Archív měsíce: Září 2012

 

Krajské a Senátní volby 2012

Volby do zastupitelstev krajů a Senátu Parlamentu ČR (pouze některé volební obvody) se uskuteční v pátek dne 12.10.2012 od 14.00 do 22.00 hodin a v sobotu dne 13.10.2012 od 8.00 do 14.00 hodin.
V případě konání 2. kola voleb do Senátu se tyto uskuteční v pátek dne 19.10.2012 od 14.00 do 22.00 hodin a v sobotu dne 20.10.2012 od 8.00 do 14.00 hodin.

Odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise

Podle ustanovení § 17 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb., v platném znění, přísluší členovi okrskové volební komise (dále jen „OVK“) za výkon funkce zvláštní odměna ve výši 1.300,– Kč, zapisovateli OVK ve výši 1.500,– Kč a předsedovi OVK ve výši 1.600,– Kč.
Konají-li se volby do zastupitelstev krajů v tytéž dny s volbami do Senátu, zvyšuje se odměna za výkon funkce předsedy a člena OVK o 400,– Kč. V případě konání dalšího kola voleb do Senátu se zvyšuje odměna za výkon funkce předsedy a člena OVK o dalších 200,– Kč.
Členovi OVK, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší kromě shora uvedené odměny také náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena OVK ve výši 43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den.

Odvod ZP z odměny členů OVK

Odměny členů OVK nově nepodléhají odvodu ZP (viz. ustanovení § 5 písm. a) bod 7. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění), tzn. nebudou se tito členové na rozdíl od předchozích let ani přihlašovat na příslušné zdravotní pojišťovny.

Činnost členů OVK a překážka v práci s náhradou mzdy

Novelou volebních zákonů a zákoníku práce (dále jen „ZP“), provedenou zákonem č. 320/2009 Sb., byla činnost členů OVK a zvláštních OVK pro všechny druhy voleb po nezbytně nutnou dobu prohlášena za překážku v práci s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, kterou poskytuje uvolňující zaměstnavatel (jde-li o zaměstnance v pracovním poměru). Přitom zákony nestanoví povinnost refundace ze strany správních orgánů – ta je ale dána v ustanovení § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce.

Jak postupovat ve mzdovém programu AVENSIO Software

1. Zaměstnavatel uvolní svého zaměstnance pro výkon jeho funkce v OVK

a) pokud zaměstnavatel bude požadovat refundaci mzdy nebo platu
– zadáte příslušným kódem refundaci (se zdrojem financování 90 – refundace) na záložce Pracovní poměry – Náhrady při uvolnění zaměstnance, které trvá půl den nebo celý den

– zadáte příslušným kódem refundaci (se zdrojem financování 90 – refundace) na záložce Pracovní poměry – Mzdové položky, pokud bude uvolnění zaměstnance trvat v řádu několika hodin.

Poznámka pro školské organizace: Refundace nepatří do nákladů organizace a při správném zadání se nebude generovat do statistického výkazu P1-04.

b) pokud zaměstnavatel nebude požadovat refundaci mzdy nebo platu

– trvá-li pracovní volno zaměstnance v rozsahu půl dne nebo celého dne, zadáte příslušným mzdovým kódem překážku na straně zaměstnance na záložce Pracovní poměry – Náhrady

– trvá-li pracovní volno zaměstnance v rozsahu několika hodin, zadáte příslušným mzdovým kódem překážku na straně zaměstnance na záložce Pracovní poměry – Mzdové položky

2. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele jako člen OVK

– zadáte pracovní poměr takto:

druh: 6 – Bez pracovní smlouvy
typ: 10 – Ostatní osoby bez ZP a SP

odměnu zadáte příslušným mzdovým kódem na záložce Pracovní poměry – Mzdové položky

Poznámka: Pro zadání odměny lze použít kód, který jste dle zvyklostí a potřeb Vaší organizace používali v minulých letech. Pokud budete odměnu členů OVK zadávat poprvé, můžete si vytvořit uživatelský kód například se systémovým kódem 498 (OON) nebo 270 (mzdové prostředky). Postup pro vytvoření nového kódu je popsán v dokumentu „Tabulka mezd“ (viz. menu programu Hlavní přihlašovací okno – Nápověda – Soubory nápovědy – Číselníky).

V případě potřeby neváhejte kontaktovat konzultantky společnosti Alfa Software s.r.o.

Krajské a Senátní volby 2012

Školení pro pokročilé

16.10.2012

Školení pro pokročilé uživatele programu AVENSIO

Místo: Klatovy, Pražská 22

Lektoři: Monika Veselá, Michal Všelko

Témata školení a přihlášku najdete zde

Zaměstnanec nám odchází do starobního důchodu

Odchod zaměstnance do starobního důchodu je na jedné straně událostí veselou, na druhé smutnou. Pro daného pracovníka odchod do důchodu většinou znamená konec pracovní kariéry a začátek užívání si zaslouženého volna po celoživotní dřině v zaměstnání. Konečně má novopečený důchodce čas na své koníčky, na vnoučata, na křížovky.

Pro zaměstnavatele je odchod tohoto pracovníka spíše bolestivý. Odchází mu pracovní síla s mnoha zkušenostmi a znalostmi. I přes sebevyšší úsilí nejdou tyto znalosti „přenést“ na „náhradníka“ tohoto zaměstnance.

Víte, jako zaměstnavatel, co vše je potřeba (kromě rozlučkové akce) zařídit, pokud Vám zaměstnanec odchází do starobního důchodu?

  • První věcí je většinou rozvázání pracovního poměru s Vaším novopečeným důchodcem. Většina firem ukončuje pracovní poměr dohodou se zaměstnancem ke dni předcházejícímu odchodu do starobního důchodu. Zaměstnavatel musí při této příležitosti vydat odcházejícímu zaměstnanci zápočtový list.
  • Změny musíte ohlásit i České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Odhlášku provedete pomocí formulářů Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), nejpozději do 8 dnů od nastalé změny.
  • V průběhu těch několika (někdy i desítek) let Váš zaměstnanec vytvořil mnoho postupů na zpracování pracovních úkolů, jednal s mnoha lidmi. Bylo by dobré si od něj tyto informace vyžádat, protože je určitě v budoucnu využijete.
  • Nezapomeňte si od odcházejícího pracovníka také vyžádat firemní předměty, např. firemní notebook, mobilní telefon, klíče od objektu firmy, přístupovou kartu. Jméno odcházejícího zaměstnance je dobré vymazat z firemních tiskovin, z internetových stránek firmy, z telefonních seznamů organizace. Je dobré o odchodu zaměstnance informovat i Vaše zákazníky.
  • Odborníci také doporučují provést bezpečnostní opatření. Je vhodné deaktivovat síťová hesla na pracovišti a jeho e-mailový účet.

Pokud již máte všechny tyto kroky za sebou, je čas se s Vaším dlouholetým zaměstnancem řádně rozloučit a popřát mu dlouhý a nerušený důchod.

A jak se loučíte se svým zaměstnancem u Vás ve firmě? Podělte se o nápady a zkušenosti.

Odvod zdravotního pojištění z Dohod o provedení práce

Od 01. 01. 2012 je účinný zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem je novelizován § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném a zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dále od 01. 01. 2012 je účinný zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který v § 6 odst. 3 nově upravuje účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vykonávajících více krátkodobých zaměstnání (tj. zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů) u téhož zaměstnavatele a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu, tedy částku potřebnou pro vznik účasti na nemocenském pojištění.

Dle platného znění ustanovení §5 písm. a) bod 3 zákona č. 48/1997 Sb. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou, osoby činné na základně dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.

Podle §7 a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., je osoba činná na základě dohody o provedení práce účastna nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž jí byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10.000 Kč.

Podle §7a odst. 3 téhož zákona se pak pro účely nemocenského pojištění stanoví. Že zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten nemocenského pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těch dohod dosáhl v kalendářním měsíci vyšší než 10.000 Kč. Současně se pak v tomto ustanovení uvádí, že v případě zúčtování příjmů plynoucího až po skončení takové dohody se tento příjem pro účely nemocenského pojištění považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.

Pokud v jednom kalendářním měsíci pojištěnec vykonává u téhož zaměstnavatele více Dohod o provedení práce, z hlediska odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění se výše dosaženého příjmu posuzuje u každé Dohody o provedení práce samostatně, tj. příjmy z více takových dohod se pro účely veřejného zdravotního pojištění nesčítají.

Obdobně se postupuje z hlediska odvodu pojistného veřejného zdravotního pojištění i v případě, kdy pojištěnec vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele činnost na základě více dohod o pracovní činnosti, z nichž žádná netrvala déle než 14 kalendářních dní. Výše příjmu z každé takové dohody o pracovní činnosti se posuzuje samostatně a tyto příjmy se pro účely veřejného zdravotního pojištění nesčítají.

Jaké máte zkušenosti vy s uvedenými odvody?

Výše odstupného ve vazbě na délku pracovního poměru u zaměstnavatele

Zaměstnanec, kterému skončil pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou pro organizační změny (zákoník práce § 52 písmeno a až c), tj. v případě, kdy se zaměstnavatel či jeho část ruší, přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, má nárok na odstupné dle § 67 odstavce 1.

Novelou zákoníku práce (tj. zákona č. 262/2006 Sb.) s účinností od 01. 01. 2012 bylo do zákoníku práce vloženo odstupňování výše odstupného podle délky trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, a to v případech:

a) Trval-li pracovní poměr alespoň 2 roky, má nárok zaměstnanec při skončení pracovního poměru na nejméně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

b) Trval-li pracovní poměr alespoň 1 rok a méně než 2 roky, činní odstupné nejméně dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

c) Trval-li pracovní poměr méně než 1 rok, přísluší nejméně jeden násobek průměrného měsíčního výdělku.

Je-li u zaměstnance uplatněno konto pracovní doby (§ 86 odstavec 4), zvyšuje se odstupné o trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Nárok na odstupné je i v případě, že je dána výpověď ze strany zaměstnavatele nebo skončení pracovního poměru dohodou z důvodu podle § 52 písmene d), tedy pro zdravotní nezpůsobilost způsobenou pracovním úrazem, ohrožením nebo onemocněním nemocí z povolání. Odstupné náleží zaměstnanci ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předcházejícího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla 6 měsíců.

V kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele lze zvýšit odstupné, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci zvýšené odstupné náleží.

Zvýšené odstupné může zaměstnavatel vázat na podmínky, např. na rozvázání pracovního poměru dohodou, kdy na jejím základě pracovní poměr skončí dříve, než by skončil při výpovědi uplynutím nejméně dvouměsíční výpovědní doby, nebo na dobu trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, apod. Při stanovení podmínek, za nichž přísluší zvýšené odstupné, musí být respektovány obecné zásady, které musí být uplatňovány v pracovněprávních vztazích, tj. např. zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a zákaz jakékoliv diskriminace zaměstnanců.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodli na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru, nebo naopak na pozdějším termínu výplaty.

Do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojistného se odstupné nezahrnuje, a to bez ohledu na jeho výši (jinými slovy: z odstupného poskytovaného ve vyšší částce, než je zákonem stanovená minimální, se pojistné neplatí).

Odstupné podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti.

Jaké máte Vy zkušenosti s vyplácením odstupného?

Povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání také při skončení dohody o provedení práce

Povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání také při skončení dohody o provedení práce

Po novele zákoníku práce (tj. zákona č. 262/2006 Sb.) došlo s účinností od 01.01.2012 k doplnění ustanovení § 313 odst. 1, kdy se povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) vztahuje také na skončení pracovněprávního vztahu ve formě dohody o provedení práce (před 01.01.2012 tomu tak bylo pouze u pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti).

Tato povinnost není nijak vázána na tu skutečnost, zda zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o provedení práce byl v době jejího trvání účastníkem nemocenského (zdravotního a důchodového) pojištění. Dále také není pro povinnost vydat zápočtový list rozhodující výše zúčtované odměny, ani doba trvání dohody o provedení práce.

Vyskytují se rozdílné názory na to, co vlastně povinnost zaměstnavatele „vydat“ zápočtový list znamená – zda tedy zaměstnanci zápočtový list doručit osobním předáním, případně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb anebo postačuje jej vystavit a mít připravený k převzetí zaměstnancem.

Podle mého názoru, pokud by měl zákonodárce na mysli doručení zápočtového listu, výslovně by tak v zákoníku práce učinil a nevolil by slovo „vydat“. Mám tedy za to, že zaměstnavatel má povinnost v okamžiku skončení pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce mít zápočtový list připraven k vydání – převzetí zaměstnancem. Zaměstnanec by měl tedy za tímto účelem vyvinout potřebnou součinnost.

A jak se díváte Vy na výklad slova „vydat“? Budu ráda za Vaše reakce.

Jak vybrat mzdový program

Napište si o krátkou příručku, jak snadno vybrat mzdový systém do Vaší firmy! Zadejte svůj e-mail a příručku ihned odesíláme.

Rychlý kontakt

ALFA SOFTWARE, s.r.o.
Pražská 22
Klatovy mapa

Tel.: 376 709 890
Napište nám

Seznam obchodních zástupců

 

Používáním této stránky souhlasíte s používáním cookies. Více informací

Nastavení cookies na této webové stránce jsou na "Povolit cookies", abychom Vám mohli umožnit nejlepší možné procházení stránek. Pokud budete pokračovat v používání tohoto webu beze změny nastavení souborů cookies v prohlížeči nebo kliknete na tlačítko "Souhlasím" pak souhlasíte s používáním cookies.

Zavřít