Archív měsíce: Září 2014

 

Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna příštího roku

Minimální měsíční mzda se od 1. ledna příštího roku zvýší o 700 Kč ze současných 8.500 Kč na 9.200 Kč a minimální hodinová mzda se zvýší z 50,60 Kč na 55 Kč pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

Návrh nařízení vlády předložený ministryní práce a sociálních věcí Mgr. Michaelou Marksovou totiž schválila vláda na svém jednání minulý týden v pondělí dne 15. září (usnesení vlády č. 745, nařízení vlády č. 204/2014 Sb.).

Nařízení také počítá s valorizací nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách, a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat.

Zvýšení uvedených minim se netýká zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidních důchodů; pro tyto osoby nadále zůstane minimální mzda 8.000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.

Připomínám, že minimální mzda byla mezi lety 2007 až 2013 zmrazena, její poslední zvýšení proběhlo minulý rok v srpnu (o 500 Kč z původních 8.000 Kč na současných 8.500 Kč).

Pro úplnost uvádím, že právo zaměstnanců na minimální a zaručenou mzdu upravuje ustanovení § 111 a § 112 zákoníku práce.

Program AVENSIO Software:

Seznam zaměstnanců, jejichž mzda nedosahuje výše minimální a (nebo) zaručené mzdy vytisknete pomocí sestavy 011200_Minimální mzda uložené v menu Hlavní nabídka – Sestavy – Rekapitulace. Doporučujeme sestavu tisknout až po zadání veškerých složek mzdy.

Pro doplatek do minimální / zaručené mzdy u pracovního poměru zaměstnance se používá na mzdových položkách kód 701 – DOPL. MIN. MZDA, případně jiný uživatelem zadaný kód. Důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 30.

Pro doplatek do minimální (zaručené) mzdy u DPČ a DPP se používá na mzdových položkách kód 7010 – DOPL. MIN. MZDA OON, případně jiný uživatelem zadaný kód. Důležité je, aby takový uživatelský kód měl nastaven systémový kód 31.

Více informací získají všichni uživatelé programu AVENSIO Software v dokumentu „Rekapitulace – přehled sestav“ – viz menu Soubory nápovědy – Sestavy.

Náhrada odměny při DPN – účelové rozvržení pracovní doby u DPP a DPČ

Jak jsem již v blogovém článku ze dne 04.09.2014 „Evidence odpracované doby u DPP a DPČ“ uvedla, není zaměstnavatel podle ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce povinen u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, rozvrhovat pracovní dobu.

V  některých případech však zákon přímo vyžaduje (anebo lze z povahy věci dovodit), aby zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu na DPP nebo DPČ předem stanovil rozvrh týdenní pracovní doby do směn, a to pro účely poskytování náhrady odměny při dočasné pracovní neschopnosti (nebo karantény) za podmínek stanovených v § 192 a 193 zákoníku práce.

Povinnost zaměstnavatele předem určit rozvržení týdenní pracovní doby je dána ustanovením § 194 zákoníku práce.

Takové rozvržení nemusí mít nic společného s tím, jak zaměstnanec ve skutečnosti pracuje, může být tudíž učiněno pouze fiktivně. Jinými slovy, podle účelového rozvrhu nemusí být práce vůbec konána.

Při fiktivním rozvržení týdenní pracovní doby do směn je ovšem zapotřebí vycházet z toho, že délka pracovního úvazku zaměstnance může u DPČ činit nejvýše polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzuje se za celou dobu, na kterou je dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů (viz ustanovení § 76 odst. 2 a 3 zákoníku práce). U DPP je to 300 hodin v kalendářním roce (viz ustanovení § 75 zákoníku práce).

Rozvrh pracovní doby pro účely náhrady odměny při DPN (nebo karantény) může (ale nemusí) odpovídat skutečnosti, jestliže je předem v DPČ nebo DPP uvedeno, kdy má zaměstnanec pracovat. Za takové situace pak není obvykle důvod, aby fiktivní rozvržení pracovní doby pro účely poskytování náhrady odměny bylo jiné.

Při stanovení rozvrhu pracovní doby je nutné také pamatovat na stanovení začátku a konce směn, neboť se může stát, že zaměstnanec bude uznán dočasně práce neschopným v průběhu směny nebo po jejím ukončení, což má zásadní vliv pro určení počátku DPN.

Zaměstnavatel ale nepochybně nemusí účelový rozvrh stanovovat, jestliže s ohledem na předpokládanou výši odměny nebude zaměstnanec v žádném měsíci účasten nemocenského pojištění. Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou uvedeny např. na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/ucast-na-pojisteni/.

Pro úplnost uvádím, že zaměstnanci, který pracuje na základě DPP nebo DPČ, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN (nebo karantény) náhrada odměny z dohody, pokud ke dni vzniku DPN (nebo karantény) zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V uvedeném období 14 kalendářních dnů přísluší náhrada odměny za pracovní dny zaměstnance a za tzv. placené svátky. Náhrada odměny nepřísluší za první 3 takovéto dny DPN, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Vznikla-li DPN ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady odměny následujícím kalendářním dnem.

Evidence odpracované doby u DPP a DPČ

Z ustanovení § 77 odst. 2 písm. d) zákoníku práce vyplývá, že další ustanovení zákoníku práce o pracovní době a době odpočinku, o rozvržení pracovní doby a ani o její evidenci (tj. celá čtvrtá část zákoníku práce = § 78 až § 100) nevztahují na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Jedinou výjimkou je posuzování stanoveného časového omezení práce u DPČ a omezení výkonu práce, který nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

V praxi mnohokrát práce na základě DPP nebo DPČ není prováděna v rámci rozvrhu pracovních směn, který však zaměstnavatel nemusí pro tyto případy ani stanovit. Zaměstnancům pracujícím na základě DPP nebo DPČ je často také dávána volnost v rozhodnutí, kdy konkrétně budou práci vykonávat. Z tohoto důvodu si i zaměstnanci sami vedou výkaz odpracované doby.

To ovšem neznamená, že by zaměstnavatel nepotřeboval evidovat údaje o odpracované době.

Pro účely DPP je totiž nutné sledovat limit 300 hodin povoleného rozsahu v kalendářním roce (§ 75 zákoníku práce). V této souvislosti připomínám, že do uvedeného rozsahu práce se započítává i doba práce konaná pro téhož zaměstnavatele na základě jiné DPP.

Pro účely DPČ je zapotřebí sledovat, zda výkon práce nepřekročí povolený rozsah, tj. polovinu stanovené týdenní pracovní doby (§ 76 odst. 3 zákoníku práce). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů (§ 76 odst. 3 zákoníku práce).

Uvedené údaje se ale nemusí zaznamenávat v jednotlivých dnech, podle potřeby postačí i v delších časových intervalech. S tímto souvisí také splatnost odměny z DPP nebo DPČ, zda tedy bude splatná v obvyklých výplatních termínech – za uplynulý kalendářní měsíc, nebo zda je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuto jinak (§ 144 zákoníku práce). Pokud by se zúčtovala odměna za kalendářní měsíc, pak bude nutné evidovat odpracovanou dobu alespoň za jednotlivý měsíc, a to především v případě, kdy je odměna z DPČ nebo DPP sjednána jako hodinová. Je-li sjednána například splatnost odměny z DPP až po provedení celé dohodnuté práce, pak pro účely dodržení předmětného limitu 300 hodin, postačí evidování odpracované doby za celou dobu výkonu práce.

Podle ustanovení § 74 odst. 2 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel není povinen u DPP a DPČ rozvrhovat pracovní dobu. V  některých případech však zákon přímo vyžaduje, aby zaměstnavatel účelově stanovil rozvrh pracovní doby. Toto se týká právě rozvržení týdenní pracovní doby do směn pro účely poskytování náhrady odměny při dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle § 192 zákoníku práce zaměstnanci pracujícímu na DPP nebo DPČ. Povinnost zaměstnavatele předem určit rozvržení týdenní pracovní doby je dána ustanovením § 194 zákoníku práce. Takové rozvržení nemusí mít nic společného s tím, jak zaměstnanec ve skutečnosti pracuje, může být proto provedeno pouze fiktivně. Jinými slovy, podle účelového rozvrhu nemusí být práce vůbec konána. Více k rozvržení pracovní doby pro účely náhrady odměny při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců pracujících na základě DPP nebo DPČ se dočtete v připravovaném blogovém článku, který bude na stránkách firmy Alfa Software, s.r.o. uveřejněn v průběhu příštího týdne.

Školní pomůcky pro děti z Klokánku

2. září byly předány školní pomůcky dětem v Klokánku Janovice nad Úhlavou (Fond ohrožených dětí).
Naše firma darovala vybavení pro prvňáčky, sešity a výtvarné pomůcky pro další školní děti.
Za odměnu nám namalují obrázky!
Rádi pomáháme.

IMG_20140902_142551[1]

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít