Archív měsíce: Červen 2014

 

Zdravotní pojištění invalidních zaměstnanců od 1.7.2014

Víte o tom, že od 1.7.2014 dochází ke změně vyměřovacího základu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění u invalidních zaměstnanců, kteří tvoří u zaměstnavatele více jak 50% z celkového počtu zaměstnanců?

Uvedeným dnem totiž nabývá účinnosti, mimo jiné, Čl. I zákona č. 109/2014 ze dne 29.05.2014, podle kterého se mění výše vyměřovacího základu pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, z částky 5.829,– Kč na částku 6.259,– Kč (ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění).

Tato změna má vliv také na ustanovení § 3 odst. 7 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, podle kterého platí: „Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců osoba, které byl přiznán invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem osoba, za kterou je plátcem pojistného stát.“

Pro všechny uživatele mzdového a personálního programu AVENSIO Software, bude v průběhu druhé poloviny měsíce července 2014 k dispozici nová verze zahrnující předmětnou legislativní změnu.

Uživatelé tak v měsíci srpnu zúčtují mzdy a platy za měsíc červenec v souladu s aktuálně platnými právními předpisy.

Pro úplnost uvádím přehled změn vyměřovacího základu u osob, za kterou je plátcem pojistného stát za posledních 10 let, tj. od 1.1.2004:

Platnost

Výše VZ v Kč

Pojistné (13,5% z VZ) v Kč

od

do

1.1.2004 31.12.2004

3.520,–

476,–

1.1.2005 31.12.2005

3.556,–

481,–

1.1.2006 31.1.2006

3.798,–

513,–

1.2.2006 31.3.2006

4.144,–

560,–

1.4.2006 31.12.2006

4.709,–

636,–

1.1.2007 31.12.2007

5.035,–

680,–

1.1.2008 31.12.2009

5.013,-

677,–

1.1.2010 31.10.2013

5.355,–

723,–

1.11.2013 30.6.2014

5.829,–

787,–

1.7.2014

6.259,–

845,–

Základní povinnosti zaměstnavatele při úmrtí zaměstnance

Základní povinnosti

Úmrtím zaměstnance jeho pracovní poměr zaniká, a to na základě ustanovení § 48 odst. 4 zákoníku práce. Zanikají i ostatní základní pracovněprávní vztahy, nejčastěji se jedná o dohodu o pracovní činnosti nebo o dohodu o provedení práce.

Zákoník práce stanoví, kdo je oprávněn uplatnit po zemřelém jeho práva, např. nevyplacenou mzdu nebo náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Peněžitá práva zaměstnavatele naopak po smrti zaměstnance uplatnit nelze.

V případě úmrtí zaměstnance v době trvání pracovního poměru musí zaměstnavatel ve vztahu k pozůstalým rozlišovat, zda k úmrtí došlo následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, či se jedná o jakékoliv jiné úmrtí.

ustanovení § 328 odst. 1 zákoníku práce je uvedeno, že peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva ze základních pracovně právních vztahů postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Předmětem dědictví se stávají až v případě, že tyto osoby nejsou nebo jejich výše přesáhne trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Podle ustanovení § 328 odst. 2 zákoníku práce zanikají peněžitá práva zaměstnavatele smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.

Peněžitá práva zaměstnavatele, která smrtí zaměstnance nezanikla, jsou povinni uspokojit dědici zaměstnance.

Zákoník práce ve svém ustanovení § 375 vyjmenovává druhy náhrad v případě odškodnění pozůstalých po zaměstnancích, kteří zemřeli na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel je povinen poskytnout:

  • náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,
  • náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
  • náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
  • jednorázové odškodnění pozůstalých,
  • náhradu věcné škody.

Povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení

Při úmrtí pojištěnce se předkládá Evidenční list důchodového pojištění na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím stanovené, popřípadě do tří měsíců od úmrtí, nedošlo-li k jeho vyžádání dříve (viz ustanovení § 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).

Dále je zapotřebí podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, tj. ode dne úmrtí zaměstnance, Oznámení o skončení zaměstnání (viz ustanovení § 94 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Povinnosti vůči zdravotní pojišťovně

Ukončení zaměstnání se oznamuje do 8 dnů na tiskopisu Hromadné oznámení zaměstnavatele (viz ustanovení § 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění).

Postup v programu AVENSIO Software

Nastavení zániku pracovního poměru (DPČ, DPP) z důvodu úmrtí zaměstnance provedete na záznamu o pracovním poměru (DPČ, DPP) kódem 90 v poli Ukončení, nezapomeňte zapsat datum úmrtí do pole Do.

Odhlášku na příslušnou ZP vygenerujete a zpracujete v menu programu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Zdravotní pojišťovny – Tisk a úpravy hlášení ZP.

Odhlášku na příslušnou OSSZ vygenerujete a zpracujete v menu programu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Nemocenské a Sociální pojištění – Tisk a úpravy hlášení OSSZ.

ELDP vygenerujete a zpracujete v menu programu Hlavní nabídka – Tiskové sestavy – Mzdový list – Evidenční list – Tisk a úpravy ELDP.

Automatické proplacení nevyčerpané dovolené nastavíte v okně Zůstatky a nároky dovolené zatržením podmínky Proplatit při skončení. Uvedené okno otevřete na kartě zaměstnance, záložka Náhrady tlačítkem tří teček.

Průměrný měsíční výdělek zaměstnance zjistíte buď pomocí sestavy 981110_Průměrný měsíční hrubý a čistý výdělek (viz menu programu Hlavní nabídka – Zpracování – Průměrné výdělky) nebo na kartě zaměstnance – záložka Náhrady.

Předčasný starobní důchod

V tomto blogovém článku se dozvíte, kdy a za jakých podmínek mohou lidé žádat o předčasný starobní důchod.

Ze zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. vyplývá, že je-li zákonem stanovený důchodový věk nižší než 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán nejvýše o 3 roky dříve před dosažením důchodového věku. Je-li zákonem stanovený důchodový věk alespoň 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán až o 5 let dříve, ale ne dříve než od dosažení 60 let věku.

Jaký je váš důchodový věk, jakou musíte získat dobu pojištění a také datum, od kterého můžete nejdříve požádat o předčasný starobní důchod lze jednoduše zjistit pomocí tzv. věkové kalkulačky, která je dostupná na těchto webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz/cs/2435.

Podmínkou pro přiznání předčasného starobního důchodu je získání potřebné doby pojištění stanovené pro řádný starobní důchod.

Výše krácení (srážky) za předčasný odchod do důchodu se odvíjí od délky doby, která chybí od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení řádného důchodového věku.

Procentní výměra důchodu se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:

0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,

1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,

1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Základní výměra se u předčasného starobního důchodu nekrátí.

Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že čím dříve do předčasného starobního důchodu odejdete, o to větší bude krácení výše důchodu.

Náhradní dobou pojištění je také doba vedení v evidenci úřadu práce a v zákonem stanoveném rozsahu se započítá pro nárok na důchod i jeho výši. Mimo to, je také dobou vyloučenou – jinými slovy nezpůsobí snížení průměru příjmů pro výpočet důchodu. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po kterou je vám vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, se započítává vždy. Doba vedení v evidenci uchazečů, po kterou podpora není vyplácena, se však započítává v rozsahu maximálně tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že doba, která byla získána před dosažením 55 let věku, se do ní započítává nejvýše v rozsahu jednoho roku.

Důležité je vždy zvážit konkrétní životní a pracovní situaci a důkladně promyslet, zda a případně o jak dlouhou dobu chcete jít do důchodu dříve.

Pomocí důchodové kalkulačky na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/2435 se lze dozvědět orientační výši budoucího důchodu.

Výplata předčasného starobního důchodu při klasickém zaměstnání či podnikání, resp. při souběžném výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění) nenáleží do data dosažení důchodového věku nebo do ukončení této činnosti. Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží ani při pobírání podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci.

Přivydělat si při pobírání předčasného starobního důchodu můžete, ale jste omezeni výší příjmu. Výplatě předčasného starobního důchodu před dosažením důchodového věku nebrání:

  • tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný (sjednaný i skutečně dosažený) příjem nedosahuje 2.500,– Kč za kalendářní měsíc,
  • činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10.000,– Kč,
  • výkon samostatné výdělečné činnosti (podnikání) v rozsahu, který nezaloží účast na pojištění (tj. v roce 2014 do výše ročního příjmu 62.261,– Kč).

Přiznání předčasného starobního důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod. Krácení za předčasný odchod je trvalé i po dosažení důchodového věku pro řádný starobní důchod. Od dosažení důchodového věku však můžete vykonávat bez shora uvedeného omezení i výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění, tj. např. v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou i neurčitou.

Pobírání předčasného starobního důchodu lze přerušit. V případě nástupu do zaměstnání, jehož výkon bude zakládat účast na pojištění, vám vzniká povinnost tuto skutečnost České správě sociálního zabezpečení oznámit, která vám poté výplatu předčasného starobního důchodu zastaví. Až zaměstnání ukončíte nebo dosáhnete důchodového věku, požádáte si o obnovení výplaty důchodu. Jeho procentní výměra pak může být zvýšena s ohledem na dobu, kterou jste po přiznání předčasného důchodu odpracovali.

Víte, jaký je rozdíl mezi předčasným starobním důchodem a předdůchodem? Předčasný důchod je důchodovou dávkou poskytovanou státem a nárok na něj vzniká za splnění podmínek zákona o důchodovém pojištění. Předdůchod je produktem doplňkového penzijního spoření, který poskytuje možnost předčasného čerpání vlastních naspořených prostředků až 5 let před dosažením důchodového věku.

Předčasný starobní důchod je jediným druhem důchodu, který není možné přiznat zpětně. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.

Stejně jako ostatní druhy důchodu, také předčasné starobní důchody se valorizují.

Žádost o předčasný starobní důchod podáváte nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu osobně na Okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa vašeho trvalého pobytu. O přiznání důchodu ČSSZ rozhoduje ve lhůtě do 90 dnů od zahájení řízení, zpravidla je však žádost vyřízena dříve.

V případě nejasností se můžete poradit a více informací o důchodovém pojištění získat:

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila na svých webových stránkách dne 5.6.2014 tiskovou zprávu týkající se nejčastějších dotazů občanů k předčasnému starobnímu důchodu, kterou můžete otevřít pomocí tohoto odkazu.

Čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené

Nevíte si stále rady, jak postupovat, když vaše zaměstnankyně požádá o čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené a jaký bude rozsah jejího nároku?

Odpovědi na tyto otázky lze dohledat v rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 241/2012 ze dne 04.12.2012.

Ze zásady, že nástup na dovolenou určuje zaměstnavatel v termínu, o kterém rozhoduje sám, existuje jediná výjimka daná ustanovením § 217 odst. 5 zákoníku práce, a to ve prospěch:

– zaměstnankyně, která může požádat o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení její mateřské dovolené v rozsahu 28 (37) týdnů, nebo

– zaměstnance, který požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Zaměstnavatel tedy dovolenou v požadovaném termínu určit musí.

Podle ustanovení § 223 odst. 1 zákoníku práce není možné dovolenou vyčerpanou podle ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce před nástupem rodičovské dovolené z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.

Na výklad ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce existují rozdílné názory, pokud se týká rozsahu povinně poskytované dovolené v tom směru, zda se povinnost určit čerpání dovolené týká pouze práva na dovolenou, které v okamžiku podání žádosti oprávněný zaměstnanec má, anebo zda se při určování dovolené zohlední i rozsah práva na dovolenou, který zaměstnanec splní až jejím čerpáním.

Předmětné ustanovení zaměstnavateli pouze bez bližšího určení ukládá, že pokud oprávněná zaměstnankyně (oprávněný zaměstnanec) požádá o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské (rodičovské) dovolené, dovolenou poskytnout musí. Není uvedeno, že se má jednat o dovolenou, na kterou v době žádosti již vznikl nárok, a proto se dovozuje, že se musí jednat o poskytnutí dovolené v tom rozsahu, ve kterém by na ni zaměstnankyni (zaměstnanci) v daném roce právo vzniklo při použití vztahujících se ustanovení, především ustanovení § 348 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení se totiž doba dovolené považuje za výkon práce.

Zaměstnavatel tedy musí vycházet z předpokladu čerpání celé výměry dovolené za stávající kalendářní rok (případně zbývající části z předchozího kalendářního roku), a pokud součet náhradní doby mateřské dovolené a čerpání dovolené dosáhne 60 dnů, znamená to, že zaměstnankyni (zaměstnanci) vznikne za kalendářní rok právo na dovolenou za tento rok v celé výměře.

Co z výše uvedeného vyplývá?

Pokud zaměstnankyně skončí mateřskou dovolenou začátkem roku, aniž by jejím čerpáním získala alespoň 60 dnů, je třeba k těmto dnům přičíst ještě celou výměru dovolené za tento rok a nevyčerpanou starou dovolenou z předchozího roku. Jestliže započtením takové dovolené získá alespoň 60 dnů, může si vyčerpat celou dovolenou za tento rok.

Příklad: Uklízečka městského úřadu skončila mateřskou dovolenou dne 12.03.2014, čímž získala 51 dnů pro účely dovolené. Pokud k těmto 51 dnům přičteme celou dovolenou běžného roku, která činí u této zaměstnankyně 25 dnů, získá celkem 76 dnů a může si celou dovolenou roku 2014 vyčerpat.

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít