Archív autora: Iveta Liskova

Iveta Liskova
 
 

Solidární zvýšení daně v roce 2020

V souvislosti se stanovením výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 a souvisejícího přepočítacího koeficientu se mění hranice pro solidární zvýšení daně na částku 1 672 080 Kč (v roce 2019 = 1 569 552 Kč).

Konkrétně je v ustanovení § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen jako „ZDP“), uvedeno, že se při výpočtu podle ustanovení § 16 téhož zákona zvýší daň o solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně činí 7% z kladného rozdílu mezi

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a

b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (= 1 672 080 Kč /48x 34 835 Kč/).

 Průměrná mzda se počítá jako násobek všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítávacího koeficientu, tj. VVZ za rok 2018 = 32 510 Kč x koeficient pro přepočet = 1,0715 (viz nařízení vlády č. 260/2019 Sb. ze dne 30.09.2019).

Ze shora uvedeného vyplývá, že se solidární zvýšení daně netýká příjmů z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) a ostatních příjmů (§ 10 ZDP).

Tzv. solidární přirážka se bude vybírat již při stanovení záloh na daň, tj. měsíčně. Solidární zvýšení daně u zálohy upravuje ustanovení § 38ha ZDP:

㤠38ha

Solidární zvýšení daně u zálohy

(1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy.

(2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a

b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. (pozn. pro rok 2020 = 139 340 Kč /4x 34 835 Kč/)

(3) Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku odpovídající rozdílu podle odstavce 2.“

Podle § 38g odst. 4 ZDP je daňové přiznání povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Povinnost podat daňové přiznání za rok 2020 z důvodu solidárního zvýšení daně bude mít pouze ten zaměstnanec, jehož celkový roční příjem přesáhne částku 1 672 080 Kč. Jinými slovy, poplatník bude muset podat daňové přiznání pouze tehdy, když se jeho daň za zdaňovací období roku 2020 zvýší o solidární daň. Takovou povinnost poplatník nebude mít v případě, kdy se např. pouze jedna jeho záloha z příjmů ze závislé činnosti zvýší o solidární daň podle § 38ha ZDP, ale jeho daň se za dané zdaňovací období nezvýší o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. V takovém případě může plátce (zaměstnavatel) tomuto poplatníkovi (zaměstnanci) provést roční zúčtování záloh.

Program AVENSIO Software:

Mzdový a personální program AVENSIO Software počítá samozřejmě solidární zvýšení daně automaticky. Jeho výše je vidět na kartě zaměstnance v záložce mzdového lístku v poli „Solidární daň“.

Přehled zaměstnanců, u kterých budou v průběhu roku 2020 zálohy na daň zvýšeny o tzv. solidární přirážku, vytisknete v programu pomocí sestav 420111_Daně – seznam nebo 420611_Výpočet daně u zaměstnance. Obě sestavy jsou uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Daně. Solidární přirážka se promítne také do mzdových listů zaměstnanců – viz sestava 350111_Mzdový list úplný (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Mzdový list).

Budete-li mít jako uživatel systému AVENSIO Software jakékoliv dotazy týkající se solidárního zvýšení daně, kontaktujte pracovnice konzultační linky. Jsou k dispozici každý pracovní den od 7:00 do 15:30 hod. a rády Vám pomohou.

ZP – VZ pro pojistné hrazené státem od 1.1.2020

S účinností od 1.1.2020 se zvýší vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, a to na 7.903,– Kč za kalendářní měsíc (viz zákon č. 297/2017 Sb. novelizující zákon č. 592/1992 Sb.). Pojistné ve výši 13,5% z tohoto vyměřovacího základu odpovídá částce 1.067,– Kč. Vyměřovací základ se tak zvyšuje o 363,– Kč ze současných 7.540,– Kč, pojistné se pak zvyšuje o 49,– Kč z 1.018,– Kč.

Tato nová částka bude mít také vliv na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod ve smyslu ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištěníje-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Vyměřovacím základem je totiž v takovém případě částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát – viz ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu AVENSIO Software, kterých se uvedená legislativní změna týká, a mají v programu nastaven správně parametr systému č. 74, bude samozřejmě včas připravena jeho aktualizace.

Přehled vyměřovacích základů státu a částek pojistného za posledních 10 let:

SP – maximální VZ zaměstnance v roce 2020

Maximálním ročním vyměřovacím základem (dále jen „maximální VZ“) pro placení pojistného na sociální zabezpečení je částka rovnající se 48násobku „průměrné mzdy“, tj. pro rok 2020 částka 1.672.080,– Kč (48 x 34.835,– Kč). „Průměrná mzda“ se počítá jako násobek všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítávacího koeficientu, tj. VVZ za rok 2018 = 32 510 Kč x koeficient pro přepočet = 1,0715 (viz nařízení vlády č. 260/2019 Sb. ze dne 30.09.2019).

Maximální VZ zaměstnance je tvořen součtem jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální VZ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán:

1) pouze u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální VZ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální VZ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (6,5 %), ani za sebe (24,8%).

2) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální VZ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné (viz níže). Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (24,8 %), nevrací.

Zaměstnavatel je povinen podle ustanovení § 15a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., písemně zaměstnanci na jeho žádost potvrdit úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Potvrzeními jednotlivých zaměstnavatelů následně zaměstnanec doloží svoji písemnou žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle § 17 odst. 3 téhož zákona. Tiskopis potvrzení

Všichni uživatelé mzdového a personálního programu AVENSIO Software mohou pro své zaměstnance potvrzení vytisknout pomocí sestavy 611111_Příjmy pro ČSSZ, OSSZ formulář uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy.

A na závěr pro srovnání přikládám tabulku s přehledem maximálních VZ za posledních 6 let:

Zvýšení náhrady mzdy a nemocenských dávek pro rok 2020 – nové redukční hranice

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) vyhlásilo pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) platných v roce 2020.

Na základě Sdělení MPSV ze dne 21.10.2019 vydaného pod č. 270/2019 Sb. v částce 117 Sbírky zákonů dne 29.10.2019 bude v roce 2020 činit:

  • první redukční hranice pro úpravu DVZ 1 162 Kč,
  • druhá redukční hranice pro úpravu DVZ 1 742 Kč,
  • třetí redukční hranice pro úpravu DVZ 3 484 Kč.

Tyto redukční hranice budou mít vliv na výpočet dávek nemocenského pojištění (nemocenského, otcovské, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství).

Z uvedených redukčních hranic se také vychází při stanovení redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě zaměstnanců, kterou jim poskytuje zaměstnavatel po dobu prvních 14 kalendářních dnů. Příslušná redukční hranice, stanovená pro účely nemocenského pojištění, se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Z toho vyplývají tyto redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2020:

  • první redukční hranice = 203,35 Kč (0,175 x 1 162 Kč),
  • druhá redukční hranice = 304,85 Kč (0,175 x 1 742 Kč),
  • třetí redukční hranice = 609,70 Kč (0,175 x 3 484 Kč).

Přehled redukčních hranic v letech 2013 až 2020 – viz tato tabulka (ND = nemocenské dávky, NM = náhrada mzdy):

Pro úplnost uvádím, že redukční hranice jsou odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, tj. pro rok 2020 jde o vyměřovací základ za rok 2018) a tzv. přepočítacího koeficientu (stanoveného taktéž pro každý rok). Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient stanovuje vláda svým nařízením. Tyto hodnoty byly pro rok 2020 stanoveny nařízením vlády č. 260/2019 Sb. ze dne 30.09.2019 zveřejněným v částce 114 Sbírky zákonů: výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 činí 32 510 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 činí 1,0715.

Kalkulačky MPSV pro rok 2020

Ministerstvo práce a sociální věcí (dále jen „MPSV“) zveřejnilo na svých internetových stránkách:

V roce 2020 bude činit 1. redukční hranice (RH) 1 162 Kč, 2. RH 1 742 Kč a 3. RH 3 484 Kč. Pro srovnání uvádím, že v letošním roce 2019 činí 1. RH 1 090 Kč, 2. RH 1 635 Kč a 3. RH 3 270 Kč, a v loňském roce 2018 činila 1. RH 1 000 Kč, 2. RH 1 499 Kč a 3. RH 2 998 Kč.

Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) od 15. do 30. kalendářního dne trvání DPN, 66 % redukovaného DVZ od 31. do 60. dne trvání DPN a 72 % redukovaného DVZ od 61. dne trvání DPN.

Výše peněžité pomoci v mateřství a otcovské činí 70 % redukovaného DVZ za kalendářní den.

Výše dlouhodobého ošetřovného a ošetřovného činí 60 % redukovaného DVZ za kalendářní den.

Další informace k nemocenskému pojištění získáte například zde nebo na adrese https://www.cssz.cz/web/cz.

Poznámka na závěr: Na webových stránkách MPSV je samozřejmě stále k dispozici výpočtová kalkulačka jak pro náhradu mzdy, tak pro nemocenské dávky v roce 2019.

Vyřízení rodičovského příspěvku od 07/2019

Od 1. července letošního roku se zjednodušuje vyřizování rodičovského příspěvku. K žádosti o rodičovský příspěvek bylo totiž dosud nutné u příslušného úřadu práce doložit ještě tzv. „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“, kde Česká správa sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno) vyplňuje výši peněžité pomoci v mateřství (dále jen „PPM“) za kalendářní den a denní vyměřovací základ PPM. Nově si ČSSZ a úřad práce potřebné informace mezi sebou předají elektronickou cestou. Jinými slovy, rodiče žádající o rodičovský příspěvek od 1.7.2019 již nemusejí s tiskopisem „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“ na příslušný úřad OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno pro jeho potvrzení. Tím se usnadní a zrychlí celý proces vyřízení žádosti o rodičovský příspěvek.

Výše uvedené se však týká jen těch rodičů žádajících o rodičovský příspěvek, kteří pobírali PPM od OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno a ke stanovení měsíční výše rodičovského příspěvku chtějí využít svůj denní vyměřovací základ.

V některých případech totiž bude muset rodič stejně doložit vyplněný a potvrzený formulář „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“, případně formulář „Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku“:

– rodič pobíral nemocenské v souvislosti s porodem poskytované od OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno a jiného příslušného orgánu nemocenského pojištění,

– pro zjištění denního vyměřovacího základu druhého rodiče,

– PPM byla poskytována jiným příslušným orgánem nemocenského pojištění, než je OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, tj. např. Ministerstvem obrany či Ministerstvem vnitra.

Více se také dozvíte v tiskové zprávě MPSV z 2.7.2019.

Program AVENSIO Software

Pro případ zjištění denního vyměřovacího základu druhého rodiče, tzn. tehdy, kdy je zapotřebí vystavit „Přílohu k žádosti o PPM“, která se dokládá na OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno pro účely vyplnění „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“ využijte v AVENSIU na osobní kartě zaměstnance záložku Pracovní poměry – Nemocenské a přes pravé tlačítko myši zvolte možnost „Tisknout „Přílohu k žádosti o dávku“ samostatně bez nemocenské“.

Jaký je rozdíl mezi rodičovskou dovolenou a rodičovským příspěvkem si můžete přečíst v tomto blogovém článku.

Více informací vč. výčtu podmínek osobní celodenní péče, stanovení výše rodičovského příspěvku ve vazbě na denní vyměřovací základ, formuláře apod. naleznete např. na webových stránkách Integrovaného portálu MPSV nebo na webových stránkách MPSV.

Nevyplacení mzdy zaměstnanci

Možnosti zaměstnance pro případ, že mu zaměstnavatel v termínu splatnosti mzdu nevyplatil jsou následující:

  1. Písemně vyzvat zaměstnavatele k úhradě dlužné částky.
  2. Okamžitě zrušit pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce za předpokladu, že uplynulo 15 dnů po období splatnosti a požadovat po zaměstnavateli náhradu mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tedy zpravidla ve výši dvojnásobku průměrného výdělku). Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce (viz § 141 odst. 1 zákoníku práce). Až poté je možné připočítat 15 dnů a po jejich marném uplynutí může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit (např. mzda za měsíc červen je splatná poslednímu dni měsíce července, okamžitě zrušit pracovní poměr může zaměstnanec k 16. srpnu).

Okamžité zrušení pracovního poměru musí:

  • zaměstnanec provést písemně, a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl, a to bez ohledu na skutečnost, zda se o tom zaměstnanec dozvěděl.
  • obsahovat důvod, který nesmí být dodatečně měněn a musí být vymezen tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem.
  • být ve stanovené době doručeno zaměstnavateli.
  1. Podat podnět (písemně, telefonicky, osobně) k provedení kontroly oblastnímu inspektorátu práce místně příslušnému podle výkonu práce. K podnětu je vhodné připojit kopie dokumentů, které se týkají pracovního poměru zaměstnance (pracovní smlouvu, mzdový výměr, potvrzení o zaměstnání apod.). Pokud se místo výkonu práce neshoduje se sídlem zaměstnavatele, je nutné jej v podnětu uvést.
  2. Podat žalobu k soudu, jejíž náležitosti jsou uvedeny v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).
  3. Kontaktovat úřad práce a požádat o uspokojení mzdových nároků, pokud je na zaměstnavatele podán návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Více viz blogový článek z 16.4.2019.

zdroj: www.suip.cz

Dodatková dovolená

Dodatková dovolená je vedle dovolené za kalendářní rok a dovolené za odpracované dny další zákoníkem práce upraveným druhem dovolené.

Komu a v jaké délce přísluší dodatková dovolená?

Ustanovení § 215 odst. 1 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených v předchozí větě jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

Co jsou to práce zvlášť obtížné?

V odstavci 2 téhož paragrafu je uveden výčet prací, které se pro účely dodatkové dovolené považují za práce zvlášť obtížné:

a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,

b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

c) jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

d) pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

e) jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

f) pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok; pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech jedna dvanáctina dodatkové dovolené,

g) pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

h) pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách,

i) jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Kde jsou stanoveny tropické nebo jinak zdravotně obtížné oblasti?

Tropické nebo jinak zdravotně obtížné oblasti stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou, k čemuž je zmocněno v odstavci třetím § 215 zákoníku práce. Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 600/2006 Sb.

Náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou

Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout, neboť tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně (viz ustanovení § 222 odst. 5 zákoníku práce).

Program AVENSIO Software

Nárok na dodatkovou dovolenou vyhodnocuje mzdový a personální program AVENSIO Software na základě platnosti časového intervalu zadaného u příslušného pracovního poměru v okně náhrad. Dodatkovou dovolenou program odečítá až po vyčerpání případného zůstatku loňské dovolené.

Informace o nároku, čerpání a zůstatku dodatkové dovolené lze získat např. pomocí sestav 011700_Rekapitulace dovolené, 012000_Přehled ročního čerpání dovolené (obě viz Hlavní nabídka -Tiskové sestavy – Rekapitulace) nebo 550411_Zůstatky dovolené (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Uživatelské).

Více se uživatelé programu dozví v dokumentaci – viz Soubory nápovědy – Karta zaměstnance – Záložka Náhrady nebo Soubory nápovědy – Sestavy – Dovolená-přehled sestav.

 

Práce přesčas a kratší úvazek

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou dle § 80 zákoníku práce je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu – viz ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) věta druhá zákoníku práce.

Stanovená týdenní pracovní doba činí dle § 79 odst. 1 zákoníku práce 40 hodin týdně. U zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí 37,5 hodiny týdně; u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodiny týdně (§ 79 odst. 2 zákoníku práce).

Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby může také obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele (§ 79 odst. 3 zákoníku práce).

Zaměstnancům, kteří pracují na kratší pracovní dobu, nelze práci nad sjednanou kratší pracovní dobu nařídit. Je-li vykonávána s jejich souhlasem, přísluší za dobu práce pouze mzda a za práci přesčas se posuzuje až práce, která přesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu.

 Příklad: Zaměstnankyně má v pracovní smlouvě sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 30 hodin týdně, která je rovnoměrně rozvržena do pěti pracovních dnů týdně v délce 6 hodin. Stanovená pracovní doba činí 40 hodin týdne, není zkrácena podle § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Pokud zaměstnankyně vykoná práci nad 6 hodin v některém dni a zároveň v týdnu víc než 30 hodin, přísluší jí za tuto práci jen mzda, neboť se nejedná o práci přesčas. Za práci přesčas by se považoval až výkon práce zaměstnankyně nad 40 hodin v daném týdnu. Jinými slovy, práce nad sjednanou kratší pracovní dobu není do stanovené týdenní pracovní doby prací přesčas.

Program AVENSIO Software:

Práci nad sjednanou kratší pracovní dobu do stanovené týdenní pracovní dobu zaúčtujete na mzdových položkách mzdovým uživatelským kódem 769 – DOPLNĚNÍ DO ÚVAZKU, případně jiným – důležité je, aby použitý uživatelský kód měl nastavený systémový kód 14.

Pokud byste namísto mzdového kódu pro doplnění do úvazku použili mzdový kód pro přesčas, program na toto v kontrole dat upozorní.

Exekuční/insolvenční srážky od 6/2019

Na základě nařízení vlády č. 91/2019 Sb. ze dne 25.3.2019 zveřejněné v Částce 42 Sbírky zákonů dne 2.4.2019 dochází s účinností od 1.6.2019 ke zvýšení částky, nad kterou se čistá mzda sráží bez omezení na dvojnásobek, tj. na 19 286 Kč.

Z této změny vyplývá i zvýšení jedné třetiny zbytku čisté mzdy, která nově bude činit maximálně 6 428 Kč.

Pro srovnání uvádím znění novelou dotčeného ustanovení § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách:

  • do 31.5.2019:

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.“

  • od 1.6.2019:

„Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.“

Příklad výpočtu srážky:

Čistá mzda zaměstnance činí 33941 Kč. Je ženatý a má tři vyživované děti. Jedná se o nepřednostní pohledávku.

Základní částka, která nesmí být zaměstnanci sražena = 12858 Kč (6428,67 + 4x 1607,17).

Zbytek čisté mzdy po odečtení základní částky = 21083 Kč (33941 – 12858).

Výpočet srážky v 5/2019:

Zbytek čisté mzdy porovnáme s částkou 9643 Kč, tj. 21083 – 9643 = 11440 Kč, kterou srazíme celou a k tomu ještě 1/3 z 9643 Kč. Celkem tedy bude srážka činit 14654 Kč (11440 + 6428), zaměstnanci zbyde 19287 Kč.

Výpočet srážky v 6/2019:

Zbytek čisté mzdy porovnáme s částkou 19 286 Kč, tj. 21083 – 19286 = 1797 Kč, kterou srazíme celou a k tomu ještě 1/3 z 19286 Kč. Celkem tedy bude srážka činit 8225 Kč (1797 + 6428), zaměstnanci zbyde 25716 Kč.

Program AVENSIO Software: Uvedenou legislativní změnu obsahuje verze programu 3.1.0.

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít