, že za výkon práce se považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy.

Mzdový a personální program ALFA MZDY AVENSIO

Pro odpovídající započtení/nezapočtení neodpracované doby z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele dle § 207 písm. b) ZP jako výkon práce pro účely dovolené je nutné při jejich zadání použít správné mzdové kódy, u kterých bude pro překážky v práci způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy uložen systémový kód 392 (hodinové překážky) nebo 393 (půldenní nebo celodenní na náhradách).

Pro ostatní překážky dle uvedeného ustanovení ZP použijte mzdové kódy, u kterých bude nastaven systémový kód 383 (hodinové překážky) nebo 385 (půldenní nebo celodenní).

Novela zákona o důchodovém pojištění

Na základě novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění provedené zákonem č. 323/2021 Sb. dojde v roce 2022 k mimořádné valorizaci důchodů o 300,– Kč, která navýší zákonnou valorizaci.

Dále budou důchodci od roku 2023 dostávat za každé vychované dítě tzv. výchovné ve výši 500,– Kč měsíčně. Na takové navýšení bude mít nárok jen jeden z rodičů, a to ten, který o dítě osobně pečoval v největším rozsahu.

Další novinkou, která bude platit od 1.1.2023 je nárok pracovníků integrovaného záchranného systému odejít do předčasného důchodu bez vlivu na výši penze, a to až o pět let dříve, než je standardní doba, a po odpracování minimálně 20 let ve složkách IZS.

Informace ke změnám v oblasti důchodového pojištění přináší také tisková zpráva MPSV z 18.08.2021.

Novela zákona o nemocenském pojištění

Díky novele zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění provedené zákonem č. 330/2021 Sb. dojde od ledna 2022 ke zlepšení podmínek pro ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné a otcovskou.

Ošetřovné se nově bude vztahovat nejenom na osoby žijící ve společné domácnosti, ale budou ho moci čerpat i blízcí příbuzní, kteří se o nemocného budou starat. Například u dítěte to tedy bude moct být pracující prarodič, přestože s rodinou jinak nebydlí.

O dlouhodobé ošetřovné bude nově možné požádat, pokud nemocný pobýval v zařízení lůžkové péče alespoň čtyři kalendářní dny. V současné době je tato podmínka stanovena na minimálně 7 kalendářních dní. Za den hospitalizace se považuje také den přijetí a propuštění do/ze zdravotnického zařízení. Nyní je nutné požádat o dlouhodobé ošetřovné v den, kdy je hospitalizace ukončena, nově to bude možné až ve lhůtě do 8 dnů po skončení hospitalizace.

Další změna se týká otcovské, kterou bude možné namísto dosavadního jednoho týdne čerpat dva týdny. Současně dojde k prodloužení období, ve kterém může být otcovská poskytována, ovšem jen v případě, že dítě bylo v období prvních šesti týdnů života hospitalizováno. Období, ve kterém může být otcovská poskytována se pak prodlouží právě o dobu hospitalizace.

Informace ke změnám v oblasti nemocenského pojištění přináší také tisková zpráva MPSV z 18.08.2021.

 

Studenti a sociální pojištění

Studentem se rozumí osoba, která se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku. Co je považováno za přípravu na budoucí povolání stanovuje § 21 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Dokud není student výdělečně činný, není účasten nemocenského pojištění a nemá tedy povinnost odvádět pojistné. Z toho vyplývá, že během studia nemá ani nárok na žádné dávky nemocenského pojištění (nemocenské, mateřská atd.).

Zaměstnaný student je zpravidla nemocensky pojištěn a má na dávky nemocenského pojištění nárok. Totéž platí pro podnikajícího studenta, pokud si nemocenské pojištění platí dobrovolně.

Co se týče důchodového pojištění, tak studenti ho platit povinně nemusí. Doba studia není dobou důchodového pojištění ani tzv. náhradní dobou, což znamená, že se nezapočítává do doby potřebné pro nárok na starobní důchod. K účasti na důchodovém pojištění se však studenti starší 18 let mohou přihlásit dobrovolně a hradit pojistné alespoň v minimální výši, pak se doba studia pro budoucí nárok na starobní důchod počítat bude. Přihlášku je možné podat kdykoliv, tj. jak v průběhu studia, tak kdykoliv po jeho skončení. Obdobně je to s placením pojistného, které je možné hradit průběžně nebo kdykoliv po skončení studia. Pokud student při studiu vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění, je povinen odvádět pojistné a tato doba se mu do důchodu započítá.

Stanou-li se studenti v důsledku úrazu nebo nemoci invalidními, může jim být za splněných požadovaných podmínek přiznán invalidní důchod. Základní podmínkou pro nárok na invalidní důchod je uznání invalidity posudkovým lékařem ČSSZ a dále získání zákonem stanovené potřebné doby pojištění. Tato doba je závislá na věku žadatele. Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění, kromě doby vedení v evidenci úřadu práce, považuje též doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky a také prvních 6 let studia po 18. roce věku.

Pokud studentovi do jeho 26 let zemře rodič, má za určitých zákonných podmínek nárok na důchod sirotčí. Nárok vznikne, pokud zemřelá osoba pobírala starobní či invalidní důchod nebo ke dni úmrtí splnila podmínku potřebné doby důchodového pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod.

Pokud jde o pracující nebo podnikající studenty, může jim vzniknout povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění a tím i povinnost platit pojistné. Zda jsou z titulu zaměstnání pojištěni, záleží na základě jakého pracovněprávního vztahu pracují a také na výši dosaženého příjmu. Studenti pracující na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti jsou pojištěni, pokud jejich měsíční příjem sjednaný ve smlouvě nebo skutečně dosažený z pracovní činnosti dosáhne alespoň částky 3.500,– Kč. Účast na pojištění nevzniká z tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy sjednaný/skutečně dosažený příjem nedosahuje 3.500,– Kč za měsíc.

Činnost konaná na základě dohody o provedení práce nezakládá účast na pojištění, pokud výše zúčtovaného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10.000,– Kč. V měsících, ve kterých příjem z DPP tuto částku přesáhne, je student účasten pojištění a takové období se započítává do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod.

Více podrobností se dozvíte v příručce ČSSZ „Informace pro studenty z oblasti sociálního zabezpečení“ – ke stažení zde.

Brigády studentů a zdanění jejich příjmů

V dnešním blogovém článku přináším souhrn praktických informací týkajících se zdanění výdělků studentů, které mají z brigád. Za tímto účelem studenti nejčastěji uzavírají se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti podle § 74 až 77 zákoníku práce. Z pohledu zdanění se jedná o příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Zaměstnaný student (stejně jako každý jiný zaměstnanec) si může u svého zaměstnavatele uplatnit:

  • základní slevu na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů ve výši 2.320,– Kč měsíčně (27.840,– Kč ročně) a současně také
  • slevu na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. b) téhož zákona ve výši 335,– Kč měsíčně (4.020,– Kč ročně),
  • případně další slevy definované v § 35ba zákona o daních z příjmů (na držitele průkazu ZTP/P, na manžela atd.).Slevu na studenta lze uplatnit až do dovršení 26 let věku v případě, že se student soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. V případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu je možné slevu na studenta uplatnit až do 28 let věku. Předpokladem však je učiněné (podepsané) daňové prohlášení a doložené potvrzení o studiu.

Daňovým prohlášením může student u svého zaměstnavatele uplatnit výše uvedené slevy na dani, při nástupu do zaměstnání se podepisuje do 30 dnů a jinak každoročně do 15. února. Nelze ho učinit na stejné období současně u více zaměstnavatelů, s výjimkou změny zaměstnání v průběhu jednoho kalendářního měsíce s tím, že daňové slevy může v takovém případě poskytnout pouze jeden zaměstnavatel.

Co se týče povinnosti podat daňové přiznání, neexistují pro studenty žádná zvláštní pravidla a vždy záleží na konkrétních situacích:

  • Pokud bude student pracovat pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů postupně, u všech bude mít na příslušný kalendářní rok učiněné daňové prohlášení a nebude mít jiné příjmy zakládající povinnost podat daňové přiznání, pak přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávat nemusí.
  • Povinnost podat daňové přiznání nebude mít student ani v případě, že bude mít příjmy zdaněny srážkovou daní. Nevýhodou tohoto zdanění však je, že nelze uplatnit daňové slevy. Ovšem i v případě těchto příjmů může student dodatečně u zaměstnavatele učinit daňové prohlášení, případně zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání a pak si daňové slevy uplatnit může.

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je dostupný na internetových stránkách Finanční správy ČR.

Další informace, postupy a odkazy, které by se studentům ohledně daní mohly hodit, jsou zveřejněny na tomto webu.

Zvýšení daňového zvýhodnění a nové podmínky pro daňový bonus

Na základě novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů provedené zákonem č. 285/2021 Sb. se zvyšuje částka daňového zvýhodnění na:

  • druhé dítě z 19.404,– Kč (1.617,– Kč měsíčně) na 22.320,– Kč (1.860,– Kč měsíčně) a
  • třetí a každé další dítě z 24.204,– Kč (2.017,– Kč měsíčně) na 27.840,– Kč (2.320,– Kč měsíčně).

Výše daňového zvýhodnění na první dítě se nemění (15.204,– Kč, 1.267,– Kč měsíčně).

Jak vyplývá z přechodných ustanovení, vyšší daňové zvýhodnění se použije již pro celé zdaňovací období roku 2021, ovšem až v rámci ročního zúčtování daně nebo daňového přiznání za 2021. Při výpočtu daňových záloh se bude měsíční daňové zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další dítě poskytovat po celý rok 2021 ve výši dosud platné, tj. ve výši 1.617,– Kč na druhé dítě a 2.017,– Kč na třetí a každé další dítě. Nové částky daňového zvýhodnění se při výpočtu záloh na daň použijí poprvé až při zúčtování mezd za leden 2022.

Díky předmětné novele se také ruší maximální částka měsíčního daňového bonusu 5.025,– Kč. Tato změna se uplatní až v roce 2022.

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

Alfa Software, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít