Archív měsíce: Říjen 2013

 

Jaké povinnosti má zaměstnavatel při prostojích

Povinnosti zaměstnavatele při prostojích

Povinnosti zaměstnavatele při prostojích a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy řeší § 207 písmeno a) a b) zákoníku práce.   

§ 207 písmeno a)

 Zákoník práce považuje za prostoj stav, kdy nelze konat práci z důvodu poruchy na strojním zařízení, závady v dodávkách surovin nebo pohonných sil, tedy včetně dodávky elektrického proudu, dále z důvodu chybných pracovních podkladů, ale i jiných provozních příčin. Musí však vždy jít jen o přechodnou závadu. Zavinění zaměstnavatele je rozhodující jen v případě poruch na strojním zařízení. Pokud k prostoji dojde, má zaměstnavatel dvě možnosti: buď -převést zaměstnance na jinou práci podle § 41 odstavce 5 zákoníku práce. K převedení však může dojít jen se souhlasem dotčeného pracovníka. Pokud by zaměstnanci za práci, na kterou byl se svým souhlasem převeden, příslušela nižší mzda, musel by ji zaměstnavatel doplatit do výše průměrného výdělku. Druhou možností, respektive povinností je situaci přijmout a práci právě z důvodu prostoje nekonat. V takovém případě však musí vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku.

§ 207 písmeno b)

Došlo-li k přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům nebo živelním událostem, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 procent průměrného výdělku. I zde je možné převedení na jinou práci za stejných podmínek jako u prostoje. Určitá výjimka platí jen v případě živelní události, kdy má zaměstnavatel právo převést zaměstnance na jinou činnost, a to i bez jeho souhlasu. Avšak jen na dobu nezbytné potřeby a pouze, je-li to nutné k odvrácení mimořádné události, živelní pohromy, nebo jiné hrozící nehody, nebo ke zmírnění jejich bezprostředních důsledků.

Postup podle tohoto ustanovení mohl zaměstnavatel využít například při nedávných povodních. Povinnost vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy, byť ve snížené výši, vyplývá v obou případech z toho, že jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Ten nemůže plnit svou povinnost, kterou mu ukládá přímo zákon – totiž přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy.

 

Související ustanovení

 

§ 41 ZP – o možnostech převést zaměstnance na jinou práci

§ 208 ZP – o jiných překážkách v práci na straně zaměstnavatele

§ 351 až 362 ZP – o průměrném výdělku

Změna letního času na zimní a délka pracovních směn

Změna letního času na zimní a naopak ovlivňuje nejen lidský organismus, ale zasahuje také do délky pracovních směn. Zaměstnanec tak odpracuje buď o jednu hodinu méně, nebo o jednu hodinu více.

Již tuto neděli 27. října 2013 ve 3 hodiny ráno, si posuneme hodinky o jednu hodinu zpět. Většinou si tento den dopřejeme hodinu spánku navíc, ovšem zaměstnanci, kterým na toto datum připadla noční směna, budou o jednu hodinu déle pracovat.

Ačkoli se obvykle hovoří o přechodu na tzv. zimní čas, jeho zavedení je vlastně návratem k času středoevropskému, který je pro nás časem standardním. Letní čas je časem východního pásma, který se každoročně používá od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle.

 Zavedení letního času a délka pracovní směny

Důsledky zavedení letního času a problematiku délky pracovní směny řeší nařízení vlády č. 222/2011 Sb., o zavedení letního času v letech 2012 až 2016.

Počátek a konec letního času v letech 2013 až 2016:

v roce 2013 se letní čas zavádí dnem 31. března a končí dnem 27. října

v roce 2014 se letní čas zavádí dnem 30. března a končí dnem 26. října

v roce 2015 se letní čas zavádí dnem 29. března a končí dnem 25. října

v roce 2016 se letní čas zavádí dnem 27. března a končí dnem 30. října.

Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, je v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší (viz ustanovení § 3 odst. 1 shora uvedeného vládního nařízení).

Jestliže připadne do pracovní směny konec letního času, je stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v této směně v důsledku ukončení letního času o jednu hodinu delší (viz ustanovení § 3 odst. 2 shora uvedeného vládního nařízení).

Zaměstnanci pracující v nočních směnách se stanovenou týdenní pracovní dobou na 40 hodin týdně, tedy při změně času odpracují 39, nebo naopak 41 hodin. Kratší pracovní směnu nemusí tito zaměstnanci napracovat, při delší pracovní době naopak nejde o práci přesčas.

Ke změně času dochází vždy v noci ze soboty na neděli posunem vpřed ze druhé hodiny na třetí nebo naopak posunem vzad ze třetí hodiny na druhou. Zaměstnanec nastoupí pracovní směnu například ve 22 hodin a odchází následující den v 6 hodin ráno při zavedení letního času a stejně tak i při jeho skončení.

Mzdové důsledky změny času se samozřejmě týkají jen zaměstnanců pracujících v nočních směnách a projeví se odlišně podle toho, zda jsou odměňováni měsíční nebo hodinovou mzdou.

Zaměstnanci odměňovaní hodinovou mzdou

Mzda zaměstnanců, kteří v týdnu zavedení nebo naopak skončení letního času odpracují směnu, bude vyšší nebo nižší než v obvyklých týdnech. Například zaměstnanci pracující v nepřetržitém pracovním režimu si posledním říjnovém týdnu o jednu hodinovou sazbu přilepší.

Zaměstnanci odměňovaní měsíční mzdou

U zaměstnanců odměňovaných pevnou měsíční mzdou, jejichž mzda není závislá na počtu odpracovaných dnů ani hodin v kalendářním měsíci, se odlišný počet odpracovaných hodin v okamžiku změny času na výplatní pásce neprojeví. Jejich měsíční mzda zůstane stejná.

Mzdový seminář v Brně

27.11.2013
10.0018.00

Za podpory společnosti Alfa Software, s.r.o. se letošní tradiční seminář v Brně uskuteční ve středu 27. listopadu 2013.

Přednášející lektor – Ing. Vladimír Kozák.

Pozvánky budou rozeslány e-mailem v nejbližších dnech. Své přihlášky i případné dotazy směrujte na pořadatele semináře Ing. Švarce.

Kontakty: gsm: 602 482 466, e-mail: svatopluk.svarc@seznam.cz.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z pohledu mzdové účetní

Jistě víte, že rozhodnutím prezidenta republiky č. 266/2013 Sb. ze dne 28.08.2013 byly vyhlášeny volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stanoveny dny jejich konání na pátek 25. října 2013 a sobotu 26. října 2013.

V přiloženém souboru ve formátu *.pdf se dozvíte:

  • jaké jsou nároky členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové komise,
  • jak je to s odvodem zdravotního, sociálního pojištění a se zdaněním odměny těchto členů a jaká je výše této odměny,
  • jak postupovat ve mzdovém programu AVENSIO SOFTWARE.

Dokument lze otevřít z tohoto odkazu: Volby do PS Parlamentu ČR z pohledu mzdové účetní

 

Informativní list důchodového pojištění

Jednou za čas (řádově jednou za pár let) je vhodné požádat Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) o zaslání tzv. Informativního osobního listu důchodového pojištění (dále jen „informativní list“).

Tento informativní list obsahuje totiž přehled:

  • dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, která má ČSSZ k dispozici
  • vyměřovacích základů a vyloučených dob od roku 1986.

Žádost o zaslání informativního listu se podává na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08  Praha 5, a to buď písemně, v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou zprávou prostřednictvím datových schránek.

Žádost musí obsahovat tyto údaje o žadateli:

  • – rodné číslo
  • – jméno, příjmení a rodné příjmení
  • – adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán.

Informativní list zasílá ČSSZ do 90 dnů ode dne doručení žádosti, a to v souladu s ustanovením § 40a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Každý má právo na zaslání informativního listu jedenkrát za kalendářní rok.

Proč je vhodné nechat si zasílat informativní list od ČSSZ?

Občan, který si totiž v dostatečném předstihu požádá o informativní list, má poté dostatek času doložit chybějící dobu pojištění. V praxi se stává, že někteří zaměstnavatelé nesplní řádně své povinnosti (např. odesílat ČSSZ každý rok evidenční list důchodového pojištění), nebo došlo k nějaké nepřesnosti a evidence dob pojištění, kterou má ČSSZ k dispozici, je odlišná od skutečnosti. Může např. chybět doba zaměstnání nebo doba studia. Tyto skutečnosti mají přitom důležitý vliv na výpočet starobního důchodu. Včasným zjištěním nesrovnalostí tak lze v budoucnu předejít bezdůvodnému vypočítání nižšího důchodu. Nesouhlasí-li údaje se skutečností, je nutné obrátit se na místně příslušnou OSSZ a chybějící dobu pojištění doložit.  Například chybí-li doba pojištění v zaměstnání, lze ji doložit pracovní smlouvou nebo tzv. zápočtovým listem. Pokud chybí doba studia, je nutné doložit doklady o studiu či vyučení (např. výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom).

Prokáže-li občan dodatečně doby pojištění (s výjimkou doby služebního poměru příslušníků ozbrojených sil), doby péče o dítě do čtyř let věku, doby péče o osobu závislou na péči jiné osoby a doby pobírání plného invalidního důchodu, ČSSZ vyhotoví do 90 dnů ode dne doručení žádosti nový informativní list. Tato povinnost ČSSZ neplatí, předloží-li občan doklady na dobu spadající do období kalendářního roku vyhotovení informativního listu nebo kalendářního roku předcházejícího. Nebudou-li tyto doklady dostatečně průkazné, nový informativní list se nevyhotoví a předložené doklady se ve stejné lhůtě vrátí žadateli spolu s vysvětlující informací.

Bližší informace o způsobu prokazování chybějících dob pojištění (zaměstnání) a o podmínkách nároku na důchod podává příslušná okresní, v Praze Pražská, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení – kontakty naleznete zde.

Další informace ohledně informativního listu naleznete zde.

A co Vy? Už jste si někdy požádali o zaslání informativního listu. Jaké máte zkušenosti s prokazováním chybějících dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění? Napište nám je do komentáře pod článek. Děkujeme!

Pracovní pohotovost

Podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce je pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele (např. v bydlišti zaměstnance). Dřívější pracovní pohotovost na pracovišti byla k 1. 1. 2007 zrušena.

Za dobu pracovní pohotovosti nepřísluší zaměstnanci mzda nebo plat (nejedná se o výkon práce), ale odměna nejméně ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele jinak (viz ustanovení § 140 zákoníku práce). Naopak za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, v předchozí větě uvedená odměna zaměstnanci nepřísluší.

Podle ustanovení § 95 odst. 2 zákoníku práce je výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu prací přesčas.

Pracovní pohotovost, při níž nedochází k výkonu práce, se do pracovní doby nezapočítává (viz ustanovení § 95 odst. 3 zákoníku práce).

Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést evidenci začátku a konce:

– odpracované doby v době pracovní pohotovosti

– pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít