Archív autora: Iveta Liskova

Iveta Liskova
 
 

Práce přesčas a kratší úvazek

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou dle § 80 zákoníku práce je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu – viz ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) věta druhá zákoníku práce.

Stanovená týdenní pracovní doba činí dle § 79 odst. 1 zákoníku práce 40 hodin týdně. U zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu a u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí 37,5 hodiny týdně; u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodiny týdně (§ 79 odst. 2 zákoníku práce).

Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby může také obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele (§ 79 odst. 3 zákoníku práce).

Zaměstnancům, kteří pracují na kratší pracovní dobu, nelze práci nad sjednanou kratší pracovní dobu nařídit. Je-li vykonávána s jejich souhlasem, přísluší za dobu práce pouze mzda a za práci přesčas se posuzuje až práce, která přesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu.

 Příklad: Zaměstnankyně má v pracovní smlouvě sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 30 hodin týdně, která je rovnoměrně rozvržena do pěti pracovních dnů týdně v délce 6 hodin. Stanovená pracovní doba činí 40 hodin týdne, není zkrácena podle § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Pokud zaměstnankyně vykoná práci nad 6 hodin v některém dni a zároveň v týdnu víc než 30 hodin, přísluší jí za tuto práci jen mzda, neboť se nejedná o práci přesčas. Za práci přesčas by se považoval až výkon práce zaměstnankyně nad 40 hodin v daném týdnu. Jinými slovy, práce nad sjednanou kratší pracovní dobu není do stanovené týdenní pracovní doby prací přesčas.

Program AVENSIO Software:

Práci nad sjednanou kratší pracovní dobu do stanovené týdenní pracovní dobu zaúčtujete na mzdových položkách mzdovým uživatelským kódem 769 – DOPLNĚNÍ DO ÚVAZKU, případně jiným – důležité je, aby použitý uživatelský kód měl nastavený systémový kód 14.

Pokud byste namísto mzdového kódu pro doplnění do úvazku použili mzdový kód pro přesčas, program na toto v kontrole dat upozorní.

Exekuční/insolvenční srážky od 6/2019

Na základě nařízení vlády č. 91/2019 Sb. ze dne 25.3.2019 zveřejněné v Částce 42 Sbírky zákonů dne 2.4.2019 dochází s účinností od 1.6.2019 ke zvýšení částky, nad kterou se čistá mzda sráží bez omezení na dvojnásobek, tj. na 19 286 Kč.

Z této změny vyplývá i zvýšení jedné třetiny zbytku čisté mzdy, která nově bude činit maximálně 6 428 Kč.

Pro srovnání uvádím znění novelou dotčeného ustanovení § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách:

  • do 31.5.2019:

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.“

  • od 1.6.2019:

„Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.“

Příklad výpočtu srážky:

Čistá mzda zaměstnance činí 33941 Kč. Je ženatý a má tři vyživované děti. Jedná se o nepřednostní pohledávku.

Základní částka, která nesmí být zaměstnanci sražena = 12858 Kč (6428,67 + 4x 1607,17).

Zbytek čisté mzdy po odečtení základní částky = 21083 Kč (33941 – 12858).

Výpočet srážky v 5/2019:

Zbytek čisté mzdy porovnáme s částkou 9643 Kč, tj. 21083 – 9643 = 11440 Kč, kterou srazíme celou a k tomu ještě 1/3 z 9643 Kč. Celkem tedy bude srážka činit 14654 Kč (11440 + 6428), zaměstnanci zbyde 19287 Kč.

Výpočet srážky v 6/2019:

Zbytek čisté mzdy porovnáme s částkou 19 286 Kč, tj. 21083 – 19286 = 1797 Kč, kterou srazíme celou a k tomu ještě 1/3 z 19286 Kč. Celkem tedy bude srážka činit 8225 Kč (1797 + 6428), zaměstnanci zbyde 25716 Kč.

Program AVENSIO Software: Uvedenou legislativní změnu obsahuje verze programu 3.1.0.

Nová výše mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele 2019 – 2020

Ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele upravuje zákon č. 118/2000 Sb. Ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků Úřadem práce ČR zaměstnanci, které mu nebyly vyplaceny zaměstnavatelem v platební neschopnosti.

Mzdovými nároky se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky písemně u kteréhokoliv pracoviště Úřadu práce ČR. K tomuto účelu slouží tiskopisy „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“.

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje MPSV ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu.

Rozhodnou částku pro výpočet nároků v období od 1.5.2019 do 30.4.2020 vyhlásilo MPSV sdělením č. 92/2019 Sb., a to 31 885 Kč. Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí tedy v uvedeném období překročit za jeden měsíc částku 47 828 Kč (1,5 x 31 885).

Kdo se rozumí zaměstnancem podle zákona č. 118/2000 Sb., kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jaká je lhůta pro uplatnění mzdových nároků, jejich rozsah a další důležité informace se dozvíte na webových stránkách integrovaného portálu MPSV – viz tento odkaz. Pomocí vyhledávacího formuláře je možné zjistit zaměstnavatele, na které bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a nevypršela u nich lhůta pro uplatňování mzdových nároků.

Srážková daň od 5/2019

Součástí tzv. daňového balíčku 2019, tj. zákona č. 80/2019 Sb. ze dne 12.3.2019 zveřejněného dne 27.3.2019 v Částce 37 Sbírky zákonů, je mimo jiné zvýšení hranice ostatních příjmů ze závislé činnosti (vyjma příjmů plynoucích na základě DPP) pro srážkovou daň při neučiněném daňovém prohlášení. Konkrétně se jedná o změnu ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde se částka „2 500 Kč“ nahrazuje slovy „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“. Částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí od 1.1.2019 3 000 Kč (viz § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). U příjmů z DPP zůstává nadále hranice 10 000 Kč.

Z přechodných ustanovení shora citované novely vyplývá, že srážková 15% daň u ostatních příjmů do 3 000 Kč bude poprvé použita při zúčtování příjmů (mzdy, platu, odměny) za měsíc květen letošního roku.

Program AVENSIO Software

Tato legislativní změna bude zahrnuta do květnové verze 3.1.0.

Daňová sleva na manžela – informace k výpočtu vlastních příjmů

V souvislosti s uplatněním slevy na manžela/manželku upozornilo aktuálně Generální finanční ředitelství na rozdílný způsob započítávání příjmů ze zaměstnání a vyplacených dávek do vlastního příjmu, jež nesmí za zdaňovací období (rok) přesáhnout částku 68 000 Kč.

Do vlastního příjmu se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, přitom

  • u příjmů ze zaměstnání podle ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů platí pravidlo, že příjmy vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení roku, za který byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto roce (viz § 5 odst. 4 zákon o daních z příjmů). V praxi to znamená, že příjmy ze zaměstnání vyplacené za prosinec 2018 až v lednu 2019 se zahrnují do vlastního příjmu manžela roku 2018;
  • u vyplácených dávek jako je např. mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti však platí pravidlo, že dávky vyplacené v lednu 2019 se již započítávají do vlastního příjmu manžela/manželky roku 2019.

zdroj: www.financnisprava.cz

Příjmy, které se do vlastního příjmu manžela/manželky nezahrnují, jsou taxativně uvedeny v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Všechny ostatní příjmy musí být do vlastního příjmu manžela/manželky započítány.

Roční sleva činí 24.840,– Kč. Pokud je manžel/lka držitelem/držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka slevy na dvojnásobek, tj. na 49.680,– Kč ročně. Za manžela/manželku se pro účely daně z příjmů považuje také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (nikoliv však druh/družka) – § 21e odst. 3 zákona o daních z příjmů.

Více informací naleznete v  Pokynu GFŘ D-22 – str. 49 až 52 a v Obecných informacích o slevě na dani z příjmů fyzických osob zveřejněných na webových stránkách Finanční správy.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Ztížené pracovní prostředí a výši příplatku za práci v něm vymezuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. v ustanovení  § 6, a to jednotně jak pro zaměstnance z podnikatelské, tak ze státní sféry. Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Co se rozumí ztěžujícím vlivem je uvedeno v § 6 odst. 2 citovaného nařízení vlády (jde např., o prach, chemické látky, hluk, vibrace, zvýšený tlak, radiace, …).

Zaměstnanec v podnikatelské sféře (§ 109 odst. 2 zákoníku práce):

Podle ustanovení § 117 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí dosažená mzda a příplatek.

Výše příplatku činí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2 a § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Zaměstnanec ve státní sféře (§ 109 odst. 3 zákoníku práce):

Podle ustanovení § 128 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek ve výši nejméně 5 % základní sazby minimální mzdy za měsíc. Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 500 až 1800 Kč měsíčně (§ 7 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě).

Program AVENSIO Software

Pro zadání příplatku za ztížené pracovní prostředí (a to jak na mzdových položkách, tak na tzv. stálých složkách mzdy) využijte uživatelský kód, u kterého bude uložen systémový kód s typem položky 23, tj. systémový kód 240, 250 až 253. Kontrolu správnosti nastavení uživatelského kódu můžete provést v Tabulce mzdových kódů (viz menu Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd) nebo zkonzultovat se svým obchodním zástupcem nebo s pracovnicemi poradenské linky každý pracovní den v čase od 7:00 hod. do 15:30 hod.

Snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění od 1.7.2019

Na základě zákona č. 32/2019 Sb. ze dne 22.1.2019 zveřejněného v Částce 13 Sbírky zákonů dne 7.2.2019 dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke zrušení tzv. karenční doby, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrada mzdy nebo platu, případně plat či jiný příjem (tj. první 3 pracovní dny trvání dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn).

Jako určitá kompenzace za zrušení karenční doby dojde zároveň také s účinností od 1.7.2019 ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 % (viz ustanovení § 7 odst. 1 písm. a), c) bod 2 a písm. e) zákona č. 589/1992 Sb.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení s účinností od 1. 7. 2019 tedy budou činit:

a)    u zaměstnavatele 24,8 % (do 30.6.2019 25%) z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % (do 30.6.2019 2,3%) na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

b)    u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,

c)     u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

1.     29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o OSVČ účastnou důchodového pojištění,

2.     2,1 % (do 30.6.2019 2,3%) z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,

d)    u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,

e)    u zahraničního zaměstnance 2,1 % (do 30.6.2019 2,3%) z vyměřovacího základu.

V souvislosti se snížením sazby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ a zahraničních zaměstnanců dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke snížení minimální výše pojistného na nemocenské pojištění těchto osob, a to na 126 Kč (2,1 % z minimálního vyměřovacího základu, který činí 6 000 Kč). Od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 činí minimální výše pojistného na nemocenské pojištění těchto osob 138 Kč.

 

Potvrzení o daňovém zvýhodnění

Na konzultační lince společnosti Alfa Software, s.r.o. se čas od času setkáváme s dotazy zákazníků – uživatelů mzdového a personálního programu AVENSIO Software, zda musí každoročně vystavovat potvrzení o tom, že jejich zaměstnanec uplatňuje/neuplatňuje daňové zvýhodnění. Odpověď na tuto otázku přináší aktuálně zveřejněná informace Finanční správy ČR.

Dočteme se v ní, že podle ustanovení § 38l odst. 3 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník (zaměstnanec) plátci daně (zaměstnavateli) – jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém tento zaměstnavatel uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje.

Pro tyto účely lze použít nepovinný tiskopis č. MFin 5556 „Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“. Toto potvrzení má neomezenou platnost, nové se vydává za předpokladu, že dochází ke změně v poskytnutí daňového zvýhodnění. Takovou změnu je zaměstnanec povinen nahlásit podle ustanovení § 38k odst. 8 zákona o daních z příjmů zaměstnavateli stejně jako jakoukoliv jinou změnu. Jinými slovy nevyžaduje se pro každé nové zdaňovací období nové potvrzení. Tam, kde není druhým zaměstnaným poplatníkem uplatňováno daňové zvýhodnění vůbec – stačí i tzv. zkrácené potvrzení „že poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění“.

Uživatelé programu AVENSIO mají samozřejmě možnost předmětné potvrzení vytisknout, a to v menu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Potvrzení a výkazy – 611211_Daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Potvrzení se plní podle údajů evidovaných v/na:

  • Číselníku údajů subjektu – viz oblast týkající se identifikace plátce daně.
  • Kartě zaměstnance – záložce Osobní údaje / Zaměstnanec a Osobní údaje / Kontakty – viz oblast týkající se identifikace zaměstnance.
  • Karta zaměstnance – záložce Osobní údaje / Rodinní příslušníci – viz oblast týkající se vyživovaných dětí.
  • Číselníku uživatelských účtů – viz údaj o tom, kdo potvrzení vyhotovil.

Důležité upozornění: Vyživované děti se do potvrzení vytisknout pouze za předpokladu, že jsou uloženy s typem „Dítě započtené pro daňové přiznání“, „Dítě s průkazem ZTP/P 2x započtené pro daňové zvýhodnění“, „Dítě nevlastní započtené pro daňové zvýhodnění“ nebo „Dítě nevlastní s průkazem ZTP/P 2x započtené pro daňové zvýhodnění“. Jinými slovy, dítě uložené s typem „Dítě pouze evidované“ se do potvrzení nevygeneruje.

Podání DaP k dani z příjmů FO za rok 2018

Jste povinni podat daňové přiznání (dále jen „DaP“) k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018? Nebo jste se tak rozhodli učinit „dobrovolně“? Pokud ano, tak nezapomeňte, že nejpozdějším termínem je pondělí 1. dubna letošního roku. Máte-li povinný audit nebo Vám DaP zpracovává daňový poradce, pak se lhůta prodlužuje do pondělí 1. července.

Kdo je nebo není povinen podat DaP stanoví § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Pomocí dále uvedených odkazů můžete otevřít tyto tiskopisy:

Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2018 – MFin 5405 vzor č. 25.

Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2018 – MFin 5405/1 vzor č. 26.

Přiznání k dani z příjmů FO pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR (vč. daňových nerezidentů ČR) za zdaňovací období roku 2018 – MFin 5405/D vzor č. 2

Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů FO pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR (vč. daňových nerezidentů ČR) za zdaňovací období roku 2018 – MFin 5405/D/1 vzor č. 3.

Příloha č. 1 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2018 – výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona) – MFin 5405/P1 vzor č. 14.

Příloha č. 2 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2018 – výpočet dílčích základů daně z příjmů z nájmu a ostatních příjmů (§ 9 a § 10 zákona) – MFin 5405/P2 vzor č. 14.

Příloha č. 3 k Přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období roku 2018 – výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f zákona) – MFin 5405/P3 vzor č. 14.

Další související tiskopisy a podrobnější informace jsou dostupné na webových stránkách Finanční správy http://www.financnisprava.cz/. Tam také najdete Aktuální dotazy a odpovědi týkající se daně z příjmů FO za zdaňovací období 2018.

Daňové přiznání je možné vyplnit a zaslat elektronicky z adresy www.daneelektronicky.cz, tj. prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dále jen „EPO“). Z této aplikace EPO můžete přiznání také vytisknout a následně podat v listinné podobě. Při neautorizovaném elektronickém odeslání z aplikace EPO musíte zopakovat podání do 5 dnů autorizovaně. Upozorňuji, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podat daňové přiznání pouze elektronicky (buď prostřednictvím zmíněné aplikace EPO, nebo přes datovou schránku).

Jak správně zaplatit v roce 2019 daň finančnímu úřadu se dozvíte zde.

Školkovné = daňová sleva za umístění dítěte za rok 2018

Za rok 2018 lze uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné – viz § 35ba odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) maximálně do výše 12.200,– Kč za každé vyživované dítě.

Podmínky této slevy na dani jsou specifikovány v ustanovení § 35bb zákona o daních z příjmů.

Slevu (stejně jako slevu na manžela/manželku) je možné uplatnit pouze jednorázově, a to vždy po uplynutí zdaňovacího období v rámci ročního zúčtování záloh u zaměstnavatele nebo daňového přiznání u finančního úřadu. Ostatní slevy mohou zaměstnanci s příjmy ze závislé činnosti čerpat měsíčně v průběhu zdaňovacího období ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc.

Dále platí, že školkovné lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Nárok na slevu poplatník prokazuje potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních. Potvrzení musí podle ustanovení § 38l odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů obsahovat:

  1. jméno vyživovaného dítěte poplatníka,
  2. celkovou částku výdajů, kterou za něj za dané zdaňovací období poplatník vynaložil a
  3. datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.

Poznámka: Generální finanční ředitelství z důvodu správné aplikace zákona o daních z příjmů pro účely uplatnění slevy na dani za umístění dítěte za zdaňovací období 2018 a s tím spojeného vydání potvrzení předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů vydalo toto sdělení.

 Pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí

a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a

c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou

  1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
  2. mateřskou školou podle školského zákona.

Program AVENSIO Software

V souvislosti s provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění slouží v programu AVENSIO Software pro zadání zaměstnancem uplatněné slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení kolonka „Umístění dítěte“ – viz záložka „Roční zúčtování daně“ na kartě zaměstnance. Kvůli kontrole, zda není překročen maximální limit je dále nutné vyplnit počet dětí.

Více informací naleznete v dokumentu „Roční zúčtování daní“, který byl všem uživatelům odeslán e-mailem 29. ledna letošního roku.

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít