Archív měsíce: Březen 2015

 

Osobní bankrot zaměstnance – oddlužení plněním splátkového kalendáře

V tomto článku je popsán postup výpočtu splátek při oddlužení zaměstnance plněním splátkového kalendáře.

Obecně:

Je-li zaměstnanec (dlužník) v platební neschopnosti (je proto v úpadku, resp. mu úpadek hrozí) může ke krajskému soudu podat návrh na povolení oddlužení. Postup je dán insolvenčním zákonem č. 182/2006 Sb.

Na základě oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet příslušným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při exekuci (výkonu rozhodnutí) uspokojeny přednostní pohledávky.

Výše měsíčních splátek je vymezena jako rozdíl mezi příjmem dlužníka a finanční částkou ve výši nezbytných finančních prostředků sloužících k zajištění jeho základních životních potřeb a potřeb jeho rodiny, přičemž způsob výpočtu výše těchto nezbytných finančních prostředků je stanoven příslušnými právními předpisy (občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., nařízení vlády č. 595/2006 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., nařízení vlády č. 409/2011 Sb., …)

Jednou ze základních podmínek pro povolení oddlužení je, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude alespoň 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním písemně souhlasí. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře tedy bude dlužník hradit splátky po dobu 5ti let, přičemž jejich celková výše musí dosahovat alespoň 30% hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů, není-li dohodou s věřiteli podmínka úhrady alespoň 30ti% hodnoty pohledávek snížena.

Další důležité informace k dané problematice lze dohledat například na oficiálním serveru českého soudnictví Justice.cz – viz tento odkaz.

Postup výpočtu v roce 2015:

Jak již bylo shora uvedeno, splátka pro oddlužení se vypočítává v rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Srážky se vypočítávají z čisté mzdy. Čistá mzda se vypočte tak, že se od mzdy odečte:

– záloha na daň

– pojistné na důchodové spoření,

– pojistné na sociální zabezpečení a

– pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Tyto srážky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, např. při pracovních cestách.

Z čisté mzdy nelze srazit tzv. základní nezabavitelnou částku. Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. ve spojení s dalšími příslušnými právními předpisy se základní částka vypočte takto:

a) na osobu dlužníka ve výši dvou třetin součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu

– součet životního minima a nákladů na bydlení = 3.410,– Kč + 5.767,– Kč = 9.177,– Kč

– nezabavitelná částka = 2/3 * 9.177,– Kč = 6.118,– Kč

b) na každou vyživovanou osobu a manžela ve výši jedné čtvrtiny nezabavitelné částky

– 100% nezabavitelné částky = 6.118,– Kč

– 1/4 nezabavitelné částky = 1.529,50 Kč

Jednotlivé nezabavitelné částky se následně sečtou a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Celková základní nezabavitelná částka se poté odečte od čisté mzdy.

Ze zbytku čisté mzdy pak lze bez omezení srazit vše nad součet životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (tj. vše nad 9.177,– Kč). Zbývající částka se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na třetiny. Pro splátky při oddlužení (jako pro přednostní pohledávky) lze srazit dvě třetiny.

Příklad:

Vdaná zaměstnankyně s 2 dětmi má čistou mzdu 16.227,– Kč.

Základní nezabavitelná částka činí 6.118,– + 3x 1.529,50 = po zaokrouhlení 10.707,– Kč.

Po odpočtu základní nezabavitelné částky zbývá ke srážení 5.520,– Kč (16.227,– Kč – 10.707,– Kč). Z této částky se spočítají 2/3, tj. 3.680,– Kč.

Poznámka: Na shora zmiňovaném serveru českého soudnictví je k dispozici Kalkulátor splátek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře – viz tento odkaz.

Program AVENSIO Software:

Ve mzdovém a personálním programu AVENSIO Software zadejte na kartě zaměstnance srážku s druhem Exekuce přednostní a typem Insolvence – zabavitelná částka. Samozřejmě je dále nutné vyplnit výši dlužné částky a platební údaje (číslo účtu, variabilní symbol atd.). Program následně automaticky provede výpočet srážky. Pro správné stanovení základní nezabavitelné částky zkontrolujte nastavení rodinného stavu zaměstnance a zadání vyživovaných osob na obrazovce rodinných příslušníků.

Podrobné informace získají všichni uživatelé programu AVENSIO Software v dokumentu „Záložka Srážky“ – viz menu Soubory nápovědyKarta zaměstnance.

 

Noční práce

Noční práci definuje zákoník práce ve svém ustanovení § 78 odst. 1 písm. j) jako práci konanou v noční době, tj. v době mezi 22. a 6. hodinou.

Dále zákoník práce v ustanovení § 78 odst. 1 písm. k) definuje zaměstnance pracujícího v noci – tím je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v ustanovení § 94 odst. 1 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení nesmí délka směny zaměstnance pracujícího v noci překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.

Zaměstnavatel je povinen noční práci svých zaměstnanců evidovat (viz ustanovení § 96 odst. 1 písm. a) bod 4. zákoníku práce).

Ve vztahu k zaměstnancům pracujícím v noci ukládá zaměstnavatelům zákoník práce spoustu povinností:

1) zajistit, aby byl zaměstnanec pracující v noci vyšetřen poskytovatelem pracovně lékařských služeb:

  1. před zařazením na noční práci,
  2. pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně,
  3. kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá,

s tím, že úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována (viz ustanovení § 94 odst. 2 zákoníku práce).

2) zajišťovat přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení (viz ustanovení § 94 odst. 3 zákoníku práce).

3) vybavit pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

4) převést zaměstnance na jinou práci, je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci (viz ustanovení § 41 odst. 1 písm. f) zákoníku práce),

5) převést zaměstnankyni na jinou práci, požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně – matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci (viz ustanovení § 41 odst. 1 písm. g) zákoníku práce).

Ustanovení § 53 odst. 1 písm. e) zákoníku práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci.

Ustanovení § 245 odst. 1 zákoníku práce zakazuje zaměstnávat mladistvé zaměstnance, mimo jiné, prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší 16ti let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18ti let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu.

Připomínám, že u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná podle ustanovení § 91 odst. 6 zákoníku práce den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Toto ustanovení je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku.

Podle ustanovení § 116 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu noční práce mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

Zaměstnanci odměňovanému platem (viz ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce) přísluší podle ustanovení § 125 zákoníku práce za hodinu noční práce příplatek ve výši 20% průměrného hodinového výdělku.

Program AVENSIO Software 

Ve mzdovém a personálním programu AVENSIO Software lze evidovat pracovně lékařské prohlídky zaměstnanců pracujících v noci na jejich osobní kartě – záložce Osobní údaje – Zdravotní stav. Formulář lékařské prohlídky lze pak vytisknout v menu Hlavní nabídkaTiskové sestavy – Výběrové sestavy – Lékařské prohlídky.

Více informací se mohou všichni uživatelé uvedeného programu dozvědět v dokumentu „Záložka Zdravotní stav“ uloženém v menu Nápověda – Soubory nápovědy – Karta zaměstnance.

Pro zadání příplatku za noční práci na osobní kartě zaměstnance – záložce Pracovní poměry – Mzdové položky se v programu AVENSIO Software používá zpravidla kód 404, případně jiný, který si uživatel sám vytvoří. Důležité je, aby takový uživatelský mzdový kód měl nastavený systémový kód:

177, pokud budete příplatek poskytovat procentuálně – výše procenta průměrného hodinového výdělku se vyplňuje v okně Editace uživatelské mzdy (Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd) do pole Sazba 1 – příklad viz následující obrázek

 404_procenta

178, pokud budete příplatek poskytovat v pevně stanovené částce – výše částky vynásobená 100 se vyplňuje v okně Editace uživatelské mzdy (Hlavní nabídka – Číselníky – Tabulka mezd) do pole Sazba 1 – příklad viz následující obrázek

404_pevná

 

Počty zaměstnanců ve statistikách versus počty pro povinný podíl

Samotný výpočet je již podrobně popsán v dokumentu „Podíl OZP“, který najdete v programu AVENSIO v záložce Nápověda-Soubory nápovědy-Sestavy. Dostali jsme však od několika uživatelů dotaz na zdůvodnění odlišného počtu zaměstnanců ve statistikách od počtů pro povinný podíl. Nabízíme Vám zde obšírnější popis:

 

Výpočet pro povinný podíl probíhá podle ustanovení vyhlášky 518/2004 par. 11 odst. 2. Zásadní rozdíl v počtu osob pro statistické vykazování a pro stanovení povinného podílu je v tom, že pro statistické šetření se počítá sjednaná pracovní doba (úvazky) a pro povinný podíl skutečně odpracovaná a dále vyjmenovaná neodpracovaná doba. Do výpočtu povinného podílu se tedy počítá kromě neplaceného volna a neplacených překážek v práci veškerá sjednaná pracovní doba plus odpracovaná doba nad rámec sjednané doby, tedy přesčas. Stručně vyjádřeno:

 

  • Průměrný fyzický počet zaměstnanců vyjadřuje, kolik zaměstnanců zaměstnáváte (máte s nimi pracovní smlouvy). Desetinné číslo se v hodnotě objeví, pokud zaměstnáváte zaměstnance po část vykazovaného období. V tomto případě za rok. Pokud by nikdo nezačal pracovat nebo neskončil během roku, byl by „Průměrný fyzický počet zaměstnanců“ celé číslo. Započtená hodnota za jednoho zaměstnance nemůže být v žádném případě větší než jedna.

 

  • Průměrný přepočtený počet zaměstnanců vyjadřuje úvazky se zaměstnanci sjednané. Rozdíl mezi „fyzickým počtem“ a „přepočteným počtem“ je hlavně ve sjednaných zkrácených úvazcích.  Pokud má zaměstnance sjednanou kratší pracovní dobu, promítne se do počtu jako číslo menší než jedna. V přepočtu se rovněž projeví  začátek, případně konec zaměstnání v průběhu roku. Započtená hodnota za jednoho zaměstnance nemůže být v žádném případě větší než jedna.

 

  • Průměrný přepočtený roční počet zaměstnanců podle vyhlášky 518/2004 vyjadřuje, kolik zaměstnanců pro zaměstnavatele skutečně pracovalo. Včetně práce přesčas a práce ve svátek. Započtená hodnota za jednoho zaměstnance může být v některých případech větší než jedna. Ověření můžete snadno provést na podkladové sestavě k výpočtu povinného podílu z programu AVENSIO Software. Počet hodin uvedených u každého zaměstnance porovnáte s celkovou stanovenou roční pracovní dobou zaměstnance v příslušném pracovním režimu bez svátků. Za rok 2014 je to pro zaměstnance se 40 ti hodinovou pracovní dobou 2016 hodin, pro zaměstnance s 38,75 hodinovou pracovní dobu 1953 hodin a pro zaměstnance s 37,5 hodinovou pracovní dobou 1890 hodin. Hodnota (součet hodin v sestavě) může být

o   nižší než celková stanovená pracovní doba – zaměstnanec pracuje na kratší úvazek nebo jen po část roku, případně měl neplacené volno nebo neplacené překážky

o   shodná s celkovou stanovenou pracovní dobou – zaměstnanec pracuje na plný úvazek a nepracoval přesčas

o   vyšší než stanovená celková pracovní doba – zaměstnanec pracoval přesčas, případně o svátcích

 

Práce ve svátek ovlivňuje průměrný roční počet zaměstnanců pro povinný podíl. Do počtu hodin odpracovaných se nezapočítává doba svátků, které jsou neodpracované a za které se měsíční plat nekrátí, rovněž se nezapočítává náhrada mzdy za neodpracovaný svátek zaměstnanců odměňovaných  hodinovou nebo úkolovou mzdou. Do jmenovatele (podílu) se použije celková stanovená pracovní doba také bez svátků. V případě, kde zaměstnanec odpracuje všechny stanovené hodiny (nebo je má řádně omluvené) a o svátcích je doma, jeho „hodnota“ do přepočteného počtu je jedna. Jiná situace nastane v případě, kdy zaměstnanec svátek (nebo jeho část) odpracuje a dohodne se zaměstnavatelem na příplatku za práci ve svátek. V takovém případě musíme do odpracovaných hodin dobu dopracovanou ve svátek započítat (celkový počet skutečně odpracovaných hodin). Hodnota v čitateli zlomku je větší, než ve jmenovateli a „hodnota“ zaměstnance je pak do výsledku větší než jedna. Práce ve svátek se tedy projeví podobně jako práce přesčas, i když se o přesčas ve smyslu ZP nejedná. Podobně negativně se projeví pracovní neschopnost zaměstnance v době jeho plánované směny a svátku v běžný pracovní den. Za svátek dostane zaměstnanec náhradu (nebo nemocenské) a tuto dobu musíme do celkové doby připočítat podle bodu a) a d). Nastane pak situace obdobná předešlému, kdy čitatel zlomku je větší než jmenovatel a „hodnota“ zaměstnance pro účel povinného podílu je větší než jedna.

 

Par. 11 vyhlášky 518/2004

(2) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí, zvýšeného o neodpracované hodiny

  1. a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
  2. b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
  3. c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  4. d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu 6) nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
  5. e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné 7),

a celkové stanovené týdenní pracovní doby 8) bez svátků připadající v daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8).

Tento příspěvek připravil nejen pro uživatele mzdového a personálního systému AVENSIO programátor-analytik Ing. Vladimír Kozák.

IMG_5606a1

 

AVENSIO v Olomouci

15.4.2015

Jednodenní školení „Pokračujeme v programu AVENSIO Software“ proběhne ve středu 15. dubna 2015 od 8-16 hod. POZOR! Změna prostor – školení se koná v počítačové učebně ZŠ a MŠ Nedvědova 17, OLOMOUC, mapa.

Cílem kurzu je usnadnit Vám práci pomocí dalších funkcí a praktických „vychytávek“ programu. Je určen všem uživatelům programu AVENSIO, kteří znají základní funkce a potřebují vědět více. Klademe důraz na individuální přístup a praktické využití získaných poznatků.

Obsah školení:

  • úvod – zopakování základních funkcí programu
  • další témata dle Vašich námětů uvedených v přihlášce a
    otázek
    účastníků v průběhu školení
  • třešinka na dortu – úpravy tiskových sestav
  • Školení formou dialogu s účastníky povede zkušená lektorka paní Mirka Heidlbergerová
    a do „tajů“ tiskových sestav Vás zasvětí pan Michal Všelko.

    Aktualizace 7/4: Další přihlášky nepříjímáme, kapacita školení je již naplněna!

    Přejeme Vám příjemné předjarní dny a těšíme se na setkání v Olomouci!

    Jak vybrat mzdový program

    Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

    Rychlý kontakt

    ALFA SOFTWARE, s.r.o.
    Pražská 22
    Klatovy mapa

    Tel.: 376 709 890
    Napište nám

    Seznam obchodních zástupců

     

    Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

    Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

    Zavřít