Archiv rubriky: Mzdy

 

Důchodový věk v programu AVENSIO Software

Dosažení důchodového věku je jednou z podmínek nároku na starobní důchod (pozn.: další podmínkou je splnění potřebné doby pojištění).

Je upraven ustanovením § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

K poslední změně ve vymezení důchodového věku došlo s účinností od 1.1.2018 – viz blogový článek z 2.8.2017.

Pro pojištěnce narozené do 31.12.1935 činí věk potřebný pro nárok na starobní důchod:

u mužů 60 let

u žen

57 let, pokud nevychovaly žádné dítě,

56 let, pokud vychovaly jedno dítě,

55 let, pokud vychovaly dvě děti,

54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,

53 let, pokud vychovaly pět a více dětí.

Pro pojištěnce narozené v období mezi 1.1.1936 a 31.12.1971 se důchodový věk stanoví podle této tabulky:

Den dovršení věku rozhodného pro nárok na starobní důchod je den, který se svým číslem shoduje se dnem narození. Neobsahuje-li po přičtení určený měsíc takový den, považuje se za den věku nároku na starobní důchod poslední den přičteného měsíce.

Pro pojištěnce narozené po 31.12.1971 je důchodový věk stanoven shodně pro ženy i muže a činí 65 let.

Důchodový věk lze zjistit na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí pomocí věkové kalkulačky – viz tento odkaz.

Mzdový a personální program AVENSIO Software

 Důchodový věk zaměstnance je uložen v jeho kartě – záložka Osobní údaje / Zaměstnanec, oblast Důchod, pole Nárok od:

Je vypočítán u mužů podle data narození a u žen podle data narození a počtu vychovaných dětí. V závislosti na nastaveném parametru č. 68 se počet dětí zadává buď přímo v oblasti Důchod do pole Děti na důchod nebo přes záznamy o dětech uloženými v záložce Osobní údaje / Rodinní příslušníci se zatrženou podmínkou Vychovaná osoba:

Pro zjištění a kontrolu důchodového věku zaměstnanců je možné využít např. sestavu 440211_Odchod do důchodu (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Výběrové sestavy) nebo sestavu 410000_Výběry dat (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Výběrové sestavy).

Náležité nastavení zaměstnance v souvislosti s důchodovým věkem má vliv na správné vyhotovení ELDP, a to jednak na vyplnění kódu v oddílu 2. – Průběh pojištění v daném roce. Druhý znak trojmístného údaje umožňuje rozlišení situace, kdy do zaměstnání nastupuje pojištěnec, který dovršil důchodový věk, případně pojištěnec za trvání výdělečné činnosti dovršuje důchodový věk a jeho pojištění trvá i nadále. Doba pojištění od dovršení důchodového věku se vždy vykazuje uvedením údaje „D“. Dále se dovršení důchodového věku může promítnout do údaje „Doby odečt.“, kde se uvádí počet kalendářních dnů, ve kterých pojištěnec s dosaženým důchodovým věkem čerpal pracovní volno bez náhrady příjmů nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci. Také se odečítají doby trvání omluvných důvodů (§ 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění) a kalendářní dny měsíce označeného znakem „X“ (např. z důvodu nedosažení rozhodného příjmu u zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce).

 

Peněžitá pomoc v mateřství – uplatnění nároku

Obecně k PPM:

PPM je dávkou nemocenského pojištění, kterou upravuje zákon č. 187/2006 Sb.

Základní podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na PPM. Více k účasti na pojištění – viz tento odkaz.

Nástupem na PPM se rozumí den, jenž si pojištěnka sama určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, popř. se jím rozumí den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Jestliže si pojištěnka den nástupu na PPM v tomto období neurčí, rozumí se dnem nástupu na PPM počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Nárok na dávku má i žena, která nastoupí na PPM po skončení pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta pro případy uplatnění nároku na peněžitou pomoci mateřství u žen, jejichž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Pokud pojištění zaniklo mimo dobu těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu). Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností (např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu).

Nárok na PPM má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohoda musí obsahovat zákonem stanovené údaje a lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a to na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.

Do doby účasti na nemocenském pojištění se pro nárok na PPM započítává:

  • doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno,
  • a doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a zároveň po odnětí tohoto důchodu vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost, za předpokladu, že se výše uvedené doby nekryjí s pojištěnou činností.

Podpůrčí doba (tj. doba poskytování dávky) u PPM začíná dnem nástupu na PPM. Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá.

U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle ustanovení § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) činí podpůrčí doba nejdéle 22 týdnů. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Do této doby se v některých případech započítává doba, po kterou pobírala PPM matka dítěte, kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce. U pojištěnky, která porodila, však nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů, a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů od data porodu.

Výše PPM činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

zdroj: www.cssz.cz

Uplatnění nároku – postup zaměstnance:

Nárok uplatňuje těhotná pojištěnka (pojištěnka, která porodila) tiskopisem „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“, který jí vydá ošetřující lékař – gynekolog, u něhož je v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A. tiskopisu předpokládaný den porodu a pojištěnka vyplní požadované údaje v části B.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče z rozhodnutí příslušného orgánu nebo z důvodu úmrtí matky, z důvodu závažného dlouhodobého onemocnění matky, pro které nemůže o dítě pečovat, a na základě dohody matky s manželem nebo otcem dítěte se uplatňuje tiskopisem „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“ – viz tento odkaz. K žádosti je pojištěnec povinen doložit doklady prokazující převzetí dítěte do péče (vyjmenovány v „Poučení“ na druhé straně tiskopisu).

Žádost o peněžitou pomoc v mateřství předává zaměstnankyně (zaměstnanec) na předepsaném tiskopisu svému zaměstnavateli. OSVČ a zahraniční zaměstnanec ji předává přímo příslušné OSSZ.

zdroj: www.cssz.cz

Uplatnění nároku – postup zaměstnavatele:

Zaměstnavatel k žádosti o peněžitou pomoc v mateřství přiloží vyplněný tiskopis „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ (popř. podklady pro provádění srážek z dávek) a předá je neprodleně příslušné OSSZ.

zdroj: www.cssz.cz

Program AVENSIO Software:

Doba mateřské dovolené (viz § 195 a násl. Zákoníku práce) se zadává a eviduje na kartě zaměstnance v okně „Přehled vynětí“, které otevřete tlačítkem 3 teček u pole „Vynětí ze stavu“ v obrazovce pracovního poměru.

Program automaticky vygeneruje do záložky Nemocenské doklad s kódem 661 – Mateřské dávky a doklad s kódem 666 – Nemoc OSSZ.

Přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění zpracujete po otevření dokladu s kódem 666-Nemoc OSSZ. Pro její elektronické odeslání slouží menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění – Přílohy k žádostem o dávky.

Výkaz dávek nemocenského pojištění je možné vytisknout pomocí sestavy 070100_Nemocenské jmenovitě uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění.

Otcovská – uplatnění nároku

Obecně:

Od 1.2.2018 mohou pojištěnci žádat o novou dávku nemocenského pojištění – otcovskou poporodní péči, tzv. otcovskou (viz zákon č. 148/2017 Sb. ze dne 19.4.2017, kterým byl, mimo jiné, novelizován zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (tzn., že z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). U OSVČ musí být pro nárok na otcovskou splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.

Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, anebo pojištěnec (muž i žena), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku.

Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí do péče.

Podpůrčí doba (= doba poskytování dávky) činí 7 kalendářních dnů a začíná nástupem na otcovskou. Výplatu dávky nelze přerušovat, nelze ji čerpat po jednotlivých dnech.

Nárok na otcovskou nevzniká, pokud k nástupu na ní dojde až po zániku pojištění (jinými slovy: u otcovské neplyne ochranná lhůta).

Nárok na otcovskou nemají studenti ani osoby vedené v evidenci úřadu práce.

Výše otcovské činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za kalendářní den. DVZ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. DVZ se tedy stanovuje stejným způsobem jako u peněžité pomoci v mateřství.

Kalkulačka pro výpočet otcovské je k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – viz tento odkaz.

Uplatnění nároku:

Nárok na dávku se uplatňuje na tiskopisu „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“, který je k dispozici na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení – sekce Nemocenské pojištění / Tiskopisy (ke stažení zde). Žadatel vyplní přední stranu tiskopisu a předá ho svému zaměstnavateli, který vyplní druhou stranu. Po skončení podpůrčí doby, tj. po uplynutí 7 dnů, zaměstnavatel odešle vyplněný tiskopis společně s tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ příslušné OSSZ (tj. stejný postup jako u ostatních dávek nemocenského pojištění). OSVČ uplatňují žádost o otcovskou po uplynutí podpůrčí doby přímo u OSSZ, u které jsou registrovány.

zdroj: www.cssz.cz

Program AVENSIO Software:

Doba, po kterou zaměstnanec/zaměstnankyně bude čerpat tuto dávku nemocenského pojištění a u svého zaměstnavatele si požádá o rodičovskou dovolenou podle § 196 a násl. zákoníku práce, se zadává jako vynětí „11 – Otcovská + rodičovská dovolená“ v okně pracovního poměru. Program automaticky do záložky Pracovní poměry – Nemocenské vygeneruje nový doklad s kódem 662 – OTCOVSKÁ a 666 – NEMOC OSSZ. Doklad 666 – NEMOC OSSZ slouží pro zpracování „Přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ pro příslušnou správu sociálního zabezpečení.

Tím, že zaměstnanec/zaměstnankyně požádá v souvislosti s uplatněním otcovské o rodičovskou dovolenou, bude se jednat o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát a je možné snížit minimální vyměřovací základ (toto program udělá automaticky). Naopak, nebylo-li by požádáno o rodičovskou dovolenou, musel by být dodržen minimální vyměřovací základ, neboť otcovská je sice dávkou nemocenského pojištění, kterou upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ale nejedná se podle zákoníku práce o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a z pohledu zdravotního pojištění by tak nebyl důvod pro snížení vyměřovacího základu.

Hromadné oznámení zaměstnavatele (HOZ) s kódy „M“ (nástup na rodičovskou dovolenou) a „U“ (ukončení rodičovské dovolené) vygenerujete a zpracujete v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Zdravotní pojištění.

Pro tyto účely není nutné zadávat příslušnou kategorii státního pojištěnce a její platnost do pole „Úleva na ZP“ na osobních údajích zaměstnance. Program totiž HOZ vygeneruje na základě uloženého vynětí.

 

Ošetřovné – uplatnění nároku

K ošetřovnému obecně:

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění a je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb.

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti, nebo péče o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů uzavření školského nebo dětského zařízení (zapříčiněného havárií, epidemií či jinou nepředvídanou událostí), ošetřovné též náleží v případech, kdy byla dítěti nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti. Tato podmínka neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem.

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. Toto omezení neplatí v některých případech, např. kdy tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou.

Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

Výše ošetřovného činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Někteří pojištěnci nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok – např. zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci zaměstnaní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Uplatnění nároku – postup zaměstnance:

Zaměstnanec nárok na ošetřovné uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, v případě nařízení karantény i orgán ochrany veřejného zdraví. Tento tiskopis má 2 propisovací díly. Při vzniku potřeby ošetřování předá ošetřující lékař pojištěnci (popř. osobě, která onemocněla, byla jí nařízena karanténa) první díl tohoto rozhodnutí, a to:

I. díl – Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) – žádost o ošetřovné, kterým zaměstnanec uplatňuje nárok na ošetřovné a po doplnění části B předá I. díl svému zaměstnavateli.

Pro výplatu dávky musí zaměstnanec ještě doložit trvání potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá

II. dílem – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče),který zaměstnanci předá ošetřující lékař (orgán ochrany veřejného zdraví) při ukončení potřeby ošetřování; ošetřující lékař může rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování nejvýše tři kalendářní dny dopředu ode dne, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování (péče) pominula, resp. pomine.

Potvrzením o trvání potřeby ošetřování (péče) v případech, kdy ošetřování trvá delší dobu. Tento tiskopis ošetřující lékař vystaví také v případě vystřídání ošetřujících osob, a to ke dni, který předchází dni, od kterého ošetřování (péči) přebrala jiná osoba.

Také tyto tiskopisy předává zaměstnanec neprodleně svému zaměstnavateli.

Nárok na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení uplatňuje zaměstnanec tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“, který mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje. Zaměstnanec doplní část B. tiskopisu a předá je neprodleně svému zaměstnavateli.

Došlo-li k vystřídání ošetřujících osob, uplatňuje zaměstnanec, který ošetřoval člena domácnosti (převzal péči) jako druhý v pořadí, nárok na ošetřovné tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči), který je možno stáhnout z webových stránek ČSSZ – sekce Nemocenské pojištění – Tiskopisy, nebo jej zaměstnanec obdrží na kterékoliv OSSZ, popř. u zaměstnavatele. Na tomto tiskopise vyplní požadované údaje a přiloží II. díl – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče) nebo fotokopii kteréhokoli dílu tiskopisu a „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“, který mu vystaví ošetřující lékař. Tiskopis musí být podepsán i pojištěncem, od kterého přebírá ošetřování (péči). Při uzavření dětského výchovného zařízení použije k uplatnění nároku na ošetřovné druhé vyhotovení tiskopisu „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“.

Uplatnění nároku – postup zaměstnavatele:

Zaměstnavatel vyplní na tiskopisech rubriku „Záznamy zaměstnavatele“, ve které vyplní, které dny v průběhu potřeby ošetřování zaměstnanec pracoval a kdy nastoupil do zaměstnání. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění, předá neprodleně příslušné OSSZ.

zdroj: www.cssz.cz

Ošetřovné a program AVENSIO Software

Doba potřeby ošetřování (péče) se zadává a eviduje na kartě zaměstnance – záložka Pracovní poměryNemocenské. Přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění zpracujete po otevření dokladu 666-Nemoc OSSZ. Pro její elektronické odeslání slouží menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění – Přílohy k žádostem o dávky. Více informací se uživatelé programu dozví v dokumentaci – viz Nápověda – Soubory nápovědy – Karta zaměstnance – Záložka Nemocenské a Příloha k žádosti o nemocenskou dávku, případně se o pomoc mohou obrátit na svého obchodního zástupce nebo pracovnice konzultační linky společnosti Alfa Software, s.r.o.

Dobrovolné důchodové pojištění

V dnešním blogovém článku se dozvíte, co je dobrovolné důchodové pojištění a v jakých případech je možné ho využít.

Dobrovolné důchodové pojištění je od 1. 1. 1996 součástí systému důchodového pojištění.

Doba, po kterou osoby nevykonávají výdělečnou činnost zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (nejčastěji se jedná o zaměstnání nebo podnikání), nebo nejsou účastny důchodového pojištění z titulu náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně aj.), nemůže být započítána do celkové doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod a pro výpočet jeho výše.

Proto mají osoby starší 18 let možnost přihlásit se k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, a to z některého z důvodů, které stanovuje zákon, nebo bez udání důvodu.

Kvalifikovanými důvody pro účast na dobrovolném důchodovém pojištění jsou:

  • vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;
  • soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší oborné škole nebo vysoké škole v ČR;
  • výdělečná činnost v cizině po 31. 12. 1995
  • výkon dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací;
  • činnost v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele;
  • výkon funkce poslance Evropského parlamentu zvoleného na území ČR;
  • pobyt v cizině z důvodu následování manžela nebo registrovaného partnera, který je státním zaměstnancem, do místa výkonu práce nebo zahraniční služby.

Přihlášku k účasti mohou podat rovněž osoby, kterých se žádný z výše uvedených důvodů netýká. Pak jde o tzv. dobrovolné důchodové pojištění bez uvedení důvodu. Účast na pojištění je v tomto případě možná v rozsahu nejvýše 15 let a maximálně jeden rok zpětně přede dnem podání přihlášky. Od 1. 2. 2018 je podmínkou účasti na tomto typu pojištění skutečnost, že doba účasti na důchodovém pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti získaná přede dnem této přihlášky trvala aspoň 1 rok. Dobrovolného důchodového pojištění využívají např. ženy v domácnosti, lidé, kteří pracují ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, příjemci invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, kteří při pobírání tohoto důchodu nepracují.

Přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění občan podává u okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze Pražské, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa jeho trvalého pobytu.

Minimální měsíční výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy, platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné platí. Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 Kč (= 28% z ¼ z 29 979 Kč).

Chce-li se občan z účasti na dobrovolném důchodovém pojištění odhlásit, může tak učinit kdykoliv podáním odhlášky na OSSZ.

zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Bližší informace k dobrovolnému důchodovému pojištění naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení, případně se obraťte na pracovníky OSSZ, kteří poskytnou odbornou pomoc např. při stanovení délky doby pojištění, kterou je nutno dodatečně získat zaplacením pojistného na dobrovolné důchodové pojištění nebo na pracovníky Call centra ČSSZ (tel.: 800 050 248).

Blíží se termín pro podání DaP k dani z příjmů FO

Jste povinni podat daňové přiznání (dále jen „DaP“) k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017? Nebo jste se tak rozhodli učinit „dobrovolně“? Pokud ano, tak nezapomeňte, že nejpozdějším termínem je pondělí 3. dubna letošního roku. Máte-li povinný audit nebo Vám DaP zpracovává daňový poradce, pak se lhůta prodlužuje do pondělí 2. července.

Kdo je nebo není povinen podat DaP stanoví § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Pomocí dále uvedených odkazů můžete otevřít tyto tiskopisy:

Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – MFin 5405 vzor č. 24

Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – MFin 5405/1 vzor č. 25

Přiznání k dani z příjmů FO pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR (vč. daňových nerezidentů ČR) za zdaňovací období roku 2017 – MFin 5405/D vzor č. 2

Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů FO pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR (vč. daňových nerezidentů ČR) za zdaňovací období roku 2017 – MFin 5405/D/1 vzor č. 2

Příloha č. 1 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona) – MFin 5405/P1 vzor č. 13

Příloha č. 2 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – výpočet dílčích základů daně z příjmů (§ 9 a § 10 zákona) – MFin 5405/P2 vzor č. 13

Příloha č. 3 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f zákona) – MFin 5405/P3 vzor č. 13

Další související tiskopisy a podrobnější informace jsou dostupné na webových stránkách Finanční správy http://www.financnisprava.cz/. Tam také najdete Aktuální dotazy a odpovědi týkající se daně z příjmů FO za zdaňovací období 2017.

Daňové přiznání je možné vyplnit a zaslat elektronicky z adresy www.daneelektronicky.cz, tj. prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dále jen „EPO“). Z této aplikace EPO můžete přiznání také vytisknout a následně podat v listinné podobě. Při neautorizovaném elektronickém odeslání z aplikace EPO musíte zopakovat podání do 5 dnů autorizovaně. Upozorňuji, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podat daňové přiznání pouze elektronicky (buď prostřednictvím zmíněné aplikace EPO, nebo přes datovou schránku).

Jak správně zaplatit v roce 2018 daň finančnímu úřadu se dozvíte zde.

ELDP – aktualizované všeobecné zásady a metodická pomůcka

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila na svých webových stránkách aktualizované všeobecné zásady a metodickou pomůcku pro vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „ELDP“).

Úpravy byly provedeny v souvislosti s novým právním stavem v oblasti sociálního pojištění účinným od 1.2.2018 a od 1.6.2018:

Na základě zákona č. 259/2017 Sb. dochází od 1.2.2018 k rozšíření podmínek, za kterých vzniká při zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Nově vzniká nárok na uvedené dávky i v případě, kdy vznikne dočasná pracovní neschopnost, byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost (§ 15a zákona č. 187/2006 Sb.).

Současně dochází k úpravě § 10 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., dle kterého se nově považuje za nepřetržité trvání nemocenského pojištění i bezprostřední navázání zaměstnání stejného druhu, kdy pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění.

Dále v souvislosti s přijetím zákona č. 148/2017 Sb. dochází od 1.2.2018 k rozšíření druhu dávek nemocenského pojištění o dávku otcovské poporodní péče (otcovská) – viz § 4 písm. c) zákona č. 187/2006 Sb.

K dalšímu rozšíření druhu dávek nemocenského pojištění dochází od 1.6.2018 v souvislosti s přijetím zákona č. 310/2017 Sb., a to o dávku dlouhodobé ošetřovné – viz § 4 písm. e) zákona č. 187/2006 Sb.

Obě nové dávky nemocenského pojištění současně rozšiřují okruh vyloučených dob uvedených v ustanovení § 16 odst. 4 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., které se vykazují na ELDP.

S dalšími změnami v textu všeobecných zásad a metodické pomůcky se můžete seznámit přímo v těchto dokumentech (viz shora uvedené odkazy), aktualizovaný text je v nich uveden červeným písmem.

Od 1.1.208 je možné nově kromě dosavadních předepsaných tiskopisů ELDP využívat tiskopis ELDP ve formátu PDF s připojeným QR kódem, který je tiskovým výstupem internetové aplikace ePortál ČSSZ. Tato aplikace umožňuje přímé vyplnění údajů do šablony interaktivního tiskopisu a provedení tisku ELDP s QR kódem na papír formátu A4 a rovněž jeho uložení v elektronické podobě (PDF). ELDP v tištěné podobě obsahuje, kromě samotného tiskopisu, též vygenerovaný QR kód s údaji vykázanými v jednotlivých kolonkách ELDP. Aplikace dále umožňuje tisk dvou stejnopisů na papír formátu A4 (pro zaměstnavatele a pojištěnce).

Termíny pro podání vyúčtování daní za rok 2017

Víte, jaké jsou lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a vyúčtování daně vybírané srážkou za zdaňovací období roku 2017?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen „vyúčtování zálohové daně“) se podává podle ustanovení § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání vyúčtování zálohové daně za rok 2017 je tedy do 1. března 2018 (papírová forma), v případě elektronického podání je do 20. března 2018.

Související tiskopisy:

Vyúčtování – MFin 5459 – vzor č. 22

Pokyny k vyplnění vyúčtování – MFin 5459/1 – vzor č. 22

Příloha č. 1 k vyúčtování – MFin 5490/1 – vzor č. 17

Příloha č. 2 k vyúčtování – MFin 5530 – vzor č. 14

Příloha č. 3 k vyúčtování – MFin 5490 – vzor č. 16

Příloha č. 4 k vyúčtování – MFin 5531 – vzor č. 11

Lhůta pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou (dále jen „vyúčtování srážkové daně“) není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů, a proto platí obecné ustanovení daňového řádu. Podle ustanovení § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůta pro podání vyúčtování srážkové daně za rok 2017 je tedy do 3. dubna 2018. 

Související tiskopisy:

Vyúčtování – MFin 5466 – vzor č. 17

Pokyny k vyplnění vyúčtování – MFin 5466/1 – vzor č. 16

Příloha k vyúčtování – MFin 5466/A– vzor č. 13

Daňový kalendář vč. upozornění na daňové povinnosti v roce 2018 si můžete prohlédnout zde.

Program AVENSIO Software:

Všechny shora uvedené daňové formuláře včetně možnosti elektronického podání vyúčtování zálohové a srážkové daně naleznete v programu AVENSIO Software v okně Hlavní nabídky viz Tiskové sestavy – Daně – Roční organizace.

Připomínám, že před tiskem daňových formulářů vč. příloh nebo před exportem dat do datového souboru je nutné provést generování dat – viz Příprava vyúčtování zálohové/srážkové daně.

Podrobný postup je popsán v dokumentu „Roční vyúčtování daně za organizaci“ uložený v menu programu Nápověda – Soubory nápovědy – Speciální činnosti v programu.

Změna (zvýšení) nezabavitelných částek pro rok 2018

V roce 2018 se opět mění výše nezabavitelných částek při provádění srážek ze mzdy, a to z důvodu zvýšení normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel na základě nařízení vlády č. 407/2017 Sb. ze dne 29.11.2017.

Nezabavitelná částka na osobu povinného se totiž stanoví jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce (tj. částky 3.410 Kč, která se nezměnila již od roku 2012) a částky normativních nákladů na bydlení (tj. částky 5.928 Kč, v roce 2017 = 5.822 Kč), tj. 2/3 z částky 9.338 Kč (3.410 + 5.928; /v roce 2017 = 2/3 z částky 9.232 Kč/) = 6.225,33 Kč (v roce 2017 = 6.154,67 Kč).

Na každou vyživovanou osobu (manžela, děti, …) se stanoví nezabavitelná částka jako 1/4 základní nezabavitelné částky, tj. 1/4 z 6.225,33 Kč = 1.556,33 Kč (v roce 2017 = 1538,67 Kč).

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky životního minima a normativních nákladů na bydlení, tj. 9.338 Kč (v roce 2017 = 9.232 Kč). Jedna třetina z této částky činí 3.112 Kč (v roce 2017 = 3.077 Kč).

Úpravu pravidel při výpočtu a odvodu správných částek obsahuje verze mzdového a personálního programu AVENSIO Software č. 3.0.2 vystavená 20.12.2017 s tím, že nové nezabavitelné částky poprvé ovlivní výpočet srážek ze mzdy za měsíc leden 2018.

Některé vybrané předpisy související s exekučním/insolvenčním řízením:

zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro krajské a okresní soudy

zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

zákon č. 119/2001 Sb., o souběhu exekucí

zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád

vyhláška č. 330/2001 Sb. – o odměně a náhradách soudního exekutora

vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti

zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách

vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení

vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů

vyhláška č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí

zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních soudních řízeních

Zjednodušený formulář DaP pro zaměstnance

Poprvé pro rok 2016 mohli daňoví poplatníci, kteří zdaňovali příjmy pouze ze závislé činnosti (tj. typicky zaměstnanci), využít zjednodušený dvoustránkový formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (viz blogový článek z 31.10.2016).

Stejnou možnost mají také pro podání daňového přiznání za rok 2017.

Formulář DaP (č. MFin 5405/D – vzor č. 2) je k dispozici v databázi daňových tiskopisů na stránkách Finanční správy ČR – viz tento odkaz. Pokyny k jeho vyplnění si můžete přečíst zde.

Jak již bylo shora uvedeno, zjednodušený formulář DaP je určen pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR (včetně daňových nerezidentů ČR).

Není však určen pro poplatníky:

  • s příjmy z podnikání, nájmu, kapitálovými příjmy nebo s ostatními příjmy;
  • s příjmy ze zdrojů v zahraničí;
  • podávající dodatečné přiznání.

V takových případech je nutné využít tiskopis „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob …“ – MFin 5405 – vzor č. 24.

Podání DaP, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky – více informací např. viz tento odkaz.

 

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít