Archív měsíce: Červen 2019

 

Nevyplacení mzdy zaměstnanci

Možnosti zaměstnance pro případ, že mu zaměstnavatel v termínu splatnosti mzdu nevyplatil jsou následující:

  1. Písemně vyzvat zaměstnavatele k úhradě dlužné částky.
  2. Okamžitě zrušit pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce za předpokladu, že uplynulo 15 dnů po období splatnosti a požadovat po zaměstnavateli náhradu mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tedy zpravidla ve výši dvojnásobku průměrného výdělku). Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce (viz § 141 odst. 1 zákoníku práce). Až poté je možné připočítat 15 dnů a po jejich marném uplynutí může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit (např. mzda za měsíc červen je splatná poslednímu dni měsíce července, okamžitě zrušit pracovní poměr může zaměstnanec k 16. srpnu).

Okamžité zrušení pracovního poměru musí:

  • zaměstnanec provést písemně, a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl, a to bez ohledu na skutečnost, zda se o tom zaměstnanec dozvěděl.
  • obsahovat důvod, který nesmí být dodatečně měněn a musí být vymezen tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem.
  • být ve stanovené době doručeno zaměstnavateli.
  1. Podat podnět (písemně, telefonicky, osobně) k provedení kontroly oblastnímu inspektorátu práce místně příslušnému podle výkonu práce. K podnětu je vhodné připojit kopie dokumentů, které se týkají pracovního poměru zaměstnance (pracovní smlouvu, mzdový výměr, potvrzení o zaměstnání apod.). Pokud se místo výkonu práce neshoduje se sídlem zaměstnavatele, je nutné jej v podnětu uvést.
  2. Podat žalobu k soudu, jejíž náležitosti jsou uvedeny v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).
  3. Kontaktovat úřad práce a požádat o uspokojení mzdových nároků, pokud je na zaměstnavatele podán návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Více viz blogový článek z 16.4.2019.

zdroj: www.suip.cz

Dodatková dovolená

Dodatková dovolená je vedle dovolené za kalendářní rok a dovolené za odpracované dny další zákoníkem práce upraveným druhem dovolené.

Komu a v jaké délce přísluší dodatková dovolená?

Ustanovení § 215 odst. 1 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených v předchozí větě jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

Co jsou to práce zvlášť obtížné?

V odstavci 2 téhož paragrafu je uveden výčet prací, které se pro účely dodatkové dovolené považují za práce zvlášť obtížné:

a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,

b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

c) jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

d) pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

e) jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

f) pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech. Zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, má právo na dodatkovou dovolenou již za tento rok; pracuje-li zaměstnanec v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech nepřetržitě více než 1 rok, přísluší mu za každých 21 odpracovaných dnů v těchto oblastech jedna dvanáctina dodatkové dovolené,

g) pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

h) pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách,

i) jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Kde jsou stanoveny tropické nebo jinak zdravotně obtížné oblasti?

Tropické nebo jinak zdravotně obtížné oblasti stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou, k čemuž je zmocněno v odstavci třetím § 215 zákoníku práce. Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 600/2006 Sb.

Náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou

Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout, neboť tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně (viz ustanovení § 222 odst. 5 zákoníku práce).

Program AVENSIO Software

Nárok na dodatkovou dovolenou vyhodnocuje mzdový a personální program AVENSIO Software na základě platnosti časového intervalu zadaného u příslušného pracovního poměru v okně náhrad. Dodatkovou dovolenou program odečítá až po vyčerpání případného zůstatku loňské dovolené.

Informace o nároku, čerpání a zůstatku dodatkové dovolené lze získat např. pomocí sestav 011700_Rekapitulace dovolené, 012000_Přehled ročního čerpání dovolené (obě viz Hlavní nabídka -Tiskové sestavy – Rekapitulace) nebo 550411_Zůstatky dovolené (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Uživatelské).

Více se uživatelé programu dozví v dokumentaci – viz Soubory nápovědy – Karta zaměstnance – Záložka Náhrady nebo Soubory nápovědy – Sestavy – Dovolená-přehled sestav.

 

Postup zaměstnavatele při insolvenčním řízení zaměstnance

Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Vzhledem k tomu, že na základě § 71 tohoto zákona se soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění a další písemnosti doručují prostřednictvím zveřejnění v insolvenčním rejstříku (jedná se o tzv. doručení vyhláškou), doporučuje se dělat u svých zaměstnanců pravidelnou kontrolu v insolvenčním rejstříku. Při tomto způsobu doručení se dle § 71 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. písemnost považuje za doručenou okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné tuto kontrolu pravidelně provádět u všech zaměstnanců, zejména ale, pokud se jedná o nového zaměstnance nebo zaměstnance, kterému jsou již prováděny exekuční srážky. Povinnost provádět kontrolu v insolvenčním rejstříku však zaměstnavatel ze zákona nemá.

Insolvenční řízení může být dle § 97 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. zahájeno jen na návrh dnem, kdy věcně dojde k příslušnému soudu. Podle § 101 odst. 1 insolvenčního zákona zveřejňuje soud zahájení insolvenčního řízení vyhláškou nejpozději do dvou hodin od doby, kdy mu byl návrh doručen nebo byl proveden záznam do spisu, případně do dvou hodin po zahájení úředních hodin v nejbližší pracovní den, pokud byl návrh doručen nebo záznam do spisu proveden méně než 2 hodiny před koncem úředních hodin v předcházejícím pracovním dnu. Tímto okamžikem již může zaměstnavatel v insolvenčním rejstříku zjistit, že je proti jeho zaměstnanci vedeno insolvenční řízení.

Od zahájení insolvenčního řízení lze začít provádět účinky tohoto řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. Jakmile se zaměstnavatel dozví o insolvenčním řízení svého zaměstnance, tak na základě tohoto paragrafu přestává odesílat srážky na výkon rozhodnutí nebo exekuce, ale srážky pouze deponuje. Jak však ale zmínil JUDr. Šubrt ve své přednášce na Jarním semináři 2019 pořádaném firmou Alfa Software s.r.o., není nikde v zákoně striktně stanoveno, jak má zaměstnavatel v tomto případě dále postupovat a co musí dělat. To znamená, že pokud by zaměstnavatel až do rozhodnutí soudu srážky nedeponoval a vyplácel celou mzdu zaměstnanci, není to chyba.

Na základě výsledku insolvenčního řízení zaměstnance a rozhodnutí soudu se deponované srážky vyplatí:

  • oprávněnému, pokud je insolvenční návrh zamítnut
  • insolvenčnímu správci, pokud oddlužení bude probíhat zpeněžením majetkové podstaty
  • dlužníkovi (zaměstnanci), pokud je schváleno oddlužení, které bude plněno splácením na základě splátkového kalendáře.

Vydáním rozhodnutí soudu insolvenční řízení zaměstnance končí a v případě, že soud schválí oddlužení plněním splátkového kalendáře, začíná zaměstnavatel provádět na základě již zmíněného rozhodnutí insolvenční srážky, které odesílá insolvenčnímu správci.

Program AVENSIO Software

Kontrolu v insolvenčním rejstříku v programu AVENSIO Software můžete provést na kartě zaměstnance přes ikonu pro provedení insolvenční kontroly . Tato kontrola se provede přes stránky www.justice.cz a výsledek této kontroly můžete vidět v zápatí karty zaměstnance. Pokud v insolvenčním rejstříku nemá zaměstnanec žádný záznam, zobrazí se v zápatí karty zaměstnance informace, že je zaměstnanec Bez záznamu. V opačném případě se na zápatí karty zaměstnance zobrazí informace o záznamu a dvojklikem levého tlačítka myši na tuto informaci si otevřete insolvenční rejstřík, kde se dozvíte podrobnosti k tomuto záznamu zaměstnance.

Je také možné v programu AVENSIO Software provádět insolvenční kontrolu hromadně u všech zaměstnanců přes placený modul Hromadná kontrola insolvence, a to v menu Hlavní nabídka – Zpracování – Doplňky – Hromadná kontrola insolvence. Tato kontrola probíhá na pozadí a vy jako uživatelé můžete během této kontroly provádět v programu běžné činnosti. Výsledek této kontroly uvidíte opět na zápatí karty zaměstnance.

Přehled výsledku kontroly insolvence si můžete zobrazit pomocí sestavy číslo 470411 Přehled kontroly insolvence. Novinkou v této sestavě bude v nadcházející verzi programu AVENSIO Software možnost zatrhnout si podmínku pro tisk sestavy, ve které budou pouze aktivní insolvence.

Další možnost insolvenční kontroly je v Zákaznické zóně MOJE ALFA přes záložku ISIR.

Insolvenční kontrolu lze také provést na stránkách www.justice.cz.

Insolvenční srážky se v programu AVENSIO Software zadávají na Kartě zaměstnance na záložce Srážky jako Exekuce přednostní. Do políčka Typ exekuce se zadává Insolvence – zabavitelná částka nebo Insolvence – celý příjem a to na základě rozhodnutí insolvenčního soudu nebo insolvenčního správce, jak má insolvence probíhat.

Více informací můžete najít také v našich dokumentech k programu, týkající se Srážek a Insolvenční kontroly. Tyto dokumenty jsou v programu umístěny v menu Nápověda – Soubory nápovědy.

 

Zdroje:

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů

Breburda, J. JUDr., Exekuce srážkami ze mzdy, Anag, 2016

www.justice.cz

www.akvpracpravo.cz

přednáška JUDr. Bořivoje Šubrta na Jarním semináři 2019 pořádaném firmou Alfa Software, s.r.o.

Archiv

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít