Archiv rubriky: Mzdy

 

Zaměstnanci a solidární daň

Zaměstnanci s vyššími příjmy, ať již pravidelně vyplácenými nebo jednorázovými (mimořádná odměna, odstupné apod.) platí také tzv. solidární daň (§ 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen „ZDP“), o kterou se zvyšuje daň.

Konkrétně je v ustanovení § 16a ZDP uvedeno, že se daň při výpočtu podle ustanovení § 16 ZDP zvýší o solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi

a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a

b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Daň se tedy zvyšuje, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (tzn. hrubý příjem, nikoliv tzv. „superhrubá mzda“!) a dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (tzn. čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti) přesáhne ve zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost, tj. za rok 2018 částku 1.438.992,– Kč (48x 29.979,– Kč).

Solidární daň se vybírá již při stanovení záloh na daň, tj. měsíčně. Solidární zvýšení daně u zálohy upravuje ustanovení § 38ha ZDP, podle kterého činí solidární zvýšení daně u zálohy 7 % z kladného rozdílu mezi

a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a

b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (= 119.916,– Kč /4x 29.979,– Kč/).

Z uvedeného tedy vyplývá, že bude-li mít zaměstnanec v roce 2018 měsíční hrubou mzdu vyšší než 119.916,–Kč, bude solidární daň zohledněna již při výpočtu zálohy na daň.

Po uplynutí zdaňovacího období je poplatník povinen vypořádat svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání pouze v případě, že jeho příjmy podléhají solidárnímu zvýšení daně (viz ustanovení § 16a a § 38g odst. 4 ZDP). Skutečnost, že mu byla sražena solidární daň u zálohy, sama o sobě povinnost podávat daňové přiznání nezakládá. Jedná se tedy o případy, kdy došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy, ale jeho celoroční daň se o solidární zvýšení nezvyšuje. Zaměstnanci mající pouze příjmy ze zaměstnání, kterým je solidární daň sražena jen v některém měsíci a jejichž roční rozhodný příjem limit (= 1.438.992,– Kč) nepřesáhne, obdrží odvedenou měsíční solidární daň zpět po provedeném ročním zúčtování daně.

Pro úplnost uvádím, že se solidární daň netýká příjmů z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) a ostatních příjmů (§ 10 ZDP).

Příklad výpočtu:

Program AVESIO Software

Program solidární daň samozřejmě počítá automaticky. Na kartě zaměstnance je její výše vidět v sumární části mzdového lístku v poli „Daň solidární“:

Základ pro výpočet solidární daně a její částka je vidět také například v tiskových sestavách 420111_Daně-seznam, 420611_Výpočet daně u zaměstnance (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Daně) a dále v sestavě 350111_Mzdový list – úplný (s. 1+2):

V příkazu k úhradě není třeba pro odvod solidární daně definovat další položku, automaticky se napočte k zálohové dani.

Nová výše mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele upravuje zákon č. 118/2000 Sb. Ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků Úřadem práce ČR zaměstnanci, které mu nebyly vyplaceny zaměstnavatelem v platební neschopnosti.

Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky písemně u kteréhokoliv pracoviště Úřadu práce ČR. K tomuto účelu slouží tiskopisy „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“.

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje MPSV ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu.

Rozhodnou částku pro výpočet nároků v období od 1.5.2018 do 30.4.2019 vyhlásilo MPSV sdělením č. 53/2018 Sb., a to 29 504 Kč. Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí tedy v uvedeném období překročit za jeden měsíc částku 44 256 Kč (1,5 x 29 504).

Kdo se rozumí zaměstnancem podle zákona č. 118/2000 Sb., kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jaká je lhůta pro uplatnění mzdových nároků, jejich rozsah a další důležité informace se dozvíte na webových stránkách integrovaného portálu MPSV – viz tento odkaz. Pomocí vyhledávacího formuláře je možné zjistit zaměstnavatele, na které bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a nevypršela u nich lhůta pro uplatňování mzdových nároků.

Zkušební doba podle zákoníku práce a program AVENSIO

Zkušební doba obecně:

Sjednání zkušení doby:

Zákoník práce (tj. zákon č. 262/2006 Sb.) ve svém ustanovení § 35 umožňuje, aby byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána zkušební doba. Zkušební doba slouží k tomu, aby si obě strany mohly ověřit, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat. Pokud tomu tak nebude, je oběma stranám umožněno během zkušební doby pracovní poměr rychle a bez uvádění důvodů ukončit (viz dále).

Zkušební doba není dána „ze zákona“, ale musí být vždy sjednána. Nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Pouze u vedoucích zaměstnanců může být zkušební doba sjednána až v délce 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Podle ustanovení § 36 zákoníku práce vzniká pracovní poměr dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

Zkušební doba může být sjednána rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Založení pracovního poměru jmenováním na vedoucí pracovní místo upravuje ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce.

U pracovních poměrů na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru.

Pokud by byla sjednána zkušební doba delší než je zákonem povolené maximum (3 nebo 6 měsíců, případně polovina doby trvání pracovního poměru na dobu určitou), nebylo by její sjednání pouze z tohoto důvodu neplatné, zkušební doba by však činila jen zákonem povolené maximum.

Zkušební doba musí být sjednána písemně a nejpozději v den nástupu do práce (den jmenování na vedoucí pracovní místo), jinak je neplatná.

Zkušební dobu nelze sjednat, pokud již pracovní poměr vznikl. Zkušební doba může být dohodou stran zkrácena, ale nesmí být dodatečně prodlužována. Ze zákona se však zkušební doba prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci nebo čerpání celodenní dovolené. O tuto dobu se zkušební doba prodlužuje.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době:

Jak již bylo shora uvedeno, zkušební doba má umožnit oběma účastníkům pracovního poměru, aby si ověřili, zda uzavřený pracovní poměr skutečně odpovídá jejich očekávání, a mohli jej případně jednoduchým způsobem zrušit. Toto upravuje zákoník práce ve svém § 66.

Zrušit pracovní poměr ve zkušební době může jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel kdykoliv během zkušební doby, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.

Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma.

Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

zdroj: www.mpsv.cz

Zkušební doba a program AVENSIO Software:

Uživatelé mzdového a personálního programu AVENSIO Software mohou uložit informaci o sjednané zkušební době a jejím skončení přímo v příslušném záznamu o pracovním poměru zaměstnancezáložka „Další údaje pracovního poměru“.

Přehled zaměstnanců se sjednanou zkušební dobou lze vytisknout pomocí sestavy 410000_Výběry dat, která je uložená v menu: Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Výběrové sestavy. Stačí ve výběru polí zatrhnout podmínku „Pracovní poměr“ a „Zkušební doba“ / „Zkušeb. Doba DO“.

Od verze programu 3.0.5, jejíž vystavení je naplánováno na čtvrtý týden v květnu, bude program v kontrole dat (viz zápatí karty zaměstnance nebo menu Hlavní nabídka – Zpracování – Provedení kontroly dat) informovat měsíc dopředu o skončení zkušební doby. Stejnou informaci poskytne také v měsíci skončení zkušení doby.

 

Důchodový věk v programu AVENSIO Software

Dosažení důchodového věku je jednou z podmínek nároku na starobní důchod (pozn.: další podmínkou je splnění potřebné doby pojištění).

Je upraven ustanovením § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

K poslední změně ve vymezení důchodového věku došlo s účinností od 1.1.2018 – viz blogový článek z 2.8.2017.

Pro pojištěnce narozené do 31.12.1935 činí věk potřebný pro nárok na starobní důchod:

u mužů 60 let

u žen

57 let, pokud nevychovaly žádné dítě,

56 let, pokud vychovaly jedno dítě,

55 let, pokud vychovaly dvě děti,

54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,

53 let, pokud vychovaly pět a více dětí.

Pro pojištěnce narozené v období mezi 1.1.1936 a 31.12.1971 se důchodový věk stanoví podle této tabulky:

Den dovršení věku rozhodného pro nárok na starobní důchod je den, který se svým číslem shoduje se dnem narození. Neobsahuje-li po přičtení určený měsíc takový den, považuje se za den věku nároku na starobní důchod poslední den přičteného měsíce.

Pro pojištěnce narozené po 31.12.1971 je důchodový věk stanoven shodně pro ženy i muže a činí 65 let.

Důchodový věk lze zjistit na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí pomocí věkové kalkulačky – viz tento odkaz.

Mzdový a personální program AVENSIO Software

 Důchodový věk zaměstnance je uložen v jeho kartě – záložka Osobní údaje / Zaměstnanec, oblast Důchod, pole Nárok od:

Je vypočítán u mužů podle data narození a u žen podle data narození a počtu vychovaných dětí. V závislosti na nastaveném parametru č. 68 se počet dětí zadává buď přímo v oblasti Důchod do pole Děti na důchod nebo přes záznamy o dětech uloženými v záložce Osobní údaje / Rodinní příslušníci se zatrženou podmínkou Vychovaná osoba:

Pro zjištění a kontrolu důchodového věku zaměstnanců je možné využít např. sestavu 440211_Odchod do důchodu (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Výběrové sestavy) nebo sestavu 410000_Výběry dat (Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Výběrové sestavy).

Náležité nastavení zaměstnance v souvislosti s důchodovým věkem má vliv na správné vyhotovení ELDP, a to jednak na vyplnění kódu v oddílu 2. – Průběh pojištění v daném roce. Druhý znak trojmístného údaje umožňuje rozlišení situace, kdy do zaměstnání nastupuje pojištěnec, který dovršil důchodový věk, případně pojištěnec za trvání výdělečné činnosti dovršuje důchodový věk a jeho pojištění trvá i nadále. Doba pojištění od dovršení důchodového věku se vždy vykazuje uvedením údaje „D“. Dále se dovršení důchodového věku může promítnout do údaje „Doby odečt.“, kde se uvádí počet kalendářních dnů, ve kterých pojištěnec s dosaženým důchodovým věkem čerpal pracovní volno bez náhrady příjmů nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci. Také se odečítají doby trvání omluvných důvodů (§ 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění) a kalendářní dny měsíce označeného znakem „X“ (např. z důvodu nedosažení rozhodného příjmu u zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce).

 

Peněžitá pomoc v mateřství – uplatnění nároku

Obecně k PPM:

PPM je dávkou nemocenského pojištění, kterou upravuje zákon č. 187/2006 Sb.

Základní podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na PPM. Více k účasti na pojištění – viz tento odkaz.

Nástupem na PPM se rozumí den, jenž si pojištěnka sama určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, popř. se jím rozumí den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Jestliže si pojištěnka den nástupu na PPM v tomto období neurčí, rozumí se dnem nástupu na PPM počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Nárok na dávku má i žena, která nastoupí na PPM po skončení pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta pro případy uplatnění nároku na peněžitou pomoci mateřství u žen, jejichž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Pokud pojištění zaniklo mimo dobu těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu). Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností (např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu).

Nárok na PPM má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohoda musí obsahovat zákonem stanovené údaje a lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a to na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.

Do doby účasti na nemocenském pojištění se pro nárok na PPM započítává:

  • doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno,
  • a doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a zároveň po odnětí tohoto důchodu vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost, za předpokladu, že se výše uvedené doby nekryjí s pojištěnou činností.

Podpůrčí doba (tj. doba poskytování dávky) u PPM začíná dnem nástupu na PPM. Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá.

U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle ustanovení § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) činí podpůrčí doba nejdéle 22 týdnů. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Do této doby se v některých případech započítává doba, po kterou pobírala PPM matka dítěte, kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce. U pojištěnky, která porodila, však nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů, a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů od data porodu.

Výše PPM činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

zdroj: www.cssz.cz

Uplatnění nároku – postup zaměstnance:

Nárok uplatňuje těhotná pojištěnka (pojištěnka, která porodila) tiskopisem „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“, který jí vydá ošetřující lékař – gynekolog, u něhož je v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A. tiskopisu předpokládaný den porodu a pojištěnka vyplní požadované údaje v části B.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče z rozhodnutí příslušného orgánu nebo z důvodu úmrtí matky, z důvodu závažného dlouhodobého onemocnění matky, pro které nemůže o dítě pečovat, a na základě dohody matky s manželem nebo otcem dítěte se uplatňuje tiskopisem „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“ – viz tento odkaz. K žádosti je pojištěnec povinen doložit doklady prokazující převzetí dítěte do péče (vyjmenovány v „Poučení“ na druhé straně tiskopisu).

Žádost o peněžitou pomoc v mateřství předává zaměstnankyně (zaměstnanec) na předepsaném tiskopisu svému zaměstnavateli. OSVČ a zahraniční zaměstnanec ji předává přímo příslušné OSSZ.

zdroj: www.cssz.cz

Uplatnění nároku – postup zaměstnavatele:

Zaměstnavatel k žádosti o peněžitou pomoc v mateřství přiloží vyplněný tiskopis „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ (popř. podklady pro provádění srážek z dávek) a předá je neprodleně příslušné OSSZ.

zdroj: www.cssz.cz

Program AVENSIO Software:

Doba mateřské dovolené (viz § 195 a násl. Zákoníku práce) se zadává a eviduje na kartě zaměstnance v okně „Přehled vynětí“, které otevřete tlačítkem 3 teček u pole „Vynětí ze stavu“ v obrazovce pracovního poměru.

Program automaticky vygeneruje do záložky Nemocenské doklad s kódem 661 – Mateřské dávky a doklad s kódem 666 – Nemoc OSSZ.

Přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění zpracujete po otevření dokladu s kódem 666-Nemoc OSSZ. Pro její elektronické odeslání slouží menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění – Přílohy k žádostem o dávky.

Výkaz dávek nemocenského pojištění je možné vytisknout pomocí sestavy 070100_Nemocenské jmenovitě uložené v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění.

Otcovská – uplatnění nároku

Obecně:

Od 1.2.2018 mohou pojištěnci žádat o novou dávku nemocenského pojištění – otcovskou poporodní péči, tzv. otcovskou (viz zákon č. 148/2017 Sb. ze dne 19.4.2017, kterým byl, mimo jiné, novelizován zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (tzn., že z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). U OSVČ musí být pro nárok na otcovskou splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.

Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, anebo pojištěnec (muž i žena), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku.

Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí do péče.

Podpůrčí doba (= doba poskytování dávky) činí 7 kalendářních dnů a začíná nástupem na otcovskou. Výplatu dávky nelze přerušovat, nelze ji čerpat po jednotlivých dnech.

Nárok na otcovskou nevzniká, pokud k nástupu na ní dojde až po zániku pojištění (jinými slovy: u otcovské neplyne ochranná lhůta).

Nárok na otcovskou nemají studenti ani osoby vedené v evidenci úřadu práce.

Výše otcovské činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za kalendářní den. DVZ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. DVZ se tedy stanovuje stejným způsobem jako u peněžité pomoci v mateřství.

Kalkulačka pro výpočet otcovské je k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – viz tento odkaz.

Uplatnění nároku:

Nárok na dávku se uplatňuje na tiskopisu „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“, který je k dispozici na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení – sekce Nemocenské pojištění / Tiskopisy (ke stažení zde). Žadatel vyplní přední stranu tiskopisu a předá ho svému zaměstnavateli, který vyplní druhou stranu. Po skončení podpůrčí doby, tj. po uplynutí 7 dnů, zaměstnavatel odešle vyplněný tiskopis společně s tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ příslušné OSSZ (tj. stejný postup jako u ostatních dávek nemocenského pojištění). OSVČ uplatňují žádost o otcovskou po uplynutí podpůrčí doby přímo u OSSZ, u které jsou registrovány.

zdroj: www.cssz.cz

Program AVENSIO Software:

Doba, po kterou zaměstnanec/zaměstnankyně bude čerpat tuto dávku nemocenského pojištění a u svého zaměstnavatele si požádá o rodičovskou dovolenou podle § 196 a násl. zákoníku práce, se zadává jako vynětí „11 – Otcovská + rodičovská dovolená“ v okně pracovního poměru. Program automaticky do záložky Pracovní poměry – Nemocenské vygeneruje nový doklad s kódem 662 – OTCOVSKÁ a 666 – NEMOC OSSZ. Doklad 666 – NEMOC OSSZ slouží pro zpracování „Přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ pro příslušnou správu sociálního zabezpečení.

Tím, že zaměstnanec/zaměstnankyně požádá v souvislosti s uplatněním otcovské o rodičovskou dovolenou, bude se jednat o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát a je možné snížit minimální vyměřovací základ (toto program udělá automaticky). Naopak, nebylo-li by požádáno o rodičovskou dovolenou, musel by být dodržen minimální vyměřovací základ, neboť otcovská je sice dávkou nemocenského pojištění, kterou upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ale nejedná se podle zákoníku práce o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance a z pohledu zdravotního pojištění by tak nebyl důvod pro snížení vyměřovacího základu.

Hromadné oznámení zaměstnavatele (HOZ) s kódy „M“ (nástup na rodičovskou dovolenou) a „U“ (ukončení rodičovské dovolené) vygenerujete a zpracujete v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Zdravotní pojištění.

Pro tyto účely není nutné zadávat příslušnou kategorii státního pojištěnce a její platnost do pole „Úleva na ZP“ na osobních údajích zaměstnance. Program totiž HOZ vygeneruje na základě uloženého vynětí.

 

Ošetřovné – uplatnění nároku

K ošetřovnému obecně:

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění a je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb.

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti, nebo péče o zdravé dítě mladší 10 let z důvodů uzavření školského nebo dětského zařízení (zapříčiněného havárií, epidemií či jinou nepředvídanou událostí), ošetřovné též náleží v případech, kdy byla dítěti nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti. Tato podmínka neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem.

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. Toto omezení neplatí v některých případech, např. kdy tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou.

Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

Výše ošetřovného činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Někteří pojištěnci nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok – např. zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci zaměstnaní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Uplatnění nároku – postup zaměstnance:

Zaměstnanec nárok na ošetřovné uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, v případě nařízení karantény i orgán ochrany veřejného zdraví. Tento tiskopis má 2 propisovací díly. Při vzniku potřeby ošetřování předá ošetřující lékař pojištěnci (popř. osobě, která onemocněla, byla jí nařízena karanténa) první díl tohoto rozhodnutí, a to:

I. díl – Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) – žádost o ošetřovné, kterým zaměstnanec uplatňuje nárok na ošetřovné a po doplnění části B předá I. díl svému zaměstnavateli.

Pro výplatu dávky musí zaměstnanec ještě doložit trvání potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá

II. dílem – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče),který zaměstnanci předá ošetřující lékař (orgán ochrany veřejného zdraví) při ukončení potřeby ošetřování; ošetřující lékař může rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování nejvýše tři kalendářní dny dopředu ode dne, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování (péče) pominula, resp. pomine.

Potvrzením o trvání potřeby ošetřování (péče) v případech, kdy ošetřování trvá delší dobu. Tento tiskopis ošetřující lékař vystaví také v případě vystřídání ošetřujících osob, a to ke dni, který předchází dni, od kterého ošetřování (péči) přebrala jiná osoba.

Také tyto tiskopisy předává zaměstnanec neprodleně svému zaměstnavateli.

Nárok na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení uplatňuje zaměstnanec tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“, který mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje. Zaměstnanec doplní část B. tiskopisu a předá je neprodleně svému zaměstnavateli.

Došlo-li k vystřídání ošetřujících osob, uplatňuje zaměstnanec, který ošetřoval člena domácnosti (převzal péči) jako druhý v pořadí, nárok na ošetřovné tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči), který je možno stáhnout z webových stránek ČSSZ – sekce Nemocenské pojištění – Tiskopisy, nebo jej zaměstnanec obdrží na kterékoliv OSSZ, popř. u zaměstnavatele. Na tomto tiskopise vyplní požadované údaje a přiloží II. díl – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče) nebo fotokopii kteréhokoli dílu tiskopisu a „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“, který mu vystaví ošetřující lékař. Tiskopis musí být podepsán i pojištěncem, od kterého přebírá ošetřování (péči). Při uzavření dětského výchovného zařízení použije k uplatnění nároku na ošetřovné druhé vyhotovení tiskopisu „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“.

Uplatnění nároku – postup zaměstnavatele:

Zaměstnavatel vyplní na tiskopisech rubriku „Záznamy zaměstnavatele“, ve které vyplní, které dny v průběhu potřeby ošetřování zaměstnanec pracoval a kdy nastoupil do zaměstnání. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění, předá neprodleně příslušné OSSZ.

zdroj: www.cssz.cz

Ošetřovné a program AVENSIO Software

Doba potřeby ošetřování (péče) se zadává a eviduje na kartě zaměstnance – záložka Pracovní poměryNemocenské. Přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění zpracujete po otevření dokladu 666-Nemoc OSSZ. Pro její elektronické odeslání slouží menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění – Přílohy k žádostem o dávky. Více informací se uživatelé programu dozví v dokumentaci – viz Nápověda – Soubory nápovědy – Karta zaměstnance – Záložka Nemocenské a Příloha k žádosti o nemocenskou dávku, případně se o pomoc mohou obrátit na svého obchodního zástupce nebo pracovnice konzultační linky společnosti Alfa Software, s.r.o.

Dobrovolné důchodové pojištění

V dnešním blogovém článku se dozvíte, co je dobrovolné důchodové pojištění a v jakých případech je možné ho využít.

Dobrovolné důchodové pojištění je od 1. 1. 1996 součástí systému důchodového pojištění.

Doba, po kterou osoby nevykonávají výdělečnou činnost zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění (nejčastěji se jedná o zaměstnání nebo podnikání), nebo nejsou účastny důchodového pojištění z titulu náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně aj.), nemůže být započítána do celkové doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod a pro výpočet jeho výše.

Proto mají osoby starší 18 let možnost přihlásit se k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, a to z některého z důvodů, které stanovuje zákon, nebo bez udání důvodu.

Kvalifikovanými důvody pro účast na dobrovolném důchodovém pojištění jsou:

  • vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;
  • soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší oborné škole nebo vysoké škole v ČR;
  • výdělečná činnost v cizině po 31. 12. 1995
  • výkon dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací;
  • činnost v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele;
  • výkon funkce poslance Evropského parlamentu zvoleného na území ČR;
  • pobyt v cizině z důvodu následování manžela nebo registrovaného partnera, který je státním zaměstnancem, do místa výkonu práce nebo zahraniční služby.

Přihlášku k účasti mohou podat rovněž osoby, kterých se žádný z výše uvedených důvodů netýká. Pak jde o tzv. dobrovolné důchodové pojištění bez uvedení důvodu. Účast na pojištění je v tomto případě možná v rozsahu nejvýše 15 let a maximálně jeden rok zpětně přede dnem podání přihlášky. Od 1. 2. 2018 je podmínkou účasti na tomto typu pojištění skutečnost, že doba účasti na důchodovém pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti získaná přede dnem této přihlášky trvala aspoň 1 rok. Dobrovolného důchodového pojištění využívají např. ženy v domácnosti, lidé, kteří pracují ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, příjemci invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, kteří při pobírání tohoto důchodu nepracují.

Přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění občan podává u okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze Pražské, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa jeho trvalého pobytu.

Minimální měsíční výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy, platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné platí. Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 Kč (= 28% z ¼ z 29 979 Kč).

Chce-li se občan z účasti na dobrovolném důchodovém pojištění odhlásit, může tak učinit kdykoliv podáním odhlášky na OSSZ.

zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Bližší informace k dobrovolnému důchodovému pojištění naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení, případně se obraťte na pracovníky OSSZ, kteří poskytnou odbornou pomoc např. při stanovení délky doby pojištění, kterou je nutno dodatečně získat zaplacením pojistného na dobrovolné důchodové pojištění nebo na pracovníky Call centra ČSSZ (tel.: 800 050 248).

Blíží se termín pro podání DaP k dani z příjmů FO

Jste povinni podat daňové přiznání (dále jen „DaP“) k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017? Nebo jste se tak rozhodli učinit „dobrovolně“? Pokud ano, tak nezapomeňte, že nejpozdějším termínem je pondělí 3. dubna letošního roku. Máte-li povinný audit nebo Vám DaP zpracovává daňový poradce, pak se lhůta prodlužuje do pondělí 2. července.

Kdo je nebo není povinen podat DaP stanoví § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Pomocí dále uvedených odkazů můžete otevřít tyto tiskopisy:

Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – MFin 5405 vzor č. 24

Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – MFin 5405/1 vzor č. 25

Přiznání k dani z příjmů FO pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR (vč. daňových nerezidentů ČR) za zdaňovací období roku 2017 – MFin 5405/D vzor č. 2

Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů FO pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR (vč. daňových nerezidentů ČR) za zdaňovací období roku 2017 – MFin 5405/D/1 vzor č. 2

Příloha č. 1 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona) – MFin 5405/P1 vzor č. 13

Příloha č. 2 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – výpočet dílčích základů daně z příjmů (§ 9 a § 10 zákona) – MFin 5405/P2 vzor č. 13

Příloha č. 3 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2017 – výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f zákona) – MFin 5405/P3 vzor č. 13

Další související tiskopisy a podrobnější informace jsou dostupné na webových stránkách Finanční správy http://www.financnisprava.cz/. Tam také najdete Aktuální dotazy a odpovědi týkající se daně z příjmů FO za zdaňovací období 2017.

Daňové přiznání je možné vyplnit a zaslat elektronicky z adresy www.daneelektronicky.cz, tj. prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dále jen „EPO“). Z této aplikace EPO můžete přiznání také vytisknout a následně podat v listinné podobě. Při neautorizovaném elektronickém odeslání z aplikace EPO musíte zopakovat podání do 5 dnů autorizovaně. Upozorňuji, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podat daňové přiznání pouze elektronicky (buď prostřednictvím zmíněné aplikace EPO, nebo přes datovou schránku).

Jak správně zaplatit v roce 2018 daň finančnímu úřadu se dozvíte zde.

ELDP – aktualizované všeobecné zásady a metodická pomůcka

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila na svých webových stránkách aktualizované všeobecné zásady a metodickou pomůcku pro vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „ELDP“).

Úpravy byly provedeny v souvislosti s novým právním stavem v oblasti sociálního pojištění účinným od 1.2.2018 a od 1.6.2018:

Na základě zákona č. 259/2017 Sb. dochází od 1.2.2018 k rozšíření podmínek, za kterých vzniká při zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Nově vzniká nárok na uvedené dávky i v případě, kdy vznikne dočasná pracovní neschopnost, byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost (§ 15a zákona č. 187/2006 Sb.).

Současně dochází k úpravě § 10 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., dle kterého se nově považuje za nepřetržité trvání nemocenského pojištění i bezprostřední navázání zaměstnání stejného druhu, kdy pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění.

Dále v souvislosti s přijetím zákona č. 148/2017 Sb. dochází od 1.2.2018 k rozšíření druhu dávek nemocenského pojištění o dávku otcovské poporodní péče (otcovská) – viz § 4 písm. c) zákona č. 187/2006 Sb.

K dalšímu rozšíření druhu dávek nemocenského pojištění dochází od 1.6.2018 v souvislosti s přijetím zákona č. 310/2017 Sb., a to o dávku dlouhodobé ošetřovné – viz § 4 písm. e) zákona č. 187/2006 Sb.

Obě nové dávky nemocenského pojištění současně rozšiřují okruh vyloučených dob uvedených v ustanovení § 16 odst. 4 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., které se vykazují na ELDP.

S dalšími změnami v textu všeobecných zásad a metodické pomůcky se můžete seznámit přímo v těchto dokumentech (viz shora uvedené odkazy), aktualizovaný text je v nich uveden červeným písmem.

Od 1.1.208 je možné nově kromě dosavadních předepsaných tiskopisů ELDP využívat tiskopis ELDP ve formátu PDF s připojeným QR kódem, který je tiskovým výstupem internetové aplikace ePortál ČSSZ. Tato aplikace umožňuje přímé vyplnění údajů do šablony interaktivního tiskopisu a provedení tisku ELDP s QR kódem na papír formátu A4 a rovněž jeho uložení v elektronické podobě (PDF). ELDP v tištěné podobě obsahuje, kromě samotného tiskopisu, též vygenerovaný QR kód s údaji vykázanými v jednotlivých kolonkách ELDP. Aplikace dále umožňuje tisk dvou stejnopisů na papír formátu A4 (pro zaměstnavatele a pojištěnce).

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít