Archiv rubriky: Mzdy

 

Zvýšení nemocenského pro dlouhodobě nemocné od ledna 2018

Na základě novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, provedené zákonem č. 259/2017 Sb., dojde s účinností od 1.1.2018 ke zvyšování nemocenského vždy od 31. a od 61. dne pracovní neschopnosti. Tato změna se tedy dotkne dlouhodobě nemocných zaměstnanců a OSVČ, samozřejmě za podmínky, že budou účastni pojištění.

Výše nemocenského za kalendářní den bude činit:

  • do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % denního vyměřovacího základu
  • od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu
  • od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa) dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů formou Sdělení.

Nemocenské náleží od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a to za kalendářní dny.

Pokud jde o zaměstnance, tak mu během prvních 14. kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, avšak náhrada mzdy, platu či odměny nepřísluší za první 3 takovéto dny (max. za 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn). Při karanténě se náhrada poskytuje již od 1. dne.

Další informace k nemocenskému naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení v sekci „Nemocenské pojištění“ a Ministerstva práce a sociálních věcí v sekci „Nemocenské pojištění“.

Zvýšení minimální a zaručené mzdy od ledna 2018

Na základě nařízení vlády č. 286/2017 Sb. ze dne 21.08.2017 zveřejněného v částce 101 Sbírky zákonů dne 13.9.2017 dochází ke změně vládního nařízení č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy.

S účinností od 1.1.2018 se tak zvýší minimální měsíční mzda z dosavadních 11000 Kč na 12200 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin). Hodinová mzda se pak zvýší z 66 Kč na 73,20 Kč.

Minimální mzdu je možné definovat jako nejnižší přípustnou výši odměny za práci v pracovněprávním vztahu, upravuje ji ustanovení § 111 zákoníku práce. Její jednotlivé sazby a podmínky poskytování jsou pak upravovány právě shora uvedeným nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu, který je založen na dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Kolik budou činit od 1.1.2018 se dozvíte v níže uvedené tabulce. Zaručenou mzdu upravuje ustanovení § 112 zákoníku práce.

Změna výše minimální mzdy bude mít od 1.1.2018 vliv, mimo jiné, také na:

Výpočet a odvod zdravotního pojištění:

Minimální mzda je totiž podle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance a také pro osoby bez zdanitelných příjmů (13,5% z 12200 Kč = 1647 Kč).

Zařazení a vedení občana v evidenci uchazečů o zaměstnání:

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

  1. a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. nepřesáhne 6100 Kč), nebo
  2. b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. nepřesáhne 6100 Kč).

V této souvislosti připomínám, že uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon takové činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce, dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí:

Podle ustanovení § 117 zákoníku práce (podnikatelská sféra) totiž činí výše příplatku nejméně 10% základní sazby minimální mzdy. Podle ustanovení § 128 zákoníku práce (státní sféra) činí výše příplatku nejméně 5% základní sazby minimální mzdy za měsíc.

Daňový bonus:

Podle ustanovení § 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů může daňový bonus uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období – tj. 73200 Kč (6x 12200 Kč). Dále je v ustanovení § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmů stanoveno, že plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus při výplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů – tj. 6100 Kč. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně.

Slevu za umístění dítěte:

Podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob uplatnit „roční“ slevu na dani za umístění dítěte (tzv. školkovné). Podle ustanovení § 35bb odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, tj. za zdaňovací období roku 2018 maximálně do výše 12200 Kč.

Limit pro osvobození důchodu od daně z příjmů

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, nejvýše však v částce ve výši 36násobku minimální mzdy, tj. 439200 Kč (36x 12200 Kč).

 

Program AVENSIO Software

Seznam zaměstnanců, jejichž mzda nedosahuje výše minimální a (nebo) zaručené mzdy vytisknete pomocí sestavy 011200_Minimální mzda uložené v menu Hlavní nabídka – Sestavy – Rekapitulace. Důležité je tisknout sestavu až po zadání veškerých měsíčních složek mzdy.

Pro doplatek do minimální / zaručené mzdy u pracovního poměru zaměstnance se používá na mzdových položkách kód 701 – DOPL. MIN. MZDA, případně jiný uživatelem zadaný kód, důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 30.

Pro doplatek do minimální (zaručené) mzdy u DPČ a DPP se používá na mzdových položkách kód 7010 – DOPL. MIN. MZDA OON, případně jiný uživatelem zadaný kód, důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 31.

Více informací získají všichni uživatelé programu AVENSIO Software v dokumentu „Minimální a zaručená mzda“ – viz menu Soubory nápovědy – Základní činnosti v programu.

 

 

Důchodové pojištění – výchova dítěte x doba péče o dítě

V dnešní blogovém článku si vysvětlíme pojmy z oblasti důchodového pojištění, které se často zaměňují, a to „výchova dítěte„ a „doba péče o dítě“.

Výchova dítěte

Výchova dítěte má vliv na stanovení důchodového věku u žen – viz ustanovení § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Pro tyto účely je za dítě považováno jak dítě vlastní, tak osvojené nebo převzaté do péče nahrazující péči rodičů.

Podmínka výchovy dítěte pro snížení důchodového věku je splněna, pokud žena osobně pečovala o nezletilé dítě minimálně deset let.

Pokud se žena ujala výchovy nezletilého dítěte staršího osmi let, stačí ke splnění této podmínky, pokud o něj pečovala pět let, ovšem do dosažení zletilosti.

Pokud žena pečovala od narození o dítě, které zemřelo, podmínka je splněna, pokud dítě dosáhlo aspoň věku šesti měsíců.

Nárok na snížení důchodového věku má i žena, která pečuje o nezletilé dítě poslední tři roky před tím, než dosáhne důchodového věku.

Naopak u mužů nemá výchova dítěte na důchodový věk ve smyslu jeho snížení žádný vliv.

Doba péče o dítě

Doba péče o dítě je za určitých podmínek započítávána při výpočtu důchodu obdobně jako doba zaměstnání. Osobní péče o dítě do čtyř let jeho věku je totiž dobou náhradní, která se zahrnuje do celkové doby pojištění. Může být započítána ženě i muži, ale pokud o dítě pečují současně, tak není možné stejné období započítat oběma (je započítána tomu, kdo o dítě pečuje ve větším rozsahu).

Také zde platí, že dítětem se rozumí dítě vlastní, osvojené nebo převzaté do péče nahrazující péči rodičů (viz ustanovení § 20 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).

Doba péče o dítě do 4 let se dokládá rodným listem dítěte, případně jiným dokladem o vztahu k dítěti (např. rozsudkem soudu o svěření do péče) a čestným prohlášením o době a rozsahu péče, a to při podání žádosti o důchod.

Zastropování důchodového věku na 65 let

Na základě novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění dochází, mimo jiné, s účinností od 1.1.2018 k tzv. zastropování důchodového věku na 65 let. Novela, tj. zákon č. 203/2017 Sb. ze dne 8.6.2017, byla v částce 72 Sbírky zákonů zveřejněna dne 12.7.2017.

Pro pojištěnce narozené po roce 1971 bude bez ohledu na jejich pohlaví a u žen bez ohledu na počet vychovaných děti činit důchodový věk 65 let.

U pojištěnců narozených v letech 1936 až 1971 se důchodový věk stanoví podle pohlaví a u žen také podle počtu vychovaných dětí na základě tabulky důchodového věku, která tvoří přílohu zákona o důchodovém pojištění – viz níže.

Pro úplnost uvádím, že jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936, činí důchodový věk u mužů 60 let; u žen 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí; 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti; 55 let, pokud vychovaly dvě děti; 56 let, pokud vychovaly jedno dítě; nebo 57 let (viz ustanovení § 32 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění).

Jak vyplývá z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8.6.2017, bude se důchodový věk pravidelně každých pět let aktualizovat, a to podle zprávy o důchodovém systému se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj, kterou vládě předloží MPSV. Vláda tak bude informována, jak se vyvíjí doba dožití a průměrná doba strávená v důchodu, aby mohla včas rozhodnout o případné změně důchodového věku.

Příloha k zákonu o důchodovém pojištění platná od 1.1.2018:

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971

Uchazeč o zaměstnání a nekolidující zaměstnání – změna týkající se DPP

Na základě novely ustanovení § 25 odst. 3 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti provedené zákonem č. 206/2017 Sb. ze dne 8.6.2017, nebude s účinností od 29.7.2017 výkon činnosti uchazeče o zaměstnání na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) považován za nekolidující zaměstnání.

Podle přechodných ustanovení (viz Čl. II novely) nebrání výkon činnosti na základě DPP, kterou uchazeč o zaměstnání uzavřel v souběhu s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání do dne nabytí účinnosti novely, tj. do dne 29.7.2017, po dobu 3 měsíců od tohoto data (tj. do 28.10.2017) vedení uchazeče o zaměstnání v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z toho tedy vyplývá, že uchazeč s DPP uzavřenou před 29.7.2017 bude splňovat podmínky pro zařazení a vedení v evidenci ještě do 28.10.2017. Poté bude z evidence vyřazen.

Pro úplnost a pro srovnání uvádím celé ustanovení § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 28.7.2017 včetně:

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.“

a od 29.7.2017:

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.“

Shrnutí:

Předmětná novela zákona o zaměstnanosti zrušuje možnost přivydělat si v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání na DPP. Dosud si takto mohl uchazeč o zaměstnání zaevidovaný u Úřadu práce měsíčně přivydělat až polovinu minimální mzdy (tj. v letošním roce až 5 500 korun měsíčně). Nově to bude možné jen na pracovní/služební poměr nebo na dohodu o pracovní činnosti.

Závěrem připomínám, že pobírá-li uchazeč o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti a najde si nekolidující zaměstnání, tak dojde k zastavení výplaty podpory, neboť takový souběh není možný.

Daňové zvýhodnění na první dítě od roku 2018

Na základě novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, provedené zákonem č. 200/2017 Sb. zveřejněným v částce 72 Sbírky zákonů dne 12.7.2017, dojde od 1.1.2018 ke zvýšení daňového zvýhodnění podle ustanovení § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů, na první vyživované dítě, a to z částky 13.404,– Kč na 15.204,– Kč ročně (tj. z 1.117,– Kč na 1.267,– Kč měsíčně).

U dítěte – držitele průkazu ZTP/P se daňové zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek.

Podmínky vzniku nároku stanoví zákon o daních z příjmů v § 35c, způsob jeho prokazování pak v § 38l.

 

Otcovská

Do systému nemocenského pojištění byla zákonem č. 148/2017 Sb. ze dne 19.4.2017, kterým se mimo jiné mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zavedena novádávka otcovské poporodní péče“ (tedy tzv. „otcovská“). Tato novela zákona o nemocenském pojištění nabude účinnosti dnem 1.2.2018!

V dnešním blogovém článku přináším základní informace k této dávce:

Nárok na otcovskou bude mít

a) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem,

b) pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.

Nastoupit na otcovskou bude možné v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

Podle přechodných ustanovení novely zákona o nemocenském pojištění vznikne nárok na otcovskou, pokud se dítě narodí v období 6 týdnů přede dnem její účinnosti nebo pokud bude v tomto období převzato do péče nahrazující péči rodičů.

Podpůrčí doba u otcovské bude 1 týden (tj. 7 kalendářních dnů).

Výše otcovské bude činit za kalendářní den 70 % denního vyměřovacího základu (výpočet bude tedy stejný jako u peněžité pomoci v mateřství). Pokud se narodí nebo bude do péče převzato více dětí, náleží otcovská jen jednou.

Z pohledu důchodového pojištění bude doba výplaty otcovské vyloučenou dobou. Samozřejmě z pohledu nemocenského pojištění budou kalendářní dny, za které bude vyplacena otcovská, vyloučenými dny.

Další podrobné informace k otcovské se dočtete přímo v předmětné novele zákona o nemocenském pojištění, tedy v zákoně č. 148/2017 Sb. – viz tento odkaz.

Tiskopis pro uplatnění nároku na otcovskou bude k dispozici na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

 

Změny v platových tabulkách od 1.7.2017

Již od 1. července letošního roku je účinná novela vládního nařízení č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Tato novela, tj. nařízení vlády č. 168/2017 Sb. z 31. května 2017, byla zveřejněna v částce 60 Sbírky zákonů dne 13. června 2017.

Změny se týkají, mimo jiné, především úpravy ve stupnicích platových tarifů.

Dosavadní platové tabulky č. 1, 2, 5 se zrušily. S tím souvisí, že

  • zaměstnanci odměňovaní do 30.6.2017 podle stupnice č. 1 jsou od 1.7.2017 odměňováni podle dosavadní stupnice č. 3, která je nově označena jako stupnice č. 1;
  • zaměstnanci odměňovaní do 30.6.2017 podle stupnice č. 2 jsou od 1.7.2017 odměňováni podle dosavadní stupnice č. 6, která je nově označena jako stupnice č. 3;
  • zaměstnanci odměňovaní do 30.6.2017 podle stupnice č. 5 jsou od 1.7.2017 odměňováni podle dosavadní stupnice č. 6, která je nově označena jako stupnice č. 3.

Dále došlo k přečíslování platových tabulek, tak, že:

  • č. 3 a 4 se označily jako č. 1 a 2
  • č. 6 až 9 se označily jako č. 3 až 6.

Porovnání změn:

Pro uživatele mzdového a personálního programu AVENSIO Software:

Veškeré změny související s předmětnou legislativní změnou byly zapracovány již do verze 2.9.9, která byla v Zákaznické zóně MOJE ALFA zveřejněna dne 21.6.2017 – více informací obsahuje dopis k této verzi.

Přehled jednotlivých stupnic platových tarifů ve znění platném a účinném od 1.7.2017 naleznete v dokumentu „Stupnice platových tarifů od 1.7.2017“ uloženém v menu programu Soubory nápovědy – Změny v zákonech.

 

Informace Finanční správy k novému „daňovému balíčku“

Finanční správa zveřejnila na svých webových stránkách informace k zákonu č. 170/2017 Sb. ze dne 4.4.2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Zákon byl zveřejněn v částce 61 Sbírky zákonů dne 16.6.2017 – viz tento odkaz. Byl sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon vyhlášen až po datu schválené účinnosti, platí výklad, že zákon nabude účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1. července 2017.

Konkrétně dochází k novele těchto „daňových“ zákonů:

  • zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
  • zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
  • zákona č. 280/2009, daňového řádu.

Novelou také dochází ke změně zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích a zákona č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy ČR v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

Důležité je seznámit se se všemi přechodnými ustanoveními zákona č. 170/2017 Sb., ze kterých vyplývá, jakého období se vždy ta která konkrétní změna týká.

Předmětný dokument Finanční správy poskytuje základní přehled o nejdůležitějších změnách a je rozdělen do několika částí:

Informace k novele zákona o daních z příjmů:

I. Změny na dani z příjmů právnických osob

II. Změny zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

III. Změny na dani z příjmů fyzických osob 2017 (např. zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě – viz blogový článek z 19.6.2017)

IV. Další změny daně z příjmů fyzických osob s účinností od roku 2018 (např. slevy na dani v návaznosti na invaliditu a na průkaz ZTP/P, zánik možnosti splnit limit pro získání daňového bonusu prostřednictvím příjmů z kapitálu a příjmů z nájmu)

V. Nejvýznamnější změny na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (např. rozšíření možnosti použití daně vybírané srážkou, rozšíření možnosti zpracovávat a uchovávat daňové prohlášení i v elektronické podobě)

Informace k novele zákona o DPH

Informace k novele zákona o správních poplatcích

 

Celý obsah dokumentu si můžete přečíst zde.

Ukončení studia a sociální pojištění

Mnoho studentů středních a vysokých škol, kteří v těchto dnech ukončili anebo ukončí studium, se zajímá, zda a případně od kdy musí odvádět pojistné na sociální zabezpečení (dále jen „pojistné“). Odpověď na tuto otázku však nemůže být jednoznačná, neboť záleží na konkrétní situaci:

Pokud absolvent po ukončení studia nezahájí výdělečnou činnost, nemá povinnost odvádět pojistné (a to bez ohledu, zda bude či nebude veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání). Má však možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění.

Jestliže absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, odvádí za něj pojistné zaměstnavatel (a plní další povinnosti s tím související – např. zasílá do evidence České správy sociálního zabezpečení oznámení o nástupu do zaměstnání, evidenční list důchodového pojištění, …). Toto neplatí v případě, že se jedná o tzv. zaměstnání malého rozsahu (ať již např. na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti), kdy příjem za kalendářní měsíc nedosahuje 2.500,– Kč a dále o činnost konanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10.000,– Kč.

V případě zahájení podnikání, které je hlavní samostatnou výdělečnou činností, je nutné toto oznámit Okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle trvalého bydliště. Vzniká povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná.

S konkrétními dotazy týkající se odvodu pojistného na sociální zabezpečení nebo např. důchodového a nemocenského pojištění poradí odborní zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení – kontakty naleznete zde.

Související právní předpisy

Důchodové pojištění, nemocenské pojištění zaměstnanců, sociální zabezpečení OSVČ atd. je upraveno těmito právními předpisy (odkazy směřují na Portál veřejné správy):

zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,

vyhláškou č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění,

zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

 

zdroj: www.cssz.cz

 

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít